|
| |
|
|
Návrh udržitelné městské struktury 21.století v rámci České republiky
Dubinová, Veronika ; Erben, Adam (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Zadání diplomového projektu bylo zpracovat území vojenské kasárny v městské části Černá Pole v Brně. Úkolem bylo přijít s novou urbanistickou koncepcí v rámci již existující struktury, navrhnout nové náměstí, park a radnici pro Brno-Sever. Ve svém projektu jsem se snažila vyplnit stávající proluku v existující struktuře a vytvořit novou živou čtvrť v území. Zadané území má nabídnout obyvatelům vysoký standard bydlení a pestrou nabídku občanské vybavenosti. Důležité bylo zaměřit se na odlišný typ zástavby lemující řešenou parcelu. Východní a jižní strana je lemována řadovou zástavbou bytů a rodinných domů, ovšem na západní straně se rozprostírá arboretum Mendelovy univerzity a na severu jsou vztyčeny výškové panelové objekty. Navržená struktura v území postupně prochází odlišnými typy zástavby a zapadá do stávající zástavby. Cílem bylo také navrhnout novou budovu radnice pro Brno - Sever s kulturním centrem, umístit v území novou mateřskou školku a vytvořit komunitní centrum se sportovním zázemím. Jelikož městské části Černá Pole chybí významnější náměstí, bylo pro můj návrh velmi významné umístění tohoto prostoru. Navržené náměstí má být polyfunkční a umožnit různorodé využití obyvatelům nově vzniklé čtvrti nebo širší veřejnosti.
|
|
|
Voda ve veřejném prostoru Starého Brna
Šerek, Jiří ; Lhotáková, Zdenka (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Cílem práce je vrátit vodu do veřejných prostorů nejstarší městské čtvrti Staré Brno, připomenutím zaniklého Svrateckého náhonu podpořit obnovu génia loci této charakteristické části města. Hlavním motivem práce bude propojení inženýrské problematiky s urbanistickou a architektonickou tvorbou se zvláštním zřetelem na kultivací veřejných prostorů s uplatněním lineárního vodního prvku.
|
|
|
NOVÉ STARÉ BRNO Návrat bydlení do center měst
Štancl, Michal ; Ludvíková, Iveta (oponent) ; Františák, Luboš (vedoucí práce)
Práce se zabývá ve své první části urbanistickým řešením lokality brownfieldu v Brně v městské části Staré Brno. Analytická část se zabývá problematikou územního plánu a výsledků architektonické soutěže Mendlova náměstí. Navržené urbanistické řešení vychází z tradiční blokové zástavby v kombinaci se solitérem a definuje různé veřejné prostory. Ve druhé části je pak navrženo architektonické řešení typického bloku a čtyř polyfunkčních bytových domů v něm.
|
|
|
Revitalizace veřejných prostorů hlavního nádraží v Brně a podchodu pod ním
Richter, Jiří ; Pavlovský, Tomáš (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Současný stav Díky tomu, že se čeká na odsun nádraží, je železnice v žalostném stavu. Technicky a kapacitně (jsme schopni odbavit 30tis. cestujících/hodinu, v době veletrhu je potřeba 50tis.cestujících/ hodinu). Při její rekonstrukci je potřeba vytvořit síť nádraží, které jsou propojeny s městskou hromadnou dopravou. Vlak se tak stane součást hromadné dopravy a sníží se zatížení hlavního dopravního uzlu. Přesunout, nebo nepřesunout? Otázka na kterou si netroufám odpovědět. Obě varianty mají své výhody a nevýhody, které se navíc mění v čase. Situace se velice změnila příchodem finanční krize. Proto by měla probíhat odborná diskuse vedoucí k optimálnímu řešení. To se však neděje, politici se rozdělili na dvě skupiny, které již předem vědí, který návrh je ten nejvhodnější. Dodatečně se hledají argumenty, proč tomu tak je. Rozhodl jsem se prověřit variantu v nepřesunuté poloze. Největší nevýhodou této varianty je problematická výstavba(za provozu, nebo dočasné přesunutí). Největší výhodou je její vazba na uzel MHD a jádro města Brna. Region Velice důležitá je pro mě vazba na region a jeho propojení s městskou integrovanou dopravou. To vnímám jako silnou stránku Brna, která by se měla dále rozvíjet. Společně s rozvojem hromadné dopravy by mělo docházet k útlum dopravy osobní. Bariéra Svou prací se snažím vyvrátit názor, že železnice vytváří bariéru. Naopak se snažím dívat na železnici jako na místo, které spojuje. Nejen jednotlivé zastávky, ale i město. Konstrukce Železobetonové oblouky jsou v půdorysu uspořádány do trojúhelníků a vytváří tak prostorovou příhradovinu. V ní se nachází nádraží. Na ní jsou umístěny koleje. Typologie K nádraží přistupuji jako k volnému prostoru, který je dodatečně vyplněn různými funkcemi. Tyto funkce mohou být, dle potřeby, měněny.
|
|
|
Nová Jižní čtvrť a její propojení s řekou Svratkou
Boček, Adam ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Předmětem řešení diplomové práce je část území Jižního centra města Brna. Lokalita se po dlouhé době začíná „probouzet k životu“, i díky tomu že po několika ti desetiletích bylo konečně rozhodnuto o osudu a poloze Hlavního nádraží. Předpokládá se tedy rozšíření města jižním směrem, a tím zakomponování přilehlých území k centru. Diplomová práce navazuje na ateliérový projekt z roku 2018, jehož předmětem řešení byl návrh urbanistického konceptu územního celku vymezeného ulicí Opuštěnou, Dolním nádražím, řekou Svratkou a plánovanou novou městskou třídou umístěné v pohledové ose katedrály sv. Petra a Pavla. Diplomová práce se tedy zabývá architektonickou studií části tohoto území, situovaného v blízkosti řeky Svratky, na hranici nově vznikajícího městského nábřeží. Jedná se o polyfunkční blok, s převládající využitím pro bydlení se 136 byty pro asi 450 obyvatel. Tento blok se dále dělí na 3 budovy, které mají společné dvě podzemní podlaží poskytující technologické zázemí, a prostory k parkování pro celý polyfunkční blok. Architektonická studie se dále blíže zaměřuje na jeden z těchto objektů polyfunkčního bloku a detailněji ho zpracovává. Řešený objekt bytového domu, ve studii označován pod písmenem „A“, poskytuje celkem 47 bytů. A v parteru objektu jsou umístěny pronajímatelné prostory pro různé využití. Snaha návrhu bylo vytvořit kvalitní bydlení na unikátním místě nábřeží a poskytnou obyvatelům výhled na řeku Svratku a na park na protějším břehu, i přestože se nachází téměř v centru města.
|
|
|
Architekt Jiří Voženílek ve Zlíně
Svoboda, Jiří ; Prof.Ing.arch.Robert Špaček,CSc. (oponent) ; Králová, Eva (oponent) ; Koutný, Jan (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Jiří Voženílek se narodil 14. srpna 1909 v Holešově, v rodině gymnaziálního profesora. Gymnázium studoval v Praze, kde pak vystudoval i architekturu na ČVUT. V 60. letech se stává na této škole univerzitním profesorem a později také hlavním architektem Hlavního města Prahy. K firmě Baťa nastoupil 20. dubna 1937. První jeho prací bylo sekundovat na tehdejším projektu Římsko-katolického kostela v Otrokovicích-Baťově panu ing. arch. Vladimíru Karfíkovi. Později se stává vedoucím skupiny č. 276 Stavebního oddělení č. 8 a je vedoucím projektantem. Za firmu Baťa spolupracuje s architektem Jaroslavem Fragnerem při tvorbě urbanistického konceptu Průmyslového města Kolín z let 1940 - 41. Sám projektuje zajímavou industriální stavbu kafilérie v Otrokovicích-Baťově. Z jeho dalších architektonických realizací jsou v areálu bývalých baťových závodů ve Zlíně nejvíce známy tovární budovy č. 14 a 15, které byly postaveny v letech 1946 – 47 (č. 15) a 1947 - 48 (č. 14). Ovšem nejvýraznější architektonickou realizací ing. arch. Jiřího Voženílka je rozhodně budova Kolektivního domu ve Zlíně. Je autorem mnoha významných urbanistických projektů u nás i ve světě. Stál v čele skupiny architektů, kteří v letech 1946-47 vytvořili Regulační plán Zlína, který je ve své podstatě platný dodnes.
|
|
|
NOVÉ NA STARÉ – Brno, nároží Bratislavská - Stará
Kůs, Martin ; Gale, Roman (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Hlavní otázkou dané lokality je nyní její budoucnost. Návrh uzavírá nároží ulic Bratislavská a Stará, kde historicky vždy byla zástavba. Uzavírá ho pouze do výše parteru, což je přirozené pro běžného chodce a dotváří tak uliční čáru z obou směrů. Objekt plynule ustupuje v ulici Bratislavské směrem dozadu. Vytváří tak malý, ale velmi důležitý veřejný pobytový prostor. Vytvoření pocitu opravdové ulice je velmi podstatné, pro další rozvoj území. Návrh reaguje na zdejší prostředí. Většina vnitrobloků je nefunkčních z hlediska lidského i estetického. Návrh vytváří samostatný svět - ráj - uvnitř bloku.
|
|
|
Vývoj výstavby rezidenčních nemovitostí v městské části Brno-Bystrc
Trtílek, Petr ; Vrba, Jiří (oponent) ; Klika, Pavel (vedoucí práce)
V této diplomové práci se zabývám vývojem rezidenční výstavby v obci Bystrc, která se postupně stala městskou částí města Brna. Práce mapuje typy výstavby v jednotlivých časových úsecích historie obce od nejstarší výstavby až po moderní stavby a zabývám se také nastíněním další výstavby a rozvoje městské části, který doplňuji o vlastní názor na aktuálně plánované projekty a developmenty na území této městské části. Zvláštní pozornost věnuji období výstavby panelových sídlišť, které zásadně ovlivnili vývoj tohoto území.
|
|
|
Herzlich Willkommen
Dimitrov, Georgi ; Zein, Lynda (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Diplomový projekt je polemikou nad současným stavem českého pohraničí a spekulací nad jeho budoucím vývojem. Jako testovací příklad slouží osada Hatě, jež je součástí Chvalovic, obce ležící v těsné blízkosti státní hranice s Rakouskem. Hatě jsou specifickým územím – urbánní strukturou, jež vznikla v 90. letech přímo na hraničním přechodu, v tehdejším bezcelním pásmu, a i po jeho zániku se rozvíjí v rozsáhlou komerční a zábavní zónu. Ta cílí především na návštěvníky z Rakouska, přijíždějící do Česka za levnějším zbožím a službami. Hatě nejsou jediným takovýmto příkladem – komerční a zábavní zóny se pravidlně opakují na všech zásadních hraničních přechodech mezi Českou republikou a Rakouskem, resp. Německem. Místa jsou definována bizarní estetikou, “dekadentními” provozy a deregulací – jako by zde bylo možné téměř vše. Projekt vychází z osobních zkušeností s územím, snahou vyrovnat se s místem definovaným totální ne-architekturou a táže se, jaká je pozice architekta v takovémto prostoru. Hatě jsou antitezí města, “zónou” pro únik z každodennosti, místem, jež je v rozporu se základními zásadami urbanismu. Jsou místem nabízející reflexi jak společnosti, tak i samotné profesi architekta. Práce se zabývá nejen “zónou” v Hatích, ale i obcí Chvalovice, v jejímž katastrálním území se Hatě nacházejí. Skrze vzájemnou synergii těchto dvou míst projekt spekuluje nad možným budoucím vývojem oblasti. Polemika vychází z akcelerace rozvoje území, jež je prostřednictvím návrhu vyhnána do extrému. Jako předmět návrhu je uvažován koncepční územní plán, respektive územní studie, která spekuluje nad možným uspořádáním prostoru obce Chvalovice spolu s osadou Hatě.
|
host ::
RSS.