Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5,469 záznamů.  začátekpředchozí5460 - 5469  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.09 vteřin. 

Zahraniční politika frankistického Španělska v 50. letech 20. století se zaměřením na spolupráci s USA
Šlapáková, Veronika ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Obsahem této práce je popis vývoje mezinárodních vztahů a zahraniční politiky Španělska v období 1945-1959. Teoretická část práce se především zaměřuje na charakteristika režimu a jeho typologickému zařazení jako režim autoritativní, byrokraticko-militaristický. Dále popisuje postoj Španělska během druhé světové války a jeho neutralitu. Analytická část práce se zaměřuje na období izolace mezi lety 1945-1959, institucionální změny v 50. letech a hodnocení spolupráce s USA. Cílem práce potvrzení hypotézy, že spolupráce a hospodářská pomoc od USA výrazně přispěly k tzv. španělskému hospodářskému zázraku. Americká podpora pomohla upevnit stabilitu Frankova režimu po druhé světové válce a pomohla otevřít španělskou ekonomiku, což vedlo spolu se Stabilizačním plánem 1959, který celkově liberalizoval obchod a ekonomiku, k hospodářskému růstu Španělska v letech 1959-1973.

Kolektivizace v SSSR na konci 20. let a ve 30. letech 20. století
Malina, Jan ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce se soustředí na analýzu hospodářské a sociální situace v Sovětském svazu na konci 20. let a ve 30. letech 20. století. Důraz je kladen na kolektivizaci zemědělství a opatření realizovaná v agrárním sektoru v první polovině třicátých let. Teoretická část je věnována analýze direktivního hospodářského systému, cílům Stalinovy hospodářské politiky a nástinu předcházejícího výoje. Analytická část zkoumá průběh kolektivizace zemědělství, konkrétní kroky uskutečněné v agrárním sektoru a jejich reálný dopad na obyvatelstvo. Podařilo se potvrdit hlavní hypotézu, že i přes růst spotřeby jakožto hlavního ukazatele životní úrovně, se životní úroveň ve sledovaném období snížila.

Politická kultura ve střední Evropě v evropském a globálním kontextu
Pánek, Jaroslav ; Bylina, S.
Nástin hlavních tendencí vývoje politické kultury v Českých zemích, Polsku a Uhrách od 10. do 20. století.

Politická kultura ve střední Evropě (10-20. století). I. Středověk a raný novověk

Soubor studií o dějinách politické kultury v Českém, Polském a Uherském království a v Habsburské monarchii v rozpětí od 10. do 18. století.

Panslavismus a národy habsburské monarchie
Vlček, Radomír
Úloha a působení slovanství (panslavismu) v habsburské monarchii v době formování moderního národního vědomí (19. století.

Na pozvání Masarykova ústavu 2
Doubek, Vratislav ; Pehr, Michal ; Tomeš, Josef
Sborník obsahuje příspěvky ze dvou seminářů, které se uskutečnily v letech 2004 a 2005 v rámci cyklu Na pozvání Masarykova ústavu, zaměřeného na stále živé otázky a fenomény novodobých českých i evropských dějin a určeného jak širšímu spektru odborníků, tak laické veřejnosti První seminář byl věnován českému politickému realismu na přelomu 19. a 20. století, představujícímu významný dobový ideový proud, tradičně personifikovaný T. G. Masarykem. Druhý seminář, nazvaný Naděje a zklamání. Vzpomínky na třetí republiku, přinesl zajímavá osobní svědectví aktivních účastníků politického dění let 1945-1948, reprezentujících tehdejší národně socialistickou, sociálně demokratickou a lidovou stranu. Jejich vzpomínková ohlédnutí doplňuje dosud nepublikovaný memoárový text dr. Bedřicha Rattingera, ve sledovaném období tajemníka komunistického poslaneckého klubu v Ústavodárném národním shromáždění, o zákulisí únorového převratu 1948.

Dobrovský, Rusko a rusofilství
Vlček, Radomír
Josef Dobrovský zprostředkoval v českém prostředí na konci 18. století kritické informace o Rusku.

Vztahy Eduarda Alberta s realisty
Kokešová, Helena
Na základě studia archivních materiálů, především korespondence, zachytila autorka snahu skupiny realistů využít k uskutečnění svých vědeckých, kulturních a především politických záměrů jednoho z představitelů tzv. české lobby ve Vídni Eduarda Alberta (1841–1900). Příspěvek je ohraničen lety 1888–1900, přičemž jeho těžiště tvoří přelom 80. a 90. let 19. století, kdy kontakty skupiny realistů a Eduarda Alberta kulminovaly.

Vyobrazení posledních soudů v renesančních a manýristických Čechách v 15.-16. století. Zdroje jeho ikonografické kompozice
Kalina, David ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
David Kalina Resumé: Vyobrazení posledních soudů v renesančních a manýristických Čechách v 15.-16. století. Zdroje jeho ikonografické kompozice." Ve své bakalářské práci ,,Vyobrazení posledních soudů v renesančních a manýristických Čechách v15.-16. století. Zdroje jeho ikonografické kompozice" podrobuji rozboru některé zachovalé fresky s námětem Posledního soudu a zjišťuji, kde umělci čerpali kompoziční a ikonografickou inspiraci. Tu především nacházím v mědirytinách Posledního soudu od Johanese I. Sadelera (1550-1600) a na četných dokladech dokazuji, jakým silným vlivem jeho grafické dílo působilo nejen na jeho současníky, ale i na umělce doby pozdější. Touto prací bych rád navázal na prácí o ,,Posledních soudech z 13.-14.století v Čechách." Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Podoby lendleru v Čechách ve světle rukopisů Jiřího J.B. Hartla (1781-1849) ze Staré Paky
Vejvoda, Zdeněk ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent) ; Stavělová, Daniela (oponent)
Výzkum s názvem Podoby lendleru v Cechách ve světle rukopisů Jiřího J. B. Hartla (1781-1849) ze Staré Paky se zabývá postavením lendleru v českém tanečním repertoáru 19. a první poloviny 20. století. Původně německý třídobý tanec byl v tomto období oblíben v v celé Evropě. Ze sbírek lidových tanců z Cech (včetně pohraničních oblastí s německým obyvatelstvem) bylo shromážděno přes 750 převážně instrumentálních melodií, označených jako lendler, štajryš, tajč, tyrol apod. Nejbohatším a zároveň nejstarším pramenem je rukopisný sborník tanečních melodií, které v letech 1811-1822 zaznamenal podkrkonošský kantor Jiří Josef Benedikt Hartl (1781-1849) ze Staré Paky. Práce se rovněž věnuje v celkovému kulturnímu a historickému kontextu obliby lendleru v severovýchodních Cechách se zaměřením na působení venkovských kantorů. Za nejčastější způsob přenosu tanečních instrumentálních melodií lze označit působení potulných muzikantů, významnou roli hrála také kulturní výměna v etnicky smíšených oblastech. Na základě podrobné hudební analýzy byly zjištěny charakteristické vlastnosti lendlerových tanečních melodií z českých pramenů 19. a první poloviny 20. století. Výsledky potvrzují provázanost lendleru s domácími hudebně-tanečními typy. Jako celek se totiž české lendlerové nápěvy do značné míry odlišují od německého...