|
|
Populační vývoj a emigrace ze zemí Maghrebu
Vokatá, Petra ; Kocourková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Populační vývoj a emigrace ze zemí Maghrebu Abstrakt Hlavním cílem diplomové práce je v kontextu populačního vývoje zemí regionu Maghreb zmapovat migrační situaci a migrační trendy celého území od roku 1990 do současnosti, a to v souvislosti s populačním vývojem států, důraz byl kladen na populační růst zemí - přirozený a celkový. Mimo rozboru celého Maghrebu jakožto celku jsou demografické parametry detailně pousuzovány na příkladu Tuniska. Odhaluje se, že migrační toky obyvatel severních afrických zemí jsou směřovány převážně do Evropy, analýza je zaměřena na rozbor cílových zemí emigrantů a na změny v průběhu sledovaného období, využívá jak běžných demografických ukazatelů, zároveň vlastních metod zpracování mnohdy obtížně dostupných dat a empirického šetření. Výchozí základ analyzování dané problematiky představují teoretické koncepce populačního vývoje arabských zemí s důrazem na demografickou revoluci a závislý migrační přechod. Analýza odhalila, že v žádné ze zemí Maghrebu nebyla prozatím demografická revoluce ukončena, průběh druhé fáze demografické revoluce se od roku 2000 pozastavil, stagnace byla doprovázena narůstající mezinárodní emigrací. Klíčová slova: migrace, migrační trendy, populační růst, cílová země, uprchlík, Maghreb, Tunisko
|
|
|
Mezinárodněprávní problematika postavení palestinských uprchlíků a jejich právo návratu
Hanko, Jitka ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Situace palestinských uprchlíků je jedním z nejpalčivějších problémů provázejících arabsko-izraelský konflikt. Její vyřešení je zároveň jednou z klíčových podmínek pro urovnání tohoto konfliktu, jehož počátek je možné vysledovat již s první alijí - první vlnou židovské imigrace po protižidovských pogromech v Evropě v roce 1881. Důležitost tohoto problému potvrzuje např. text rezoluce 242 (S/RES/242) z roku 1967, která vidí v dosažení spravedlivého řešení pro palestinské uprchlíky jeden z předpokladů pro trvalý mír na Blízkém východě. Tato otázka byla předmětem řady mírových jednání mezi zástupci zainteresovaných států i v nedávné minulosti, což jenom dokládá mezinárodní aktuálnost daného problému. Cílem disertační práce je vymezení pojmu palestinský uprchlík v historickém, politickém a právním kontextu jako výchozího bodu, na který navazuje analýza jejich práva návratu. První část práce se tedy snaží o systematický přehled v obsahové šíři samotného pojmu palestinský uprchlík. Druhá část se věnuje analýze práva na návrat v obecné rovině, a poté zkoumá definici a interpretaci práva na návrat palestinských uprchlíků v mezinárodním právu. Práce nemá ambici vyřešit zmíněný konflikt. Nabízí zamyšlení se nad danou problematikou.
|
|
|
Migrace a její sociální konstrukce v diskursu politických stran zastoupených v poslanecké sněmovně České republiky
Burešová, Zdeňka ; Novotný, Vilém (vedoucí práce) ; Jelínková, Marie (oponent)
Migrace je fenomén, který začíná hrát významnou roli i v České republice, neboť dochází k její transformaci ze země tranzitní na zemi imigrační. Tento stav je umocňován o to více, že v současnosti probíhá tzv. uprchlická krize, která se dotýká nás všech. Dá se tedy předpokládat, že i poslanci jednotlivých poslaneckých klubů budou při jednáních Poslanecké sněmovny konstruovat skupinu migrantů. Cílem je tedy zjistit, jaké sociální konstrukce politické strany zastoupené v Poslanecké sněmovně České republiky od voleb v roce 2013 vytvářejí o migraci a jak tyto konstrukce následně ovlivňují podobu migrační politiky, kterou cizinci obdrží. Sociální konstrukce budu dělit dle toho, zda se vztahují k migrantům nebo uprchlíkům. Zajímá mě, jestli převládají pozitivní nebo negativní konstrukce a zda jsou více distribuovány tresty nebo odměny. Zároveň bych chtěla zjistit jaké hlavní narativy se objevují v jednotlivých bodech jednání. Klíčovým teoretickým východiskem je teorie sociální konstrukce cílových skupin podle Anne Schneider a Helen Ingram. Hlavní metodou analýzy po vzoru článku "It is not a question of being anti-immigrant: Categories of deservedness in immigration policy making" od Liny Newton bude kombinace diskursivní a narativní analýzy, pomocí které provedu rozbor výroků a rozpravy představitelů jednotlivých...
|
|
|
Komparace sociálně-právní situace nezletilých bez doprovodu v České republice a Rakousku
Roguľová, Julie ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
Tématem práce je komparace sociálně-právní situace nezletilých bez doprovodu zákonných zástupců ze třetích zemí, kteří se ocitli na území České republiky a Rakouska a tyto státy jim následně poskytly péči a ochranu. Práce si klade za cíl popsat historický vývoj systému péče, možné typy pobytové situace těchto dětí, okolnosti jejich zajištění či zjišťování jejich věku v těchto dvou zvolených zemích. Důraz kladu rovněž na systém péče zahrnující sociálně- právní ochranu, bydlení, oblast opatrovnictví, vzdělání, zdravotní péče a rovněž hledání trvalých řešení v oblasti pobytu a možnosti sloučení rodiny a jejich reintegrace. Následně se pokusím pomocí analýzy srovnat, v čem se tyto jednotlivé aspekty jejich sociálně-právní situace liší, v čem jsou naopak shodné či jaký stát lépe dodržuje tzv. Vhodné postupy Programu Nezletilí bez doprovodu v Evropě. Chtěla bych rovněž poukázat na některé systémové nedostatky či naopak příklady dobré praxe obou zemí.
|
|
|
Dopad kvalifikační směrnice na právní postavení uprchlíka v EU
Stehnová, Aneta ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Dopad kvalifikační směrnice na právní postavení uprchlíka v EU - Resumé. Diplomová práce pojednává o dopadu kvalifikační směrnice na právní postavení uprchlíka v EU. Cílem diplomové práce je analyzovat jednotlivá ustanovení směrnice1 a zjistit jejich dopad na uprchlíky a osoby se statusem podpůrné ochrany. Otázky související s problematikou azylu jsou v posledních letech vysoce aktuální, zejména s ohledem na tisíce osob potřebujících mezinárodní ochranu. Tato diplomová práce se skládá z úvodu, pěti kapitol a závěrečného shrnutí. Úvod vymezuje předmět práce a nastiňuje faktickou situaci azylu v EU. Kapitola první je rozdělena do dvou podkapitol, přičemž první podkapitola ilustruje historický vývoj Společného evropského azylového systému. Podkapitola druhá, rozdělená dále do čtyř částí, popisuje právní základ kvalifikační směrnice. Svým rozsahem nejširší kapitola druhá vysvětluje podmínky pro získání statusu uprchlíka podle právní úpravy směrnice a rozpadá se dále do pěti podkapitol. Podkapitola první vymezuje definici uprchlíka, jejíž znaky musí osoba žádající o uprchlický status vždy naplňovat. Podkapitola druhá se zabývá klíčovým prvkem této definice, termínem "opodstatněná obava z pronásledování", a je dále rozdělena do čtyř částí, z nichž každá podrobně rozebírá dílčí aspekty právního pojmu...
|
|
|
Interkulturní sociální práce na příkladu mongolských klientů Pobytového střediska Kostelec nad Orlicí
Hampalová, Sylva ; Šiklová, Jiřina (vedoucí práce) ; Miklušáková, Marta (oponent)
Cílem předložené diplomové práce je vykreslit specifika interkulturní sociální práce, a to na konkrétním příkladu sociální služby Pobytového střediska Kostelec nad Orlicí a mongolských žadatelů o mezinárodní ochranu. Teoretická část pojednává interkulturní sociální práci převážně z perspektivy sociálního pracovníka - definuje filosofická východiska, shromažďuje vědecké poznatky k danému tématu, popisuje situaci mongolských migrantů a parametry předmětné sociální služby. Naproti tomu výzkumná část se zaměřuje na vnímání dané sociální služby klientem. Cílem výzkumu bylo pomocí hloubkových interview zjistit, jak mongolští klienti chápou sociální službu v Pobytovém středisku Kostelec, jestli považují její nabídku za užitečnou a zda vnímají nějaké překážky v užívání této služby. Výsledky výzkumu upozorňují na některá slabá místa sociální služby, ke kterým jsou v závěru práce navržena opatření vhodná ze strany poskytovatele služby.
|
|
|
Definice uprchlíka v mezinárodním právu
Burová, Petra ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Definice uprchlíka v mezinárodním právu je velmi rozsáhlá problematika, kterou lze nahlížet z mnoha různých úhlů. Jednou z nejvhodnějších variant, jak se k této široké látce postavit, je zaměřit se na jeden z prvků všeobecně nejvíce přijímané definice uprchlíka podle Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 ve znění Newyorského protokolu z roku 1967. Dle jejího znění je za uprchlíka považována kterákoliv osoba, která "se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám odmítá ochranu své vlasti." Přestože je tato úmluva stará již více než padesát let a ve své době byla přijata v reakci na hromadné uprchlické proudy a 2. světovou válku, stále zůstává nadčasová a aktuální. Za jeden z největších problémů uprchlického práva je považován chybějící výklad pojmu pronásledování v Ženevské úmluvě. Cílem mé práce je zjistit, zda je chybějící definice tohoto pojmu skutečně takovým nedostatkem, jak je někdy prezentováno. Odpověď na tuto otázku se pokouším najít prostřednictvím prozkoumání historického vývoje definice uprchlíka a v ní se tvořícího pojmu pronásledování a...
|
|
|
Migrační krize 2016 - Analýza současných a budoucích dopadů na ekonomiku ČR
Strýček, Jakub ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Pekárek, Štěpán (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na kvantitativní a kvalitativní analýzu lidského kapitálu příchozích migrantů, skrze kterou je pomocí národohospodářských kalkulací odhalena konečná deficitní fiskální bilance. Výzkum je prováděn analýzou veřejně přístupných statistických dat a dotazováním neziskových agentur a ministerstev. Na těchto hodnotách je vystavěn model národohospodářských výpočtů zahrnující široké množství proměnných pro přesné vyčíslení veškerých dopadů migrační krize. Hlavním přínosem této práce je sestavení modelu s unikátním datovým základem, poskytující fiskální implikace migrační krize.
|
|
|
A comparative analysis of the Czech and German positions on solving the European migrant crisis in 2015
Szantová, Ivona ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Otázka zvyšujícího se imigračního a uprchlického tlaku v Evropě se stává citlivou politickou i ekonomickou otázkou a také předmětem ideologického střetu, a to nejen v zemích, které tomuto fenoménu čelí nejvýrazněji, ale i v těch členských státech EU, které nejsou považovány za typicky přistěhovalecké , jako například Česká republika. Zatímco se během předchozí krize Eurozóny či řecké dluhové krize hovořilo o rozdělení EU na sever a jih, migrační krize 2015 dělí EU jiným způsobem. Dnes se hovoří spíše o přílišném soucitu západu na jedné straně a xenofobním přístupu východoevropských zemí na straně druhé. Diplomová práce bude zkoumat podobnosti a odlišnosti v stanoviscích k řešení migrační krize dvou členských zemí EU, které reprezentují tyto dva názorově odlišné póly, a to Spolkové republiky Německo a České republiky s ohledem na své mezinárodně právní povinnosti, povinnosti spojené s členstvím v EU a ochranu vlastních státních zájmů. Dále bude zkoumat, co podmiňuje formování těchto stanovisek a jaký vliv může mít fenomén migrační krize na budování či změnu této identity.
|
|
|
Strategie bezpečnosti České republiky v otázce mezinárodní migrace v důsledku regionálních konfliktů v euroatlantickém prostoru a okolí
KORČÁKOVÁ, Simona
V teoretické části jsou představeny jednotlivé mezinárodní organizace zabývající se bezpečnostní situací v Evropě a zároveň migrační politika České republiky a Spolkové republiky Německo. Migrační politika Německa je zde zařazena z toho důvodu, že právě SRN se stala zemí, která v roce 2015 čelila největšímu přílivu migrantů, a to až do té míry, kdy počet zaregistrovaných žadatelů o mezinárodní ochranu v tamějším azylovém systému přesáhl hranici 1 milionu. Německo, na rozdíl od ČR, má v oblasti azylové a migrační politiky dlouhodobé zkušenosti. Navíc se k přistěhovalectví snaží přistupovat pozitivně, mimo jiné i ve snaze o zaplnění mezer na trhu práce. Poskytnutí pomoci lidem prchajícím před válkou Německo bere jako morální povinnost a ke stejné solidaritě nabádá i ostatní země. ČR jako členský stát Evropské unie a dalších organizací musí jednat podle pravidel, která si jednotlivá mezinárodní společenství prosadí, čímž se do jisté míry vzdává suverenity v rozhodování v těchto otázkách. Cílem této práce bylo vymezit hrozby, které s sebou nese přijímání imigrantů a navrhnout možnosti, jak tyto hrozby minimalizovat. Dílčím cílem bylo porovnat systém přijímání uprchlíků v ČR a v zahraničí, konkrétně v německém Bavorsku, které migrační vlna v roce 2015 zasáhla nejvíce ze všech spolkových republik. Za účelem získání podkladů nezbytných k dosažení stanovených cílů byla ve městě Goldbach (Německo) zahájena spolupráce s majiteli ubytovacího zařízení určeného žadatelům o mezinárodní ochranu. Zde byl sledován azylový a integrační proces ubytovaných uprchlíků. Pro porovnání přístupu v ČR byl vybrán průběh a vývoj českého projektu Generace 21 na přesídlení Iráckých uprchlíků do ČR. Další informace byly čerpány prostřednictvím přednášek a panelových diskuzí s odborníky na tuto problematiku. Všechny tyto údaje přispěly k zodpovězení výzkumné otázky, zda je strategie ČR z hlediska přijímání uprchlíků perspektivní. Kapitola "Výsledky" se věnuje snaze EU o vytvoření nového účinnějšího mechanismu, který by reagoval pružněji než dosavadní systém migrační a azylové politiky EU. V květnu roku 2015 byl v EU členským státům předložen "Evropský program pro migraci", který mimo jiné navrhoval tolik veřejně diskutovaný mechanismus přemístění, přesídlení, systém hotspotů a návratové politiky. V tomto případě byl v práci hodnocen předložený návrh, a to pomocí statistických dat získaných z oficiálních databází EU, a také za přispění poznatků od českých expertů. Dále tato kapitola předkládá statistická data průběhu migrační vlny za rok 2015, která jsou prokládána konkrétními údaji, získanými přímo od vybraných pozorovaných imigrantů. Prvními sledovanými žadateli o mezinárodní ochranu v Německu byli cizinci z Iráku a Etiopie, k nimž po půl roce přibyli státní příslušníci Sýrie. Výzkum na místě ukázal reálné fungování migračního a azylového systému. Do Německa mířilo 30 % všech žadatelů o azyl z celé EU. Prioritou této cílové země se stala především azylová politika. ČR se jako tranzitní země s podílem žadatelů menším než 1 % soustředila na kontrolu nelegální migrace. Tento postoj byl jedním z faktorů, které vedly k selhání projektu Generace 21. Ten v průběhu fungování přesídlil 89 uprchlíků z Iráku, z nichž se poté více než polovina zřekla azylu s cílem odcestovat do Německa. Právě sekundární pohyb imigrantů ohrožuje existenci Schengenského prostoru a poukazuje na neuspokojivou účinnost mechanismů navržených EU.
|
host ::
RSS.