|
Automatické osvojení vzorů s minimální supervizí
Klíč, Radoslav ; Hana, Jiří (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce popisuje algoritmus pro automatické osvojení vzorů s minimální supervizí, který vznikl rozšířením systému Paramor (Monson, 2009), fungujícího zcela bez supervize. Systém je modifikován, aby přijímal snadno dostupná data ve formě ohýbaných slov s označenou hranicí morfémů jako dodatečný vstup. Součástí práce je také knihovna pro hierarchické shlukování, která umožňuje kombinaci různých zdrojů informací. Přístup byl testován na češtině, slovinštině, němčině a katalánštině a vykázal zvýšenou F-míru v porovnáni se základním Paramorem.
|
|
hlasové ovládání televize
Černý, Patrik ; Straňák, Pavel (vedoucí práce) ; Peterek, Nino (oponent)
Název práce: Hlasové ovládání televize Autor: Patrik Černý Katedra (ústav): Ústav formální a aplikované lingvistiky Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Pavel Straňák, Ph.D. Abstrakt: Cílem této práce je vytvořit hlasové ovládání televize, které bude po- užitelné pro jedince s poruchou hybnosti a řeči. Toho je dosaženo propojením počítače s televizí. Základ hlasového ovládání je postaven na známém algoritmu dynamic time warping. Ukázalo se, že hlasové ovládání televize je pro vysokou a často se měnící intenzitu zvuku příliš složitou úlohou. Úspěšnost rozpoznává- ní slov výsledné aplikace není moc vysoká, ale je pro dané potřeby dostačující. Program se dá díky jeho návrhu jednoduše rozšířit o techniky, které by dokázaly zvýšit efektivnost rozpoznávání. Klíčová slova: hlasové ovládání, rozpoznávání slov, dynamic time warping, televize 1
|
|
Pricing and modeling credit risk
Kolman, Marek ; Witzany, Jiří (vedoucí práce) ; Kodera, Jan (oponent) ; Lukáš, Ladislav (oponent)
Disertační práce pokrývá širší spektrum témat v oblasti modelování kreditního rizika a to s důrazem na oceňování instrumentů, jejichž hodnota je od kreditního rizika odvozena. Práce je uvedena obecným rámcem oceňování finančních instrumentů na nějž navazují tři stěžejní části: modely hodnoty firmy, redukované modely a modely portfoliové, s případným dalším jemnějším členěním. Každá část obsahuje teoretický základ, vlastní metodologie a aplikace, které jsou vybrány tak, aby byly blízko reálným úlohám. V práci je prezetováno několik nových zjištění z různých oblastí modelování kreditního rizika: (i) je provedena analýza se závěrem, že data z opčního trhu překvapivě obsahují relevantní kreditní informace, (ii) je uvedeno, jak rozšířit rámec redukovaných modelů k zachycení a řešení složitějších úloh, (iii) je demonstrováno, jak double t copula model ve spojení s vlastním portfoliovým modelem může přinášet vhodnější výsledky než jaké produkuje standardní Gaussovská copula. Mnoho dalších, dílčích výsledků je prezentováno v příslušných kapitolách a též v apendixu.
|
|
Motiv melancholie v 16. a na počátku 17. století
Bouček, Jan ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
JAN BOUČEK: Motiv melancholie v 16. a 17. století Resumé (česká verze) Motiv melancholie v 16. a na začátku 17. století Předkládaná práce se pokouší v hrubých rysech zmapovat základní způsoby zobrazování motivu melancholie ve výtvarném umění v 16. a na počátku 17. století. Důraz je kladen především na personifikace nebo alegorie melancholie, které více či méně vycházejí z dobových teoretických úvah. Antičtí filosofové jako byl Platón a Aristoteles položili ve svých dílech základ k chápání melancholie jako stavu na pomezí šílenství a geniality. Středověk následně tyto úvahy obohatil o propojení melancholie s astrologií. Melancholik se tak dostává pod vlivu planety-božstva Saturn. Odtud pak plynou četná zobrazení takzvaných Saturnových dětí, na kterých jsou zachyceny alegorie řemesel a povolání tradičně přisuzovaných melancholikům. Častá zobrazení mytologického motivu Saturna, který požírá své děti, jsou na základě toho symbolem rozporuplné povahy melancholiků zmítajících se mezi božskou genialitou a šílenstvím. V 15. a 16. století jsou tyto představy oživeny florentskými humanisty a zejména postavou Marcilia Ficina, který je spojil do komplexní teorie melancholie. Díky ní přestalo být výtvarné umění chápáno podle staré tradice jako řemeslo a bylo povýšeno mezi vyšší, svobodná umění. Umělci tak byla...
|
|
Testamenty urozených žen v Čechách mezi lety 1650-1753. Gender a legitimizační strategie šlechty v testamentárním diskurzu
SWIDEROVÁ, Kristina
Osu diplomové práce Testamenty urozených žen v Čechách mezi lety 1650-1753. Gender a legitimizační strategie šlechty v testamentárním diskurzu tvoří soubor posledních vůlí urozených žen z let 1650-1753, na jejichž základě se snaží postihnout genderové aspekty a funkci zbožnosti v testamentárním diskurzu. Za pomoci kombinace kvantifikační a kvalitativní analýzy spolu s komparací výpovědí pramenů povahy v zásadě normativní, došlo k rozboru testamentární praxe na několika úrovních. V prvé řadě si práce všímá soudobého právního postavení žen, dále rozebírá formální stránku posledních pořízení a odkazy majetku, které jsou primárními faktory, jež podmiňují vznik jedné každé poslední vůle. Těžiště výzkumu pak tvoří oblast testamentární zbožnosti. Na ní je nahlíženo mimo jiné jako na prostředek legitimizace vlastní nobility, pro jehož uplatnění představoval proces přípravy na smrt příhodný prostor. Doplňkem celé práce je samostatná kapitola všímající si kodicilů, tedy dokumentů původní ustanovení pro případ smrti doplňujících či pozměňujících. Jejich vzájemná obsahová komparace s posledními vůlemi odhaluje skutečné náboženské prožitky, které jsou jinak v testamentech poněkud zakryty důrazem na formálnost textu. Takto koncipovaný výzkum si klade za cíl jednak napomoci k pochopení utváření a projevu genderových rolí v jednotlivých oblastech života raně novověké společnosti a jednak přispět k poznání souboru proměn, které nejpozději do počátku 19. století vedly k celkovému zesvětštění náboženské praxe.
|
|
Latinská legenda raného středověku jako pramen christianizace střední Evropy
Izdný, Jakub ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
práce Ve své práci se snažím o rozsáhlou komparaci prvních hagiografických textů postihujících christianizační proces oblasti střední Evropy. Srovnáním těchto textů napříč jednotlivými národními okruhy a porovnáním jejich obrazu se současným stavem historických bádání se snažím dojít k pochopení role legend při christianizaci a především možnosti jejich využití coby pramenu pro toto období. Zkoumám zvlášť obraz pohanství, křtu státních celků, knížete a průběh institucionálního šíření víry s přihlédnutím k obrazu nižších sociálních vrstev v legendě. Zajímá mě též soudržnost středoevropského prostoru pozorovatelná v typologii a obsahu zkoumaných legend.
|
|
Edge Effects in Voltage-step Transient I. Ohmic Losses in 1D Approximation (revisited)
Wein, Ondřej
Ohmic potential drop between the working and reference electrodes plays an important role in the early stage of the voltage-step transient process. Non-linear effect of the ohmic drop on the transient currents has been calculated for large voltage steps, assuming reversible behavior (negligible surface overpotential) of a redox couple O + ne = R. This report extends an older study by Wein (1991). In particular, it adds a series of analytic approximations and gives more accurate numerical solving.
|
| |
| |
|
Vliv termínu desikace řepky ozimé (Brassica napus) na výnos a kvalitu semen
Rajtmajer, Stanislav ; Bečka, David (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Řepka olejka je ve světě třetí nejvýznamnější olejninou (druhou semennou). V České republice je nejpěstovanější a nejvýznamnější olejninou. Řepka ozimá dosahuje asi 90 % sklizňové plochy všech olejnin v ČR. Stále diskutovanou součástí agrotechniky řepky ozimé, je desikace porostů řepky. Jaký použít přípravek, jakou dávku, jaký termín zvolit, zda vůbec desikovat či nikoliv. Výsledky této diplomové práce by mohly přispět k částečnému objasnění této složité problematiky.
Cílem diplomové práce je sledovat vliv odlišného termínu desikace řepky ozimé
glyfosátem na výnos a kvalitu semen.
Maloparcelkové pokusy pro zkoumání vlivu termínu desikace řepky ozimé byly založeny v letech 2013/2014 a 2014/2015 na pozemcích pokusné stanice České zemědělské univerzity, Fakulty agrobiologie potravinových a přírodních zdrojů v Červeném Újezdě.
V prvním pokusném roce 2013/2014 bylo založeno pět variant ve třech opakováních (včetně nedesikované kontroly). V roce 2014/2015 bylo založeno sedm variant ve čtyřech opakováních (včetně nedesikované kontroly). V prvním pokusném roce byl první termín desikace 16. 6. 2014, v druhém roce 8. 6. 2015. Následné termíny desikace byly s týdenním odstupem.
Odrůda řepky ozimé použitá pro pokusy byla hybridní odrůda Rohan. K desikaci byl použit přípravek Dominator s účinnou látkou glyphosate. Dávka 4 l/ha + 200 l H2O.
U všech vzorků obou pokusných let byl stanoven výnos, hmotnost tisíce semen a olejnatost. U desikovaných variant byly provedeny předsklizňové rozbory pro stanovení podílu sušiny v šešulích. Dále byla u všech sklizených vzorků provedena laboratorní zkouška klíčivosti semen (Stanovení energie klíčení) dle metodiky ISTA. Získané výsledky z pokusu klíčení byly statisticky vyhodnoceny metodou ANOVA analýzy variance. Rozdíly mezi průměrnými hodnotami byly hodnoceny Tukeyho testem, v počítačovém programu SAS na hladině významnosti p = 0,05.
Vliv termínu desikace řepky ozimé ovlivňuje kvalitu semen z pohledu hmotnosti tisíce semen i z pohledu olejnatosti. Příliš včasná desikace (46 až 39 dnů před sklizní) snížila HTS o 7 až 17 % a olejnatost o 2 až 4 % celkového průměru. Olejnatost je ze sledovaných znaků nejméně ovlivňována termínem desikace. Desikace v optimálním termínu (17 dnů před sklizní) zvýšila olejnatost o 1 až 6 %.
Vliv termínu desikace řepky ozimé také významně ovlivňuje výnos semen.
Příliš včasná desikace (46 až 39 dnů před sklizní) snížila výnos o 11 až 14 %. Nedesikovaná kontrola v obou letech dosáhla nejvyšších výnosů, zvýšení výnosu o 5 až 12 %. Desikace v optimálním termínu (17 dnů před sklizní) zvýšila výnos pokusů o 5 až 6 %.
Termín desikace řepky ozimé, také významně ovlivňuje vitalitu semen, kde velmi
snižuje energii klíčení v prvních klíčních dnech. Termín desikace však neovlivňuje celkovou klíčivost semen. Příliš včasná desikace (46 až 39 dnů před sklizní) snížila EK2 o 12 až 40 %, EK3 snížila o 4 až 24 %, EK4 o 3 až 4 % a prodloužila MGT o 7 až 15 %. V prvním pokusném roce byla nejvitálnější varianta nedesikovaná kontrola (EK2 = 50,4 %, EK3 = 91,3 %, EK4 = 97,9 %). V druhém pokusném roce byla nejvitálnější semena z optimálního termínu desikace,
(6. Termín, 17 dnů před sklizní) EK2 = 68,9 %, EK3 = 98,2 %, EK4 = 100 %. Vzorky semen z roku 2014/15 měly celkově vyšší vitalitu semen, než vzorky z roku 2013/14, tato celková horší vitalita je zřejmě dána rok starým, přeskladněným osivem.
Z výsledků dvouletého pokusu vyplývá, že termín desikace má vliv na kvalitu semen, výnos semen i na vitalitu semen. Předsklizňovými rozbory byl stanoven optimální podíl sušiny šešulí u desikovaných vzorků na hodnoty 40 až 50 %. Jako nejvhodnější technologie se jeví desikace v optimálním termínu (17 dní před sklizní) a agrotechnika bez desikování porostu. Jako nejméně vhodná technologie se jeví velmi časná desikace (46 až 30 dnů před sklizní).
První vědecká hypotéza: Předčasná desikace řepky snižuje výnos semen, olejnatost a HTS. Ano, tato hypotéza se potvrdila.
Druhá vědecká hypotéza: Desikace provedená ve správném termínu neovlivňuje
kvalitu semen (olejnatost a HTS). Ano, tato hypotéza se potvrdila.
|
host ::
