|
| |
|
|
Možnosti využití postindustriálních ploch k obnově lučních ekosystémů
Kolářová, Petra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Postindustriální krajinu tzv. brownfields, představují plochy bezprostředně devastované a opuštěné průmyslovou výrobou, těžbou, nebo jinou průmyslovou činností (výrobní areály, skládky odpadů, vytěžené plochy, výsypky apod.), ale také zastavěné areály zanechané na místě po zániku zemědělské výroby. Přitom na těchto silně narušených stanovištích, kde probíhá primární sukcese, často dochází k obnově cenných ekosystémů. To ukazuje na potenciál těchto ploch pro obnovu přírodě blízkých ekosystémů. Jedním z možných využití těchto ploch by se mohlo stát zakládání druhově bohatých luk, které by navrátily danému lučnímu ekosystému jeho původní funkci a mohly přitom využít oligotrofního charakteru alespoň u části těchto ploch. Cílem této práce je shrnout literární údaje o faktorech ovlivňujících složení a diverzitu luk, popsat metody jejich obnovy a zhodnotit možnosti jejich využití pro obnovu luk na postindustriálních plochách. V závěru jsou následně prezentovány výsledky pokusu o obnovu druhově bohatých luk na výsypkách v okolí Sokolova.
|
|
|
Toxicita výsypkových substrátů a možnosti jejího zmírnění
Venclovská, Lenka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Lukavský, Jaromír (oponent)
Obsahem této diplomové práce je ověření možnosti zmírnění toxicity výsypkových půd na Sokolovsku pomocí vytvoření biologické krusty. Hlavní otázkou této práce bylo, zda je možné pomocí řas vytvořit na toxických substrátech biologickou krustu, která by mohla zlepšit vlastnosti substrátů a přispět tím k urychlení sukcese. Správnost této teorie byla ověřena pomocí 2 pokusů na toxických substrátech Sokolovských výsypek. Pomocí prvního laboratorního pokusu byly vybrány dva substráty, na kterých vyšší rostliny ve většině případů ani nenaklíčily. Proto byla ověřena možnost na takto fytotoxických půdách vytvořit biologickou krustu. Na tyto substráty (vápněné a nevápněné) byly následně v terénu aplikovány vybrané druhy řas a v průběhu 3 let pozorovány a vzorkovány. Na základě výsledků z fluorescenční mikroskopie jasně vyplývá, že jedinou řasou z testovaných, která na zvolených plochách přežila a vytvořila kompaktní viditelné krusty, byla řasa r. Klebsormidium. Bylo také prokázáno, že na vývoj biologických krust nemá vliv vápnění substrátů.
|
|
|
Efektivnější způsoby obnovy hnědouhelné posttěžební krajiny
Christov, Ivan ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Walmsley, Alena (oponent)
Práce je zaměřena na zhodnocení postupů obnovy krajiny, která je devastována velkoplošnou lomovou činností. Jsou zde porovnány rekultivační postupy používané v České republice a zahraničí. Studijním územím je Severočeská hnědouhelná pánev, kde vznikly po ukončení těžby plochy cenné pro mnohé ohrožené druhy rostlin a živočichů. Povrchový způsob dobývání hnědého uhlí má za následek zánik obcí, pozemních komunikací, železnic, půdy i zeleně. Na člověku je, aby tyto následky co nejvíce minimalizoval a vytvořil novou krajinu s důrazem na životní prostředí. K tomu nám napomáhají rekultivace.
Zájmovou lokalitou je Střimická výsypka, kde bylo vyhodnoceno zastoupení mimoprodukčních biotopů a navržena nová, efektivnější varianta rekultivace. Mapováním bylo zjištěno, že současný stav výsypky odpovídá 5,2% zastoupení mimoprodukčních biotopů. Navržená varianta prezentuje doplnění nových prvků a tím zvýšení zastoupení na 23,5 %, což je v souladu se současným trendem obnovy posttěžební krajiny.
|
|
|
Růst modřínových výsadeb na výsypce Antonín
Kovařík, Jakub ; Janeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Bažant, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá růstem modřínových výsadeb na výsypce Antonín. Rešeršní část se zabývá přiblížením těžby a rekultivací ploch těžbou zdevastovaných, jejich vymezením v zákoně dále výsypkami a druhy modřínů, které se zde vyskytují. Výstupem je zhodnocení růstu modřínů na 21 plochách a zmlazení, které se pod nimi vyskytuje. Výstupy jsou porovnány s jinými pracemi na podobné téma. V závěru jsou navrženy opatření pro zlepšení růstu a obnovy.
|
|
|
Vlastnosti reprodukčních biotopů a biodiverzita obojživelníků na výsypkách Mostecka
Budská, Daniela ; Bejček, Vladimír (vedoucí práce)
Výsypky po těžbě hnědého uhlí představují nová rozsáhlá stanoviště, která díky členitému reliéfu nabízejí vhodné biotopy pro řadu druhů organismů. Na nepropustném podloží třetihorních jílů zde vznikají v terénních sníženinách podmáčená až zatopená stanoviště, vyšší partie mají naopak spíše xerotermní charakter. Na nerekultivovaných výsypkách se tak vytváří pestrá mozaika stanovišť. Navzdory přírodovědné hodnotě těchto oblastí, v České republice stále převažuje využívání technické rekultivace, během které dochází k zarovnání terénu a likvidaci většiny vodních ploch. Cílem studie je porovnání prostředí nerekultivovaných a rekultivovaných výsypek, konkrétně nabídky a vlastností vodních ploch (rozloha, hloubka, sklon břehů, oslunění atd.) a zjistit, zda se na výsypkách liší druhová diverzita obojživelníků. Následně porovnat tyto post-těžební plochy s dalšími typy krajin těžbou neovlivněnými.
|
|
|
Umístění snůšek skokana štíhlého (Rana dalmatina) ve vodním prostředí
Kopáčová, Nikol ; Solský, Milič (vedoucí práce) ; Kopecký, Oldřich (oponent)
Cílem diplomové práce bylo bližší prozkoumání biotopových nároků skokana štíhlého (Rana dalmatina). Sběr dat probíhal v letech 2007 až 2010 a 2015 celkem na 27 lokalitách Hornojiřetínské výsypky. Zkoumány byly následující faktory: hloubka, ve které jsou snůšky kladeny; vzdálenosti mezi jednotlivými snůškami; vzdálenost snůšek od břehu; typ umístění jednotlivých snůšek, či zda jsou kladeny v litorálu nebo nikoli. Dále sklon břehů zkoumaných lokalit a míra jejich oslunění. Pro porovnání, zda celkový počet snůšek na lokalitě může či nemůže ovlivnit minimální vzdálenost mezi jednotlivými snůškami, byl použit Mann Whitneyho neparametrický test. Z výsledků se dá usuzovat, že skokan štíhlý pro kladení snůšek preferuje alespoň částečně osluněné lokality s dostatkem litorální vegetace a mírným sklonem břehů. Hloubku nádrže preferuje spíše mělčí, ovšem je nutná přítomnost hlubších partií pro přezimování. Z výsledků Mann-Whitneyho neparametrického testu se v tomto případě nedá jasně potvrdit, že by celkový počet snůšek na lokalitě nějak výrazně ovlivňoval vzdálenosti nejbližších sousedních snůšek, respektive, že by vyšší počet samců na lokalitě zmenšoval hájené teritorium každého z nich a naopak.
|
|
|
Long-term monitoring of amphibian populations: methods and importance
Vargas Cáceres, Liz Mabel ; Vojar, Jiří (vedoucí práce) ; Kopecký, Oldřich (oponent)
V posledním desetiletí došlo k znepokojení nad zjevným poklesem mnoha populací obojživelníků. Kromě antropogenních stresorů je však potřeba rovněž brát v potaz přirozené kolísání populací obojživelníků, které je třeba zajistit prostřednictvím dlouhodobých programů pro jejich sledování s dostatečnou prostorovou stupnicí, aby se zabránilo chybné interpretaci údajů, na které mají vliv proměnlivé přírodní faktory. Významem studií dlouhodobého sledování je pochopení toho, jak geografické a druhově specifické rozdíly ovlivňují výkyvy populací obojživelníků. I přes zřejmý význam časově dlouhodobých analýz je jejich využití v případech sledování obojživelníků poměrně řídké. Literární rešerše hlavních příčin klesajících populací obojživelníků, populační dynamika obojživelníků, meta-analýza dostupných dlouhodobých pozorování populačních trendů obojživelníků společně s aktivním zapojením v terénních prací, shromažďování dat a příprava rukopisu k 11 let trvajícímu monitorování početnosti skokana štíhlého (Rana dalmatina) jsou hlavními cíli této bakalářské práce.
|
|
|
Mapování mimoprodukčních biotopů v rekultivované posttěžební krajině mostecké a chabařovické oblasti
Ledvina, Vilém ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Cílem práce je identifikace a zmapování mimoprodukčních biotopů na územích po těžbě uhlí. V první části práce byly popsány důvody a způsoby rekultivací ploch po povrchové těžbě. Následně byly v literární rešerši uvedeny současné poznatky a požadavky na ochranu přírody a krajiny během rekultivací, z nichž vyplývá význam sledovaných biotopů. Zájmovým územím jsou lomy, výsypky a plochy ovlivněné těžbou v oblasti Mostecka a Chabařovicka v Ústeckém kraji. Mapování bylo provedeno pomocí ortofotomap a terénního průzkumu. Na základě informací získaných mapováním byl vyhodnocen současný stav a složení mimoprodukčních biotopů na sledovaných lokalitách. Výsledky jsou prezentovány v souhrnných tabulkách pro každý typ rekultivace na zájmové lokalitě.
Z mapování bylo zjištěno následující zastoupení mimoprodukčních biotopů na čtyřech zájmových lokalitách: Lokalita A (3,12 %); lokalita B (11,94 %); Lokalita C (6,68 %); lokalita D (4,78 %). Z výsledků vyplývá, že zastoupení těchto biotopů je nízké oproti doporučenému zastoupení vyplývajícího ze současných poznatků o ochraně přírody.
Na základě výsledků mapování byla navržena opatření, pro optimálnější zastoupení těchto biotopů. Mezi hlavní opatření patří zakládání rozptýlené zeleně na velkoplošných loukách a zvýšení podílu lesních porostů vzniklých samovolně při lesnické rekultivaci. Vhodné je také vytvoření lesních mimoprodukčních biotopů na rozsáhlých lesních plochách s absencí drobného bezlesí či lesních louček. Vzniklé mapové výstupy a závěry mohou sloužit jako podklady při ochraně přírody a krajiny v řešené oblasti. Práce může také sloužit jako informační zdroj o problematice rekultivací a priorit na ochranu životního prostředí během jejich realizace.
|
|
|
Primární a sekundární sukcese rostlinných společenstev na Mostecku
Jarkovská, Zlata ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Kadlec, Tomáš (oponent)
Těžbou nerostných surovin vznikají nové prostory, konkrétně výsypky, které jsou ideální pro osídlení novými organismy. Na základě vybraných studijních ploch byly srovnávány trajektorie primární a sekundární sukcese na modelové skupině rostlin a doplňkově na žahadlovém blanokřídlém hmyzu. Výzkum modelových skupin v primární sukcesi probíhal na výsypkách ze substrátu z hnědouhelného nadloží a studium sekundární sukcese v předpolí a okolí lomů na plochách samovolně zarůstajících. Rozdíl v počtu druhů rostlin na jednotlivých sběrných místech primární a sekundární sukcese nebyl signifikantní. Jednotlivé plochy se v celkové pokryvnosti vegetace s probíhající primární sukcesí se statisticky významně nelišily od těch, kde běží sekundární sukcese. Plochy primární a sekundární sukcese se lišily především v pokryvnosti holého substrátu, na který bylo vázáno více rostlinných druhů. Ostatní faktory neměly na rostlinná společenstva ani žahadlový hmyz statisticky významný vliv.
|
host ::
RSS.