|
| |
|
|
Podoby autobiografických forem. Přestupný rok - Disiecta membra - Let let
Stejskalová, Anna ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent) ; Tuckerová, Veronika (oponent)
Tato disertační práce se zabývá autobiografickými formami, a to jak obecnou charakteristikou, tak interpretací tří českých děl, která ukazují, nakolik je ona obecná charakteristika problematická a jakých podob mohou autobiografické formy nabývat. Cílem práce je rozšíření perspektivy, jíž lze na autobiografické formy nahlížet, a analýza prostředků, které jsou v autobiografických knihách využívány. V úvodní části definujeme pojem autobiografie, případně autobiografická forma, z hlediska literárněhistorického i literárněteoretického se zvláštním přihlédnutím k českému uvažování nad daným fenoménem. Věnujeme pozornost žánrovému vymezení autobiografických forem, opozici "literární" a "neliterární", případně "autentický" deník, spojení "autobiografický pakt" zavedeném Phillipem Lejeunem a různým modelům autobiografického vzpomínání představeným Jamesem Olneym. Klíčovým pro naše zkoumání je popis autobiografických forem pomocí stylu subjektu a jeho ilokučního postoje, jak je definují John Searle, Jean Starobinsky či Paul de Man. Z širokého pole uvažování o autobiografii se soustředíme na popis konstrukce autobiografického Já, především nás zajímá jeho jazyk, styl a využívané motivy, paměť a vztah k dalším osobám a textům. Komplexní povahu autobiografických forem demonstrujeme na příkladu tří prací...
|
|
| |
|
|
Cesta vietnamského poselstva vedeného Nguyen Thuatem k qingskému dvoru v kontextu dobových událostí na Dálném východě
Do, Bao ; Lomová, Olga (vedoucí práce) ; Hrubý, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o vietnamském vzdělanci jménem Nguyễn Thuật 阮述 (1842-1911) a jeho díle Deník z cesty do Tiānjīnu (Wǎng Jīn rìjì 往津日記; dále jen Deník), v němž autor zaznamenal průběh diplomatické cesty z Vietnamu do Číny, která proběhla v roce 1883. Na základě popisu událostí, k nimž během cesty došlo, bylo možné analyzovat strukturu díla a charakterizovat jeho výpovědní hodnotu včetně vztahu Nguyễn Thuậta k Číně v rovině politické a kulturní. Za tímto účelem obsahuje první kapitola výklad kulturního kontextu historických událostí 2. pol. 19. století. Těžištěm práce je kapitola druhá, v níž je blíže představena osoba Nguyễn Thuậta a jeho Deník. Závěr práce je věnován hypotézám týkajícím se důvodů, které vedly Nguyễn Thuậta k sepsání Deníku. Na tuto část navazuje analýza výpovědních hodnot deníku, jejichž znalost napomáhá hlubšímu pochopení vývoji čínsko-vietnamských vztahů.
|
|
|
60.léta v obraze literárních autobiografií
Procházková, Lucie ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Tato práce se snaží přiblížit 60. léta v obraze literárních autobiografií. První část je věnována teoretickým východiskům pro zkoumání námi zvolených čtyř textů autobiografické literatury. Na základě analýzy a následné komparace deníků Ivana Diviše a Pavla Juráčka a pamětí Václava Černého a Oty Filipa práce zkoumá, jakým způsobem tito autoři vytváří obraz 60. a počátku 70. let. Zkoumány jsou narativní aspekty, tedy jakým způsobem jsou v textech konstruovány postavy, časoprostor, kompozice, vztah ke čtenáři. Stranou pozornosti nezůstanou ani otázky po smyslu psaní autobiografické literatury v námi zvolených případech. Ústředními koncepty se stávají autorské konstrukce dějin, společnosti a kultury, jejíž projektovanou (a tedy středovou) součástí autoři jsou.
|
|
|
Anglie očima českých šlechticů na přelomu 16. a 17. století
Pribilinec, Petr ; Holý, Martin (vedoucí práce) ; Podavka, Ondřej (oponent)
Předkládaná práce se zabývá cestami českých šlechticů do Anglie na přelomu 16. a 17. století. Práce obsahuje obecné shrnutí cestování v době raného novověku. Je založena na rozboru osobních pramenů, jímž jsou cestovatelské deníky. Na jejich základě se v dalších částech práce zabýváme konkrétnějšími problémy cest do Anglie, jako byly příjezdy a odjezdy do země a ze země, anglickou společností a královským dvorem včetně jeho ceremoniálu, slavnostmi a zábavami, způsobem odívání, stolování či komunikace, návštěvami světských i církevních staveb, vzdělávacích i jiných institucí apod. Bakalářská práce je rozdělena do devíti kapitol spolu s úvodem a závěrem práce.
|
|
| |
|
|
Fotodeník. Deník jako způsob reflexe zážitku ve výtvarné výchově
Kunderová, Tereza ; Arbanová, Linda (vedoucí práce) ; Magidová, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se věnuje fenoménu deníku, především pak jeho uměleckým a dalším vizuálním formám zpracování, zejména prostřednictvím fotografie. V teoretické části práce nastiňuje obecnou historii vývoje tradičních deníkových záznamů a poté se věnuje deníkům v díle vybraných českých uměleckých osobností, které tento fenomén zpracovávaly/zpracovávají netradičním vizuálním způsobem. Jedná se o Vladimíra Fuku, Jiřího Koláře, Josefa Jindřicha Šechtla a Františka Skálu. V následující kapitole práce uvádí fenomén deníků do kontextu dnešní doby. Stručně popisuje technologický vývoj směřující k možnosti vést deníky ve virtuálním prostředí internetu. Uvádí nejběžnější formy osobních online záznamů, soustředí se zejména na fotografické deníky a demonstruje šíři spektra jejich možných podob na několika konkrétních subjektivně zvolených příkladech. Ty jsou vybrány jak z profilů na sociálních sítích, tak z osobních stránek či uměleckých projektů. V praktické části představuje práce autorčino vlastní pojetí deníkového fenoménu ve fotografické podobě. Jedná se o cyklus každodenních fotografických záznamů vyjadřujících osobní prožitky a pocity z dní strávených na zahraničním studijním pobytu. Didaktická část se věnuje přenosu deníkových prvků do hodin výtvarné výchovy žáků druhého stupně základní školy....
|
|
|
Porovnání televizního komentáře Jaromíra Bosáka a jeho knižních fotbalových deníků
Holzknecht, Martin ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Slanec, Jaroslav (oponent)
V této práci zkoumám mluvený projev jednoho z předních komentátorů přímých přenosů fotbalových utkání v České televizi Jaromíra Bosáka. Časově je tato práce omezena na dva mezinárodní turnaje, a sice mistrovství světa ve Francii 1998 a mistrovství Evropy v Polsku a na Ukrajině 2012. V zápětí jsou obsahové a jazykové analýze podrobeny také knihy, které komentátor během těchto šampionátů sepsal v deníkové formě, tedy Francouzský deník Jaromíra Bosáka a Fotbalový deník Jaromíra Bosáka z Polska a Ukrajiny. Dále tato práce hledá souvztažnosti mezi těmito texty a na základě lingvistických definic pátrá po odlišnostech mluveného projevu. Tímto postupem vznikají premisy a v dalších kapitolách, především té závěrečné komparativní, zjišťuji, nakolik jsou tyto apriorní předpoklady obecně aplikovatelně právě na Bosákův mluvený a psaný projev. Ve druhém plánu podrobuji zkoumání vývoj Bosákova televizního vystupování během čtrnácti let a stejný postup je uplatněn i na jeho fotbalově-deníkové publikace. Pro uchopení všech souvislostí obsahuje práce životopis Jaromíra Bosáka, konkrétní definované body, ve kterých se podle lingvistů psaná a mluvená komunikace rozcházejí a stručné líčení teorie televizního a sportovního komentáře.
|
|
|
"Constructions inachevées": Smysl literárního fragmentu a nedokončenosti, jejich význam v konstrukci lidského já. Stendhal, Deml, Michaux.
Prokop, Lukáš ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent) ; Rinner, Fridrun (oponent)
Práce si klade za cíl postihnout vztah literárního textu k lidské identitě, k jejímu poznání i jejímu formování pomocí psaného jazyka. Výchozí myšlenka se zakládá na výkladu vztahu člověka a světa s ohledem k vědomí vlastní viditelnosti. Dále vychází z hypotézy, že lidská bytost pociťuje svou viditelnost ve světě jako ohrožení na jedné straně a nepřirozenost na straně druhé. Snahou této bytosti je se formovat podle vlastních představ či se stávat pomocí textu někým jiným, brát na sebe převleky a maskovat se, ale také používat jazyk jako nástroj dobrání se vlastní přirozenosti. Na počátku takového přístupu spočívá Stendhalovo dílo, které je považováno za zakladatele literárního egotismu. Důvodem je výhradní zájem jejího autora o svou osobu, který se projevuje ve dvojím gestu: sebepoznávacím i sebekonstrukčním. Oba tyto přístupy k jazyku mají své pokračovatele v mnoha literaturách, jednou z nich je literatura česká, v níž se objevuje dílo Jakuba Demla. I v něm lze snadno vyznačit gesto sebe- poznání i sebe-konstrukce. Deml se modifikací vlastní identity, především začleňováním druhých lidí do ní, pokouší vytvořit dojem "věčné všudypřítomnosti". Její navození má být základem vlivu na skutečnost. Henri Michaux stejně tak učiní průzkum sebe sama za výhradní zájem svého života. I pro něj je důležité, že se...
|
host ::
RSS.