|
| |
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu
KUČEROVÁ, Petra
Tématem předkládané bakalářské práce je pěstounská péče na přechodnou dobu. Práce se dělí na teoretickou a praktickou část, kdy se v teoretické části věnuje vymezení pojmů v pěstounské péči na přechodnou dobu, adaptaci dítěte v rodině, roli sociálního pracovníka, kontakty mezi dítětem a rodičem a v neposlední řadě attachmentu. Jejím cílem je zjistit, jakými způsoby se pěstouni vyrovnávají s předáním dítěte a též poukázat, jaké má pěstounská péče na přechodnou dobu formální nedostatky z pohledu pěstounů. V rámci práce bylo také zjišťováno, zda probíhají kontakty mezi pěstouny a dětmi i po předání dítěte. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky, které navazují na stanovený cíl: 1. Jaké postupy pomáhají pěstounovi/pěstounce vyrovnat se s odchodem dítěte? 2. Existují úskalí v pěstounské péči na přechodnou dobu, které významně ovlivňují zaměstnání pěstouna? V rámci praktické části byla použita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro sběr dat byly využity výpovědi čtyř komunikačních partnerek. Výsledky byly zpracovány metodou vytváření trsů. Ze získaných dat byly zjištěny konkrétní postupy, které pěstounům pomáhají vyrovnat se s odchodem dítěte, a zároveň byly popsány formální nedostatky, které pěstounům znesnadňují jejich povolání. Výsledky práce mohou posloužit jako podklad pro další, rozšířený výzkum, jako soubor pro komparaci se současnými výzkumy, či jako podpůrný materiál při výuce v tematicky podobných předmětech, neboť byla provedena hloubková sonda do životů těchto rodin. Přínosem práce by mohlo být přiblížení práce dlouhodobých pěstounů a poukázání na formální nedostatky, které v každodenním životě znesnadňují pěstounskou péči.
|
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu - motivace k rozhodnutí vykonávat PPPD
KUČERKOVÁ, Helena
Práce se zabývá pěstounskou péčí na přechodnou dobu a motivací k rozhodnutí tuto péči vykonávat. Na začátku je pěstounská péče na přechodnou dobu představena jako součást náhradní rodinné péče v ČR. Teoretické kapitoly informují o problematice této péče, o jejím finančním zajištění a o situaci v Plzeňském kraji. Dále je vysvětleno, co je to motivace a pozornost je zaměřena na motivaci k pěstounské péči na přechodnou dobu. Teoretické poznatky byly doplněny výsledky kvalitativního výzkumu, který byl realizován formou polostrukturovaných rozhovorů se čtyřmi pěstounkami a dvěma pracovnicemi náhradní rodinné péče z Plzeňského kraje. Výzkum byl zaměřen na motivaci pěstounů a roli finanční motivace při rozhodování vykonávat tuto péči.
|
|
|
Transformace a deinstitucionalizace náhradní péče o děti v České republice
Potužníková, Michaela ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Klusáček, Jan (oponent)
Náhradní péče o dítě je nepostradatelnou součástí systému sociálně-právní ochrany dětí. Před rokem 1989 byla v České republice upřednostňována ústavní péče, která byla po pádu komunismu postupně nahrazována náhradní rodinnou péčí, a to z důvodu nevhodnosti ústavní péče plně nahradit rodinné prostředí. Deinstitucionalizací je myšlena změna systému umísťování dětí do alternativních typů péče a je chápána jako přechod od zařízení ústavní péče do typů náhradní rodinné péče, případně do individuálnějších typů péče s rodinným charakterem. V roce 2013 vstoupila v platnost novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, jejímž cílem bylo transformovat systém náhradní péče směrem k individuálnější práci s ohroženými dětmi. Novela obnovila institut pěstounské péče na přechodnou dobu a pozměnila institut dlouhodobé pěstounské péče. Dále zavedla pravidla pro systematické fungování orgánů sociálně-právní ochrany dětí, zaměřila se na prevenci v oblasti ohrožených dětí, apod. Cílem práce je zhodnotit změny v oblasti deinstitucionalizace náhradní péče o děti v České republice po novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí z roku 2013, zejména pak vzhledem k pěstounství, a zhodnotit cíle v oblasti deinstitucionalizace a jejich naplnění vzhledem k novele zákona.
|
|
|
Systém pěstounské péče na přechodnou dobu v České republice
Posavádová, Tereza ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Angelovská, Olga (oponent)
Diplomová práce se zabývá pěstounskou péči na přechodnou dobu. Zjišťuje, jak se změnila legislativa v této oblasti po reformě v roce 2013, a jak probíhá v praxi. V práci je zvolen kvalitativní přístup, ve kterém bylo pracováno jak s daty primárními, tak s daty sekundárními. Primární data byla získávána pomocí polostrukturovaných rozhovorů se třemi skupinami respondentů - s pracovníky OSPOD, s pracovníky neziskových organizací zabývající se pěstounskou péčí na přechodnou dobu a s pěstouny na přechodnou dobu. Respondentům byly pokládány otázky na základě zjištění z literatury a odborných článků. V textu je popsáno fungování celého systému pěstounské péče na přechodnou dobu včetně jeho ukotvení v legislativě. Legislativně významná byla právě i reforma v roce 2013, která je též popsána. Práce je opřena o teorii street-level bureaucracy a teorii vývoje dítěte. Autorka nejprve vysvětluje implementaci politiky pěstounské péče na přechodnou dobu v praxi, tedy vysvětluje, jaké je současné nastavení a jak ve skutečnosti funguje. Dále zmiňuje největší bariéry v dosažení cílů reformy a s tím související problémy pěstounské péče na přechodnou dobu v praxi. Pro porovnání jsou přidané i poznatky ze zahraničních politik náhradní rodinné péče. Zjištění jsou uvedena přímo v textu a shrnuta v závěru práce.
|
|
| |
|
|
Motivace osob žádající o pěstounskou péči na přechodnou dobu v Jihočeském kraji
JÍRŮ, Jana
Bakalářská práce je zaměřena na Motivaci osob žádající o pěstounskou péči na přechodnou dobu v Jihočeském kraji. Pěstounská péče je forma náhradní rodinné péče, ale liší se od ostatních tím, že má za dítě stále odpovědnost jeho vlastní rodiče a není tzv. právně volné. Taktéž to je i u pěstounské péče na přechodnou dobu, která trvá maximálně jeden rok, než se vyřeší situace v rodině, nebo než se najde náhradní dlouhodobá rodina pro dítě. Poskytovat péči nemůže každý, proto musí žadatelé projít přípravným kurzem a jsou zkoumáni sociálními pracovníky, doktory a psychology. Jeden z jejich hlavních cílů je zjistit motivaci, která k tomu žadatele vede. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol, kde nejprve vysvětluji pojem pěstounská péče a další formy náhradní výchovné péče, její historii, legislativu a vznik pěstounské péče na přechodnou dobu. Druhá kapitola obsahuje kritéria a popis žadatele, které musí každý splňovat, současně s rolí sociálního pracovníka, který na vše dohlíží a žadatele doprovází celým procesem přípravy i během vykonávání profese. Kapitola popisuje celý průběh a povinnosti, které jsou po žadateli požadovány. Nakonec vysvětlím pojem motivace a druhy motivací vedoucí k vykonávání pěstounské péče na přechodnou dobu, neboť úzce souvisí s výběrem kvalitního pěstouna a je jedna z nejdůležitějších kritérií, které se u žádajících osob zkoumají. K poslední kapitole je mimo jiné připojeno finanční ohodnocení pěstounů, protože i tato motivace bývá u některých osob prioritní. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, jaká je motivace osob žádající o pěstounskou péči na přechodnou dobu v Jihočeském kraji. Zvoleny byly tři výzkumné otázky: 1. Co motivuje žadatele o pěstounskou péči na přechodnou dobu? 2. Jaký je popis nejčastějšího žadatele o pěstounskou péči na přechodnou dobu? Splňují pěstouni všechna kritéria pro vykonávání pěstounské péče na přechodnou dobu? 3. Jaká je role sociálního pracovníka v pěstounské péči na přechodnou dobu? V empirické části je použité kvalitativní šetření metodou dotazování a technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvoří sociální pracovníci pracující s pěstouny na přechodnou dobu a samotní pěstouni, kteří se shodují v popisu nejčastějšího žadatele o pěstounskou péči na přechodnou dobu. Ohledně motivace jsou pěstouni přesvědčeni, že se finančně motivovaný člověk nemůže stát pěstounem. Sociální pracovníci mají obdobný názor, avšak i s takovými žadateli se setkávají, přesto věří, že finanční motivace nestačí. Osoby vykonávající tuto profesy jsou především motivováni faktorem seberealizace, altruismem a snahou využít své zkušenosti a dovednosti s výchovou dětí. Role sociálního pracovníka je v procesu nenahraditelná, spolupracují, kontrolují a doprovázejí žadatele během celého procesu. Na základě výsledků bylo navrhnuto více informovat širokou veřejnost o fungování pěstounské péče na přechodnou dobu, sjednotit kritéria výběru pěstouna a podpořit přehodnocení finančních prostředků pro pěstouny.
|
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu
NOVOTNÁ, Jana
Záměrem této bakalářské práce je rozšířit povědomí o pěstounské péči na přechodnou dobu v České republice, zejména pomocí nahlédnutí do struktury jejího systému. Jak již název této práce udává, cílem je sledovat a zaznamenávat celý průběh procesu pěstounské péče na přechodnou dobu od převzetí dítěte do pěstounské rodiny po předání dítěte rodině adoptivní, případně rodině biologické. Šetření se nejvíce zaměřína celý proces předávání dítěte: navazování vztahů dítěte s rodinou, délku a způsoby návštěv mezi rodinami, utváření citových vazeb a psychickou adaptaci dítěte na změny a nové prostředí. Použitou metodou je polostrukturovaný rozhovor s pěstouny. Informace jsou zpracovány do případových studií, kdy každý případ je analyzován samostatně s konečným souhrnným zhodnocením.
|
|
|
Důsledky legislativních změn pro realizaci pěstounské péče n přechodnou dobu
Nedbalová, Amálie ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá nejnovější formou náhradní rodinné péče (NRP), která je v České republice poskytována - pěstounskou péčí na přechodnou dobu (PPPD). Úvodní kapitoly se zaměřují na celý systém sociálně-právní ochrany dětí v České republice. Na pozadí těchto obecnějších informací je představen a do kontextu uveden institut PPPD, jeho vymezení oproti pěstounské péči a dalším formám NRP, s nimiž je často zaměňován, a to vše na základě zákona č. 359/1999 Sb., ve kterém je PPPD legislativně ukotvena. Popsán je nejen současný stav, ale také vybrané klíčové změny, které přinesly novely tohoto zákona v letech 2006 a 2013. Dalšími prameny jsou občanský zákoník z roku 2012 a odborná literatura, které je však k této problematice velmi málo. Proto práce čerpá také z četných podkladů dostupných na internetu a poznatky jsou usouvztažňovány s osobními zkušenostmi autorky a dalších pěstounů na přechodnou dobu s realizací PPPD. Práce se kromě aktuálního legislativního ukotvení PPPD zabývá také vývojem PPPD a problematikou přípravy žadatelů o NRP. Jedna kapitola je věnována dvěma specifickým situacím dětí, které do PPPD mohou přijít - dítě nezletilé matky a dítě matky jiné národnosti. Cílem práce je poskytnout čtenáři základní vhled do celé problematiky, pojmenovat úskalí a rizika, které PPPD a její současná...
|
|
|
Využití pěstounské péče na přechodnou dobu během sanace rodiny
SOUČKOVÁ, Kateřina
Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část vymezuje základní pojmy rodina, dysfunkční rodina, sanace rodiny, sociálně-právní ochrana dětí, nástroje sociálně-právní ochrany dětí, náhradní rodinná péče, pěstounská péče na přechodnou dobu. Praktická část se zabývá zpracováním a analýzou statistických dat za šest let fungování pěstounské péče na přechodnou dobu na Krajském úřadu Jihočeského kraje oddělení náhradní rodinné péče. Zaměřuje se především na klienty, u nichž proběhl návrat do biologické rodiny. Cílem výzkumu je zmapovat a popsat efektivní nástroje ovlivňující úspěšnou sanaci u dětí, které byly svěřeny do pěstounské péče na přechodnou dobu v Jihočeském kraji.
|
host ::
RSS.