|
|
Ekofyziologický význam extrémní citlivosti orchidejí k nitrátům
Figura, Tomáš ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Mnoho orchidejí je v součastnosti silně ohrožených a důvody jejich úbytku z přirozených stanovišť v mnoha případech neznáme. Orchideje jsou v přírodě závislé na mykorizní symbióze, ale znalostí o tomto soužití je velice málo. Některé druhy navíc neklíčí v podmínkách in vitro, což znemožňuje jejich kultivaci jak pro vědecké, tak pro ochranářské účely. Zjistili jsme, že klíčení semen jednoho takového druhu, Pseudorchis albida, je silně inhibováno nitráty, a to dokonce při jejich extrémně nízkých koncentracích. Vzhledem k tomu že tento druh osidluje oligotrofní horské louky, pozorovaná inhibice by se mohla uplatňovat i v přírodě. Zajímavé je, že podobný i když slabší inhibiční efekt jsme pozorovali také u mezofilních druhů a dokonce i u mírně eutrofních. Citlivost k nitrátům přitom koreluje s úživností stanoviště studovaných duhů. Pozorovaný inhibiční efekt je možné oslabit aplikací auxinů, cytokininů i giberelinů, anebo také symbiotickými houbami. Pro inhibiční efekt nitrátů je nezbytná aktivita nitrátreduktázy. Experimenty s donory a zhášeči NO a s kvantifikací NO ukazují, že NO pravděpodobně zprostředkovává tento inhibiční efekt. Inhibiční efekt nitrátů na klíčení semen orchidejí se tedy zdá být součástí komplexní signalizační sítě.
|
|
|
Utilizace vybraných sacharidů houbového původu orchidejemi a jejich možný přenos v mykorhize
Dostálová, Magdalena ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Votrubová, Olga (oponent)
Orchideoidní mykorhizní symbióza (OM) se týká téměř desetiny druhů rostlin. Pro orchideje je ustavení této symbiózy naprosto kritické, neboť v přírodě nedokáží samy vyrůst bez externí dodávky energie, kterou jim poskytuje symbiotická houba. Jak probíhá transport látek mezi oběma symbionty, není známo. Trehalóza je zatím jedinou látkou považovanou za pravděpodobného účastníka tohoto přenosu. Tato práce si klade za cíl zjistit, které další houbové sacharidy by mohly v tomto procesu hrát roli. Na semenáčcích orchideje Dactylorhiza majalis byla zjišťována schopnost utilizace jednotlivých látek. Výstupy ukázaly, že arabitol, erythritol, manitol a sukralóza nejsou utilizovány, zatímco xylitol, sorbitol, glycerol a manóza utilizovány jsou. Orchidejemi není zpracovávána ani aminokyselina glutamin, rovněž podezřívaná z účasti na transportu v OM. Výsledkem práce byla i izolace částečné sekvence DNA enzymu sorbitoldehydrogenázy z modelové rostliny. Klíčová slova: orchideoidní mykorhizní symbióza, cukerné alkoholy, manóza, glutamin, tok uhlíku, tok energie, sorbitoldehydrogenáza, in vitro
|
|
|
Fyziologický základ tolerance rostlin rodu Fragaria k abiotickým stresům.
Hamet, Jaromír ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Abiotické stresy - sucho, zasolení, extrémní teploty - způsobují morfologické a fyziologické změny omezující růst, vývoj a produktivitu rostlin. Zásadní dopad mají u hospodářských plodin, kde snižují výnosy často až o 50 %. Rostliny vyvinuly mnoho obranných mechanismů zajišťujících určitou míru tolerance k abiotickým stresům, mezi které nepochybně patří i změny v sacharidovém metabolismu. Podstata těchto změn ale zatím není zcela objasněna, nadto většina poznatků byla získána studiem modelových druhů a málo je známo o jejich platnosti u rostlin hospodářsky využívaných. Tato práce byla proto zaměřena na rostliny jahodníku obecného (Fragaria vesca L.), patřící do hospodářsky významné čeledi Rosaceae. Kontrolované podmínky a cílené působení stresových faktorů byly zajištěny kultivací rostlin in vitro. Celistvé rostliny jahodníku i kalusové kultury byly vystaveny jednotlivým stresům i jejich vzájemné kombinaci, odrážející lépe reálné podmínky. V různých fázích stresové reakce byly sledovány růstové charakteristiky, změny v obsahu a spektru rozpustných sacharidů a úroveň oxidativního stresu a byly porovnány s rostlinami rostoucími v optimálních podmínkách. Odpověď jahodníků na abiotické stresy byla velmi nehomogenní, což ztěžovalo získání statisticky významných výsledků. Jedinou průkaznou reakcí bylo...
|
|
|
Studium diferenciačního potenciálu zárodečných kmenových buněk in vitro u vyšších obratlovců
Smolík, Ondřej ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Spermatogoniální kmenové buňky jsou zárodečné buňky zajišťující celoživotní produkci samčích pohlavních buněk, spermií. V roce 2004 byl realizován na myším modelu klíčový experiment, kdy v průběhu in vitro kultivace tyto zárodečné unipotentní buňky nabyly charakteristik embryonálních kmenových buněk, tedy znaků pluripotence. Takové buňky jsou schopny spontánně diferencovat do všech tří zárodečných vrstev, tedy entodermu, ektodermu a mezodermu, dále přenosu své genetické informace do dalších generací a také mohou dát vzniknout teratomům. Následovala řada studií zaměřená na další druhy obratlovců, jmenovitě na hlodavce, domácí zvířata i člověka. Diferenciaci těchto buněk je možné v in vitro podmínkách zacílit a generovat tak konkrétní buněčné typy. Jako takové jsou tedy spermatogoniální kmenové buňky alternativním zdrojem pluripotentních buněk, jenž nachází řadu uplatnění v biologických vědách. Cílem práce je shrnout současné poznatky o diferenciačních možnostech in vitro spermatogoniálních kmenových buněk vyšších obratlovců a pokusit se nalézt případné tendence, jaký diferenciační směr tyto buňky upřednostňují. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kultivace motolic
Vrbová, Kristýna ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Chanová, Marta (oponent)
Mnoho druhů motolic představuje významné patogeny lidí a zvířat, a proto jsou předmětem intenzivního výzkumu. Úspěšná kultivace motolic je často nezbytným výchozím bodem pro navazující experimenty zaměřené na odhalení významných biologických procesů, uplatňujících se v různých fázích života těchto organismů, či pro experimenty testující léčiva určená k eliminaci motolic. Tato bakalářská práce shrnuje dosud známé dostupné informace týkající se in vitro kultivací motolic a v určitých případech prokazuje, že byla této problematice v rámci třídy Trematoda dosud věnována nedostatečná pozornost. Na rozdíl od doby cca před 100 lety, kdy kultivační experimenty teprve začínaly, jsou dnes dostupné technologie, umožňující pracovat v naprosto sterilních podmínkách a dokonce in vitro kultivovat buněčné linie získané z motolic. Některá kultivační média původně určená pro buněčné kultury jsou dnes již běžně dostupná a postupně se ukázalo, že jsou vhodná rovněž i pro kultivaci celých motolic. Navzdory těmto možnostem se prozatím nepodařilo souvisle kultivovat žádného ze zástupců motolic od stádia vajíčka po plně vyvinutého dospělce produkujícího vajíčka, na druhou stranu však bylo dosaženo dílčích úspěchů v podobě úspěšného vývoje jednotlivých stádií z některých fází životního cyklu různých motolic. Powered by TCPDF...
|
|
|
Studium faktorů ovlivňujících účinnost transformace konopí setého (Cannabis sativa L.)
Širl, Marek ; Ovesná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Vondráková, Zuzana (oponent)
Konopí seté (Cannabis sativa L.) je všestranně využitelná rostlina, která poskytuje vlákno, celulózu, pazdeří pro průmyslové zpracování, semena pro přípravu olejů, biomasu pro přeměnu na energeticky využitelné suroviny a produkuje sekundární metabolity využitelné ve farmaceutickém průmyslu. Pro celkovou odolnost vůči stresům, schopnost akumulace těžkých kovů a nízké nároky na kultivaci je potencionálně využitelná pro fytoextrakce. Současný výzkum směřuje k zpracování účinného kultivačního protokolu, který by umožňoval transformaci kalusových kultur následovanou regenerací celistvé rostliny. V této práci bylo několik odrůd konopí setého převedeno do in vitro a byla testována jejich schopnost tvořit kalus. Nejlepších výsledků bylo dosaženo použitím hypokotylových segmentů na živném médiu obohaceném o 1 mg/L kyseliny naftyloctové a jednoho ze dvou syntetických cytokininů 0,5 mg/L thidiazuronu nebo 5 mg/L 6-benzylaminopurinu. Žádný průkazný rozdíl v použití těchto dvou cytokininů nebyl pozorován. Žádný z explantátů na čtyřech různých testovaných médií pro regeneraci prýtů se nepodařilo úspěšně zregenerovat. Transformace konopí byla testována pomocí dvou metod. Podařilo se izolovat transformované protoplasty z listů konopí po agroinfiltraci, tato metoda však pro konopí nemá příliš využití. U explantátů...
|
|
|
Možnosti ovlivnění sekundárních látek v in vitro kulturách léčivých rostlin
Sojková, Kristýna ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Možnosti ovlivnění produkce sekundárních látek v in vitro kulturách léčivých rostlin Elicitace je jednou z metod, která pomáhá zvyšovat produkci sekundárních metabolitů. Cílem této práce bylo ovlivnit produkci flavonoidů v kalusových a suspenzních kulturách Třezalky tečkované (Hypericum perforatum L.). Oxid seleničitý byl použit jako abiotický elicitor. Postupně byl přidáván v různých koncentracích (9,012.10-3 mol/l; 9,012.10-4 mol/l; 9,012.10-5 mol/l) ke kulturám in vitro. Metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) byl stanoven obsah sekundárních metabolitů (hyperosidu a kvercitrinu). Vzorky byly po působení elicitoru odebírány po 6, 12, 24, 48, 72, 168 hodinách. Oxid seleničitý zvýšil produkci hyperosidu a kvercitrinu. Nejvyšší obsah hyperosidu (0,2 %) byl detekován po působení oxidu seleničitého (9,012.10-3 mol/l) při odběru po 168 hodinách v suspenzní kultuře. Nejvyšší produkce kvercitrinu (0,37 %) bylo dosaženo po 6 hodinách působení oxidu seleničitého (9,012.10-3 mol/l) také v suspenzní kultuře. Produkce flavonoidů nebyla u kalusových kultur po aplikaci elicitoru tak výrazně ovlivněna v porovnání se suspenzními kulturami. Také bylo pozorováno uvolňování flavonoidů do živného média. Nejvyšší obsah hyperosidu (1,02 mg/100ml) uvolněného do živného média byl nalezen po 24 hodinách v...
|
|
|
Seed dormancy mechanisms of mycoheterotrophic plants
Figura, Tomáš ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Weiser, Martin (oponent)
Semená mykoheterotrofných rastlín známe ako prachové semená, ktoré sú typické pre čeľaď Orchidaceae a ďalších 11 čeľadí, majú vnútornú (fyziologickú, morfologickú) a vonkajšiu (fyzikálnu) dormanciu. Prelamovanie dormancie je nevyhnutný krok pre to, aby semeno vyklíčilo. Na prelomenie vonkajšej dormancie je nevyhnutné prelomiť ako vonkajšie, tak vnútorné osemenie, čo može byť prevedené skarifikáciou. Chemická skarifikácia, najčastejšie prevádzaná chlórnanom, je často používaná a zdá sa, že je to najlepší sposob na prelamovanie dormancie a sterilizáciu semien. Ďalšie sterilizačné prostriedky ako etanol a kyselina sírová sú tiež často používané. Na prelomenie vnútornej (fyziologickej) dormancie je vhodné aplikovať fytohormóny pričom najužitočnejšie sú cytokiníny, hlavne kinetín. Kyselina abscisová indukuje dormanciu a etylén indukuje klíčivosť. Anorganické formy dusíka majú taktiež inhibičný efekt na klíčenie, aspoň u niektorých druhov. Semená mnohých orchideí tiež potrebujú periódu chladnej stratifikácie po výseve a väčšina z nich klíči pri teplote okolo 23řC.
|
|
|
Sledování (anti-progestagenní aktivity v odpadních vodách pomocí in vitro biotestu
BERANOVÁ, Petra
Cílem práce bylo detekovat (anti-)progestagenní aktivitu ve vzorcích vody z přítoku a odtoku šesti čistíren odpadních vod (ČOV) nacházejících se v jihočeském kraji. Následně byla posouzena účinnost procesu čištění daných ČOV z tohoto hlediska. Odebraná odpadní voda byla převezena do laboratoře a extrahována technikou extrakce na pevné fázi. Zachycené látky byly promyty, odpařeny a rozpuštěny v DMSO. Vlastní detekce (anti-)progestagenní aktivity byla provedena za pomoci PR-CALUX in vitro biotestu. Buňky byly nasazeny na mikrotitrační destičku a po inkubaci byly vystaveny referenční látce ORG2058 v případě detekce progestagenní aktivity či referenční látce RU-486 pro detekci aktivity antiprogestagenní a také řadě ředěných extraktů odpadní vody. Poté byla měřena luminiscence buněk, která byla vyjádřena v relativních světelných jednotkách a představovala měřítko pro (anti-)progestagenní aktivitu.(Anti-)progestagenní aktivita byla udávána v ekvivalentních koncentracích vztahujících se k referenční látce Progestagenní aktivita se na přítoku ČOV pohybovala v koncentracích pod LOQ až po 1,8 ng/l ORG2058 eq. Na odtoku byla tato aktivita naměřena v koncentracích pod LOQ až po 0,5 ng/l ORG2058 eq. Míra odstranění progestagenní aktivity se pohybovala v rozmezí od -25 % do 100 %. Antiprogestagenní aktivita se na přítoku ČOV pohybovala v koncentracích pod LOQ až po 1 ng/l RU-486 eq. Na odtoku byla tato aktivita naměřena v koncentracích pod LOQ až po 9,7 ng/l RU-486 eq. Míra odstranění antiprogestagenní aktivity se pohybovala v rozmezí od -50 % do 100 %. Za pomoci PR-CALUX in vitro biotestu byla prokázána (anti-)progestagenní aktivita v odpadních vodách. Zároveň byla prokázána záporná účinnost čištění na některých ČOV, která by mohla být způsobena pravděpodobně biotransformací některých látek, které nemají (anti-)progestagenní aktivitu, na látky, které tuto aktivitu naopak vykazují nebo dekonjugací metabolitů účinných látek s (anti-)progestagenní aktivitou. Antiprogestagenní aktivita by se mohla jevit, z důvodu koncentrací na odtoku z ČOV, jako rizikovější pro organismy žijící ve vodním prostředí než aktivita progestagenní. Avšak ani tato aktivita by neměla být podceňována.
|
|
|
Testování embryotoxicity vybraných lidských teratogenů na zárodcích kuřete.
Pavlíková, Zuzana ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotná, Božena (oponent)
Teratogeny jsou faktory zevního prostředí schopné vyvolat u exponovaných jedinců vývojovou či vrozenou vadu. Metody používané k odhalení embryotoxického účinku látek jsou buď klasické, využívající laboratorní savce, nebo alternativní, využívající systémů in vitro či in ovo. Alternativní metody testování se od klasických metod liší především tím, že jsou zbaveny metabolismu mateřského organismu, který do systému vnáší vysokou variabilitu výsledku. V této diplomové práci byly použity dvě alternativní metody testování využívající kuřecího zárodku. První byla in ovo metoda CHEST (Jelínek, 1977), kterou lze použít k aplikaci testované látky od ED2 do ED6. Nevýhodou metody CHEST je výrazné naředění testované látky po její subgerminální aplikaci na ED2. Proto jsme vyvinuli in vitro metodu SANDWICH, při které k naředění testované látky nedochází. Cílem práce bylo vypracovat in vitro metodu SANDWICH za použití prokázaného teratogenu (all-trans retinové kyseliny) a jeho rozpouštědla (dimethyl sulfoxidu), dále stanovit odhadovaný začátek pásma embryotoxicity obou testovaných látek pomocí metody SANDWICH a CHEST a výsledky z obou metod porovnat. V této práci jsme potvrdili embryotoxický účinek all-trans kyseliny retinové jak pomocí metody CHEST, tak pomocí metody SANDWICH. Embryotoxický efekt dimethyl...
|
host ::
RSS.