Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 61 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Nutričně cenné látky hrachu a jejich změny při zpracování
Stávková, Kristýna
Bakalářská práce byla vypracována na téma Nutričně cenné látky hrachu a jejich změny při zpracování. V úvodu je hrách definován z hlediska složení a jeho účinků na lidský organismus. V první části se práce zabývá produkcí, sklizní, spotřebou, výživovým doporučením a požadavky na jakost hrachu. Druhá část pojednává o charakteristice jednotlivých druhů hrachu. Další část se zabývá nutričním složením hrachu, možnostem jeho zpracování a rozboru obsahových látek, které podléhají změnám při zpracování hrachu. V praktické části byl sestaven dotazník, který byl zaměřen na konzumaci a nákup hrachu. Nejvíce oblíbený mezi konzumenty je čerstvý hrách, z důvodu zachování vitaminů a dalších cenných složek.
Kažení potravin
Krcháková, Kateřina
Tato práce se zabývá problematikou kažení surovin a potravin z pohledu spotřebitele, kterému jsou přiblíženy obecné zásady uchovávání a zpracovávání potravin v závislosti na jejich náchylnosti ke zkáze. Znehodnocování potravin je způsobeno určitými faktory vztahujícími se k prostředí, manipulací s danou komoditou a jejími přirozenými obrannými mechanismy. Tyto vlivy jsou zde popsány v souboru kapitol zmiňujících se o metabolismu kazících mikroorganismů, o degradačních procesech v potravině probíhajících a z uvedených faktů jsou závěrem uvedena preventivní opatření. Vedle degradace jednotlivých stavebních složek jsou v práci uvedeny projevy, příčiny a důsledky kažení jednotlivých komodit, ať již působením vlivů mikrobiologických, fyzikálních nebo chemických
Chemická konzervace potravin a její vliv na lidský organismus
Kučerová, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá problematikou chemické konzervace, přičemž v první části je uveden základní přehled všech konzervačních metod. Ve druhé části jsou shrnuty poznatky o obecných podmínkách použití a schvalování konzervačních látek. Dále jsou uvedeny přehledy povolených i nepovolených chemických látek, které se přidávají do potravin při jejich výrobě. Přehledy obsahují charakteristiku, použití a dopady těchto látek na lidský organismus. Současně jsou zaměřeny na českou i Evropskou legislativu, která udává hodnoty nejvyššího povoleného množství konzervačních látek, jenž lze do potraviny přidávat.
Konzervace potravin na území římské Itálie
Benková, Martina ; Titz, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřejová, Iva (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice uchovávání potravin v antice se zaměřením na římskou Itálii, přičemž svoji pozornost soustředí na jednotlivé konzervační postupy. Zabývá se technikami skladování i přímými konzervačními zásahy do potraviny, jež mimo jiné zahrnují dehydrataci, solení, proslazování, nakládání, uzení či výrobu mléčných výrobků. Pramennou základnou je studium dobových písemných dokumentů sestávajících převážně z latinských zemědělských příruček z období od 2. století př. Kr. do 6. století po Kr., přičemž získané informace jsou v maximální míře doplněny množstvím ikonografických pramenů a archeologických dokladů jednotlivých provozů a vlastních produktů. Výstupem je ucelený přehled konzervačních metod rozdělených do kategorií a podkategorií na základě užitých technologických přístupů, které jsou charakterizovány v úvodu každé z kapitol. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Hodnocení kvality konzervované objemné píce při různých způsobech konzervace a skladování.
KODADOVÁ, Lenka
Diplomová práce se v první části zabývá charakteristikou pícnin významných jako zdroj objemné píce pro konzervaci. S ohledem na obtížnější konzervovatelnost je podrobnější charakteristika význačných jetelovin a jejich význam při pěstování objemné píce. Popisuje význam jetelotravních směsí ve výrobě objemné píce. Způsoby sklizně a konzervace biomasy z travních porostů. Dále je popisována silážní kukuřice, její konzervovatelnost, způsoby sklizně a význam ve výživě zvířat. Jakost objemné píce a faktory, které ji ovlivňují. Vliv kvality vstupní biomasy na konzervační procesy. Dále se také zabývá postupy a zásadami výroby siláží, senáží a sena, konzervačními prostředky a na závěr shrnuje příčiny zhoršené jakosti siláží a senáží a vliv zhoršené jakosti na příjem píce a užitkovost zvířat. Druhá část diplomové práce je zaměřena na vlastní sledování senzorických vlastností a laboratorní hodnocení kvality konzervované píce při různých způsobech konzervace seno volné, seno v balících, senáž v senážních jámách, jetelová siláž v balících a siláž v silážních jamách na pozemcích vybraného zemědělského družstva. V závěru jsou navržena nejdůležitější opatření ke zlepšení jakosti konzervovaných krmiv.
Porovnání různých technologií konzervace objemné píce
PAVLÍK, Václav
Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním různých technologií konzervace objemné píce. Objemná krmiva představují velkou část krmné dávky pro hospodářská zvířata. Úvodní část práce se zabývá významem konzervace a základnými způsoby konzervace objemné píce. Jsou popsány procesy, principy a technologie u konzervace sušením a silážováním. Dále jsou popsány výhody a nevýhody jednotlivých konzervačních technologií a silážní aditiva. Druhá část bakalářské práce je zaměřena na vlastní sledování a senzorické hodnocení kvality píce při různých způsobech konzervace - siláž v silážních žlabech, siláž v silážních vacích, siláž v lisovaných balících do fólie a seno v balících. Jsou navrženy vhodné postupy konzervace objemné píce pro hospodářská zvířata v podnicích s různým objemem výroby. Jako vhodné způsoby konzervace se jeví zejména konzervace silážováním ve vacích a v kulatých balících, nebo vysokotlaké lisování sena do kulatých balíků.
Metodika konzervace starých krajových odrůd bylinných zemědělských plodin
Holubec, Vojtěch ; Dušek, Karel ; Dušková, Elena ; Doležalová, Ivana ; Hýbl, Miroslav ; Kopecký, Pavel ; Smékalová, Kateřina ; Stavělíková, Helena
Cílem metodiky je doporučení managementu základních pěstebních opatření u krajových odrůd bylinných plodin v „on farm“ výsadbách. Jedná se o materiály, které byly sebrány při terénních exkurzích a starých expedicích s účastí autorů projektu nebo shromážděny z genofondových kolekcí. Tyto materiály mají kulturně historickou hodnotu a representují staré zvyky a národní identitu obyvatel na území ČR. Byly vybrány zástupci starých krajových odrůd jako modelové za následující skupiny plodin: Obilniny, luskoviny, zeleniny, kořeninové a léčivé rostliny.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Možnost prodloužení úchovy čerstvého kuřecího masa pomocí silic enkapsulovaných do jílových nanočástic
Vojtíšková, Zuzana ; Klouček, Pavel (vedoucí práce) ; Fraňková, Adéla (oponent)
Tato diplomová práce má za cíl představit rostlinné silice jako účinné antimikrobiální látky vhodné pro konzervaci potravin, se zaměřením na údržnost masa. Maso je potravina, která díky vysokému obsahu živin, snadno podléhá mikrobiálnímu kažení. Kažení masa lze oddálit výběrem vhodné konzervační metody. V současné době jsou stále více využívány tzv. moderní konzervační metody, které se od klasických konzervačních zákroků liší především v šetrnosti k dané potravině. Za nadějnou metodu lze považovat konzervaci pomocí rostlinných silic. V experimentální části diplomové práce je hodnocen účinek silic enkapsulovaných do jílových nanočástic na údržnost čerstvého kuřecího masa. Pro účely experimentu byly použity tymiánová silice a silice ze saturejky ve dvou rozdílných koncentracích (silice:nanojíl - 1:5, 1:10 w/w). Kousky kuřecího masa (5 g) byly zaočkovány bakterií Salmonella enteritidis (ATCC 13076) a Escherichia coli (ATCC 25922) a následně obaleny v jílových nanočásticích s enkapsulovanou silicí. Takto ošetřené maso bylo skladováno při 4 °C a vyhodnocováno 1., 7. a 14. den skladování společně se třemi kontrolami. Vzorky kuřecího masa byly zkoumány z hlediska mikrobiologických parametrů, kdy byl hodnocen jejich inhibiční efekt proti patogenním bakteriím. Vzorky byly podrobeny také senzorické analýze, která měla stanovit případný vliv silic na organoleptické vlastnosti masa. Výsledky potvrdily antimikrobiální účinnost obou silic proti patogenním bakteriím. Tymiánová silice však vykazovala větší inhibiční účinek ve srovnání se silicí ze saturejky. U obou testovaných bakterií došlo vlivem přídavku tymiánové silice ke snížení jejich počtu o více jak 3,5 log KTJ.g-1 v porovnání s kontrolami. Méně příznivé výsledky byly zaznamenány v případě senzorické analýzy, neboť z hlediska organoleptických vlastností nebyly dané koncentrace silic hodnotiteli přijímány kladně. Ve vzorcích ošetřených silicemi tak převládala nežádoucí hořká a štiplavá chuť. Tato práce potvrdila antimikrobiální aktivitu silic tymiánu a saturejky, kterou lze využít při konzervaci čerstvého masa. Avšak reálné použití silic v potravinářství může být značně omezeno jejich vlivem na organoleptické vlastnosti produktu.
Využití biologicky aktivních látek z rostlin pro prodloužení úchovy bezinkového sirupu
Grosmanová, Anna ; Klouček, Pavel (vedoucí práce) ; Fraňková, Adéla (oponent)
Cílem této práce bylo najít biologicky aktivní látky s antimikrobiální aktivitou vhodné pro použití jako přírodních konzervantů u bylinných sirupů. Jelikož silice jsou mezi přírodními látkami známé pro svou anitimikrobiální aktivitu, byly vybrány silice tymiánu, voňatky citronové a hřebíčku. Testovány byly na bezinkovém sirupu. Jedním z důvodů výběru tohoto tématu bylo i potenciální praktické využití v soukromé malovýrobě a tedy inovace technologického postupu. Do vyrobeného sirupu byla vmíchána emulgovaná silice. Po dobu 14 dnů byl sledován vliv silice na počet mikroorganismů, jejichž počet byl stanovován kapkovou metodou. Kultivace mikroorganismů byla prováděna při teplotě 22 °C, vzhledem k běžně očekávaným skladovacím podmínkám pro tyto produkty, vždy po sedmi a následně čtrnácti dnech. Následně byl vypočítán celkový počet narostlých kolonií a ten přepočítán na logaritmus všech kolonie tvořících jednotek. U hřebíčkové silice byl zjištěn signifikantní rozdíl mezi kontrolním vzorkem a aplikací silice ve všech koncentracích a zároveň byla pro tuto silici zjištěna i statisticky významná závislost na výši koncentrace. Stejně tak byl významný rozdíl mezi kontrolním vzorkem a sirupem ošetřeným silicí prokázán u voňatky citronové a tymiánu, ovšem u tymiánu se neprokázala závislost na výši koncentrace. Silice je v sirupech možné využít jako přírodní konzervanty, protože vynikají nejen svojí anitimikrobiální schopností, ale také jejich cenovou dostupností a snadnou technologií aplikace.
Konzervace kukuřice silážováním
BROŽ, Petr
Moderní živočišná výroba je v mnoha směrech progresivní obor, který se vyznačuje tím, že se v něm prolíná několik zdánlivě nesouvisejících odvětví. Jedním z nejdůležitějších je výživa a krmení hospodářských zvířat. S rozvojem pěstování kukuřice seté (Zea mays), a s potřebou její konzervace, bylo nutné vytvořit metodiku správného silážování. Ta pro praxi stanoví správné zásady pro výrobu kvalitních, nutričně hodnotných a zdravotně nezávadných siláží. Patří do ní již výběr optimálního hybridu, vhodná agrotechnická opatření při pěstování, sestavení funkční a efektivní silážní linky, výběr a aplikace aditiva, správné vrstvení a dusání hmoty a zodpovědné zacházení s hotovým krmivem, včetně sestavení krmné dávky.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 61 záznamů.   začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.