|
| |
|
|
Úloha oxidačního stresu v kardioprotekci vyvolané tělesným cvičením.
Kyclerová, Eva ; Nováková, Olga (vedoucí práce) ; Kašparová, Dita (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění jsou hlavní příčinou úmrtí ve vyspělých zemích. Je známo, že srdeční sval může jako odpověď na stres aktivovat endogenní protektivní dráhy, a tak zvýšit odolnost před ischemicko/reperfúzním (I/R) poškozením. Protektivní dráhy zahrnují celou řadu signálních molekul a důležitou úlohu zde hrají reaktivní formy kyslíku (ROS). ROS se uplatňují v kardioprotekci vyvolané po různých stimulech, jako je chronická hypoxie, preconditioning a také tělesné cvičení. Bylo prokázáno, že pravidelné tělesné cvičení vede k pozitivní adaptaci, která přirozeným způsobem chrání srdce před poškozením. Pro správné fungování srdce je důležitá vyvážená tvorba ROS a jejich odstraňování prostřednictvím antioxidačního ochranného systému. Za patologických stavů, jako je I/R, dochází k nadprodukci ROS, tedy k oxidačnímu stresu, který se na poškození srdce podílí. ROS však nemusí přispívat jen k poškození, v mírných koncentracích, vznikajících například během tělesného cvičení, jsou důležitými signálními molekulami podílejícími se na stimulaci řady dějů vedoucích ke kardioprotekci. Mírně zvýšený oxidační stres chrání srdce tak, že zvyšuje kapacitu antioxidační ochrany, stimuluje angiogenezi, aktivuje biogenezi mitochondrií a fyziologickou hypertrofii. Prozkoumání přesné role ROS v ochraně srdce vyvolané tělesným...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě
Dubnová, Kateřina ; Kozáková, Alena (vedoucí práce) ; Štiková, Barbora (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě. Cíl práce: Hlavním cílem této práce bylo vytvoření kazuistiky pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě, prokázání vlastních schopností v oblasti vyšetření pacienta, navržení vhodné terapie, vedení samotné terapie a zhodnocení jejího efektu. Dalším cílem bylo prostudování a zpracování teoretických poznatků o problematice cévní mozkové příhody. Metoda: První (obecná) část mé bakalářské práce obsahuje teoretické poznatky o etiologii, klinických příznacích, typech a stádiích cévních mozkových příhod, možnostech rehabilitační léčby a speciálních terapeutických přístupech u pacientů s touto diagnózou. Druhá (speciální) část byla zaměřena na kazuistiku fyzioterapeutické péče o pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě. Cílem speciální části bylo vyšetření pacienta, zvolení a následná aplikace vhodné terapie, která měla pomoci pacientovi zlepšit stávající zdravotní stav, předejít recidivě onemocnění a podpořit ho po psychické stránce. Na základě vstupního a výstupního kineziologického rozboru byl sestaven závěr a zhodnocen efekt terapie. Tato speciální část vycházela z mé vlastní terapeutické práce s pacientem v Oblastní nemocnici Kladno, kde jsem absolvovala souvislou odbornou praxi v době od 7. 1. 2013...
|
|
|
Spektrální analýza projevů srdeční ischemie v experimentálních EKG
Surá, Hana ; Hejč, Jakub (oponent) ; Ronzhina, Marina (vedoucí práce)
Abstrakt Tato práce se zabývá analýzou experimentálních EKG záznamů vyhotovených na izolovaných králičích srdcích a je zaměřená na popis změn v EKG způsobených ischemií. Součástí práce je teoretický rozbor problematiky hodnocení EKG při ischemii a z popisu experimentálního snímání EKG. Po teoretické části následuje praktická část zabývající se výpočtem zpracováním a interpretace výsledků.
|
|
|
Studium beta-adrenergní signalizace v myokardu potkana během adaptace na chronickou hypoxii
Hahnová, Klára ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Ostašov, Pavel (oponent)
Endogenní odolnost myokardu v i akutnímu ischemickému/reperfúznímu po kození lze zvý it adaptací srdce na r zné formy chronické hypoxie. Chronická hypoxie vyvolává irokou kálu adaptivních zm n v myokardu, které by mohly být pova ovány za kardioprotektivní, ale p esný mechanismus zvý ené ischemické tolerance je zatím neznámý. R zné studie nazna ují, e práv uvoln ní katecholaminu a jejich ovlivn ní -adrenergní signalizace po adaptaci na chronickou hypoxii p ispívá ke kardioprotekci. V této práci jsme se zam ili na charakterizaci -adrenergních receptor ( -ARs) v myokardech potkan po jejich adaptaci na t í r zné typy hypoxických podmínek: 1. intermitentní normobarická hypoxie - INH/R (23 hod. hypoxie, 1 hod. reoxygenace), 2. intermitentní normobarická hypoxie - INH (8 hod. hypoxie, 16 hod. normoxie), 3. kontinuální normobarická hypoxie - CNH (24 hod. hypoxie). Porovnávali jsme, jak jednotlivé hypoxické modely ovliv uji p edev ím celkové mno ství -adrenergních receptor a procentuální zastoupení jednotlivých podtyp ( 1- a 2-ARs) v levých a pravých komorách oproti kontrolním normoxickým potkan m. Ukázalo se, e INH model nem l ádný vliv na -ARs ani v jedné komo e. Na druhou stranu, adaptace na INH/R a CNH prokázala signifikantní pokles v celkovém mno ství - adrenergních receptor v pravých komorách, a to o...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po ischemické CMP s pravostrannou hemiparézou
Čulíková, Tereza ; Neuwirthová, Svatava (vedoucí práce) ; Chmelíková, Jana (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po ischemické CMP s pravostrannou hemiparézou Cíl práce: Získání a zpracování teoretických poznatků o etiologii, klinických příznacích, stádiích a možných variantách onemocnění a následných terapeutických přístupech u cévní mozkové příhody. Dále prokázání vlastních schopností v oblasti komunikace s pacientem, jeho vyšetření, vyvození vlastních závěrů s následným návrhem terapie a především její praktické provedení během terapeutické intervence. Metoda: Obecná část bakalářské práce obsahuje teoretické poznatky o etiologii, klinických příznacích, stádiích a variantách cévních mozkových příhod a následných možnostech terapeutických přístupů u pacientů s touto diagnózou. Praktická část bakalářské práce potom obsahuje kazuistiku pacientky po ischemické cévní mozkové příhodě. Tato speciální část vychází z mé vlastní terapeutické práce s pacientkou z Rehabilitační kliniky Malvazinky, kde jsem absolvovala souvislou odbornou praxi v době od 23. 1. 2012 do 17. 2. 2012. Výsledky: Zlepšení jemné motoriky, zvýšení svalové síly postižené horní končetiny v rámci zapojení do komplexních pohybů, celkové zlepšení funkce postižené horní končetiny při každodenních činnostech a tím i zvýšení samostatnosti a pomoc s návratem pacientky do domácího prostředí....
|
|
|
Cadaveric bone marrow transplantation: effects of hypoxia and metabolic starvation on mouse hematopoietic stem cells
Linhartová, Jana ; Šefc, Luděk (vedoucí práce) ; Průcha, Miroslav (oponent) ; Šinkorová, Zuzana (oponent)
Východisko: Transplantace krvetvorných kmenových buněk slouží k léčbě poruch krvetvorby, autoimunitních chorob i některých nehematologických onemocnění. Ne pro všechny pacienty se však podaří nalézt vhodného dárce krvetvorných kmenových buněk (HSC). Protože HSC vykazují nízkou proliferační a metabolickou aktivitu, lze u nich přepokládat odolnost vůči nedostatku kyslíku a metabolických substrátů, který nastává při ischemii, např. v kadaverózní kostní dřeni. Cílem této práce bylo pomocí experimentálního myšího modelu ověřit možnost odběru HSC z kadaverózní kostní dřeně. Navíc byla testována tolerance HSC k inhibitorům metabolismu a k uchovávání in vitro. Metody: V experimentech byl použit modelový organismus Mus musculus C57Bl/6 ("wild- type" a p53 knock-out). Kostní dřeň byla po určitou dobu (0 až 48 hod) ponechána v uzavřených femurech dárců při teplotě 37řC, 20řC nebo 4řC v podmínkách ischemie, nebo byla ihned odebrána a buňky byly vystaveny inhibitoru dýchacího řetězce kyanidu draselnému či inhibitoru glykolýzy 2-deoxy-D-glukose, příp. pouze skladovány in vitro. Vliv ischemie, metabolických inhibitorů a skladování in vitro na transplantabilitu HSC byl studován na myším kongenním modelu Ly5.1/Ly5.2 metodou kompetitivní repopulace. Poměry živých, apoptotických a mrtvých buněk v subpopulacích kostní...
|
|
|
Fosfolipázy A2 v myokardu a oxidační stres
Závišková, Kristýna ; Míčová, Petra (vedoucí práce) ; Chytilová, Anna (oponent)
Choroby srdce a cév, při kterých hraje významnou roli i oxidační stres, jsou nejčastější příčinou úmrtí v rozvinutých zemích. Proto se výzkumy zaměřují na objasnění signálních drah a jejich komponent, které působí při těchto procesech. Jedním z možných klíčových faktorů mohou být fosfolipázy A2. Jde o enzymy, které hydrolyzují acylesterovou vazbu na druhém uhlíku fosfolipidů, kde se většinou vyskytují nenasycené mastné kyseliny, které díky svým dvojným vazbám snáze podléhají oxidační modifikaci. Dělí se do pěti tříd: sekretované, cytosolické, na kalciu nezávislé, krevní destičky aktivující faktor acetyl- hydrolázy a lysozomální fosfolipázy A2. Liší se požadavkem na vápenaté ionty pro svou aktivitu, molekulární hmotností, polohou disulfidických můstků a sekvencí aminokyselin v aktivním centru. Jejich hlavní význam spočívá v udržení stability a integrity membrány a zajištění produkce celé řady lipidových signálních molekul (volné mastné kyseliny, lysofosfolipidy, eikosanoidy). Role fosfolipáz A2 při oxidačním stresu v myokardu je dvojí. Působí pozitivně, protože ochraňují membránu před oxidačním stresem díky vyšší afinitě k odstraňování peroxidovaných mastných kyselin z membránových fosfolipidů. Na druhou stranu při patologických stavech (ischemie/reperfúze) mohou buňku poškozovat, protože...
|
|
|
Autofágie v srdci
Šprláková, Katarína ; Hlaváčková, Markéta (vedoucí práce) ; Tomšů, Eva (oponent)
V současnosti rostou důkazy, že autofagie je zapojena do prevence různých onemocnění, k nimž se samozřejmě řadí také srdeční choroby. Tato práce je proto zaměřena na objasnění úlohy autofagie v srdci, a to především během ischemie a následné reperfuse. Autofagie je fyziologický buněčný proces, prostřednictvím kterého si buňka udržuje homeostasu tím, že odstraňuje dlouho žijící proteiny a poškozené organely. Role autofagie v srdci během ischemie/reperfuse je složitá. Převážně funguje jako ,,pro-survival" dráha, protože chrání srdce před ischemií nebo hypoxií. Avšak, když je autofagie spuštěna nadmíru, což se děje například během reperfuse, může vést až k buněčné smrti. Autofagie v srdci je aktivována v reakci na různé stimuly, jakými jsou pokles ATP a následná aktivace AMPK, protein Bnip3, reaktivní formy kyslíku a dusíku, otevírání mitochondriálních permeabilních tranzitních pórů, stres endoplasmatického retikula nebo reakce nesbaleného proteinu.
|
|
|
Potenciální význam opioidů v neuroprotekci
Gebauer, Martin ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Rudajev, Vladimír (oponent)
Opioidy jsou člověkem využívány po dvě tisíciletí, ale vliv a mechanismus působení těchto sloučenin na buňku je odhalován až v posledních několika desetiletích. V mnoha případech ještě není samotný mechanismus mnohdy znám a je pozorován pouze účinek. Existuje několik skupin opioidních receptorů, které jsou schopny vázat opioidy. Tyto skupiny se vyznačují tím, že pro každý opioid mají rozdílnou afinitu, jejich působení na buňku se v některých případech liší a jejich zastoupení v různých oblastech CNS je rozdílné Proto jsou účinky vyvolané opioidy v mnoha případech velice různé. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o ischemických chorobách a potenciálu opioidů při prevenci a jejich vlivu během ischemie, dále shrnuje vliv morfinu na CNS. Při ischemii hrají důležitou roli δ opioidní receptory, které tlumí nebo blokují proapoptotické účinky ischemie na mnoha úrovních. Tyto receptory se také účastní navozování a udržování zimního spánku zvířat a tělo tohoto živočicha pak ochraňují před velice škodlivými vlivy způsobené dlouhotrvajícím spánkem, jako je nedostatek kyslíku a živin. Morfinu je nejdéle využívaným anestetikem, patří mezi nejlépe prozkoumané opioidy a je od něj známo nejvíce derivátů. Tato práce také shrnuje nejvýznamnější vlivy, jakými morfin může neuroprotektivně působit na neurony. Mezi...
|
host ::
RSS.