Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28,400 záznamů.  začátekpředchozí28391 - 28400  přejít na záznam: Hledání trvalo 2.19 vteřin. 

Dětští hrdinové v tvorbě Miguela Delibese
Rejmontová, Karolína ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza dětských postav v románech Cesta, Můj synáček Sisí a Princ svržený z trůnu. Po krátkém shrnutí dětských literárních postav v Delibesově tvorbě se soustředíme na rozbor dětských hrdinů v již zmíněných románech Cesta, Můj synáček Sisí a Princ svržený z trůnu. Dětského hrdinu zkoumáme z různých pohledů, soustředíme se na společné rysy dětských hrdinů, na pocity strachu, důležitost prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, zabýváme se problémem dospívání a vývojem dětí, zaměřujeme se na způsob, jak se dětí vyjadřují a na rozbor humorných okamžiků, které vznikají z dětské neznalosti světa. V druhé části práce se věnujeme kompozicím děl, které Delibes plně podřídil tomu, aby co nejlépe vystihly záměr románu. Dětské hrdiny zkoumáme také v kontextu ostatních literárních postav. Neopomíjíme ani poukázat na společenské prostředí a související problémy, které ovlivňují dětské hrdiny. V závěrečné kapitole pak srovnáváme romány s filmovou tvorbou.

Dětské folklorní soubory jako způsob uchovávání tradic na Doudlebsku
ZEMANOVÁ, Eliška
Práce se zabývá uchováváním tradic národopisného regionu Doudlebsko v dětských folklorních souborech. První část práce je zaměřená na obecné pojmy jako dětský folklor, jeho žánry a jeho významem ve spojení s výchovou. Dále je pak věnována pozornost významu folklorních souborů ve vztahu k výchově ve volném čase. V rámci toho jsou popsány i činnosti, které jsou s působením folklorních souborů spojeny. Další část práce se zaměřuje na národopisnou oblast Doudlebsko. Ta je vymezena oproti ostatním národopisným oblastem jižních Čech, kterými jsou Blata, Kozácko a Prácheňsko. Poté se věnuji popsáním tradiční lidové kultury zvykům, nářečí, krojům, ale i lidovým písním a tancům. Poslední část je zaměřená na dětské folklorní soubory na Doudlebsku. Obsahuje popis souborů Bárováček, Doudlebánek, Jitřenka, Malý Furiant, Borovanský Malý furiant, Radost a Úsviťáček. Ke každému uvádím stručnou charakteristiku činnosti z důrazem na odlišnosti od ostatních souborů.

Srovnání požadavků pro praktické přijímací zkoušky na vysokých tělovýchovných školách v České republice a návrh jejich optimalizace na Jihočeské univerzitě
VARHANÍK, Marek
Hlavním cílem práce je návrh optimalizace praktických přijímacích zkoušek ke studiu oboru tělesná výchova a sport na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, dalším cílem je srovnání požadavků pro praktické přijímací zkoušky na vybraných vysokých tělovýchovných školách v České republice. Analýzou dat z předchozích čtyř ročníků přijímacích zkoušek na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích autor zjistil, které disciplíny lze považovat za nadhodnocené, a naopak, které za podhodnocené. Byly vytvořeny grafy četností výsledků pomocí analýzy dat, popisné statistiky a histogramu pro každou disciplínu, na základě jejichž výsledků mohl být stanoven postup při optimalizaci bodovacího systému. Při stanovení nových doporučených hodnot do tabulek KTVS JU byla použita popisná statistika a histogram. Při srovnávání autor využil bodovacích tabulek z ostatních vysokých škol, které ukázaly, v čem se liší jejich disciplíny a systém bodování od disciplín a systému bodování na Jihočeské univerzitě.

Zařízení pro děti vyžadující okamžitu pomoc v ČR a specifika zařízení Fondu ohrožených děí
ČADOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zaměřuje na zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZPDVOP) v České republice jako nástroj sociálně-právní ochrany dětí. V úvodní části popisuje význam rodiny pro dítě, poruchy rodiny, nejdůležitější dokumenty o právech dítěte a sociálně-právní ochranu dětí, včetně právního rámce zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Cílem bakalářské práce bylo předložit základní informace o zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc v ČR a popsat specifika těchto zařízení provozovaných Fondem ohrožených dětí. Zvolenou metodikou pro ověření hypotéz byl kvantitativní výzkum. Byla využita metoda analýza dokumentů, technika sekundární analýza dat. Data byla zpracována a znázorněna pomocí grafů. Pro popis Dětského centra Jihočeského kraje a Klokánku Hostivice byl použit kvalitativní výzkum, metoda analýza dokumentů, technika sekundární analýza dat. Při návštěvě těchto zařízení byla použita metoda dotazování, technika polostandardizovaný rozhovor. Ověřovány byly dvě hypotézy. První hypotéza, že počet zařízení v jednotlivých krajích není úměrná počtu obyvatel v daném kraji, se potvrdila. Druhá hypotéza, že organizační struktura zařízení Fondu ohrožených dětí se liší od organizační struktury zařízení ostatních zřizovatelů, se také potvrdila. Z kvalitativního výzkumu vyplynuly následující hypotézy : spokojenost dětí s pobytem v ZPDVOP je větší u dětí v Klokánku než u dětí v ostatních ZPDVOP, práce v Klokánku je náročnější než práce v ostatních ZPDVOP, počet dětí, které se vrací ze ZPDVOP zpět do rodiny, je větší u ZPDVOP provozovaných jako dětský centra než u Klokánků. Bakalářská práce může sloužit jako přehledná informace o zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc pro děti vyžadující okamžitou pomoc v České republice a jako podklad pro další výzkum v této oblasti.

Mohylová kultura střední doby bronzové v severozápadních Čechách
Franková, Daniela ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Chvojka, Ondřej (oponent)
Cílem diplomové práce Mohylová kultura střední doby bronzové v severozápadních Čechách je především přispět k hlubšímu poznání období střední doby bronzové a celkově tak rozšířit naše poznatky o tomto úseku pravěkých dějin severozápadočeského regionu. Práce je rozčleněna do tří základních částí. První z nich se zabývá analýzou sídliště mohylové kultury v Dobroměřicích. Analýza je zaměřena zejména na movité nálezy z jednotlivých objektů, podle kterých je sídliště chronologicky zařazeno. Ve druhé části jsme zaměřili pozornost na hroby střední doby bronzové. Byl vytvořen soupis 51 v současnosti známých hrobových souborů. Zdaleka největší prostor byl věnován typologicko-chronologické analýze nálezového fondu, a to jak bronzových a keramických artefaktů tak i nálezů z ostatních materiálů. Na základě této analýzy se podařilo jednotlivé hrobové celky chronologicky zařadit. Tématem závěrečné kapitoly je vyhodnocení lokalit provedené na základě nashromáždění všech dosud známých nalezišť střední doby bronzové na studovaném území. Díky provedené sídelně geografické analýze můžeme uvažovat o celkové podobě středobronzového osídlení regionu.

Sídlištní areál z mladší doby bronzové v Hluboké nad Vltavou
VEČEŘA, Milan
Práce shrnuje výsledky komplexního zpracování dvou provedených záchranných výzkumů sídliště z mladší doby bronzové na katastru města Hluboká nad Vltavou (Křesín). Provedená analýza vybraného souboru keramiky a ostatních artefaktů, společně s vyhodnocením všech sídlištních objektů, poskytla výsledky pro dataci lokality a interpretací jejího účelu. Lokalita byla rovněž porovnána s ostatními lokalitami v jižních Čechách a zasazena do sídelního rámce mikroregionu Českobudějovicka.

Palaeoekologie interakcí rostlin a členovců ze spodního miocénu mostecké pánve v severních Čechách
Knor, Stanislav ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Teodoridis, Vasilis (oponent)
Cévnaté rostliny se spolu s hmyzem podílí značnou měrou na vytváření druhové rozmanitosti suchozemských ekosystémů, přičemž jejich vzájemné interakce konstituují velmi komplexní a složitou síť trofických vztahů. Jejich počátek lze vysledovat hluboko do minulosti, do doby před více než 400 milióny lety. Výzkum těchto na změny okolního prostředí mnohdy velmi citlivých asociací však stojí v Evropě teprve na samém počátku. K jeho významnějšímu rozvoji dochází až v několika málo posledních desetiletích. Jedněmi z nejbohatších paleobotanických nalezišť jsou lokality ze spodního miocénu mostecké pánve, zejména fosiliferní vrstvy hnědouhelného dolu Bílina. Období miocénu je nejen v Evropě charakterizováno rozsáhlými paleogeografickými a paleoklimatologickými změnami, ovlivňujícími rozvoj tehdejší bioty. Tato studie je první, která se zaměřila na soubor kompresních fosílií listů dvouděložných rostlin z hlediska přítomnosti dokladů působení herbivorů z řad hmyzu i ostatních členovců. Jejím cílem je nahlédnout do unikátního prostředí neogénních sladkovodních a mokřadních ekosystémů zorným úhlem měnící se dynamiky vztahů hmyzích herbivorů a jejich rostlinných hostitelů. Zkoumané fosiliferní vrstvy nadloží uhelné sloje jsou reprezentovány celkem třemi ze sedimentologického hlediska odlišnými horizonty...

Laténské polozemnice v Čechách
Hricáková, Jana ; Košnar, Lubomír (oponent) ; Salač, Vladimír (vedoucí práce)
Tato práce se věnovala dosavadním výsledkům bádání v oblasti pozdně halštatských a laténských polozemnic. Za cíl si kladla shromáždit publikované, a pokud to bylo možné, i některé nepublikované prameny, na jejichž základě mělo být vytvořeno třídění polozemnic, které ukázalo, jaké druhy zahloubených staveb se vyskytovaly na území Čech od pozdně halštatského období do konce doby laténské. Bylo zjištěno, že nejvíce objektů se váže ke stupňům H D - LT A, pro které je charakteristická různorodost konstrukcí, a jak ukázala kapitola Funkce polozemnic, pravděpodobně můžeme v tomto období očekávat i rozličné využití těchto staveb. Vývojový zlom mezi stupni LT A a LT B přinesl typ stavby Břešťany - Vikletice, který nebyl do této doby neznámý, nicméně jeho postavení v rámci ostatních staveb nebylo zdaleka tak dominantní jako od této chvíle. Do konce laténského období již pak architektura zahloubených staveb nedoznává žádných výrazných změn. Zahloubené chaty byly roztříděny do 4 skupin nejdříve podle počtu a následně podle umístění kůlových jamek. Na základě takového rozdělení bylo posléze možné pokusit se rekonstruovat předpokládanou podobu staveb. Roztřídění polozemnic zároveň ukázalo, že stejně jako nebylo možné prokázat výraznější chronologickou citlivost zahloubených staveb, není možné ani doložit příliš...

Vzdělávání sester, implementace do praxe a efekt jeho výstupů
KOVÁŘOVÁ, Miroslava
Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část práce se zabývá historickým vývojem ošetřovatelství a ošetřovatelským vzděláváním v České republice, dále pak legislativou, implementací ošetřovatelského vzdělání a osobností všeobecné sestry. Ke zpracování empirické části byla zvolena kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumného šetření. Pro kvantitativní šetření byla zvolena metoda dotazování prostřednictvím techniky dotazníku a pro kvalitativní část výzkumného šetření byla zvolena metoda dotazování, konkrétně technika polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Pro kvantitativní šetření byly připraveny dva typy dotazníků, první pro všeobecné sestry z praxe a druhý pro pacienty, tedy laickou veřejnost v rámci Jihočeského kraje. Pro tuto část šetření bylo stanoveno šest hypotéz. Výsledky šetření byly zpracovány do grafů a tabulek. V kvantitativní části výzkumného šetření bylo ověřováno šest předem stanovených hypotéz: 1. Zájem sester o vzdělávání je odůvodněn spíše legislativním zaměřením než zájmem o kvalitnější ošetřovatelskou péči o pacienta. Z výsledků je patrné, že potřeba kreditů je pro sestry podstatnější, než zájem o kvalitnější ošetřovatelskou péči. První hypotéza byla potvrzena. 2. Výběr kurzů pro celoživotní vzdělávání je závislý na výši finančních nároků než zaměření se na poskytovanou péči. Z výzkumného šetření vyplynulo, že pro sestry je důležitější zajímavost vzdělávací akce než výše finančních nároků. Druhá hypotéza byla vyvrácena. 3. Motivujícím prvkem pro sestry k dalšímu vzdělání je systém vysokoškolského vzdělání než zvýšení kvality péče. Výsledky ukazují, že pro sestry je skutečně více motivující potřeba vysokoškolského vzdělání pro jejich kvalifikaci než zvýšení kvality péče. Třetí hypotéza byla potvrzena. 4. Implementace výstupu vzdělání není poměrná s aplikací v reálném prostředí. Výzkumné šetření nám ukázalo, že ve velké míře sestry nemají možnost zařadit výsledky svého vzdělávání do praxe. Čtvrtá hypotéza byla potvrzena. 5. Pacienti nerozlišují ošetřovatelskou péči poskytovanou kvalifikovanou sestrou a ostatními členy týmu. Z výzkumného šetření vyplynulo, že pacienti nepoznají, zda je ošetřuje kvalifikovaná sestra nebo jiný člen ošetřovatelského týmu. Pátá hypotéza byla potvrzena. 6. Pacienti nevnímají sestry podle vzdělání, ale podle uniformy. Výsledky ukazují, že pacienti se neorientují v ošetřovatelském personálu ani podle uniformy, ani podle vzdělání. Šestá hypotéza byla vyvrácena. Pro kvalitativní část výzkumného šetření bylo osloveno celkem 12 respondentů opět v rámci Jihočeského kraje. Rozhovory byly zaznamenány, následně přepsány a analyzovány. Získaná data byla kategorizována. Pro kvalitativní část výzkumného šetření byla stanovena Výzkumná otázka: Jaký je názor sester na implementaci vzdělání do praxe? Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že sestry vesměs vysokoškolské vzdělání vítají, zejména z důvodu nástupu sester do praxe ve vyšším věku. Taktéž by bylo pro ně přínosné i celoživotní vzdělávání, které má ale nedostatky ve finanční stránce a není příliš podporováno zaměstnavateli. Problém v realizaci získaných vědomostí ze vzdělání vidí v nezájmu zaměstnavatele a ostatních členů ošetřovatelského týmu.

Kulturní vývoj a specifika příhraničí (se zaměřením na oblast Sudet a kulturu sudetských Němců)
Gajewská, Barbara ; Riedlbauch, Václav (vedoucí práce) ; Malcová, Zuzana (oponent)
Tato práce mapuje kulturní vývoj Sudet a jejich krajinná a kulturní specifika. První část práce popisuje historický vývoj těchto oblastí se zaměřením na německé obyvatelstvo. Dále práce vymezuje samotný pojem Sudety a oblasti, které jsou do nich zahrnuty. Jsou zde popsána krajinná a kulturní specifika a jejich proměny po 2. světové válce a odsunu německého obyvatelstva. Druhá část této práce se zaměřuje na oblast jihočeského příhraničí, především na regiony Českokrumlovsko a Prachaticko, kde blíže charakterizuje krajinu a lokální kulturu a analyzuje jejich proměny po 2. světové válce až do současnosti. V závěru vymezuje rozdíly mezi poválečným vývojem jihočeské oblasti Sudet a ostatních území Sudet a navrhuje doporučení pro další vývoj oblastí.