|
|
Imunomodulační vlastnosti mezenchymálních kmenových buněk pacientů s amyotrofickou laterální sklerózou a zdravých dárců
Matějčková, Nicole ; Javorková, Eliška (vedoucí práce) ; Kanderová, Veronika (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (MSC) mají multipotentní diferenciační potenciál a mohou regulovat reaktivitu imunitního systému. Nejčastěji jsou izolovány a kultivovány z kostní dřeně, tukové tkáně či z pupečníku. Díky kombinaci imunomodulačních a regeneračních vlastností představují MSC možnou alternativu pro využití v léčbě některých závažných onemocnění včetně amyotrofické laterální sklerózy (ALS). Cílem této práce je srovnání MSC od pacientů s ALS a zdravých dárců z hlediska fenotypových, proliferačních a především imunomodulačních vlastností. Posouzení případného vlivu onemocnění na vlastnosti MSC je důležité pro jejich autologní využití v klinických studiích. V této práci byly testovány MSC izolované z kostní dřeně 14 pacientů s ALS a v kontrolní skupině 15 pacientů podstupujících převážně ortopedické operace. V pokusech byly rovněž použity MSC stimulované po dobu 24 hodin prozánětlivými cytokiny, které působí při rozvoji ALS. Buňky byly porovnávány z hlediska fenotypu, schopnosti diferenciace v adipocyty a osteoblasty, metabolické aktivity, exprese genů pro vybrané imunomodulační molekuly a schopnosti inhibice proliferace lymfocytů. Další experimenty byly zaměřeny na hodnocení imunomodulačních schopností MSC, přičemž byl pomocí průtokové cytometrie, real-time PCR a ELISA sledován jejich vliv na...
|
|
|
Studie vlivu imunologických adjuvans na experimentální léčbu nádorů indukovaných HPV pomocí rekombinantních VACV a DNA vakcín
Gabriel, Pavel ; Němečková, Šárka (vedoucí práce) ; Mělková, Zora (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
1 ABSTRAKT O úspěchu nádorové vakcíny rozhodují jak faktory související s vakcínou, které určují hlavní parametry účinné imunitní odpovědi, tak faktory související s hostitelem představované imunosupresivními mechanismy, které umožňují nádoru uniknout imunitnímu systému. V případě VACV může v současnosti, kdy je z důvodů bezpečnosti dávána přednost oslabeným nereplikujícím se virům, nastat problém s jejich nedostatečnou imunogenností. Proto jsou vyvíjeny pomocí delecí neesenciálních genů vakcinační vektory na bázi oslabených rVACV schopných replikace, které navozují silnou imunitní odpověď. Za účelem eliminace vlivu imunosupresivních mechanismů nádorů jsou do vektorů vnášeny geny pro různá imunologická adjuvans (např. geny pro cytokiny). První část práce popisuje naše studium vlivu vCCI na biologické vlastnosti rVACV odvozených z kmene Praha. Při testování delečních a inzerčních mutant vCCI exprimujících s nádorem asociovaný protein HPV16 E7 jsme zjistili, že secernovaný vCCI atenuuje virus in vivo, což korelovalo se sníženou hladinou odpovídajících CC chemokinů v krvi při porovnání s rodičovským virem. Hodnocení specifické CTL odpovědi metodou ELISPOT IFN-γ ukázalo, že imunogennost rVACV produkujícího sekreční vCCI je podobná jako rodičovského viru nebo delečních mutant. Imunizace rekombinantním virem...
|
|
|
Mechanismy navození imunologické tolerance při orgánových transplantacích
Brožová, Barbora ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Hájková, Michaela (oponent)
Pod pojmem transplantační tolerance se považuje dlouhodobé přežívání funkčního štěpu bez potřeby imunosupresivní léčby. U experimentálních modelů existuje mnoho způsobů navození tolerance, avšak do klinické praxe převedeny nebyly. V současné době se používá mnoho farmakologických imunosupresiv, jejichž smyslem je umožnit organismu akceptovat přítomnost štěpu a také zachovat obranyschopnost příjemce. Výsledky některých studií prokázaly, že se však dávky imunosupresiv dají snížit na minimum, v několika případech pacienti přežívají dlouhá léta bez imunosuprese. Budoucnost imunologické tolerance se vkládá do vývoje biomarkerů či do využití mezenchymálních kmenových buněk. Cílem této práce je shrnout současné poznatky mechanismů imunologické tolerance při orgánových transplantací a pokusit se nalézt perspektivní cíle, kterými by mohl být další výzkum směrován. Klíčová slova: imunologická tolerance, orgánové transplantace, rejekce, imunosuprese, imunomodulace
|
|
|
Využití imunoregulačních vlastností mezenchymálních kmenových buněk a jejich terapeutický potenciál
Javorková, Eliška ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Stříž, Ilja (oponent) ; Tučková, Ludmila (oponent)
Mezenchymální kmenové bu ky (mesenchymal stem cells - MSC) mají schopnost diferencovat v r zné bun né typy a zárove disponují rozsáhlými imunomodula ními vlastnostmi, jejichž prost ednictvím mohou ovliv ovat adu funkcí r zných bun k imunitního systému. Protože imunoregula ní vlastnosti MSC mohou být ovlivn ny p sobením cytokin , porovnávali jsme ú inek neovlivn ných MSC a MSC stimulovaných interleukinem 1 (interleukin - IL), interferonem- (interferon - IFN), transformujícím r stovým faktorem- (transforming growth factor - TGF) a IL-10 na vývoj regula ních T (regulatory T cells - Treg) a pomocných T17 (helper T cells - Th) lymfocyt in vitro a na rozvoj asného zán tu v oku in vivo. MSC mohou produkovat významná množství TGF- a IL-6. Tyto dva cytokiny p edstavují klí ové faktory, které recipro n regulují vývoj naivních T lymfocyt v Treg nebo Th17 bu ky. Nestimulované MSC produkují TGF- , ale neprodukují IL-6. Produkce TGF- m že být dále zesílena p sobením IL-10 a TGF- na MSC. V p ítomnosti prozán tlivých cytokin naopak MSC produkují významná množství IL-6 a zárove konstitutivn produkují TGF- . MSC produkující TGF- indukovaly p ednostn expresi Foxp3 a aktivaci Treg lymfocyt , zatímco supernatanty z MSC obsahující TGF- i IL-6 podporovaly expresi ROR t a vývoj Th17 lymfocyt . Ukázali jsme, že MSC a jimi...
|
|
|
Možnosti využití kmenových buněk pro léčbu poškození povrchu oka
Kössl, Jan ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent)
Poškození očního povrchu představuje jednu z nejčastějších příčin zhoršené kvality nebo ztráty zraku. Transplantace rohovky je dodnes první volbou v léčbě těchto defektů. Pokud je poškození rozsáhlé, zasahuje oblast limbu a narušuje tak niku limbálních kmenových buněk (LSCs), dochází k deficienci LSCs a reparace společně s regenerací rohovky je narušena. Jedinou zatím vhodnou léčbou je transplantace limbu nebo autologních LSCs z nepoškozeného oka. Pokud je LSC deficience oboustranná, nelze použít autologní LSCs. Léčba alogenními LSCs zahrnuje podávání systémových a lokálních imunosupresivních léků, které mají negativní vedlejší účinky u pacientů a nejsou často účinné. Alternativou pro léčbu poškození povrchu oka a LSC deficience je tak nalezení vhodné autologní náhrady, kterou jsou např. mezenchymální kmenové buňky (MSCs). Tyto kmenové buňky mohou být poměrně snadno získány z kostní dřeně nebo tukové tkáně daného pacienta. MSCs lze snadno kultivovat in vitro a mohou být přeneseny na poškozený oční povrch pomocí vhodného nosiče. Tam je využito jejich schopnosti diferenciace v buňky rohovkového epitelu, imunomodulačních vlastností a produkce různých trofických a růstových faktorů. Pokusy s MSCs na zvířecích modelech s mechanicky nebo chemicky poškozenou rohovkou mají dobré výsledky. Po transplantaci...
|
|
|
NK cells and their receptors in immune regulation - possible targets for immunomodulation
Svoboda, Jan ; Fišerová, Anna (vedoucí práce) ; Pěknicová, Jana (oponent) ; Kročová, Zuzana (oponent)
(česky) Přirození zabíječi - buňky NK hrají důležitou roli v imunitním dohledu a regulaci jednak přímým cytotoxickým působením na infikované, transformované či jinak poškozené buňky, ale také produkcí cytokínů a chemokínů. Výsledná odpověď je dána převahou stimulačních nebo inhibičních signálů, přenášených širokou paletou membránových receptorů. Zabíječské s Ig- příbuzné molekuly KIR2DL4 a LILRB1, které rozpoznávají vlastní HLA-G molekuly během těhotenství stejně jako NKR-P1 receptory lišící se ve funkci a počtu izotypů jsou druhově závislé a redukované v průběhu fylogeneze, zatímco NKG2D, reagující na stresem indukované proteiny a adenozínové receptory (AR) potlačující zánětovou reakci, zůstávají evolučně konzervované. Cílem této práce bylo studium zapojení NK buněk a jejich receptorů v několika modelech imunitních poruch a u různých savčích druhů, za účelem získání nového náhledu na jejich funkci a možnost imunitní modulace. Ukázali jsme zde, že výběr druhu ve studiu ovlivnění NK buněčné funkce může být v některých případech kritický. Reakce na glykany, s využitím syntetického GlcNAc terminovaného glykomimetika GN8P, měla protichůdné účinky na NK buněčnou funkci u lidí a C57Bl/6 myší. U lidí byla snížena cytotoxická aktivita NK buněk s vysokou expresí NKR-P1A, zatímco u myší podání GN8P aktivalo...
|
|
|
Imunomodulační účinky makrolidových antibiotik
Zemánková, Jana ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Makrolidová antibiotika jsou známa nejen svými antibakteriálními účinky, ale také pro své nově objevené protizánětlivé účinky, kdy jsou schopné výrazně potlačit destruktivní a v mnohých případech život ohrožující zánět, což je žádoucí zejména u chronických zánětlivých nemocí. Podstatou jejich účinku je modulace různých komponent imunitního systému, a proto tyto vlastnosti nazýváme "imunomodulační". Pod tento pojem se dají též zařadit účinky na epiteliální buňky, jejich sekretorickou aktivitu, a také na patogeny, které u chronických zánětlivých respiračních nemocí mohou osidlovat dýchací cesty a přispívat k patogenezi i samotnému vzniku onemocnění. V této práci jsou shrnuty nejdůležitější doposud objevené mechanismy, jimiž makrolidová antibiotika tyto imunomodulační účinky realizují a také jsou uvedeny příklady nemocí, u nichž má léčba největší klinický význam. Makrolidová antibiotika s těmito jedinečnými vlastnostmi jsou navíc dobře tolerována a vážné vedlejší účinky se objevují jen vzácně. Největším rizikem je vznik rezistence, a to je hlavní důvod, proč nemůže být tato léčba vždy plně doporučena. Záleží tedy na každém lékaři, aby zvážil rizika a prospěšnost léčby u daného konkrétního pacienta.
|
|
|
Vliv Toll-like receptorů na imunomodulační funkce mezenchymálních kmenových buněk
Heřmánková, Barbora ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Indrová, Marie (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (mesenchymal stem cells, MSCs) mají díky svým imunomodulačním vlastnostem velký potenciál v buněčné regenerativní léčbě a imunoterapii. MSCs exprimují řadu Toll-like receptorů (TLRs) rozpoznávajících typické molekulární struktury patogenů (patogen-associated molecular patterns, PAMPs), které se mohou nacházet v organismu, kam jsou MSCs terapeuticky aplikovány, a ovlivnit tak jejich chování. Navázání ligandů na TLRs může pozměnit proliferaci, diferenciaci, imunosupresivní vlastnosti, migraci, polarizaci a produkci cytokinů MSCs. Tato práce se proto zabývá vlivem TLRs na imunomodulační vlastnosti MSCs, jelikož v současné době není na základě rozdílných výsledků různých experimentů zcela jasné, jakým způsobem dokáže aktivace TLRs MSCs ovlivnit.
|
|
|
Imunomodulační schopnosti mezenchymálních kmenových buněk - využití v terapii
Pavlíková, Michaela ; Stříž, Ilja (oponent) ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce)
Mezenchymální kmenové buňky (MSC, mesenchymal stem cells) jsou intenzivně studovány zejména kvůli jejich možnému klinickému využití. Terapeutický potenciál MSC spočívá nejen ve schopnosti diferenciovat se v buňky mezenchymální, ektodermální a endodermální linie, ale především v jejich imunomodulačních funkcích. MSC umožňují svým působením na buňky imunitního systému podpořit přesmyk imunitní odpovědi ze zánětlivé na protizánětlivou. Schopnost potlačit zánět spolu s možností diferenciace a antiapoptotickým vlivem na okolní buňky činí z MSC slibný prostředek pro léčbu závažných onemocnění. Tato práce pojednává o působení MSC na jednotlivé buňky imunitního systému. Zaměřuje se na popis účinku MSC ve čtyřech modelových případech. Jedná se o experimentální autoimunitní encefalomyelitidu, infarkt myokardu, diabetes mellitus a transplantaci kožního štěpu. Znalost mechanismů spojených s ovlivňováním imunitního systému pomocí MSC spolu s pochopením vlivu specifického prostředí na tyto buňky je zásadní pro jejich využití v klinické terapii. Klíčová slova: mezenchymální kmenové buňky, imunomodulace, autoimunitní onemocnění, transplantace
|
|
|
Modulace imunitního systému člověka výživou
Urbišová, Amálie
Tato bakalářská práce se zaměřuje na nutriceutika, složky funkčních potravin, které lze využívat při léčbě i jako prevence poruch imunitního systému. V úvodu se práce zabývá strukturou a důležitými funkcemi imunitního systému. Následuje stručná klasifikace poruch, které s imunitou organismu souvisí. Podrobněji je v této kapitole popsána potravinová alergie, jedna z poruch imunity, jejíž projevy jsou snadno výživou ovlivnitelné. Dále práce objasňuje vliv mikroflóry tlustého střeva na imunitní systém. Další kapitola se zabývá problematikou funkčních potravin, jejich vlastnostmi a využitím. Důležitá část práce se věnuje jednotlivým složkám funkčních potravin, které svým imunomodulačním účinkem přispívají k lepšímu stavu imunitního systému člověka. Tato kapitola zahrnuje stručnou charakteristiku nutriceutik, jejich působení na imunitu, výskyt v potravinách a denní doporučený příjem.
|
host ::
RSS.