|
Dynamika produktivity bylinného patra v teplomilné doubravě v přírodní rezervaci Na Voskopě (Český kras) v závislosti na intenzitě slunečního záření.
Mevald, Ondřej ; Černý, Tomáš (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
V Přírodní rezervaci Na Voskopě probíhá od roku 2013 experimentální výzkum zabývající se převodem dlouhodobě opuštěného středního lesa zpět na aktivní formu. Cílem projektu je dlouhodobě zkoumat dopad navrhovaných opatření na strukturu a diverzitu rostlinných druhů bylinného patra zejména ve světlejších lesích nižších poloh. Cílem této bakalářské práce bylo zkoumat klíčovou roli světelných podmínek na dynamiku tvorby biomasy bylin lesního podrostu v experimentálně prosvětlených teplomilných doubravách. Na založeném designu 40 trvalých zkusných ploch byly odebrány v pěti opakováních vzorky biomasy bylinného patra a zpracovány byly následně v laboratoři. Dále byly na plochách pořízeny hemisférické fotografie korunového zápoje. Pořízené fotografie byly vyhodnoceny v analytickém programu WinScanopy, kterým vypočítáme množství přímého a difúzního záření. Získané údaje byly vyhodnoceny regresní analýzou. Jedinou průkaznou proměnnou ovlivňující produktivitu bylinného patra bylo difúzní záření. Data byla též porovnána s hodnotami světelných poměrů získaných v sezóně 2014 v rámci probíhajícího experimentálního výzkumu. Sezóna 2014 měla normální průběh a podařilo se najít daleko silnější vztah mezi světelnými poměry porostu a produktivitou stanovenou v roce 2015. Světelné poměry v sezóně 2015 byly značně ovlivněny působením extrémních klimatických podmínek vedoucích k defoliaci korunového zápoje. Přesto se podařilo prokázat pozitivní vliv světelných podmínek na produkci biomasy bylinného patra. Extremita by rovněž mohla indikovat nárůst produkce biomasy v další sezóně, protože významný podíl živin zůstal nevyužitý v půdním prostředí z důvodu zastavení růstu vegetace. Aktuální skladba vegetace je právě často určována extrémními výkyvy abiotického prostředí. Hemisférické fotografie se též ukázaly jako velmi účinný způsob stanovení světelných podmínek, proto je rovněž doporučuji použít pro další výzkum.
|
|
Aktuální stav bekyně mnišky (Lymantria monacha) v Brdech v roce 2015
Vondřich, Vladimír ; Šrůtka, Petr (vedoucí práce) ; Nakládal, Oto (oponent)
Bakalářská práce se zabývá stavem bekyně mnišky (Lymantria monacha L.) v Brdech v roce 2015. Hlavním cílem bylo určit její populační hustotu. Pro výzkum bylo vybráno několik stanovišť, na kterých byly použity tři kontrolní metody: lepové pásky, kontrola opadu trusinek a feromonové pasti. Výsledky ukázaly, že se bekyně mniška vyskytuje v lese jen v minimálním množství. Dalším cílem bylo vyhodnotit barevné formy motýlů a zjistit souvislost mezi barevnými formami housenek a motýlů. Pro nedostatečný počet nalezených housenek nebyly získány žádné výsledky. Při kontrole motýlů na feromonových pastech bylo u většiny zjištěno šedé zbarvení. Poměrně malý počet motýlů (21%) měl pak základní (bělavé) zbarvení.
|
|
Struktura potrava sýce rousného (Aegolius funereus) v Krušných horách v letech 2014-2015: vliv načasování hnízdění na zastoupení myšic (Apodemus sp.) a rejsků (Sorex sp.)
Řánková, Kristýna ; Šťastný, Karel (vedoucí práce) ; Hanel, Jan (oponent)
Studie potravní ekologie sýce rousného probíhá na katedře ekologie FŽP ČZU
v Praze už od roku 1999. Potrava se zkoumá v loučenské části imisemi poškozené
oblasti Krušných hor v okolí Flájské přehradní nádrže s rozlohou 70 km2. Studovaná
oblast leží v severozápadní části České republiky.
Má část výzkumu potravy sýce rousného proběhla v letech 2014-2015 a byla
provedena metodou analýzy vývržků a pohnízdních zbytků pocházejících z hnízdních
budek. Celkem bylo analyzováno 1608 jedinců kořisti z 32 vzorků, z toho 1575 savců
(Mammalia) (97,9 %) a 33 ptáků (Aves) (2,1 %). V roce 2014 bylo analyzováno 6
vzorků. V těchto 6 vzorcích bylo determinováno 259 kusů kořisti. Následující rok to
bylo 26 vzorků, v nichž bylo determinováno 1349 kusů kořisti.
Zastoupení savců v letech 2014-2015 mělo složení: myšice (Apodemus sp.,
52,8 %), hraboš mokřadní (Microtus agrestis, 25,1 %), hraboš (Microtus sp., 8,0 %),
rejsek obecný (Sorex araneus, 3,0 %), norník rudý (Clethrionomys glareolus, 2,7 %),
hraboš polní (Microtus arvalis, 2,0 %), plšík lískový (Muscardinus avellanarius, 0,6
%), rejsek malý (Sorex minutus, 0,5 %), myška drobná (Micromys minutus, 0,1 %).
Zastoupení ptáků bylo následující: drozd zpěvný (Turdus philomelos, 0,4 %),
budníček (Phylloscopus sp., 0,4 %), sýc rousný (Aegolius funereus, 0,2 %), červenka
obecná (Erithacus rubecula, 0,2 %), hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula, 0,2 %), pěnkava
obecná (Fringilla coelebs, 0,1 %), sýkora koňadra (Parus major, 0,1 %), linduška lesní
(Anthus trivialis, 0,1 %), konopka obecná (Carduelis cannabina, 0,1 %), lejsek
(Ficedula sp., 0,1 %), sojka obecná (Garrulus glandarius, 0,1 %), králíček obecný
(Regulus regulus, 0,1 %), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla, 0,1 %), kos černý
(Turdus merula, 0,1 %). Hlavním cílem bylo vyhodnotit zastoupení rejsků a
myšic ve vztahu k načasování hnízdění sýce rousného. Byl zjištěn průkazný rozdíl v
podílu myšic i rejsků zastoupených v potravě sýce rousného ve sledovaných letech
2014 a 2015. V roce 2014 myšice tvořily 19,3 % potravy, zatímco v roce 2015
dosahovaly 59,4 %. V roce 2014 rejsci tvořili 18,8 % potravy sýce rousného, zatímco
v roce 2015 pouze 3,9 %.
Dále bylo zjištěno, že v roce 2014 se zastoupení myšic (Apodemus sp.), ani
rejsků (Sorex sp.) v potravě sýců v průběhu hnízdní sezóny významně neměnilo,
nebyl tedy doložen jejich vliv na načasování hnízdění. V průběhu hnízdní sezóny
2015 se podíl myšic v potravě sýce rousného signifikantně snižoval, to znamená, že
páry, které zahnízdily v sezóně dříve, lovily více myšic. Zastoupení rejsků se
neměnilo (vliv na načasování hnízdění se neprojevil).
|
|
Institut prezidenta republiky v právním řádu České republiky z hlediska jeho volby
Huptychová, Natálie ; Civínová, Denisa (vedoucí práce) ; Cvik, Eva Daniela (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na institut prezidenta republiky, a to především z hlediska jeho volby. V první části se zaměřuje na institut prezidenta v Ústavě České republiky, a na volbu prezidenta republiky. V praktické části se práce zaměřuje konkrétně na první přímou volbu prezidenta republiky v České republice, která proběhla v roce 2013. Zjišťuje informace o kandidátech, kteří v roce 2013 kandidovali, o jejich
nominaci, průběhu kampaní, financování kampaní, a kontrole financování těchto kampaní. Na základě zjištěných informací pak vyhodnocuje kampaně kandidátů, a porovnává zjištěné informace s teoretickými východisky z teoretické části práce, a zkoumá, zdali průběh přímé volby prezidenta v roce 2013 probíhal v souladu s platnými právními předpisy České republiky.
|
|
Problematika správy nemovitého majetku u vybrané organizační složky státu
Fajfr, Pavel ; Civínová, Denisa (vedoucí práce) ; Cvik, Eva Daniela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou využití nemovitého majetku ve vlastnictví státu z hlediska organizací, které mají příslušnost s tímto majetkem hospodařit. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku vývoje pozemkového vlastnictví v České republice a na vymezení pojmu nemovité věci se zaměřením na užívací vztahy k pozemkům. V práci je popsán vývoj pozemkového vlastnictví České republiky před rokem 1989 a po roce 1989. Dále jsou vymezeny užívací vztahy k pozemkům a definovány druhy cen nájemného/pachtovného se zaměřením na stanovení ceny v místě a čase obvyklé. Praktická část se zabývá vymezením nemovitého majetku státu v příslušnosti hospodařit s tímto majetkem pro Státní pozemkový úřad a komparací statistických údajů o ceně nájemného/pachtovného používaného Krajským pozemkovým úřadem pro Královéhradecký kraj s cenami měst a obcí v Královéhradeckém kraji podle bývalých okresů. V teoretické části je použita literární rešerše právních předpisů a jiná odborná literatura. V praktické části je použita kvantitativní metoda dotazníkového šetření. Cílem dotazníkového šetření je zjistit cenu nájemného/pachtovného v místě a čase obvyklou
u pronajímaných pozemků v Královéhradeckém kraji, kterou Krajský pozemkový úřad pro Královéhradecký kraj aplikuje při stanovení výše nájemného/pachtovného do nově uzavíraných smluv.
|
|
Vliv vybraných faktorů na reprodukční vlastnosti dojnic
Šťásková, Michaela ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení vlivu vybraných faktorů na reprodukční vlastnosti dojnic plemene montbeliard. Byla zvolena hypotéza, že vysoká produkce mléka, špatný zdravotní stav a vysoké teploty prostředí zhoršují ukazatele plodnosti krav.
V literární rešerši byly shrnuty poznatky o faktorech, které ovlivňují plodnost v chovech, charakteristika jednotlivých reprodukčních ukazatelů a popis plemene. Pokus byl realizován na farmě Osičky společnosti Agrodružstvo Lhota pod Libčany. Pro posouzení vlivu mléčné užitkovosti a zdravotního stavu byly sledovány všechny normované laktace dojnic, ukončené v období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2015. Tím vznikl soubor 632 laktací.
Pro vyhodnocení mléčné užitkovosti byl soubor dat rozdělen podle pořadí laktace, čtvrtletí roku otelení a podle výše mléčné užitkovosti do tří skupin. Za onemocnění, u kterého byl předpokládán negativní vliv na plodnost, byly zvoleny mastitidy, respektive četnost jejich výskytu. Vedle teploty vzduchu byl sledován i vliv relativní vlhkosti. Hodnoceny byly ukazatele servis perioda, mezidobí a inseminační index. Pro účely zhodnocení vlivu klimatu na reprodukční ukazatele byla data rozdělena vedle čtvrtletí roku na 3 skupiny teplot vzduchu, podle kategorie plemenic a podle kalendářního roku. Posuzován byl inseminační index, březost po 1. inseminaci a březost po všech inseminacích, které bylo možné získat pouze za celé stádo krav a jalovic. Hodnoty jsou za jednotlivé měsíce roků 2014, 2015. Ke statistickému vyhodnocení bylo použito programu SAS 9.3 (SAS/STAT 9.3, 2011).
Dosahovaná průměrná hodnota délky servis periody byla 98,07 dní, mezidobí 380,62 dní, inseminačního indexu 1,94, zabřezávání po 1. inseminaci 54,28 % u jalovic a 48,43 % u krav, užitkovost za laktaci činila 8 407,98 kg mléka s tučností 3,65 % a obsahem bílkovin 3,53 %. Mastitidy se vyskytly pouze v 17,72 % případů. Průměrné měsíční hodnoty teploty vzduchu se během roku 2014 pohybovaly v intervalu od 1,3 °C do 21,2 °C, v roce 2015 to bylo 1,5 °C až 23,2 °C.
Z výsledků regresní analýzy bylo zjištěno, že produkce mléka za laktaci měla statisticky prokazatelný vliv na délku servis periody (r = 0,214; P < 0,001), inseminační index (r = 0,296; P < 0,001) a mezidobí (r = 0,147; P < 0,01). Lze tedy hovořit o významném vlivu produkce mléka za laktaci, kdy s rostoucím množstvím nadojeného mléka v kg se prodlužovala servis perioda a mezidobí, rostl také inseminační index. Analýzou rozptylu byl potvrzen efekt výše mléčné užitkovosti za laktaci na mezidobí (P < 0,05), SP (P < 0,001) a inseminační index (P < 0,001). Kromě toho byl prokázán efekt čtvrtletí roku otelení na inseminační index a servis periodu (P < 0,05) a efekt kategorie plemenic na březost celkovou % (P < 0,01) a inseminační index (P < 0,05). Jalovice vykazovaly prokazatelně lepší hodnoty posuzovaných reprodukčních ukazatelů oproti kravám. Nebyl prokázán žádný vliv četnosti výskytu mastitid na ukazatele inseminační index, SP a mezidobí (P > 0,05). Vliv teploty vzduchu na ukazatele % zabřezávání a inseminační index rovněž nebyl statisticky prokázán (P > 0,05). Korelační analýzou byly dále prokázány četné vzájemné závislosti mezi různými parametry na hladinách významnosti (P < 0,001, P < 0,05).
Hypotéza byla potvrzena pouze v případě negativního vlivu mléčné užitkovosti, avšak vliv špatného zdravotního stavu a vysoké teploty prostředí na reprodukci prokázán nebyl. Výsledky poukazují na zdravé stádo z hlediska mastitid, dobrý management chovu, kdy je minimalizován tepelný stres, a kde je i při poměrně vysoké užitkovosti a prokázaném negativním vlivu vysoké mléčné užitkovosti na reprodukci, dosahováno její dobré úrovně.
|
|
Vývoj kvality povrchových vod na území ČR
Boháčová, Tereza ; Petrtýl, Miloslav (vedoucí práce) ; Kyriánová, Iveta Angela (oponent)
Předkládaná bakalářská práce na téma Vývoj kvality povrchových vod na území ČR má za cíl seznámit čtenáře s historickým vývojem a současným stavem jakosti povrchových vod v České republice. Metodikou práce je vytvoření literární rešerše z dostupné vědecké literatury, kde kromě ní jsou důležitým zdrojem zejména Zprávy o hodnocení jakosti povrchových vod v jednotlivých povodích. V první části práce je stručně popsaná hydrologická síť ČR a základní ukazatelé jakosti vody. Druhá část práce se zabývá vývojem kvality povrchových vod v jednotlivých povodích. Část práce je věnována také legislativním opatřením v oblasti ochrany povrchových vod.
V minulém století bylo znečištění povrchových vod považováno za jeden z nejvýraznějších problémů životního prostředí u nás. Odpadní vody vypouštěné do vod povrchových byly čištěny nedokonale a v mnoha případech nebyly čištěny vůbec. Z tohoto důvodu, a také kvůli intenzivnímu rozvoji průmyslu, byly povrchové vody vystaveny nadměrnému znečištění. K výraznému zlepšení jakosti povrchových vod došlo až po roce 1989, a to zejména díky omezení vypouštění kontaminujících látek, výstavbě či intenzifikaci čistíren odpadních vod a kanalizací. Jakost našich toků byla po roce 1989 více ohrožena hlavně povodněmi v letech 1997 a 2002, kdy docházelo k častým výpadkům čistíren odpadních vod a únikům nebezpečných látek z průmyslových výrob.
Hlavním zjištěním této práce je fakt, že kvalita našich povrchových vod je na mnohem lepší úrovni, než v minulém století. Nicméně je třeba nadále věnovat pozornost menším tokům, které jsou ohroženy vypouštěným znečištěním z obcí, které stále nemají své vlastní čistírny odpadních vod.
|
|
Prase (Sus scrofa domestica) jako laboratorní zvíře a jeho využití v experimentech
Šlajerová, Markéta ; Masopustová, Renata (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Diplomová práce na téma využití laboratorních prasat v biomedicinském výzkumu, je zaměřena na přehledné popsání fylogeneze a domestikace druhu Sus scrofa a vznik jeho domestikované formy Sus scrofa domestica, laboratorního chovu, výživy, nároků na prostor a veterinárních podmínek. Fyziologická a anatomická podobnost prasete s lidským organismem nabízí široké spektrum využití v různých odvětvích lékařského bádání. Prasata, potažmo plemena miniprasat bývají součástí preklinického testování léků, v oblasti toxikologie. V dermatologii jsou často experimentálním modelem při hojení ran a popálenin, případně při studiu melanomu. Kardivaoskulární systém prasat bývá využit v souvislosti se vznikem aterosklerózy nebo vrozených srdečních vad. Všežravost prasat umožňuje testování doplňků stravy, také je u nich sledován vznik diabetu, žaludečních vředů nebo cirhózy jater. Právě játra a jejich schopnost regenerace je u laboratorních prasat středem zájmu mnoha výzkumných skupin po celém světě. Centrální nervová soustava prasat nabízí možnost studia mrtvice či poškození míchy. U transgenních zvířat je studována Huntingtonova choroba a možnosti její léčby u člověka. Titanové implantáty a různé typy biomateriálů bývají expermintálně vpraveny do kostry prasete, následně jsou zkoumány reakce a hojení kosti. Na poli experimentálních xenotransplantací by se v budoucnu mohly kmeny geneticky uravených prasat stát zdrojem orgánů pro člověka. Zatím nedořešeným problémem je HAR-Hyperacute Rejection, tedy akutní odmítnutí transplantované tkáně a také nebezpečí přenosu některých nemocí z prasat na člověka. Přínos experimentálních prasat má nesporný význam a je třeba tento potenciál rozumně a cíleně využít, bez plýtvání pokusnými zvířaty a jejich zbytečné bolesti. Důraz by měl být kladen na dodržování legislativních norem a koncepce 3R.
Současný chov laboratorních prasat je na vysoké úrovni. Bohužel, jeho velkým nedostatkem v celosvětovém měřítku je neúplnost vykázaných dat, týkajících se reálných hodnot použitých prasat v experimentech.
V České republice bylo nejvíce laboratorních prasat použito v roce 1994, přesně 6 882 ks,v roce 1998 bylo využito 7 122 ks, vyšší počet laboratorních prasat byl vykázán také za rok 2009, tedy 4445 ks. Za poslední roky se počty použitých laboratorních prasat v České republice ustálily kolem průměrné hodnoty 2400 ks. Pomocí Mann-Whitney U testu byly porovnány hodnoty využitých laboratorních prasat České republiky a Evropské unie, v přepočtu na obyvatele. Z výsledné hodnoty p=0,486, která je větší než alfa=0,05 vyplývá, že nebyl prokázán rozdíl ve využití experimentálních prasat mezi Českou republikou a ostatními členskými zeměmi Evropské unie. Na základě provedeného statistického šetření lze konstatovat, že výkyvy a trendy ve využití laboratorních prasat v České republice nekopírují ty evropské. Stanovená hypotéza byla tímto potvrzena.
|
|
Vliv podnože na růst a plodnost vybraných odrůd třešní
Englisch, Jakub ; Sus, Josef (vedoucí práce) ; Zíka, Lukáš (oponent)
Hlavním záměrem dnešního pěstování ovoce je zkvalitnění a zintenzivnění výroby, pro uspokojivé zásobení trhu kvalitními produkty. Toho je možné dosáhnout vhodnou volbou kombinace podnož-odrůda a také použitím perspektivního pěstitelského tvaru (vřetene). Nově zakládané moderní výsadby v pěstitelském tvaru vřetene mají při použití slabě rostoucích podnoží až o několik stovek více jedinců na hektar sadu a do plodnosti začínají vstupovat již třetím rokem, což je podstatně dříve než tomu bylo v minulých letech. V dřívějších výsadbách se hojně využívaly bujnější podnože, ale také se používaly jiné pěstitelské tvary. Slabě vzrůstné podnože byly v mém pokusu zastoupeny podnožemi P-HL-A a Gisela 5.
Teoretická část této práce se zaměřuje na obecné nároky pěstování třešní, význam pěstování třešní a jejich botanický popis, škůdce a choroby třešní, vliv podnoží na odrůdu a popis podnoží. Experimentální část práce se specializuje na charakteristiku stanoviště a pokusného materiálu, dále popisuje metody hodnocení a způsob provedení samotného pokusu, výsledky pokusu a z nich vycházející závěry. Cílem práce bylo posouzení vlivu různých podnoží na růst a plodnost vybraných odrůd třešní pěstovaných ve tvaru vřetene ve třetím a šestém roce po výsadbě.
V průběhu krátkodobého hodnocení výsadeb třešní pěstovaných ve tvaru vřetene se ukázalo, že na podnoži P-HL-A měla odrůda ´Burlat´ o 19 % bujnější růst oproti odrůdě ´Karešova´, která byla vysazena na stejné podnoži. Ačkoli měla odrůda ´Karešova´ menší objem korun, tak dosáhla oproti odrůdě ´Burlat´ vyššího celkového výnosu (o 10,4 %) a také vyšších specifických výnosů, ovšem odrůda ´Burlat´ dosáhla o 10 % vyšší průměrné hmotnosti plodů oproti odrůdě ´Karešova´. Odrůda ´Sweet Early Panaro 1´ na podnoži Gisela 5 měla o 21 % bujnější růst oproti odrůdě ´Rita´ (Gisela 5), vyšší celkový výnos (o 16,7 %) byl zaznamenán u odrůdy ´Sweet Early Panaro 1´, avšak specifické (měrné) výnosy měly s odrůdou ´Rita´ téměř stejné. Mezi odrůdami ´Rita´ a ´Sweet Early Panaro 1´ byl veliký rozdíl v průměrné hmotnosti plodů. Odrůda ´Sweet Early Panaro 1´ měla o 40 % vyšší průměrnou hmotnost plodů oproti odrůdě ´Rita´.
|
|
Status populace modrásků rodu Phengaris na lokalitě Labišťata u Přelouče
Myšková, Nikola ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Kulma, Martin (oponent)
V roce 2015 byla sledována početnost populace dvou druhů motýlů Phengaris teleius a Phengaris nausithous z čeledi Lycaenidae (modráskovitých) s cílem získat základní informace o jejich výskytu na lokalitě Labišťata u Přelouče. Testována byla hypotéza: Početnost populace modrásků rodu Phengaris na Labišťatech je řádově porovnatelná s populací na blízké lokalitě Slavíkovy ostrovy. K získání dat byla využita metoda zpětného odchytu značených jedinců a za pomoci programu MARK byl vypočítán odhad velikosti populace pro P. teleius a pro P. nausithous.
Celkem bylo na všech plochách u Labišťat (včetně druhého břehu u Sopřečského potoka) označeno 139 jedinců Phengaris teleius (Bergsträsser, 1779) a vypočtený odhad tak činil 224 motýlů. Od druhu Phengaris nausithous bylo na Labišťatech zachyceno celkem 135 jedinců a výpočtem odhadnuto jejich celkové množství na 294, což je obdobný výsledek jako pro Phengaris teleius. V porovnání se Slavíkovými ostrovy, kde bylo na základě odchytu za rok 2015 výpočtem odhadnuto 5 105 jedinců P. teleius a 1 045 jedinců P. nausithous, jsou uvedené počty na Labišťatech několikanásobně nižší. Lze tedy konstatovat, že hypotéza nebyla potvrzena, neboť početnost populace modrásků rodu Phengaris na Labišťatech je řádově neporovnatelná s populací na Slavíkových ostrovech.
|
host ::
