|
Analýza užitkovosti ovcí v ekologických a konvenčních chovech v ČR
Linhartová, Iveta ; Ptáček, Martin (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo provést analýzu chovu ovcí plemene Suffolk z hlediska základních reprodukčních ukazatelů a z hlediska masných užitkových vlastností. Údaje potřebné k hodnocení těchto hledisek byly čerpány ze dvou farem, přičemž jedna prováděla chov ovcí konvenčním způsobem (ZVOZD Horácko, družstvo) a ta druhá způsobem ekologickým (Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o. ).
Mezi sledované reprodukční ukazatele patří oplodnění, plodnost, intenzita a odchov, kde všechny hodnoty těchto ukazatelů jsou vyjádřeny v procentech. Ohledně hodnocení masných užitkových vlastností jsou v této práci porovnány vlivy roku bahnění, způsobu chovu, měsíce narození, pohlaví, četnosti vrhu a věku matek. Všechny tyto vlivy byly hodnoceny podle hmotnosti při narození (kg), hmotnosti ve sto dnech (kg), dále podle průměrného přírůstku od narození do sta dní věku (g), hloubky nejdelšího zádového svalu (mm) a podle vrstvy podkožního tuku (mm). Reprodukční i masná užitkovost byla sledována v období pěti let, konkrétně v letech 2011, 2012, 2013, 2014 a 2015.
Z hlediska reprodukčních ukazatelů až na několik výjimek platilo, že nejlepších hodnot dosahovalo ZVOZD Horácko, družstvo, a to v naprosté většině případů lepších než je celorepublikový průměr. Například z hlediska hodnot intenzity v roce 2012 mělo ZVOZD Horácko, družstvo o 35,9% lepší výsledky než je celorepublikový průměr. V tomtéž roce tato farma dokonce dosáhla o 48,1% vyšších hodnot procenta odchovu opět v porovnání s celorepublikovým průměrem. Horší výsledky vykazovala Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o., ale stále dosahovala z větší části lepších výsledků než je celorepublikový průměr. V roce 2011 z hlediska procenta intenzity však měla Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o. srovnatelné výsledky jako ZVOZD Horácko, družstvo.
Masné užitkové vlastnosti byly podloženy statistickými výpočty a byly všechny průkazné alespoň na hladině významnosti P < 0,05 ve všech případech kromě vlivu měsíce narození na porodní hmotnost. Nejlepší výsledky masné užitkovosti z hlediska vlivu roku bahnění měl rok 2012, kdy porodní hmotnost byla jedna z nejvyšších a ostatní ukazatele (hmotnost ve sto dnech, průměrný přírůstek od narození do sta dní věku, hloubka nejdelšího zádového svalu, vrstva podkožního tuku) byly jednoznačně nejvyšší ve srovnávaném období (2011-2015). Dále jsme zjistili, že ekologický způsob chovu (v našem případě Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o.) vykazuje lepší výsledky než konvenční způsob (ZVOZD Horácko,
družstvo). Vliv měsíce narození má významný vliv na ukazatele masné užitkovosti a nejlepší výsledky měla jehňata narozená v dubnu. Z hlediska pohlaví jsou na tom lépe beránci. Četnost vrhu má na masnou užitkovost velmi významný vliv, a to takový, že čím se zvyšuje počet mláďat na jednu matku, tím jsou v období do odstavení nižší porodní hmotnosti, hmotnosti ve 100 dnech a přírůstky, což je ovlivněno mléčností dané matky. Ostatně vliv věku matek je neméně důležitý. V našem zkoumání měly nejvyšší porodní hmotnost mláďata od jednoletých matek a všechny ostatní ukazatele měly nejvyšší až tříleté matky.
|
|
Zpeněžování jatečné drůbeže na trhu
Polláková, Simona ; Kovářová, Kateřina (vedoucí práce)
Cíl práce
Hlavním cílem bakalářské práce je vyhodnotit současné požadavky při zpeněžování jatečné drůbeže na tuzemském trhu. Tento cíl práce bude rozdělen do několika následujících částí:
1. Definice jakosti drůbežího masa z hlediska fyzikálních vlastností, chemického složení a jejich vlivy, které na ně působí
2. charakteristika standardů ve výživě jatečné drůbeže a jakostních kritérií, která jsou rozhodující pro zpeněžování na trhu,
3. seznámení s obchodem a kritérii nákupu jatečné drůbeže na tuzemském trhu.
Metodologie
Bakalářská práce bude založena na komparaci a syntéze poznatků z odborné, vědecké literatury, tuzemské i zahraniční, dále odborných periodik a internetových zdrojů vztahujících se k dané problematice. Získané informace pak boudu následně zpracovány v programovém prostředí MS Office Word a Excel.
|
|
Využití českého teplokrevníka u jízdních složek státní policie České republiky
Vlčková, Petra ; Navrátil, Jan (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Vývoj koně započal u Hyracotheria, drobného živočicha obývajícího lesy eocénu. Od té doby se rozvíjel do více či méně úspěšných forem, v nichž se odrážely podmínky prostředí jeho výskytu. Prvotní využití koní spočívalo ve zdroji masa a teprve až v dobách před 4600 lety se začínají objevovat důkazy o domestikaci těchto zvířat. Z tažného a dopravního prostředku se spolu se zdokonalujícím systémem chovu postupně stával kůň jezdecký, který napomáhal nejen šířit lidskou populaci, ale i ovlivňovat historii mnoha civilizací.
Dnes je kůň reprezentován velkým množstvím plemen a rázů, jenž jsou uplatňovány mimo jiné v jezdeckém sportu, práci s dobytkem, dostizích, práci v lese nebo jako společníci.
Svou nezastupitelnou úlohu získal kůň i ve službách státní jízdní policie České republiky, kde je denně nasazován do akcí různorodého charakteru, mezi které patří hlídkování ve městech a v okrajových oblastech, pátrání po pohřešovaných osobách nebo obnovování veřejného pořádku. Pro tyto účely se policistům nejvíce osvědčilo plemeno český teplokrevník, přičemž dochází k preferenci valachů se zbarvením hnědák nebo ryzák. Vysoké nároky jsou kladeny na fyziologické vlastnosti, přičemž nejdůležitějším kritériem je výborný charakter. Kvalita těchto vlastností je následně odrážena v délce setrvání ve výkonu služby a v důvodech pro jejich vyřazení. Mezi ty nejvíce objevované patří především z různých příčin narušený zdravotní stav, ale i stáří signalizující tvrdé a odolné jedince.
Z hlediska původu policejních koní se ve výkonu služby nejlépe osvědčili jedinci po hřebcích 1154 Quick Lauro Z, Mykonos a 1028 Manillon Rouge, což koreluje s jejich početním zastoupením v souboru služebních koní. Po zařazení všech dohledaných hřebců do příslušných linií se nejpočetnější linií stala linie 1100 Przedswit se sedmi hřebci, která však z pohledu potomků ve službě není hodnocena kladně. Z velkého počtu zastoupených linií byly četné především linie 5500 Pythagoras, 4700 Amour du Bois, Orange Peel xx-Almé Z, 67 Dark Ronald nebo 4800 Ladykiller XX.
Centrálním systémem nákupu koní vhodných pro výkon služby by mělo prostřednictvím stanovených obecných požadavků dojít k unifikaci těchto koní a zároveň k prodloužení délky výkonu služby. Ve výsledcích je sjednocení typologických vlastností patrné, ovšem kohoutková výška hůlková u naměřených koní dosahuje v průměru vyšších hodnot, než stanovují požadavky. Co se týče délky výkonu služby, nejsou výsledky průkazné, tudíž se hypotéza potvrdila jen částečně.
|
|
Vliv ekologického způsobu hospodaření na kvalitu půdy
Matěchová, Martina ; Jakšík, Ondřej (vedoucí práce) ; Janků, Jaroslava (oponent)
Tato práce se zaměřuje na systém ekologického zemědělství a jeho vliv na kvalitu půd. Srovnává ekologický systém hospodaření s konvenčním, tyto systémy jsou zde stručně charakterizovány. Dále je zde uveden seznam indikátorů, podle kterých se kvalita půdy hodnotí. V diskuzi jsou uvedeny výsledky vědeckých studií, které se zabývaly porovnání jednotlivých způsobů hospodaření a jejich vlivu na půdní vlastnosti.
Kvalitní a úrodná půda je pro produkční systémy velice důležitá. Definovat zda je půda kvalitní je velice složité a proto se k hodnocení půd využívá celá řada indikátorů. Indikátory můžeme rozdělit podle jejich povahy na fyzikální, chemické a biologické. Zda jsou půdní vlastnosti dobré, zjistíme pomocí různých metod.
Kvalitu půd ovlivňuje celá řada faktorů a mezi něž samozřejmě patří i antropogenní činnost. Faktory mohou být negativní i pozitivní. Výsledkem negativního působení těchto vlivů označujeme jako degradaci půdy, tedy ztráta půdní úrodnosti v kontextu produkčního zemědělství.
Výsledky této práce ukazují, že šetrné zpracování půdy v ekologickém zemědělství má příznivý vliv případně nijak negativně neovlivňuje biologické a fyzikální vlastnosti půd. V případě některých experimentů docházelo ke zvýšenému množství půdních organismů. Při aplikaci organických hnojiv docházelo ve většině pokusů ke zvýšení obsahu organické hmoty a některých dalších potřebných živin. Můžeme tedy říct, že za určitých podmínek lze dodržováním zásad ekologického způsobu hospodaření zachovat kvalitu půdy případně dosáhnout dokonce jejího zlepšení kvality půd, které se většinou projeví v delším časovém horizontu.
|
|
Tradiční metody konzervace ryb v oblasti jihovýchodní Asie
Holmanová, Kateřina ; Banout, Jan (vedoucí práce) ; Leuner, Olga (oponent)
Tradiční metody konzervace ryb jsou stále často využívané v rozvojových zemích, které produkují značné množství čerstvých ryb. Mezi nejčastěji používané metody úpravy ryb v Kambodži patří sušení, solení, fermentace, uzení a marinování. Sušení na slunci jako jedna z nejběžnějších metod zpracování ryb v Kambodži představuje některé nevýhody, které znehodnocují konečný produkt. Solení přispívá k efektivnějšímu průběhu sušení. Sůl vytváří vysoce slané prostředí, ve kterém nemůže přežít většina bakterií, plísní a dalších potencionálně patogenních organismů. Cílem této bakalářské práce bylo provést výzkum zaměřený na metodu sušení v kombinaci se solením. U vybraných pěti druhů sladkovodních ryb: Claris batrachus, Channa micropeltes, Oreochromis niloticus, Pangasius hypophthalmus a Monopterus albus byl stanoven obsah sušiny, obsah tuků a vliv solení na množství soli. Vzorky ryb byly nejdříve ponechány v soli po dobu 2, 4 a 12 hodin a poté sušeny v solární sušárně s přirozeným konvekčním prouděním a elektrické sušárně. Výsledky měření obsahu sušiny se pohybovaly v intervalu 16,67 až 21,74 g/ 100 g svaloviny, kdy nejnižší hodnoty byly naměřeny u C. batrachus a nejvyšší u O. niloticus. Obsah tuků u jednotlivých druhů ryb vyšel rozdílný v intervalu hodnot 2,29 až 30,08 %, nejnižší hodnota u M. albus a nejvyšší u P. hypophthalmus. Z měření byl zjištěn vliv doby nasolení na celkovém množství soli v sušených rybách. Hodnoty se v závislosti na době solení zvyšovaly. Důležitým předpokladem k dosažení kvalitních sušených produktů je charakteristika vlastností jednotlivých druhů ryb, aby bylo dosaženo maximálního výnosu.
|
|
Činitelé ovlivňující vlastnosti lepených spojů u lepidel používaných v dřevařském průmyslu
Boška, Pavel ; Böhm, Martin (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá vlivem vybraných činitelů na vlastnosti lepeného spoje lepeného polyvinyl acetátovými lepidly. Takovými činiteli jsou teplota a vlhkost prostředí, lisovací tlak a cyklické namáhání. Navzdory stejnému druhu lepidla se vlastnosti mohou lišit u lepidel různých výrobců i podle toho, pro které prostředí je výrobek určen. Vliv bude porovnáván na zkušebních vzorcích ze sušeného bukového řeziva s ohledem na smykovou pevnost spoje. Porovnávány budou vlastnosti lepidel od různých výrobců a různého určení. Zkušební vzorky a průběhy testů probíhají podle příslušných platných norem, nebo z nich z velké části vycházejí. Tento výzkum má pomoci uživatelům lepidel zefektivnit proces lepení a snížit náklady na výrobu lepeného spoje.
|
|
Stanovení a ověření vhodných způsobů detekce amoniaku a vybraných skleníkových plynů
Zabloudilová, Petra ; Pecen, Josef (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Práce se zabývá metodami detekce plynů v zemědělství, zejména amoniaku. Zjišťování příčin vzniku amoniaku a dalších plynů (např. methanu) a návrhy vhodných opatření pro jejich omezování, jsou závislé na metodách měření, včetně použitých přístrojů a meted.V teoretické části jsou popsány základní údaje o amoniaku a vybraných skleníkových plynech, jejich vliv na životní prostředí, jejich zdroje a uvedeny vlastnosti zvolených senzorů plynů (zejména polovodičových senzorů). V experimentální části práce byly vybrané sensory testovány v laboratorních podmínkách, zejména v závislosti na koncentraci měřeného plynu a relativní vlhkosti vzduchu. Zvolené sensory byly poté ověřeny pro měření v provozních podmínkách (ve stájových objektech). V závěru práce jsou diskutovány výhody a nevyhody zvolených senzorů (se zaměřením na jejich využití v provozních podmínkách).
|
|
Morfologická a genetická diverzita agrolesnického druhu Guazuma crinita v Peruánské Amazonii.
Tuisima Coral, Lady Laura ; Lojka, Bohdan (vedoucí práce) ; Helena, Helena (oponent)
Guazuma crinita (Malvaceae) je dřevina pocházející z peruánské Amazonie a díky svému důležitému významu pro místní zemědělce byla vybrána jako vhodná pro domestikaci. Tento proces je stále ještě v raném stádiu. Tak jako u mnoha jiných druhů dřevin je málo známá její genetická variabilita a stále není jasné, jaký bude mít dopad proces domestikace na její genetické zdroje. Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo posoudit genetickou variabilitu G. crinita mezi různými populacemi v peruánské Amazonii pomocí morfologických (kvalita dřeva) a molekulárních (ISSR a AFLP) markerů.
První část této studie se zaměřila na variabilitu fyzikálních vlastností dřeva u této dřeviny v rámci jedinců původem z šesti různých lokalit. Vzorky dřeva byly získány ze spodní, střední a horní části kmene. U vzorků dřeva z dvanácti náhodně vybraných stromů, starých osm let, byla stanovena vlhkost, hustota, specifická hmotnost, radiální, tangenciální a objemové smrštění a koeficient anizotropie. Dále byly stanoveny vzájemné vztahy mezi těmito fyzikálními vlastnostmi. Všechny fyzikální vlastnosti dřevin, s výjimkou čerstvé hustoty, se významně lišily mezi jednotlivými lokalitami. Statisticky významné rozdíly byly nalezeny i mezi vzorky z různých částí stromu. Hustota dřeva a koeficient anizotropie (1.6) ukázal, že G. crinita má stabilní dřevo, představující významné výhody, pokud jde o náklady na dopravu a proces zpracování. Výsledky ukázaly potenciál pro výběr vhodných genotypů s požadovanými vlastnostmi dřeva pro další výsadbu a domestikaci.
Druhá část studie popisuje výzkum genetické variability na základě využití ISSR markerů u 44 genotypů z klonálního sadu založeného v peruánské Amazonii ve výzkumném ústavu IIAP v oblasti Ucayali. Deset molekulárních markerů (ISSR) bylo amplifikováno v 65-ti lokusech, z toho 61 lokusů bylo polymorfních (93.8%). Rozsah amplifikace DNA se pohybovala od 260 do 2,200 bp. Celková genetická rozdílnost mezi populacemi (Gst) byla pouze 0.03, což ukazuje 97% genetické rozmanitosti uvnitř jednotlivýchpopulací . Genetický tok (Nm) byl 12.9 allel na generaci. Nenalezli jsme korelaci mezi místem původu a genetickou variabilitou, což značí společný genetický původ těchto jedinců, což dokládá slabá pozitivní korelace mezi genetickou a geografickou vzdáleností.
Třetí část poskytuje přehled o tom, jaký má domestikační proces dřeviny G. crinita vliv na její genetické zdroje. Podařilo se nám zhodnotit 58 vzorků z osmi lokalit tří typů populací, 19 vzorků z přírodní populace, 15 pěstovaných v domácích zahradách a 24 z domestikovaných populací. Použili jsme metodu AFLP se sedmi vybranými primerovými kombinacemi. Celkem 171 fragmentů bylo amplifikováno s 99.42% polymorfismu na úrovni druhu. U testovaných typů populací byl získán následující počet fragmentů 124, 84 a 93 s úrovní polymorfismu 72.51%, 49.12% a 54.39%. Genetická rozmanitost a Shannon index byly zjištěny vyšší v přírodní populaci ve srovnání s domestikovanou populací (He = 0.1 a 0.9, I = 0.19 a 0.16). AMOVA ukázala vyšší rozdíl v rámci jednotlivých populací než mezi nimi (84% a 4%). UPGMA analýza a PCoA neukázaly statisticky významnou korelaci mezi genetickou a geografickou vzdáleností. Došlo však k výrazné genetické diferenciaci mezi jednotlivými typy populací, což naznačuje zúžení genetické variability u domestikovaných populací, i když genetická variabilita zůstává stále relativně vysoká.
Použití morfologických (kvalita dřeva) a molekulárních markerů úspěšně odhalilo genetickou variabilitu druhu G. crinita a tyto metody mohou být použity i pro jiné druhy tropických dřevin. Pro další výzkum doporučujeme rozšíření počtu vzorků i do dalších geografických oblastí.
|
|
Stanovení antioxidačních vlastností extraktů z léčivých a jedlých rostlin v in vitro podmínkách
Tauchen, Jan ; Kokoška, Ladislav (vedoucí práce) ; Jaromír , Jaromír (oponent)
Identifikace a charakterizace rostlinných produktů s antioxidačními a anti-proliferačními účinky, jakožto potencionálního terapeutického prostředku pro léčbu nemocí spojených s oxidačním stresem (jako např. arterioskleróza, diabetes nebo rakovina), je neustále středem vědeckého zájmu. Tato studie se zaobírá charakterizací in vitro antioxidační a anti-proliferační aktivity a chemického složení 39 vzorků méně využívaných tradičních gruzínských odrůd vín, extraktů z 23 vzorků etiopských léčivých rostlin a 22 vzorků z jedlých a léčivých rostlin z peruánské Amazonie. Pro stanovení biologických účinků byly použity metody založené na měření inhibice radikálu 2,2-difenyl-1-pikrylhydrazyl (DPPH), kapacity absorpce kyslíkových radikálu (ORAC), celkového obsahu fenolických látek (TPC), a životaschopnosti buněčných linií pomocí metody založené na metabolické přeměně tetrazolium bromidu (MTT) na formazan. Chemické složení bylo stanoveno metodami založenými na vysokotlaké kapalinové chromatografii (HPLC-ultrafialovo-viditelné spektroskopii a HPLC-tandemové hmotnostní spektrometrii). V rámci experimentů s gruzínskými víny bylo prokázáno, že vína červená (zejména odrůdy Saperavi) vykázala silnější antioxidační účinek (průměrné DPPH a ORAC hondoty na 5.1 a 10.6 g TE/L vína) ve srovnání s běžnými středo- a západo-evropskými víny [Pinot Noir (DPPH = 3.1 a ORAC = 9.4 g TE/L vína), Cabernet Sauvignon (DPPH = 3.0 a ORAC = 7.3 g TE/L vína) a Cabernet Moravia (DPPH = 2.0 a ORAC = 8.5 g TE/L vína)]. Gruzínská vína byla oproti středo- a západo-evropským vínům výrazně bohatší na kvercetin (mezi 14.44 a 1.07 ug/mL), kaempferol (mezi 1.68 a 0.03 ug/mL) a syringovou kyselinu (mezi 12.59 a 4.72 ug/mL), avšak chudší na resveratrolu (mezi 5.11 a 0.32 ug/mL). Mezi jedlými a léčivými rostlinami z Etiopie a Peru jedině extrakty Dodonaea angustifolia (IC50 pro DPPH = 22.2 ug/mL, ORAC = 767.6 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 = 120.0 ug/mL); Rumex nepalensis (IC50 pro DPPH = 5.7 ug/mL, ORAC = 1061.4 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 = 50.5 ug/mL); Inga edulis (DPPH a ORAC = 337.0 a 795.7 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 and HT-29 = 36.3 a 57.9 ug/mL) a Oenocarpus bataua (DPPH a ORAC = 903.8 a 1024.4 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 a HT-29 = 102.6 a 38.8 ug/mL) projevily kombinovaný antioxidační/anti-proliferační účinek. Selektivní anti-proliferační aktivitu prokázaly pouze extrakty Verbascum sinaiticum (IC50 pro Hep-G2 = 80.6 ug/mL) a Annona montana (IC50 pro Hep-G2 a HT-29 = 2.7 a 9.0 ug/mL). Výše zmíněný rostlinný materiál vykázal pouze slabou nebo žádnou toxicitu vůči zdravé buněčné linii. Přestože extrakty z Jasminum abyssinicum (IC50 pro DPPH = 26.3 ug/mL, ORAC = 1023.7 ug TE/mg extrakt), Rumex nepalensis (IC50 pro DPPH = 5.7 ug/mL, ORAC = 1061.4 ug TE/mg extrakt), Mauritia flexuosa (DPPH a ORAC = 1062.9 a 645.9 ug TE/mg extrakt), Myrciaria dubia (DPPH a ORAC = 641.9 a 642.6 ug TE/mg extrakt) a Theobroma grandiflorum (DPPH a ORAC = 714.8 a 821.9 ug TE/mg extrakt) projevily významný antioxidační účinek, tyto druhy taktéž prokázaly mírnou až velice nízkou anti-proliferační aktivitu nebo byly toxické pro zdravou buněčnou linii. Ve všech dílčích studiích obsah fenolických látek silně koreloval s antioxidační aktivitou, avšak slabě s anti-proliferačním efektem. Výsledky naznačují, že výše zmíněné druhy by mohly být perspektivní pro vývoj nových rostlinných přípravků, efektivních proti onemocněním souvisejícím s oxidačním stresem. Před jejich možným uvedením do praktického využití však bude nezbytný další výzkum zaměřený na podrobnější stanovení jejich chemického složení, farmakologických účinků a toxikologické bezpečnosti.
|
|
Effect of Drying Pretreatments on Air and Solar Drying of Jerky Prepared from Eland (Taurotragus oryx) Meat
Kučerová, Iva ; Banout, Jan (vedoucí práce) ; Oliver, Oliver (oponent)
Tato práce se zabývá matematickým modelováním sušícího procesu antilopího masa a jeho organoleptickými vlastnostmi. Sušené antilopí maso bylo následně porovnáváno s tradičním sušeným hovězím masem, známým jako jerky. Vzorky antilopího i hovězího masa byly marinovány v tradiční jerky marinádě (TM), v marinádě TM s čerstvou ananasovou šťávou (TMP), TM s medem (TMH) a TM s Coca Colou, k porovnání sloužil vzorek masa bez jakékoliv úpravy (C). Vliv jednotlivých marinád na sušící proces byl vyhodnocen jako statisticky průkazný. Two term model byl na základě koeficientu určení, střední kvadratické odchylky a chí-kvadrátu vybrán jako nejvhodnější model popisující kinetiku sušícího procesu antilopího masa v solární sušárně. Průměrné hodnoty difuzivity vlhkosti sušeného antilopího masa byly vypočítány pro vybrané vzorky C, TM, TMH následovně: 2.07 x 10-10, 1.45 x 10-10 and 1.43 x 10-10 m2.s-1, kdy hodnoty aktivační energie pro vybrané vzorky C, TM a TMH byly následující 23.75, 26.22 and 26.97 kJ.mol-1. Organoleptické vlastnosti sušeného antilopího masa byly hodnoceny v rámci degustačního panelu 22 hodnotiteli. Nejlépe byl hodnocený vzorek TMP, který měl statisticky průkazný vliv na texturu, barvu a chuť. Rovněž byl vyhodnocen vliv jednotlivých marinád na celkovou změnu barvy. Největší vliv na celkovou změnu barvy měla marináda TMH oproti marinádě TMP, která byla vyhodnocena jako marináda s nejmenším vlivem na výslednou barvu po usušení. Stejné výsledky byly zaznamenány u hovězího i antilopího a to sušené v solární i v laboratorní sušárně.
|
host ::
