|
|
Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v období 1945 - 1989 s přihlédnutím k Praze
Kaftanová, Ilona ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Pabián, Petr (oponent)
Tato diplomová práce popisuje vznik řeholí a jejich vývoj ve světě a u nás. Řehole jsou popsané z pohledu jejich charitativní činnosti. Dále se zabývá perzekucí církve obecně a perzekucí a životem kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského s přihlédnutím k Praze v období 1945 - 1989. Tato část je rozdělena na časová období podle důležitosti vlivu státu na činnost církve a kongregace samotné. Celkem je jich šest. Každé toto období je dělené na dvě části. První část seznamuje obecně s vývojem vztahů státu a církve. Druhá část popisuje vztah státu k ženským řeholím a ke kongregaci Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Práce využívá dostupnou literaturu a archivní dokumenty. Archivní materiály pocházejí z Národního archivu z Praze, z největší části z fondu SÚC (Státního úřadu pro věci církevní), z Vojenského historického archivu a z archivu kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Na závěr je zařazeno zamyšlení o úloze řeholí v dnešní době. Klíčová slova Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, perzekuce, řehole, církev
|
|
|
Politické procesy v 50. letech
Cihla, Václav ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
1 Resumé Název práce: Politické procesy v 50. letech Účelem mé práce je popsat politické procesy v souvislostech. To znamená popsat vývoj politické situace, vývoj právního řádu, politické procesy samotné, rehabilitaci a současný pohled na fenomén politických procesů. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola se zabývá komplexním pohledem na politické procesy, ovšem nejenom na procesy samotné. Zejména se soustředí na právní řád, vývoj justice, pozadí politických procesů, metody používané při výrobě procesů, typy procesů a vliv na společnost. Kapitola je rozdělena na sedm podkapitol. Tyto podkapitoly popisují právní řád, perzekuci, politické procesy (obecně), druhy politických procesů, činnost sovětských poradců, metody vyšetřování včetně přípravy procesů a justici. Druhá kapitola se zabývá pojmem trestu, jeho aplikací a výkonem. Tuto kapitolu tvoří tři podkapitoly. První podkapitola se soustředí na trestné činy a druhy trestů. Druhá podkapitola je zaostřena na trest smrti a třetí podkapitola vysvětluje výkon trestu (trestu smrti a trestu odnětí svobody). Třetí kapitola se zabývá procesem s Karlem Kutlvašrem. Zde bych rád ukázal na mechanismus procesu vedeného proti konkrétní osobě. Informace o tomto procesu byly získány z knih a dalších dokumentů. Tato kapitola je rozdělena do čtyř podkapitol. Tyto...
|
|
|
Politický proces s Dagmar Šimkovou a spol.
Blažek, Lukáš ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
V své práci jsem se zabýval případem Dagmar Šimkové. Věnoval jsem se nejprve její trestné činnosti, zatčení a vazbě, následně pak vlastnímu procesu až po vynesení konečného rozsudku, době strávené ve výkonu trestu a podmínkám zde panujícím a v poslední části pak také rehabilitačním řízením v roce 1968 a v 90. letech. V úvodních kapitolách až po vynesení rozsudku jsem se zabýval také širším případem, akcí, která nesla dle pracovních dokumentů StB název "Zběhové" a v níž se jednou z odsouzených stala právě Dagmar Šimková. Díky studiu množství archivních materiálů z Národního archivu a z Archivu bezpečnostních složek jsem dospěl k několika závěrům. Co se týče první části, jež je zaměřena na trestnou činnost Dagmar Šimkové, podařilo se mi vysledovat a rozplést červenou nit celého případu dvou zběhů, který nakonec v součtu zahrnoval více než dvacet osob z celé ČR, které byly odsouzeny v sedmi na sebe více či méně navazujících procesech. Vycházíme-li z dobových materiálů a především pak z rehabilitačních rozsudků v roce 1968 a 1969 (zejména rozsudek s Věrou Černou), je nutným závěrem to, že přestože Dagmar Šimková vědomě vykonávala trestnou činnost, kterou vyjadřovala svůj nesouhlasný postoj s vládnoucím režimem a za niž byla odsouzena, tato její činnost rozhodně nebyla tak závažného charakteru, jak bylo v celém...
|
|
|
Vzdělávací činnost Jednoty bratrské v regionu Mladá Boleslav
Nedvědová, Denisa ; Váňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Leontovyčová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na Jednotu bratrskou na historii a její činnost na území českomoravském a severoamerickém. Historická část zkoumá její počátky. Shrnuje období založení a pronásledování. Poukazuje na významné osobnosti Jana Blahoslava a Jana Amose Komenského. Dále se zabývá její misijní prací. Zkoumá vliv českého odkazu u Moravských bratří v Severní Americe a jeho zachování. Dále se zaměřuje na vzdělávací činnost Jednoty bratrské v České republice a především v Mladé Boleslavi.
|
|
|
Nikos Zachariadis a Komunistická strana Řecka během Metaxasovy diktatury
Karasová, Nikola ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá postavením komunistického hnutí v řecké společnosti v meziválečném období a zejména v průběhu Metaxasovy diktatury (1936-1941), během níž se KKE musela přizpůsobit řadě zásadních změn. V důsledku tvrdých persekucí ze strany režimu, jimž byli řečtí komunisté nuceni čelit, si postupně získali nové zkušenosti z činnosti v ilegalitě, jež posléze mohli využít v bojích za druhé světové války a následné řecké občanské války. Metaxasova ideologie stála v ostrém protikladu k ideologii KKE, přesto však došlo po italské agresi vůči Řecku v říjnu 1940 k jejich součinnosti. Jak Metaxas, tak KKE tímto svým postojem získali dosud nebývalou podporu veřejnosti. Rok 1941 se tak pro obě strany paradoxně stal historicky prvním okamžikem jejich jednoznačného politického úspěchu.
|
|
|
Definice uprchlíka v mezinárodním právu
Burová, Petra ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Definice uprchlíka v mezinárodním právu je velmi rozsáhlá problematika, kterou lze nahlížet z mnoha různých úhlů. Jednou z nejvhodnějších variant, jak se k této široké látce postavit, je zaměřit se na jeden z prvků všeobecně nejvíce přijímané definice uprchlíka podle Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 ve znění Newyorského protokolu z roku 1967. Dle jejího znění je za uprchlíka považována kterákoliv osoba, která "se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám odmítá ochranu své vlasti." Přestože je tato úmluva stará již více než padesát let a ve své době byla přijata v reakci na hromadné uprchlické proudy a 2. světovou válku, stále zůstává nadčasová a aktuální. Za jeden z největších problémů uprchlického práva je považován chybějící výklad pojmu pronásledování v Ženevské úmluvě. Cílem mé práce je zjistit, zda je chybějící definice tohoto pojmu skutečně takovým nedostatkem, jak je někdy prezentováno. Odpověď na tuto otázku se pokouším najít prostřednictvím prozkoumání historického vývoje definice uprchlíka a v ní se tvořícího pojmu pronásledování a...
|
|
|
Persekuce Židů na našem území v letech 1935 - 1942
ČERNÁ, Tereza
Práce se zabývá persekucí Židů v letech 1935-1942 s ohledem na Protektorát Čechy a Morava, za jejíž symbol platí nechvalně proslulé norimberské rasové zákony z 15. září 1935, které odstavily židovské obyvatelstvo na samotný okraj společnosti, zprostily ho osobních práv a svobod, zbavily veškerého majetku a připravily tak nacistům půdu pro tzv. "konečné řešení" židovské otázky. V případě Protektorátu Čechy a Morava se práce věnuje konkrétním zákonům a nařízením, jež takto fatálně determinovaly život Židů ve vytyčeném období. Podstatnou součástí práce je přehled nejzásadnějších zdrojů antisemitismu napříč dějinami, jenž vrcholí pojednáním o rasové teorii, která se stala jádrem nacistické ideologie. Poslední kapitola o emigraci, jež představovala jedinou možnost, jak utéct nacistickému teroru a zachránit si tak život, práci uzavírá.
|
|
|
Perzekuce Římskokatolické církve na Zlínsku Komunistickou Stranou Československa v letech 1948-1960 z pohledu archivních dokumentů
BARBOŘÁK, Jiří
Za téma diplomové práce jsem vybral Perzekuci Římskokatolické církve na Zlínsku Komunistickou Stranou Československa v letech 1948 {--} 1960 z pohledu archivních dokumentů. V diplomové práci jsem si vytyčil dva cíle. Primárním cílem této práce je zmapování osudů všech církevních organizací, spolků a řádů, jenž se v tehdejším Gottwaldovském - Zlínském okrese vyskytovaly. Sekundárním cílem, který je doplněním primárního cíle, je ukázat část proticírkevních opatření, která církev na Gottwaldovsku postihla a jaký byl postoj kněží či laiků vůči nim. Práce je rozdělena do několika tématických okruhů, které popisují jednotlivé oblasti perzekuce místní církve.
|
|
|
Život Františka Tomáška v 50. a 60. letech 20. století a jeho působení v Moravské Huzové
HLAVÁČOVÁ, Martina
Práce se především zaměřuje na zajímavé apohnuté období ve kterém František Tomášek působil jako kněz a učitel v obci Morvská Huzová. V práci jsou uvedeny jak opie autentických dokumentů z opavského archivu, tak avědectví jeho bývalých žáků a farníků, podvající důkaz o mnoha aktivitách Františka Tomáška v té době. První část práce popisuje stv katolické církve na pozadí komplikované a obtížné politické situace v tehdejším Československu. Druhá část práce se zabývá jedenáctiletýmpůsoebením Fratiška Tomáška v Moravské Huzové, především jeho náboženskou a pedagogickou činností. Tato část přínáší důkazy o úspěšné a humánní práci tohoto jedinečného muž, které lez nalézt v příloze - svědectví bývalých žáků a farníků.
|
|
|
Památky židovského osídlení v Heřmanově Městci
BURSOVÁ, Petra
V své práci se zabývám dochovanými židovskými památkami v Heřmanově Městci, okres Chrudim. Nejdříve jen letmo nahlédnu do uspořádání židovské obce na českém území, poté zkoumám a hledám židovské osídlení v Heřmanově Městci od počátků až do dnešního dne. Z dosud stojících památek mohu jmenovat především synagogu, která byla nejednou zničena. Díky rozsáhlé rekonstrukci mohla být znovu uvedena do provozu, ovšem nyní slouží již jen jako kulturní stánek. Další dochovanou památkou je budova židovské školy, která stojí v těsné blízkosti synagogy a je podstatně mladší. V neposlední řadě zmiňuji starý hřbitov, který patří k nejstarším a nejrozsáhlejším v České republice. Tuto židovskou dominantu Heřmanově Městce nyní spravuje Židovská náboženská obec v Praze.
|
host ::
RSS.