|
|
Založení zahraniční pobočky podniku
Novák, Ladislav ; Sedlář, Roman (oponent) ; Koráb, Vojtěch (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je zpracování uceleného návrhu založení zahraniční pobočky podniku v Pobaltí s distribuční sítí napříč zeměmi tohoto regionu. Teoretická část je zaměřena na základní informace o legislativních požadavcích v daných zemích. Návrhová část je pak aplikována na konkrétní založení dceřiné společnosti a její uvedení do provozu.
|
|
|
Srovnání podmínek podnikání v zemích EU - ČR, SR, Lotyšsko
Juřenčáková, Jana ; Wimmerová, Šárka (oponent) ; Kocmanová, Alena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá srovnáním současného stavu podnikání právnických osob v České republice, na Slovensku a v Lotyšsku, z hlediska zásadních ekonomických aspektů, zákona o dani z příjmů, zákona o dani z přidané hodnoty, živnostenského zákonu, zákoníku práce a obchodního zákoníku. Na základě zjištěných skutečností obsahuje srovnání podmínek podnikání v České republice, na Slovensku a v Lotyšsku.
|
|
|
Srovnání a analýza vývoje ekonomiky Řecka a Lotyšska mezi lety 2005 až 2014
Schier, Jan ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Ševčíková, Michaela (oponent)
Hlavním tématem této bakalářské práce je vývoj hospodářství Řecka a Lotyšska. Sledované období je mezi lety 2005 až 2014, protože během této doby se obě země dostaly do vážných ekonomických problémů, a zahrnuje období před i po pádu do recese vlivem světové finanční krize. První část se zabývá teoretickými východisky různých ukazatelů použitých k popisu vývoje ekonomiky obou zemí. Samotná analýza a srovnání detailněji zkoumá situaci obou zemí k nalezení příčin odlišného vývoje v tomto období, který má stálý přesah i do současnosti.
|
|
|
Možnosti vstupu českých firem na trh Pobaltí
Moric, Tomáš ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Taušer, Josef (oponent)
Ve své bakalářské práci se budu zabývat třemi zeměmi Pobaltského regionu (Litva, Lotyšsko, Estonsko). Nejprve uvedu všeobecnou charakteristiku, jež bude zahrnovat informace z oblasti geografie, demografie, politiky, kultury, a v neposlední řadě historie těchto zemí.Dále budu pokračovat důkladnou analýzou jednotlivých makroekonomických indikátorů abych v klíčové části práce zhodnotil spolupráci s Českou republikou a uvedu zkušenost jedné konkrétní firmy, jež v této oblasti úspěšně obchoduje,spolu se stručným nastíněním perspektivních odvětví.
|
|
|
Exportní příležitosti českých firem na trzích Pobaltských zemí
Wagnerová, Aneta ; Plchová, Božena (vedoucí práce) ; Nigrinová, Lenka (oponent)
Práce se věnuje exportním příležitostem českých firem na trzích pobaltských zemí: Litvy, Lotyšska a Estonska. První část je věnována základní politické a ekonomické charakteristice těchto zemí, zejména poté průběhu a následkům nedávné ekonomické krize na těchto trzích. Následující kapitoly se zabývají analýzou podnikatelského prostředí pobaltských států metodou PEST a zahraničním obchodem těchto zemí s Českou republikou za posledních 10 let. Zjištěné informace společně s vytyčenými komparativními výhodami ČR dále slouží k identifikaci exportních příležitostí českých podnikatelských subjektů na trzích pobaltských zemí. Závěrečná část se věnuje bližšímu rozboru těchto příležitostí i s ohledem na předpokládaný hospodářský vývoj v tomto regionu, popsán je zde postup, jak je vhodné vstoupit na trhy pobaltských států, a uvedeny jsou příklady úspěšných exportů českých firem.
|
|
|
Sociální systémy a politiky nezaměstnanosti v Pobaltských zemích (1991-2011)
Kužel, Daniel ; Szabová, Lucia (vedoucí práce) ; Prachař, Ondřej (oponent)
Bakalářské práce se zabývá vývojem sociálních systémů v pobaltských zemích v letech 1991-2011, které podrobněji analyzuje na příkladu politiky zaměstnanosti. Pobaltí (Litva, Lotyšsko, Estonsko) je často chápáno jako regionální celek a nejen v ekonomických souvislostech byly tyto státy často hodnoceny společně a bylo na ně nahlíženo regionálním prizmatem "Pobaltí" (hovořilo se například o "Pobaltských tygrech"). Nyní, v období ekonomického útlumu však společné hodnocení pobaltských státu pomalu mizí a začíná se mezi nimi více rozlišovat. Práce proto analyzuje vývoj sociálních systémů a politiku zaměstnanosti v každém z pobaltských států, přičemž jejich srovnání poukazuje nejen na to, ke kterému ze základních modelů sociálních systémů lze tyto státy zařadit a nakolik je jejich politika zaměstnanosti úspěšná a proč, ale také nakolik bylo nahlížení zmíněným regionálním prizmatem oprávněné.
|
|
|
Účetní a daňové povinnosti mikropodniků ve vybraných zemích EU
Slivoňová, Hana ; Skálová, Jana (vedoucí práce) ; Janhubová, Jaroslava (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce jsou mikropodniky se zaměřením na jejich daňové a účetní povinnosti. Práce nejdříve seznamuje s pojmem mikropodnik, vymezuje mikropodniky z kvantitativního i kvalitního hlediska, uvádí jejich výhody, nevýhody, problémy i přednosti. V práci jsou popsány IFRS pro SME a aktivita ISAR s ukázkou rozvahy a výsledovky pro mikropodniky. Následující část je zaměřena na mikropodniky v České Republice, na kterou navazují mikropodniky v Evropské unii a v jednotlivých vybraných státech. Mezi tyto státy patří Bulharsko, Lotyšsko, Polsko a Švédsko. Zde se práce věnuje účetním a daňovým systémům těchto zemí se zaměřením na výjimky a zjednodušení, kterými tyto země vycházejí mikropodnikům vstříc.
|
|
|
Komparativní analýza zahraničních politik pobaltských států
Gromilova, Anna ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat a porovnat zahraniční politiky Estonska, Litvy a Lotyšska v období od roku 1991 do roku 2004 a dospět k závěru, zda je časté a velmi běžné zevšeobecňování zahraničních politik těchto států správné. V první části jsou zkoumány hlavní přístupy k analýze zahraniční politiky a k analýze národních zájmů států. V této časti je zvolen přístup analýzy národních zájmů států, nabízený kodaňskou teoretickou školou, který je použit v druhé kapitole této práce. V druhé části jsou zkoumány hrozby Estonska, Lotyšska a Litvy, jedna po druhé, v politickém, societálním, vojenském a ekonomickém sektoru. V závěru jsou pak popsány výsledky analýzy každého sektoru a vzniká posouzení a porovnání hlavních problémů Estonska, Lotyšska a Litvy ve sledovaném období a způsobů, jakými se je státy snažily vyřešit. Ukazuje, že i přesto, že Estonsko, Litva a Lotyšsko často čelily stejným výzvám, měly také hodně velmi odlišných problémů, nebyly schopné pracovat ve shodě a spíše prokazovaly odpor k považování za "pobaltské". To přispívá k závěru, že považování jejich zahraničních politik za jednu společnou, "Pobaltskou zahraniční politiku", je chybné a může být zavádějícím.
|
|
|
Russian minorities in Latvia and Estonia and the Baltic nationalism
Dzurák, Ivan ; Lupták, Milan (vedoucí práce) ; Lisa, Aleš (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na mezietnické vztahy v Lotyšsku a Estonsku. Cílem práce je analýza společenského a politického postavení příslušníků ruskojazyčných menšin v těchto pobaltských republikách. První kapitola je věnována genezi vývoje osídlení Lotyšska a Estonska rusky mluvícím obyvatelstvem. Druhá část přináší komparaci aktuální lotyšské a estonské právní úpravy v oblasti státního občanství, státního jazyka a ochrany práv příslušníků etnických menšin. Závěrečná kapitola analyzuje předpoklady vzniku a šíření nacionalizmu v Lotyšsku a Estonsku a působení nacionalistických subjektů na lotyšské a estonské politické scéně.
|
|
|
Pracovní migrace z Lotyšska od roku 2004
Joska, Jan ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Ilinitchi, Cristina (oponent)
Lotyšsko je tradiční emigrační zemí. Během posledního desetiletí se navíc odehrály skutečnosti, které významně ovlivnily migrační toky z Lotyšska. Byl to především vstup do Evropské unie v roce 2004 a propuknutí světové finanční krize, která se v Lotyšsku začala naplno projevovat v roce 2008. V této práci zjišťuji na základě dostupných zdrojů, jak velký je pro Lotyšsko problém emigrace a pomocí korelační analýzy zkoumám, jaké faktory působí na emigraci. Ukázalo se, že existuje velmi silná závislost mezi růstem HDP a emigrací i mezi mírou nezaměstnanosti a emigrací. Závislost druhého vztahu se zvětšuje po příchodu ekonomické recese. Zatímco v období ekonomického růstu byla emigrace ovlivňována růstem HDP, v krizi se Lotyši rozhodují spíše podle nezaměstnanosti. Dále se ukázalo, že oficiální lotyšské údaje o emigraci jsou velmi podhodnocené a lotyšský problém je tak mnohem větší, než se zdá.
|
host ::
RSS.