|
Urbanisticko architektonická studie městského nízkopodlažního bydlení
Krůpa, Miloslav ; Menšíková, Naděžda (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Tématem práce je navrhnout městské účelné komfortní bydlení v klidném přírodním prostředí mezi původní zástavbou staré Líšně a panelovým sídlištěm z 80. let 20. století. Návrh nového obytného souboru bude odpovídat současným trendům a potřebám zdravého bydlení. Stavební pozemek má lichoběžníkový tvar s delší stranou ve směru západ - východ s tím, že se zužuje a svažuje směrem k východu. Převýšení je cca 22 m na 330 m délky pozemku. Významnou dominantou Líšně je "kostelíček“ (Kaple Panny Marie Pomocnice) na protějším východním kopci. Cílem urbanistické studie bylo vytvoření plynulého přechodu mezi "Starou Líšní" a "Novou Líšní“ s důrazem na environmentální a sociální aspekty. Území je členěno kompoziční a pohledovými osami, které se „potkávají“ ve společenském prostoru, který je tvořen společenským centrem s dominantním otevřeným prostorem a krytým zázemím v přilehlém objektu, umístěným v jeho nejvyšší západní části. Před objektem se nachází menší „náměstíčko“, na které navazuje centrální prostor s pobytovým trávníkem, veřejným grilem a dětským hřištěm. Tato část je poté na východě ukončena novou vodní plochou v podobě koupacího biotopu, který je překlenut dvěma lávkami ve směrech kompozičních os. Mezi těmito lávkami jsou na západním břehu navrženy terasové schody s navazujícím molem na vodě. Smíšená zástavba rodinnými a bytovými domy se výškově i objemově zvedá od východní a jižní hranice území směrem k severozápadnímu rohu území, kde navazuje na stejně vysokou zástavbu bytových domů. Podél západní hranice území při ulici Novolíšeňská je navržen bariérový dům, který plní i funkci optické dělící linie od stávající zástavby panelovými domy. Důraz byl kladen i na minimum dopravních ploch. Hlavní silniční trasy jsou jednosměrné a usnadňují tak orientaci v území. Při návrhu parkovacích ploch bylo upřednostněno kryté a podzemní parkování. Hlavními prioritami bylo jednak co největší množství zeleně, a to ve formě vzrostlé zeleně a zelených střech, a jednak snaha o maximální ponechání rostlého terénu. Výsledkem návrhu je tedy bydlení v zelení v rozvolněné nízkopodlažní zástavbě s možností uplatnění výhledů z objektů do okolí, výborného proslunění obytných místností a vnesením společenského života do řešeného území pro jeho obyvatele a obyvatel jeho okolí. Při situování rodinných domů byl brán zřetel na energetickou úspornost. Objekty jsou navrženy v jednoduchých hmotách ve tvaru kvádrů s obdélníkovou nebo čtvercovou půdorysnou stopou. Bytové domy mají většinou společné či prolínající se podzemní podlaží. Objekt bariérového domu má liniový charakter, který přibližně kopíruje západní hranici území. Jeho parter je ve čtyřech místech pravidelně přerušen a umožňuje tak pomocí těchto průchodů a průjezdu propojení s obslužnou komunikací Novolíšeňská. Při výběru materiálů byl kladen důraz hlavně na dřevo a kamen, jakožto hlavní přírodní materiály. Rodinné domy při jižní hranici jsou řadové (ve skupinách 2 x 4 a 1 x 5) a jsou uvažovány jako pasivním domy. Samostatné rodinné domy okolo vodní plochy jsou přístupny pouze pro pěší, a tedy je zde vyloučena automobilová doprava (příjezd vozidel však možný je po pojížděném chodníku šířky 3,0 m). Tyto domy jsou uvažovány jako nízkoenergetické.
|
| |
| |
| |
| |
| |
| |
| |
|
DŮM NA HRANĚ - Valašské Meziříčí, ulice Sokolská
Hotař, Pavel ; Holiš, Hynek (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Parter je tvořen obchodními pasážemi kopírujícími pěší trasy obyvatel Valašského Meziříčí. Tím došlo k rozbití hmot obchodů, to jsem podpořil a roztříštil celý interiér parteru, čímž došlo k navýšení výstavních ploch obchodů a vznikl zajímavý reprezentační prostor. Ve vyšších podlažích se tento motiv opakuje na fasádách vnitřních teras, a to aby si obyvatelé domu navzájem nekoukali do oken.
|
| |