Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 66 záznamů.  začátekpředchozí37 - 46dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Revitalizace městského parku na Husově náměstí v Písku
NEBESOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se ve své teoretické části zabývá významem zeleně ve městech a v sídlech, historií jejího vzniku, jejími jednotlivými formami a důležitostí pro zdravý způsob života městského obyvatelstva. Práce sleduje vliv zeleně na člověka z hlediska estetického i hygienického. Rozebírá i význam a vývoj krajiny a její ovlivnění činností člověka i zpětným vlivem krajiny a přírody na duševní a fyzické zdraví člověka. Praktická část práce se řeší revitalizaci městského historického parku, umístěného na Husově náměstí. Cílem revitalizace parku je zlepšení funkčnosti sledovaného území z hlediska ekologického, funkčního a estetického.
Vliv způsobu a intenzity využívání travních porostů na pícninářskou hodnotu a produkci biomasy
BĚLÍK, Michal
Hlavním cílem této diplomové práce bylo posouzení způsobů a intenzity využívání travních porostů, jež mají vliv na pícninářskou hodnotu a produkci biomasy. K analýze se vybrala 4 stanoviště s různým typem obhospodařování. Zvolili se dvě louky a dvě pastviny, z čehož jedna pastvina je využívána kombinovaným způsobem.
Vliv teploty na udržení schopnosti oplození a líhnivosti při přechovávání neoplozených jiker u keříčkovce červenolemého
BORŮVKA, Vít
Při hormonálně indukovaném umělém výtěru byl několika jikernačkám keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus), intraperitoneálně v jedné dávce injikován přípravek Ovopel v dávce 1,5 pelety × kg-1. Jikernačky byly drženy odděleně ve vaničkách při teplotě 21,5 °C. U všech jikernaček došlo k výtěru při stejné délce latence 19,2 hodin. Jikry od třech vytřených jikernaček byly smíchány a rozděleny na 6 dávek. Každá dávka byla umístěna do termoboxu o teplotě 5 °C, 10 °C, 15 °C, 20 °C, 25 °C a 30 °C. Tyto jikry byly skladovány v termoboxech a v časech po skladování 0,5 h, 1 h, 1,5 h, 2 h, 3 h, 4 h, 6 h, 8 h, 10h byla část jiker z každého termoboxu (přibližně 50 100 kusů) vyjmuta ve třech opakováních a byla umístěna do jednotlivých kelímků a oplozena přidáním 5 kapek spermatu a 20 ml vody. V těchto vzorcích byla následně pozorována oplozenost, líhnivost a přežití. Při sledování oplozenosti bylo v jednotlivých teplotách nejvyšších hodnot a zároveň statisticky nesignifikantních rozdílů ( = 0,05) dosaženo: v 5°C v časech oplození 0,5 2 hod. (61,6 +- 5,81 % - 47,7 +- 1,48 %), v 10 °C v časech 0,5 - 1,5 hod. (70 +- 6,7 % - 62,1 +- 8,9 %), v 15 °C v časech 0,5 3 hod. (59,6 +- 9,4 % - 59,6 +- 2,9 %), ve 20 °C v časech 0,5 - 3 hod. (61,4 +- 3,6 % - 56,1 +- 2,5 %), ve 25 °C v časech 0,5 - 4 hod. (55,5 +- 7,2 % - 49,7 +- 9,3 %) a ve 30 °C v časech 0,5 - 3 hod. (61,6 +- 10,3 % - 51,8 +- 17,8 %). Při sledování líhnivosti bylo v jednotlivých teplotách nejvyšších hodnot a zároveň statisticky nesignifikantních rozdílů ( = 0,05) dosaženo: v 5 °C v časech oplození 0,5 - 1 hod. (28,4 +- 2,9 % - 21,1 +- 9,5 %), v 10 °C v časech 0,5 - 1 hod. (36,6 +- 17,3 % - 22,1 +- 7 %), v 15 °C v časech 0,5 - 2 hod. (34,1 +- 5,5 % - 26,9 +- 5,1 %), ve 20 °C v časech 0,5 - 2 hod. (33 +- 8,2 % - 28,8 +- 1,6 %), ve 25 °C v časech 0,5 - 4 hod. (31,4 +- 6,2 % - 15,3 +- 13,5 %) a ve 30 °C v časech 0,5 - 2 hod. (33,1 +- 9,2 % - 21,2 +- 8 %). Při sledování finálního přežití po 72 hodinách bylo v jednotlivých teplotách nejvyšších hodnot a zároveň statisticky nesignifikantních rozdílů ( = 0,05) dosaženo: v 5 °C v časech oplození 0,5 - 1 hod. (20,1 +- 6 % - 13 +- 3,3 %), v 10 °C v časech 0,5 - 3 hod. (19,8 +- 15,31 % - 3,1 +- 3 %), v 15 °C v časech 0,5 - 6 hod. (23,3 +- 9 % - 5 +- 2,8 %), ve 20 °C v časech 0,5 - 2 hod. (22,4 +- 1,9 % - 15,1 +- 5,2 %), ve 25 °C v časech 0,5 - 4 hod. (18,7 +- 4,4 % - 4,1 +- 1,9 %) a ve 30 °C v časech 0,5 - 1,5 hod. (26,2 +- 5,5 % - 21,4 +- 6,8 %). Vhodné teploty pro skladování neoplozených jiker po výtěru po dobu 2 hodin před oplozením jsou teploty 15 - 30 °C. Další vhodné teploty, které jsou použitelné skladování, jsou teploty 15 - 25 °C pro uchování 3 hod. a déle po oplození.
Pěstování pšenice v praktických podmínkách zemědělského podniku
ŽÁČEK, Josef
Bakalářská práce se zabývá porovnáním tří variant pěstování ozimé pšenice v praktických podmínkách zvoleného zemědělského podniku. V roce 2015 byl na pozemku v KÚ Dolní Svince s č.p. 0802/2 s celkovou výměrou 12 ha založen poloprovozní pokus. Pro samotnou realizaci pokusu byla využita plocha 6 ha, která byla následně rozdělena do tří částí o jednotné výměře 2 ha. Během vegetace byl sledován výskyt plevelů a hodnoceny výnosové prvky u jednotlivých fází ozimé pšenice. Po sklizni byl vyhodnocen skutečný výnos zrna a bylo provedeno závěrečné ekonomické zhodnocení. Průměrný výnos zrna u první varianty (ošetřená herbicidy, hnojená dusíkem) dosáhl 5,54 t.ha-1, což bylo o 1,56 t.ha-1 více než u druhé varianty (neošetřená herbicidy, hnojená dusíkem), kde výnos činil 3,98 t.ha-1. Poslední byla založena třetí varianta (neošetřená herbicidy, nehnojená dusíkem), kde se výnos sklizeného zrna pohyboval okolo 2,73 t.ha-1.
Vliv stanoviště a agrotechniky na produkci fytomasy vybraného klonu topolu (Populus nigra L. X Populus maximowiczii Henry) pro energetické účely
NOVÁKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá tématikou rychle rostoucích dřevin a vlivem agrotechniky (výběr lokality, ošetřování a možné použití hnojiv), které jsou nejdůležitějšími faktory pro úspěšné pěstování energetických dřevin. V úvodní části je objasněn pojem biomasa a její možné dělení na druhy a způsoby jak je získávána. Navazující kapitoly se věnují samotným rychle rostoucím dřevinám. Je zde popsána problematika pěstování - základní informace a historie těchto energetických dřevin, legislativní omezení a postup při samotném zakládání plantáže, výběr a příprava pozemku, využití agrotechnických zásahů (kultivace, hnojení). Praktická část práce se zabývá vlastním pokusem s klonem topolu J 105 (Populus nigra L. x Populus maximowiczii Henry). Na čtyřech pokusných plochách byl vysázen výše zmíněný klon topolu a v následujících letech byl sledován růst v závislosti na podmínky stanoviště a zvolené agrotechnické zásahy. Jsou zde popsány podmínky na všech lokalitách, zvolené způsoby výsadby a následná péče o porost dřevin. V posledním sledovacím období byl proveden pokus s přihnojením různými druhy dusíkatých hnojiv. Po zhodnocení výsledků bylo zřejmé, že na kvalitu růstu rychle rostoucích dřevin má největší vliv správně zvolená lokalita a následná péče o porost alespoň v prvním vegetačním období. Přihnojení se ukázalo jako důležité pouze v případě výsadby na stanovištích velmi chudých na živiny.
Agregace proteinů býčí semenné plasmy
Boháček, Hanuš ; Liberda, Jiří (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Savčí fertilizace je jedinečný a fascinující sled událostí, v němž se významně uplatňují seminální proteiny. Je známo, že v případě býka (Bos taurus) se proteiny semenné plazmy (BSP), zvláště pak jejich majoritní složka PDC-109, nacházejí v agregovaných stavech, ale o mechanismu tvorby agregátů a jejich biologické funkci se příliš mnoho neví. Z výsledků této práce vyplývají některé zajímavé vlastnosti PDC-109 a BSP. Zjistili jsme, že koncentrace těchto proteinů má značný vliv na jejich agregaci, což může mít důležitý biologický význam. Separace seminálních proteinů gelovou chromatografií odhalila existenci tří hlavních frakcí, označených I, II a III, odpovídajících relativním molekulovým hmotnostem Mr > 150 000, Mr = 30 000 a Mr = 13 000, resp. Jejich molekulové hmotnosti jsou zachovány i po purifikační proceduře v případě PDC-109, což naznačuje velmi stabilní interakce, zahrnuté ve formaci agregátů. Navíc byla v jednotlivých frakcích rozdílná distribuce glykoforem PDC-109, jež může souviset s jejich odlišným vazebným chováním k membráně spermie, což jsme zjistili pomocí fluorescenční mikroskopie. Nicméně k lepšímu pochopení studované problematiky je zapotřebí dalších experimentů.
Vliv obhospodařování na diverzitu a uchycování rostlin v Krkonoších
Trejbalová, Lenka ; Krahulec, František (vedoucí práce) ; Březina, Stanislav (oponent)
Louky, jako nedílná součást Krkonoš, jsou závislé na pravidelném obhospodařování, bez toho dochází k jejich degradaci. Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit vliv různých typů obhospodařování (mulčování, kosení spolu s hnojením nebo nehnojením) na změnu pokryvnosti, množství biomasy a uchycování rostlin. Pokus probíhal v letech 1997-2011 na lokalitě Sněžné Domky v Krkonoších na třech vlhkostně a troficky odlišných stanovištích. Vliv obhospodařování na změnu pokryvnosti vegetace měl statisticky průkazný vliv. Mulčování nejvíce podporovalo druh Geranium sylvaticum, mulčování + hnojení zejména druhy Holcus mollis, Alopecurus pratensis a Crepis conyzifolia a mulčování + nehnojení druh Achillea millefolium. Kosení preferoval zejména druh Avenella flexuosa, kosení + hnojení vyhovovalo druhům Festuca rubra, Luzula luzuloides, Anthoxanthum odoratum, Agrostis capillaris, Veronica officinalis a Hieracium lachenalii. Kosení + nehnojení preferoval zejména druh Potentilla erecta. Vliv obhospodařování na množství biomasy vyšel statisticky neprůkazný (až na množství stařiny). Biomasa je spíše korelovaná s počasím a trofií stanoviště než typem obhospodařování. Vliv obhospodařování na uchycování rostlin druhů Camapanula rotundifolia, Luzula luzuloides, Leontodon autumnalis, Silene dioica a Silene vulgaris měl...
Význam plné výživy NPK při pěstování konzumních brambor
SVOBODA, Lukáš
Cílem bylo porovnat vliv NPK oproti ostatním variantám hnojení: 0, N, PK, NK a NP na rostliny vybraných odrůd. Pokus byl proveden v roce 2014 na půdě méně vhodné pro intenzivní pěstování brambor v nadmořské výšce 400 m. n. m. Pokus byl ošetřován konvenčně.
Factors regulating the expression and activity of digestive enzymes in the tick \kur{Ixodes ricinus}
KONVIČKOVÁ, Jitka
Intracelulární proteolýza přijaté potravy hraje zásadní fyziologickou roli ve vývoji klíšťat. Tato práce je zaměřena na studium faktorů regulujících expresi a aktivitu cysteinových a aspartátových trávicích proteáz během sání a trávení klíšťěte Ixodes ricinus. Byl prozkoumán vliv oplození samice na sání a trávení hostitelské krve. Samice nejsou schopné dosáhnout fáze rychlého dosání bez předchozího oplození. Míra oplozených samic v přírodě před sáním na hostiteli dokazuje, že oplození probíhá z velké míry mimo hostitele. Zavedení metody in vitro krmení bylo možné identifikovat expresní profily jednotlivých trávicích proteáz v klíšťatech sajících 2 typy diet - krev a sérum. Na základě získaných dat jsme usoudili, že albuminolýza probíhá pomocí podobné či stejné proteolytické dráhy jako hemoglobinolýza. Metodou RNA interference a imunodetekce byly dále prozkoumány exprese 2 isorofem cathepsinu L pro potvrzení časné exprese IrCL1 a pozdní exprese cathepsin L3.
Pěstování chmele (Humulus lupulus L.) a jeho využití
KORCOVÁ, Žaneta
Rostlina chmele se odlišuje od ostatních zemědělských rostlin tím, že je vytrvalá. Na jednom stanovišti může být až 20 let. U nás se chmel pěstuje ve třech uznaných chmelařských výrobních oblastech, kterými jsou Žatecko, Úštecko a Tršicko. Kvalita hlávek je u nás vysoká především díky skladbě odrůd a příznivým podmínkám prostředí. Technologie pěstování chmele byla již prozkoumána před dávnou dobou, a proto jsou nové zdroje málo dostupné a rozptýlené. Cílem této bakalářské práce bylo popsat technologii pěstování chmele a jeho potravinářské a nepotravinářské využití. Tato práce zahrnuje botanickou charakteristiku, agrotechniku, hnojení, ochrana proti škodlivým organismům, sklizeň a posklizňovou úpravu. Dále je zde popsaný vliv agrotechniky nebo hnojení na kvalitu chmele a potravinářské a nepotravinářské využití.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 66 záznamů.   začátekpředchozí37 - 46dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.