|
| |
|
|
Studium vlivu prostředí na sorpci polutantů na mikroplasty
Hamplová, Marie ; Kučerík, Jiří (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
S rostoucí produkcí plastového odpadu roste znečištění životního prostředí persistentními mikroplasty, na které se mohou sorbovat další enviromentální polutanty, jako jsou různá léčiva. Roste tak toxicita mikroplastů a jejich riziko pro živé organismy. V dnešní době se rozšiřuje využití tzv. biodegradabilních polymerů, které by měly podléhat samovolnému rozkladu. Při degradaci z nich ovšem také mohou zůstávat mikroplasty. Tato bakalářská práce se proto zabývá sorpcí léčiv na mikroplasty z biodegradabilního polyhydroxybutyrátu (PHB) a vlivem okolního vodného prostředí na míru a mechanismus sorpce. Pro srovnání byla provedena i sorpce léčiv na mikroplasty ze syntetického polyethylentereftalátu (PET). Množství léčiv bylo stanovováno pomocí UPLC-ESI-TQ. Sorpce byla ze směsi léčiv pozorována u antibiotik tetracyklinů. Hodnota pH okolního prostředí ovlivňovala míru sorpce tetracyklinů, v největší míře probíhala při kyselém pH 4. Dle výsledků vyhodnocení sorpce Langmuirovou a Freundlichovou adsorpční izotermou mají PHB mikroplasty vyšší sorpční kapacitu než PET mikroplasty. Mikroplasty z PHB by proto mohly být rizikem pro živé organismy.
|
|
|
Odstranění sulfonamidových antibiotik s využitím pokročilých oxidačních procesů
Fučík, Jan ; Suková, Petra (oponent) ; Tulková, Tereza (vedoucí práce)
Práce se zabývá aktuální problematikou narůstajících koncentrací léčiv a ostatních mikropolutantů ve vodním prostředí, kvůli nedostatečné účinnosti konvenčních metod používaných na čistírnách odpadních vod. Z tohoto důvodu je nutné vyvíjet nové technologické procesy, které by byly schopny účinně odstraňovat tyto polutanty z odpadních vod. Jednou z možností je doplnění těchto konvenčních metod pomocí pokročilých oxidačních procesů (AOP), které by sloužily k terciárnímu dočištění na čistírnách odpadních vod. V teoretické části bakalářské práce jsou popsány dosavadní poznatky, princip plazmatu a analytických metod. V experimentální části práce je k odstranění sulfonamidových antibiotik (sulfamethoxazolu) využíván výboj plazmatu, jakožto zástupce AOP. V průběhu aplikace plazmatu na modelové vzorky sulfamethoxazolu byly odebírány vzorky. Tyto vzorky byly vyhodnoceny pomocí LC-ESI-MS jakožto vhodné analytické metody. V rámci bakalářské práce byl vyhodnocen vliv prostředí (neutrální, kyselé a zásadité) na účinnost degradace sulfamethoxazolu, ale také byla posouzena vhodnost aplikace plazmatu na degradaci sulfonamidových antibiotik porovnáním s ostatními AOP.
|
|
|
Využití separačních metod pro studium vybraných léčiv a pesticidů ve vodách
Burešová, Jitka ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na získání poznatků o průniku pesticidů a léčiv do vodního prostředí. Cílem bylo vyvynutí a ověření optimální metody vhodné pro dlouhodobé sledování výskytu vybraných pesticidů a léčiv v povrchových vodách. Z léčiv byla pro sledování vybrána velmi často užívaná analgetika ibuprofen a diklofenak a antiepileptikum karbamazepin. Dále bylo pro sledování vybráno celkem 41 pesticidů, pozornost byla zaměřena na skupinu močovinových pesticidů a skupinu fenoxykarboxylových kyselin, dále na vybrané pesticidy patřící do skupiny prioritních látek, na vybrané pesticidy určené jako normy environmentální kvality a vybrané pesticidy, jejichž roční spotřeba v České republice převyšuje 30 tun. Pro stanovení byla vybrána metoda kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (LC/MS/MS). Vybrané analyty byly stanovovány ve dvou skupinách, 10 analytů při negativní ionizaci a 34 analytů při pozitivní ionizaci. Pro přečištění a zakoncentrování vzorků byla používána exprakce pevnou fází (SPE). Vypracovaná metodika byla ověřena validací a použita pro sledování výskytu vybraných látek ve vzorcích povrchových vod z oblasti povodí řeky Moravy. Vzorky byly odebírány jedenkrát měšíčně po dobu dvou let na řekách Moravě a Svratce. Po dobu jednoho roku byl sledován tok řeky Blaty a potoka Nivničky. Jednorázově byl také prozkoumán tok řeky Litavy, ze které byly odebrany v jeden den čtyři vzorky tak aby pokryly celý její tok. Výběr menších toků pro sledování proběhl na základě pravděpodobnosti výskytu pesticidů, vzhledem k jejich průtoku hojně zemědělsky obdělávanými oblastmi. Léčiva ibuprofen a diklofenak byla detekována ve všech odebraných vzorcích, karbamazepin v převážné většině. Mezi nejčastěji se vyskytující pesticidy patřily bentazon, diuron, isoproturon, karbendazim, MCPA, MCPP, propikonazol, tebukonazol a 2,4-D.
|
|
|
Sledování nutričního profilu jedlých tuků a olejů po kulinářských úpravách
Chadimová, Markéta ; Vítová, Eva (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Tato diplomová práce studuje změny nutričního složení (zejména změny tuků) u vybraných tuků a olejů po různých kulinářských úpravách a při jejich skladování za nevhodných podmínek. Tuky a oleje se řadí mezi tzv. triacylglyceroly, tedy jsou složeny z glycerolu a tří mastných kyselin. Právě mastné kyseliny navázané na glycerol určují vlastnosti tuku a jeho stabilitu. K analýze bylo využito osm druhů tuků a olejů (slunečnicový olej, řepkový olej, olivový olej, kokosový olej, lněný olej, máslo, ghí a sádlo). Vzorek lněného oleje byl po dobu 3 měsíců uchováván v nepříznivých podmínkách pro jeho skladování, tedy na světle a v teple. Ostatní tuky a oleje byly využity na smažení, pečení, dušení, grilování a fritování masa a cibule. Cílem této práce bylo porovnat změny složení mastných kyselin a jejich vliv na oxidační stabilitu, změny tukových čísel a porovnat množství vitamínu E obsaženého v jednotlivých olejích před a po úpravách. Z výsledků analýzy bylo zjištěno, že u vzorků tuků nedošlo po kulinářských úpravách ani po nevhodném skladování k výrazným změnám tukových čísel, mastných kyselin ani vitamínu E. Z toho usuzuji, že tuky a oleje byly vystaveny vysokým teplotám a nevhodným podmínkám krátkou dobu. Největší rozdíl ve složení mastných kyselin byl naměřen u slunečnicového oleje, kdy bylo po úpravě naměřeno vyšší množství trans mastných kyselin a celkově bylo naměřeno nižší zastoupení PUFA než před úpravou. Jelikož má slunečnicový olej vysoký obsah polynenasycených MK a nízký bod zakouření, byl tento výsledek předpokládán. Nejvyšší koncentrace vitamínu E byla zjištěna v řepkovém oleji.
|
|
|
Stanovení vybraných fenolických a těkavých látek v čaji a v čajovém nálevu
Stará, Kristýna ; Vítová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením fenolických a těkavých látek v čajích a čajových nálevech. Práce srovnává čaje na základě jejich technologie výroby a země původu. Fenolické látky byly stanoveny metodou LC/MS. Fenolické látky byly rozděleny na katechiny a ostatní látky. V methanolových extraktech obsahovaly zelené čaje vyšší koncentrace katechinů než černé čaje. Ze skupiny katechinů byla nejvyšší koncentrace zjištěna u epigalokatechin galátu v zeleném čaji, a to 7,96 mg/g. Černé čaje obsahovaly nejvíce kyseliny galové ze zkoumaných čajů. Nejvyšší obsah kyseliny galové u černých čajů byl stanoven 1,84 mg/g. Čajové nálevy byly připraveny dle klasických postupů typických pro jednotlivý druh čaje. V nálevech byly koncentrace všech látek vyšší u černých čajů. V nálevech ze zelených čajů nebyly detekovány některé látky jako galokatechin galát, kvercetin, kyselina kumarová a kaempferol. Těkavé látky byly analyzovány metodou HS-SPME-GC-MS. Identifikací těkavých látek v sypaném čaji bylo charakterizováno aroma čaje. Pro černé čaje bylo charakterizováno bohaté květinové a sladké aroma. V zelených čajích šlo spíše o svěží a trávové aroma. Látkami, vyskytujícími se ve všech čajích, byly linalool, linalyl anthranilát a -Terpinyl acetát.
|
|
|
Umělá sladidla a jejich případný vliv na ekosystém
Vavrčíková, Veronika ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením a ekotoxikologickým posouzením umělých sladidel. Práce byla zaměřena na nejčastěji používaná sladidla, mezi která patří acesulfam-K, cyklamát, sacharin a sukralosa. Tato sladidla byla analyzována metodou kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií, přičemž k jejich zakoncentrování byla použita metoda extrakce tuhou fází. Vzorky pro jejich stanovení byly odebírány z čistírny odpadních vod v Modřicích. Umělá sladidla jsou synteticky vyrobené látky, což je hlavní důvod jejich výskytu v odpadních vodách. Některá z nich nejsou s dostatečnou efektivností na čistírnách odstraněna, a pronikají tak do životního prostředí. Analýzou vzorků bylo zjištěno, že takovým sladidlem je sukralosa. Ekotoxikologický efekt výše zmíněných sladidel byl posuzován prostřednictvím organismů akvatického prostředí, konkrétně na sladkovodních korýších Thamnocephalus platyurus a Daphnia magna, dále na rostlině Lemna minor a baterie testů byla doplněna o zástupce destruentů, bakterii Vibrio fischeri. Pro všechna sladidla byly stanoveny hodnoty LC20, EC20 a IC20. Pro některá sladidla byly stanoveny také hodnoty LC50, EC50 a IC50. Testování prokázalo, že nejvyšší toxicitu představuje sacharin.
|
|
|
Analýza pesticidů v životním prostředí s využitím metody QuEChERS
Vašinková, Alena ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje problematice pesticidů v životním prostředí, přesněji v obilovinách. V rámci práce byly sledovány pesticidy v různých vzorcích obilovin (ječmen, žito, oves a pšenice). Sledované látky byly ve vybraných vzorcích izolovány a zakoncentrovány pomocí metody QuEChERS. K vlastnímu stanovení byla použita metoda plynové a kapalinové chromatografie. V teoretické části podává přehled o používaných pesticidech a rozděluje je podle toho, jak se tyto látky dostávají do potravin a jaký mají vliv na člověka a jeho okolí. Zmiňuje taky platnou legislativu na ochranu zdraví a životního prostředí.
|
|
|
Benzen v benzinech z hlediska ochrany zdraví
Bílková, Karolina ; Kořínek, Pavel (oponent) ; Stránský,, Vladimír (vedoucí práce)
Benzen je vysoce toxická sloučenina, která má karcinogenní i mutagenní účinky. Důsledkem těchto účinků je výrazné omezení jeho používání a jeho nízké hygienické limity v pracovním i životním prostředí. Cílem diplomové práce bylo zmapování možné expozice benzenu a posouzení správnosti klasifikace palivových benzínů i technických benzínů (čističů, ředidel atd.). Stanovení benzenu bylo provedeno metodou plynové chromatografie s plamenově ionizačním detektorem (GC/FID) a metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s detektorem diodového pole (HPLC/DAD). Okrajově se práce zaměřila také na stanovení toluenu (v červnu 2007 vstoupila v platnost vyhláška č. 284/2006 Sb., která zakazuje, aby byly malospotřebitelům prodávány přípravky, které obsahují více než 0,1 % toluenu). Toluen byl stanoven stejnými metodami jako benzen.
|
|
| |
host ::
RSS.