|
Foreign direct investments and its Impact on Unemployment - Case Study of Libya
Eldeeb, Osama Ali ; Maitah, Mansoor (vedoucí práce) ; Jana, Jana (oponent)
Rozvojové země potřebují rozvíjet své hospodářství a jedena z nejdůležitějších otázek týkajících se tohoto vývoje je akumulace kapitálu. Akumulace kapitálu není snadný úkol ani pro rozvinuté země. Rozvojové země mají velké problémy s vytvářením příjmů a vytvářením pracovních míst. Existují dva způsoby, jak vyřešit tak zásadní otázky, buď si půjčit finance, což je nákladný způsob, nebo přilákat přímé zahraniční investice. Nová libyjská vláda oznámila svůj záměr rozvíjet ekonomiku a zapojit ji do mezinárodního hospodářství, aby bylo dosaženo celý hospodářský rozvoj. Tato doktorská práce zkoumá a analyzuje libyjské obchodní podmínky v souvislosti s přímými zahraničními investicemi ve všech hospodářských odvětvích.
Hlavním cílem této práce je kvantifikovat příliv přímých zahraničních investic a jejich dopad na zaměstnanost v Libyi, jejich dopad na hospodářský růst a vliv přímých zahraničních investic na objem vývozu. Práce se pokusí zhodnotit přínos přímých zahraničních investic do libyjské ekonomiky. Výzkum zkoumá, zda jsou přímé zahraniční investice přínosem. Zda dochází k transferu nových technologií, zavádění nových postupů a zlepšení pracovních sil. Kromě toho výzkum se pokusí vyhodnotit, zda je libyjské podnikatelské prostředí schopno přilákat přímé zahraniční investice. Závěry práce bude obsahovat doporučení ohledně politik prováděných a postupy, které mohou být prospěšné při zlepšování úrovně podnikatelského prostředí, které umožňuje příliv dalších přímých zahraničních investic.
Hlavním cílem této práce je prozkoumat vliv přímých zahraničních investic na zaměstnanost v Libyi. Korelace mezi proměnnými FDI, HDP a zaměstnanost byla vypočtena s použitím Person korelační koeficient mezi všemi výše uvedených proměnných.
Práce ukazuje, že i přes četné překážky a nedostatků souvisejících s obchodními podmínkami libyjská vláda relativně podařilo přilákat přímé zahraniční investice. Práce též ukazuje, že mnoho zahraničních investorů opustilo libyjský trh kvůli potížím v souvislosti s obchodními podmínkami v této severoafrické země. Studie také ukázala, že existuje mnoho problémů, kterých čelí tvůrci politik s cílem reformovat podnikatelské prostředí tak, aby bylo atraktivní pro přímé zahraniční investice.
|
|
Výzkum vlivu provozních a konstrukčních parametrů na energetickou náročnost a kvalitu práce mulčovače
Čedík, Jakub ; Pexa, Martin (vedoucí práce) ; Kumhála, František (oponent)
Tato doktorská disertační práce se zabývá rotačními žacími stroji, konkrétně problematikou vlivu provozních a konstrukčních parametrů na energetickou náročnost a kvalitu práce mulčovače.
V teoretické části je čtenář nejprve seznámen s technologií mulčování a jejím významem. Dále jsou popsány jednotlivé typy mulčovačů a jsou nastíněny jejich výhody a nevýhody. Dále je uveden literární rozbor energetické náročnosti rotačních žacích strojů a jsou rozebrány parametry, ovlivňující energetickou náročnost mulčovače. Mezi tyto parametry patří druh a stav rostlin, řezné podmínky, tvar a stav pracovního nástroje a energetické ztráty.
Jsou uvedeny výsledky měření energetické náročnosti mulčovače s vertikální osou rotace. Je vytvořena závislost odebíraného výkonu, měrné spotřeby energie a jednotkové spotřeby paliva na hmotnostní výkonnosti stroje. Dále byla určena energetická náročnost mulčovače při souvislé práci na trvalém travním porostu. Mulčovač byl také analyzován z hlediska energetických ztrát.
Je studován vliv úpravy provozních a konstrukčních parametrů na energetickou náročnost a kvalitu práce mulčovače s vertikální osou rotace. Z konstrukčních parametrů je modifikován tvar nástroje, především úhel plachetky a úhel čela nástroje, dále je modifikován tvar krytů pracovního prostoru mulčovače. Z provozních parametrů je upravena především řezná rychlost a v závislosti na podmínkách také hmotnostní výkonnost.
|
|
Morfologická a genetická diverzita agrolesnického druhu Guazuma crinita v Peruánské Amazonii.
Tuisima Coral, Lady Laura ; Lojka, Bohdan (vedoucí práce) ; Helena, Helena (oponent)
Guazuma crinita (Malvaceae) je dřevina pocházející z peruánské Amazonie a díky svému důležitému významu pro místní zemědělce byla vybrána jako vhodná pro domestikaci. Tento proces je stále ještě v raném stádiu. Tak jako u mnoha jiných druhů dřevin je málo známá její genetická variabilita a stále není jasné, jaký bude mít dopad proces domestikace na její genetické zdroje. Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo posoudit genetickou variabilitu G. crinita mezi různými populacemi v peruánské Amazonii pomocí morfologických (kvalita dřeva) a molekulárních (ISSR a AFLP) markerů.
První část této studie se zaměřila na variabilitu fyzikálních vlastností dřeva u této dřeviny v rámci jedinců původem z šesti různých lokalit. Vzorky dřeva byly získány ze spodní, střední a horní části kmene. U vzorků dřeva z dvanácti náhodně vybraných stromů, starých osm let, byla stanovena vlhkost, hustota, specifická hmotnost, radiální, tangenciální a objemové smrštění a koeficient anizotropie. Dále byly stanoveny vzájemné vztahy mezi těmito fyzikálními vlastnostmi. Všechny fyzikální vlastnosti dřevin, s výjimkou čerstvé hustoty, se významně lišily mezi jednotlivými lokalitami. Statisticky významné rozdíly byly nalezeny i mezi vzorky z různých částí stromu. Hustota dřeva a koeficient anizotropie (1.6) ukázal, že G. crinita má stabilní dřevo, představující významné výhody, pokud jde o náklady na dopravu a proces zpracování. Výsledky ukázaly potenciál pro výběr vhodných genotypů s požadovanými vlastnostmi dřeva pro další výsadbu a domestikaci.
Druhá část studie popisuje výzkum genetické variability na základě využití ISSR markerů u 44 genotypů z klonálního sadu založeného v peruánské Amazonii ve výzkumném ústavu IIAP v oblasti Ucayali. Deset molekulárních markerů (ISSR) bylo amplifikováno v 65-ti lokusech, z toho 61 lokusů bylo polymorfních (93.8%). Rozsah amplifikace DNA se pohybovala od 260 do 2,200 bp. Celková genetická rozdílnost mezi populacemi (Gst) byla pouze 0.03, což ukazuje 97% genetické rozmanitosti uvnitř jednotlivýchpopulací . Genetický tok (Nm) byl 12.9 allel na generaci. Nenalezli jsme korelaci mezi místem původu a genetickou variabilitou, což značí společný genetický původ těchto jedinců, což dokládá slabá pozitivní korelace mezi genetickou a geografickou vzdáleností.
Třetí část poskytuje přehled o tom, jaký má domestikační proces dřeviny G. crinita vliv na její genetické zdroje. Podařilo se nám zhodnotit 58 vzorků z osmi lokalit tří typů populací, 19 vzorků z přírodní populace, 15 pěstovaných v domácích zahradách a 24 z domestikovaných populací. Použili jsme metodu AFLP se sedmi vybranými primerovými kombinacemi. Celkem 171 fragmentů bylo amplifikováno s 99.42% polymorfismu na úrovni druhu. U testovaných typů populací byl získán následující počet fragmentů 124, 84 a 93 s úrovní polymorfismu 72.51%, 49.12% a 54.39%. Genetická rozmanitost a Shannon index byly zjištěny vyšší v přírodní populaci ve srovnání s domestikovanou populací (He = 0.1 a 0.9, I = 0.19 a 0.16). AMOVA ukázala vyšší rozdíl v rámci jednotlivých populací než mezi nimi (84% a 4%). UPGMA analýza a PCoA neukázaly statisticky významnou korelaci mezi genetickou a geografickou vzdáleností. Došlo však k výrazné genetické diferenciaci mezi jednotlivými typy populací, což naznačuje zúžení genetické variability u domestikovaných populací, i když genetická variabilita zůstává stále relativně vysoká.
Použití morfologických (kvalita dřeva) a molekulárních markerů úspěšně odhalilo genetickou variabilitu druhu G. crinita a tyto metody mohou být použity i pro jiné druhy tropických dřevin. Pro další výzkum doporučujeme rozšíření počtu vzorků i do dalších geografických oblastí.
|
|
Plasmodiophora brassicae na ozimé řepce
Řičařová, Veronika ; Ryšánek, Pavel (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
Ozimá řepka (Brassice napus) je v České republice důležitou plodinou. Nádorovitost kořenů brukvovitých, jejíž původcem je Plasmodiophora brassicae Wor., je závažným a rostoucí problém při pěstování řepky. Výzkum P. brassicae v ČR je tedy důležitý pro vývoj efektivních strategií managementu nádorovitosti v českých podmínkách.
Jeden z hlavních cílů studie byl monitoring patogena. Choroba se dříve šířila především díky zelinářské produkci a zahrádkářům. Od roku 2010 se začala choroba objevovat i na řepce, především v severovýchodní části republiky. Přítomnost nádorovitosti byla sledována po dobu pěti let na základě symptomů agronomickou službou Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin. Výskyt patogena a symptomy nádorovitosti byly nahlášeny ze všech krajů ČR kromě Ústeckého, celkem ve 31 ze 76 okresů. V současnosti (podzim 2015) je známo 130 lokalit, toto číslo bude ovšem jistě stoupat. Některé vzorky půdy byly testovány pomocí konvenční PCR (polymerázová řetězová reakce), aby se posoudila možnost použití této metody pro diagnostiku patogena. Všech 14 podezřelých vzorků bylo pozitivních.
Dalším cílem studie bylo zjistit patotypové složení izolátů P. brassicae z České republiky pomocí tří klasifikačních systémů, a také jejich analýza pomocí klasické PCR a kvantitativní PCR. Byly zjištěny značné rozdíly mezi populacemi P. brassicae, a počet patotypům se měnil v závislosti na systému hodnocení a prahu použitém pro rozlišení citlivé vs. rezistentních reakce rostlin. Při užití prahové hodnoty 25 % ID k odlišení citlivé vs. rezistentní reakce, bylo určeno celkem pět patotypům na základě Williamsova systému, pět patotypů pomocí systému Somé et al. a 10 patotypů pomocí s ECD systému. Na základě prahové hodnoty 50 % ID, bylo zjištěno pět patotypů podle systému Williames, čtyři na základě systému Somé et al. a 8 pomocí souboru ECD. Změna prahových hodnot vedla k přeřazení některých patotypům. Patotyp 7 podle Williamse byl nejčastější u obou prahových hodnot. Vysoké množství DNA patogena bylo nalezeno ve většině vzorcích půd analyzovaných pomocí kvantitativní PCR (qPCR).
Experimenty s odrůdami řepky rezistentními k P. brassicae byly provedeny na zamořeném pozemku a ve skleníku. Ve skleníku bylo pěstováno šest rezistentní odrůd v zamořené půdě odebrané z různých lokalit v České republice a byly hodnoceny indexem napadení (ID %). Nejlepší výsledky (nejnižší ID) přinesla odrůda Mentor (2 +- 0,7 %), těsně následovala odrůda SY Alister (5 +- 1,1 %), nejvyšší index napadení měla odrůda CHW 241 (30 +- 3,8%). V první sezóně polního pokusu bylo testováno sedm rezistentních odrůd, vývoj napadení byl sledován každý měsíc. Nejnižší index napadení měla odrůda Andromeda (3 +- 0,8%) a PT 235 (4 +- 1,5%), naopak nejvyšší ID měla opět odrůda CWH 241 (46 +- 6,5%). Ve druhé sezóně žádná z odrůd nedosáhla 25 % ID (odrůda CWH 241 byla z pokusů stažena na základě žádosti dodavatele osiva). Nejvyšší výnos byl dosažen odrůdou SY Alister (6,1 t / ha) v první sezóně a odrůdou PT 242 (5,03 t / ha) ve druhé sezóně pokusů. Koncentrace inokula na poli byla měřena pomocí metody qPCR a byla vytvořena mapa zamoření pole. Nejvyšší koncentrace spor byly nalezena na vjezdu na pole. Všechny získané informace o účinnosti rezistence a diverzitě populací P. brassicae z České republiky lze využít ke zefektivnění ochrany proti nádorovitost na našem území.
|
|
Strategie inovací emisních stanic
Marušková, Helena ; Růžička, Miroslav (vedoucí práce) ; Tichá, Ivana (oponent)
Disertační práce na téma Strategie inovací emisních stanic se zabývá marketingovými strategiemi a inovacemi stanic měření emisí v České republice. Teoretická část práce je věnována odborné literatuře a popisuje marketingové prostředí, SWOT analýzu, marketingové strategie, marketingový mix a jeho několik P. Dále se zaměřuje na inovace a inovační strategie, různé druhy marketingového výzkumu, emise výfukových plynů spalovacích motorů, homologační předpisy a pravidelné měření emisí na stanicích měření emisí v České republice a ve světě. Cílem této disertační práce je popsat a analyzovat současnou situaci a vypracovat strategii inovací emisních stanic.
Praktická část práce je věnována analýze marketingového prostředí (PEST analýza a analýza mikrookolí), ze které vychází SWOT analýza stanic měření emisí a dále jsou popsány jednotlivé složky marketingového mixu SME. Kapitola Marketingový výzkum SME je rozdělena na kvantitativní a kvalitativní marketingový výzkum, kde jsou uvedeny jednotlivé otázky, grafy a odpovědi vyplývající z marketingového výzkumu. Kvantitativní výzkum je prováděn pomocí dotazníkového šetření a kvalitativní marketingový výzkum získává odpovědi na základě řízených rozhovorů.
Na závěr je uvedeno několik návrhů inovací, vyhodnocení výzkumných otázek a shrnutí výsledků jednotlivých kapitol, ze kterých vyplývá, že příliš přísné limity škodlivých emisí nevedou k jejich skutečnému snižování. Intervaly pravidelných kontrol na SME jsou nastaveny správně a není potřeba je měnit. Vytvoření centrálního informačního systému společného pro STK i SME a zavedení kamerového systému jsou potřebné změny nejen na stanicích technických kontrol, ale i na stanicích měření emisních. Vzhledem ke stále se zvyšujícímu počtu a stáří vozidel a zejména tomu, že současné emisní kontroly vozidel v nezatížených režimech motorů nejsou schopné odhalit veškeré poruchy, je nutná nová metodika měření emisí.
|
|
Vliv regionálního značení na regionální rozvoj v Kraji Vysočina
Chalupová, Martina ; Lošťák, Michal (vedoucí práce) ; Zagata, Lukáš (oponent)
Disertační práce zkoumá vliv regionálního značení potravin na regionální rozvoj v Kraji Vysočina, a to z pohledu spotřebitelů. Pozornost byla soustředěna na ekonomickou a sociální oblast: prozkoumána byla především kvalita a obsah informací o regionálních značeních v médiích, zájem spotřebitelů z regionu o původ potravin, jejich znalost regionálního značení a preference regionálních potravin, a také zájem a sklon spotřebitelů podporovat místní ekonomiku. Výzkum byl proveden ve dvou fázích. Obsahová analýza se zaměřila zkoumání obsahu mediálních výstupů, které byly publikovány o obou existujících regionálních značeních potravin Kraje Vysočina: VYSOČINA regionální produkt a Regionální potravina Kraje Vysočina. Výzkum znalosti a preference regionálních značení potravin Kraje Vysočina mezi obyvateli regionu měl kvantitativní charakter, výsledky byly zpracovány pomocí korespondenční analýzy. Kvalita znalostí respondentů byla zkoumána také tím, že součástí výzkumu bylo také neexistující (autorkou vytvořené) značení Z našeho kraje Vysočina. Výsledky obsahové analýzy ukázaly, že se média věnovala tématu značených regionálních potravin kontinuálně a poskytla jim relativně velký prostor, u obou značení zdůrazňují především spojení certifikátů s kvalitou a původem, z mediálních výstupů postupně vytrácí informace o tom, že certifikáty označují produkty výjimečné pro Kraj Vysočina, ztrácí se i zmínky o spojení zkoumaných značení s tradicí. Výzkum znalosti regionálních značení ukázal, že lidé na Vysočině jim nevěnují dostatečnou pozornost a lehce si je dokáží zaměnit (čtvrtina respondentů z 819 uvedla, že se při nákupu potravin zaznamenala logo neexistujícího značení). Hlubší analýza dále naznačila, že rozdíly mezi obyvateli jednotlivých okresů v souvislosti s regionálními potravinami a jejich značením jsou výrazné.
|
|
Vliv zapojení zákazníka na věrnost značce
Vebrová, Tereza ; Hron, Jan (vedoucí práce) ; Rojík, Stanislav (oponent)
Předkládaná disertační práce zkoumá vliv zapojení zákazníka na věrnost značce. Hlavním cílem
práce je zjistit, zda zapojení zákazníka má pozitivní vliv na věrnost značce. V teoretické části
jsou definovány hlavní pojmy v oblasti věrnosti značce a zapojení zákazníka a jsou zde
rozebrány různé přístupy jednotlivých autorů. Na teoretickou část navazuje vlastní výzkum,
jehož primární data byla získána metodou elektronického dotazování. Výzkum byl aplikován
na oblast telekomunikačních služeb v České republice. Na základě faktorové analýzy byly
zhodnoceny faktory ovlivňující věrnost značce a zapojení zákazníka a s těmito faktory byla
následně provedena shluková analýza za účelem segmentace zákazníků. Pomocí korelační
analýzy byly určeny vlivy sociodemografických proměnných na věrnost značce a zapojení
zákazníka. Současně byl také zjištěn vliv zapojení zákazníka na věrnost značce. Výsledky
výzkumu slouží pro rozvoj vědního oboru, jsou diskutovány v kontextu předešlých výzkumů a
jsou popsány z hlediska teoretického a praktického přínosu.
|
|
Sociálně vyloučené lokality a jejich revitalizace; Případová studie: Ústecký kraj.
Zoubková, Věra Thea ; Maier, Karel (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou výskytu a revitalizace sociálně vyloučených lokalit ve vymezeném studijním území. Cílem je pomocí identifikace a vizualizace situace v Ústeckém kraji nalézt obecná pravidla výskytu sociálně vyloučených lokalit a politiky jejich revitalizace v České republice. Výzkum probíhal od září 2010 do června 2015. Propojil kvalitativní a kvantitativní metody, šetření in-situ a od stolu. Výsledky analýz primárních a sekundárních dat odhalily 130 deprivovaných lokalit ve 42 městech a obcích z celkem 354 v regionu. Naprostá většina lokalit (87 %) se nachází ve městech. Dvě třetiny lokalit jsou malá území do 100 obyvatel. Tři pětiny lokalit nejsou prostorově vyloučeny. K nejrozsáhlejším a nejlidnatějším deprivovaným územím patří sídliště. Každý druhý obyvatel sociálně vyloučených lokalit žije v panelovém domě. Bytové domy v cihle jsou nejrozšířenějším typem obydlí pro sociálně slabé. Najdeme je v každé druhé deprivované lokalitě. Naprostá většina budov byla postavena před rokem 1989. Individuální rodinné bydlení je zasaženo deprivací pouze marginálně, patří však k nejzchátralejší a také nejhůře vybavené části bytového fondu sociálně vyloučených území. Dvě třetiny lokalit se vyvinuly samovolně, třetina řízeným sestěhováním sociálně vyloučených obyvatel. Naprostá většina vyloučených lokalit se vyskytuje již déle než pět let. V deprivovaných lokalitách převládá soukromé vlastnictví nemovitostí. Revitalizací prochází polovina deprivovaných lokalit. Hlavními cíli jsou zlepšení životního prostředí, rozvoj lidských zdrojů a zajištění bezpečnosti. Používány jsou především nástroje intervence v území, zaměřené na udržení obyvatel v lokalitě a zlepšení kvality veřejných prostranství a služeb. Participace obyvatel na přípravě projektů revitalizace je nicméně slabá, rezidenti vnímají svou účast jako neefektivní. Proces obnovy je závislý na dotacích, silně se projevuje ekonomická europeizace. V oblasti obnovy fyzického prostředí jsou operační programy zaměřeny na velké lokality. Malá deprivovaná území do 100 obyvatel, kterých je většina, nedosáhnou na evropské zdroje. Výsledky revitalizace se různí. Ambice plánů se nedaří naplňovat hlavně v oblasti bydlení a zaměstnanosti. Nejlepšími vlastníky co do objemu revitalizovaných nemovitostí jsou společenství vlastníků jednotek, obce a bytová družstva. Ani v jednom případě však podíl opravených bytů nepřesahuje 50 % z celkového majetku, vlastněného v deprivovaných lokalitách. V každém případě tržní ceny místních nemovitostí zůstávají nižší oproti cenám bytů srovnatelné velikosti a vybavení, nabízených k prodeji v jiných částech města.
|
|
Třídění odpadů v rámci základní školy
Šimandlová, Magdalena ; Mikulová, Vlastimila (vedoucí práce) ; Ivana, Ivana (oponent)
ABSTRAKT
Bakalářská práce se zabývá možnostmi třídění komunálních odpadů a významem vzdělávání a osvěty na úrovni základní školy. Rešeršní část je obecně zaměřena na problematiku komunálních odpadů, základní pojmy, způsoby třídění a recyklaci. V další části práce jsou uvedeny možností základních škol zapojit se do programů s environmentální tematikou, především pak s eventualitou systematického třídění odpadů přímo ve třídách. Je posouzen potenciál tvorby interních programů a zapojení do programů externích. V praktické části je uplatněna metoda dotazníkového průzkumu na základní škole v Chodově u Karlových Varů. Byl zde aplikován výzkum, jehož cílem je zjistit vliv osvěty na změnu postoje respondentů, žáků základní školy. Byla provedena komparace situace před a po absolvování vzdělávacího programu společnosti EKOKOM Tonda obal na cestách. Přínosem je analýza povědomí žáků srovnáním obou dotazníků a konkrétní ověření positivního vlivu provedené osvěty na přístup žáků ke třídění odpadů. Součástí bakalářské práce je sestavení plánu EVVO na zvolené základní škole i s akcemi zaměřenými na odpadové hospodářství.
|
|
Stres a jeho vliv na výkonnost v zaměstnání
Kronbergová, Lucie ; Michálek, Pavel (vedoucí práce) ; Luhanová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje otázkou stresu a jeho vlivu na pracovní výkon u zaměstnanců ze dvou vybraných pracovních oblastí. Cílem práce je zjistit, jak stres působí na pracovníky s odlišnou profesí, a jak ovlivňuje jejich pracovní výkonnost. Práce je rozčleněna na dvě hlavní části.
Teoretická část vychází ze studií odborných publikací, kde vymezuje charakteristiku stresu a dále pojmy, které se stresem souvisí.
Empirická část je zaměřena na výzkum stresu u rozdílných skupin respondentů - manuální zaměstnanci Tesco a administrativní zaměstnanci České spořitelny. Tento výzkum byl prováděn dotazníkovým šetřením a jeho zpracované výsledky byly provedeny odpovídajícími statistickými metodami. Zjištěné výsledky tohoto výzkumu jsou shrnuty v závěru práce.
|
host ::
