|
| |
|
|
Kolektivní vyjednávání a uplatňování zásad partipativních metod v řízení (srovnání ČR, Itálie a Řecka)
Bednářová, Jana ; Kleibl, Jiří (vedoucí práce) ; Dvořáková, Zuzana (oponent)
Hlavním cílem práce je analýza procesu kolektivního jednání jako procesu, který vytváří předpoklad pro dosažení lepších podmínek pro pracující. Faktický důkaz budu hledat zkoumáním dat z kolektivních smluv z ČR. Dílčími cíli jsou : 1. Popsání vývoje odborů v České republice, Řecku a Itálii. 2. Přiblížení současné situace a právní úpravy činnosti odborů v ČR, Řecku a Itálii. 3. Zhodnocení vlivu finanční krize na kolektivního jednání. Práce zkoumá na základě porovnání let 2008 a 2009 vliv finanční krize na výsledky kolektivního jednání v ČR a spolu s tím šetří, zda má mzda ekonomický obsah a jak se mění odborářské nároky s vývojem ekonomické situace. V souladu s hlavním cílem se pak snaží prokázat úspěšnost a prospěšnost či jejich opak kolektivního vyjednávání v praxi České republiky.
|
|
|
Minimální mzda v České republice a v Evropské unii.
Kopecký, Michal ; Pavelka, Tomáš (vedoucí práce) ; Džbánková, Zuzana (oponent)
Cílem této práce je především zachytit vznik a vývoj institutu minimální mzdy ve světě a její rozšiřování po Evropě. V teoretické části pojednávám zaprvé o základních funkcích minimální mzdy a jejích mechanizmech a zadruhé o jejím vlivu na zaměstnanost. V praktické části poté rozebírám její vývoj a rozšiřování po světě, jednotlivé evropské minimálně-mzdové systémy a analyzuji její výši v národním i v evropském měřítku.
|
|
|
Odbory a kolektivní vyjednávání
Musílková, Lenka ; Soušková, Milena (vedoucí práce) ; Spirit, Michal (oponent)
Kolektivní vyjednávání představuje jednu z metod vzájemné komunikace mezi zaměstnavateli a příslušnou odborovou organizací při řešení mzdových nebo platových práv a ostatních práv v pracovněprávních vztazích. Obsah a dodržování kolektivní smlouvy, jejíž uzavření je cílem kolektivního vyjednávání, významně ovlivňuje vztah mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Postup kolektivního vyjednávání, uzavírání kolektivní smlouvy, řešení sporů mezi účastníky, postup při stávkách a výlukách je dán zákonem č. 2/1991 Sb., zákon o kolektivním vyjednávání. Cílem mé diplomové práce je provést analýzu právní úpravy sociálního dialogu, analyzovat obsah kolektivních smluv a uvést příklady konkrétních ujednání z praxe. V práci popisuji i možnosti řešení kolektivních sporů, které jsou důsledkem neshody smluvních stran při uzavírání kolektivní smlouvy, popřípadě neplnění závazků z ní plynoucích.
|
|
|
Odbory a kolektivní vyjednávání
Pavlíková, Gabriela ; Brožová, Dagmar (vedoucí práce) ; Mikuláštík, Robert (oponent)
Odborové hnutí je součástí moderní společnosti, podílelo se na jejím formování a stále si v ní uchovává značný vliv. Odbory prošly složitým vývojem a v současné době prožívají soustavný pokles stavu členské základny, který lze vysvětlit zejména demografickými vlivy, restrukturalizací průmyslu a zvýšenou tendencí populace k individuálnímu řešení důležitých otázek. Odbory jsou respektovány jako partner v procesu kolektivního vyjednávání a jak ukazují poznatky z kolektivních smluv a informace zaslané odborovými funkcionáři, jsou v řadě oblastí velmi silným hráčem. Nebyly sice zachyceny informace o znalosti moderních vyjednávacích modelů, odboráři však postupují pragmaticky, zaměřují se zejména na otázku mezd a dalších požitků a sázejí na vyjednavačské schopnosti svých předáků. Odborové organizace poskytují svým členům a dalším pracovníkům značný stupeň ochrany, jejich působení však má významné negativní stránky. Vytvářejí monopol na straně nabídky práce s dopadem do rigidity mezd a strukturální nezaměstnanosti, podporují existenci privilegovaných skupin pracovníků a vynucené výhody se promítají do ceny zboží a služeb. Jejich působení tak stojí proti efektivní alokaci pracovní síly a přináší významné celospolečenské dopady. Tváří v tvář rostoucí mezinárodní konkurenci proto stojí Evropa před složitým rozhodováním o míře sociálna v tržním systému, které může být v blízkém časovém horizontu ovlivněno hlubším pochopením nutnosti změn. K tomu mohou přispět informace z ekonomického prostředí, ve vzdálenějším horizontu pak pravděpodobně i nástup nové generace s volnějším vztahem k myšlence solidarity.
|
|
|
Chudoba jako výsledek státních zásahů
Černá, Michaela ; Pardupa, Martin (vedoucí práce) ; Vošická, Zdenka (oponent)
Cílem práce je anylyzovat příčiny a důsledky chudoby v České republice. Tato práce se soustředí na roli státu ve společnosti a zhodnotí efektivnost státních zásahů. První část práce tvoří teoretické pojmy, které souvisejí s fenoménem chudoby. Dále je zde obecně popsána problematika chudoby. Druhá část práce je zaměřena na analýzu chudoby v České republice. Jsou zde popsány konkrétní (přímé i nepřímé) státní zásahy a jejich vliv na chování jednotlivců. Pro názornost je text doplněn množstvím tabulek a grafů.
|
|
|
Srovnání vývoje odborů v České republice a Řecku
Bednářová, Jana ; Dušková, Lucie (vedoucí práce) ; Buck, Jan (oponent)
Práce popisuje historický vývoj odborového hnutí v České republice a Řecku od počátků do současnosti. Dále charakterizuje odborovou spolupráci probíhající mezi těmito zeměmi ve 20. století. Nakonec popisuje právní úpravu působení odborů v obou zemích a také způsoby financování odborů, jejich uspořádání a problémy.
|
|
|
Mzda jako cena na trhu práce - deformace na trhu práce
Šmelcová, Pavla ; Votava, Libor (vedoucí práce)
Práce je rozdělena do šesti kapitol. V teoretické části vysvětluji základní pojmy, které se týkají dané problematiky. Jedná se především o mzdu, trh práce a deformace na trhu práce. Mezi fakory, které mohou působit deformačně jsem vybrala činnost odborů, minimální mzdu a mobilitu pracovní síly. V praktické části odpovídám na otázky, zda-li minimální mzda a sociální systém v ČR způsobuje deformaci na trhu práce a zda-li odbory fungují v praxi tak, jak uvádí teorie.
|
|
|
Margaret Thatcherová a její boj s odbory
Skalská, Martina ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Tato práce je analýzou způsobu, jakým Margaret Thatcherová čelila problémům s odbory. Celý problém je zasazen do širšího kontextu dějin Velké Británie v době po druhé světové válce, protože právě tam musíme hledat příčiny těchto problémů. Poválečná Británie se stejně jako mnoho jiných zemí v této době ubírala směrem politiky keynesiánství a plné zaměstnanosti.Tento trend se pokusila zvrátit Margaret Thatcherová svými opatřeními v době, kdy byla premiérkou, tedy v letech 1979-1990. Místo ke keynesiánství se obrátila pro radu k monetarismu a za hlavní cíl si vytkla kontrolu inflace.Odbory pro ni představovaly důsledky politik předchozích vlád, které s nimi nedokázaly nic udělat. Vláda Thatcherové postupně prosazovala zákony, které jejich moc omezovaly a činily je více odpovědné za své akce. Klíčovou akcí v boji s odbory byla konfrontace se stávkujícími v roce 1984, která trvala rok a kterou odboráři nakonec museli vzdát. Když skončila, bylo jasné, že skončilo i období, v němž si odbory mohly diktovat své podmínky. Thatcherová v roce 1990 na svou funkci rezignovala, protože členové Konzervativní strany již nebyli ochotni ji dále podporovat.
|
|
|
Kolektivní vyjednávání ve firmě Ferox,a. s. Děčín
Prášková, Daniela ; Dvořáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Machala, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce hodnotí a navrhuje zlepšení kolektivního vyjednávání ve firmě; kolektivní smlouva je uzavřena mezi firmou a organizací odborového svazu KOVO; cílem kolektivního vyjednávání je dosáhnout rozhodnutí v otázkách, jež jsou předmětem zájmu zaměstnavatelů a odborů; při vyjednávání jsou účastni dva členové představenstva a zástupci závodního výboru odborové organizace; písemný návrh dodatku kolektivní smlouvy schvaluje představenstvo firmy a konference odborové organizace; práce porovnává cíle vedení a odborů pomocí tabulek, které vymezují oblasti souladu, rozporů či nesouvisení cílů; analýza cílů a předložené návrhy ke zlepšení procesu kolektivního vyjednávání ve Feroxu, mohou pomoci zúčastněným stranám úspěšněji dosahovat svých záměrů.
|
host ::
RSS.