|
|
Návrh sídelní struktury soudobého města v historickém prostředí.
Macholánová, Petra ; Obrtlík,, Jan (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší urbanistickou studii na území Červeného kopce, konkrétně v části území Stráň. Jde o lokalitu vedenou jako brownfield Kohnova cihelna. Návrh si klade za cíl využít maximálně potenciál této lokality, který spočívá v její blízkosti do centra města, sousedství s národní přírodní památkou, významnou plochou zeleně a výhledům, které toto místo díky své topografické situaci poskytuje. Na území 18 hektarů je navržena nová městská čtvrť, která by zacelila jednu z „brownfieldových děr“ na mapě města Brna a současně pomohla proti odlivu obyvatel na periferie města a vzniku urbanistických satelitů. Z četných průzkumů mínění obyvatel totiž vyplývá, že by rádi bydleli v blízkosti města, ale současně především mladé rodiny hledají klidnou lokalitu v blízkosti přírody a touží po vlastním domě. Proto je zde navržena kompaktní zástavba řadových domů, terasových viladomů a bloků bytových domů se soukromými vnitrobloky, doplněná kvalitním veřejným prostranstvím a občanskou vybaveností. Tato nová městská čtvrť by nabídla bydlení pro cca 3 500 nových rezidentů.
|
|
|
Rodinný dům v Československu po roce 1945
Dočekalová Klimešová, Lenka ; Hrubý, Jan (oponent) ; Bacová, Andrea (oponent) ; Šlapeta, Vladimír (vedoucí práce)
Hlavní část dizertační práce analyzuje formu řadové zástavby v Československu v rozsahu let 1945-1990. Hledá její původní kořeny, nové principy jejího utváření a charakteristické typy. Záměrem bylo najít odpověď na otázku, kde spočívají její hodnoty, neboť státem plně řízená typizace negativně ovlivnila podobu průměrného řadového domu. Otázka hledání kvalit přibližuje předválečný vývoj řadových forem a zkoumá paralely mezi soubory soudobými a sedmdesátých let. Problematika je zasazena do širší-ho rámce bytové politiky státu a jejího vlivu na charakter nové zástavby. Práce se především soustřeďuje na období sedmdesátých let, kdy výstavba ro-dinného bydlení vrcholila. Stěžejní část analyzuje tři vybrané soubory řadových domů ze sedmdesátých let. Přitom vychází ze studia dostupné projektové dokumentace, kterou zpřístupnily archivy stavebních úřadů. Vybrané soubory jsou posuzovány z hlediska utváření veřejného prostoru a nových typů řadových domů. Práce upozorňuje na rozmanitost typologické formy řadových domů tohoto období. Poslední část je věnována charakteristice řadových domů postavených po roce 1990. Práce shrnuje příčiny vzniku negativních jevů v příměstských lokalitách a na příkladu typových řadových domů ukazuje jejich proměnu. Na několika vybraných soubo-rech analyzuje nové přístupy v urbanistickém zastavění rodinných domů. V souvislosti s novými koncepcemi zkoumá charakter veřejného prostoru a užité typy řadových domů. Závěr práce shrnuje proměnu řadového domu a jeho urbanistického zastavění od roku 1945 až po současnost a navrhuje další oblasti a problémy vhodné ke zkoumání. V příloze jsou dokumentovány urbanistické studie tří vybraných souborů ze sedmdesátých let, které dosud nebyly publikovány. Součást přílohy tvoří grafy, které hodnotí rozsah rodinné zástavby k bytové zástavbě, v rámci jednotlivých časových úseků od roku 1945 až po současnost.
|
|
| |
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Rolinc, Jan ; Zajíček, David (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Koncept vychází z možnosti dopravní obsluhy území, kdy je snahou co nejméně zatahovat automobily do centra místa. Díky izolaci aut vně souboru, dostává poloveřejný prostor přidanou hodnotu, kterou je obytná zahrada. Urbanistická struktura vytváří bloky, tzv. hnízda, která mají za úkol jasně definovat hierarchii venkovních prostor. Svým rozmanitým řazením, mohou vytvářet různé situace, kdy se před námi otvírá nádvoří, abychom zase mohli zapadnout mezi ulice a nechat se vést jejich strukturou. Velikost bloků vychází z optimální velikosti vnitrobloky utvářených venkovních prostor. Vzniká tak jasně definované místo jako je ulička, ulice, dvůr, háj či sad. Dvůr je situován do středu obytného prostoru a vytváří tak jeho centrum. Ten je doplněn o drobnou vybavenost obchodu. Do vnitrobloku jsou také situovány obytné zahrady pro zvýšení míry soukromí zdejších obyvatel. Další zahrádky jsou přimknuty ke stávajícím zahradám.
|
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Koťová, Marie ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Obytný soubor je navržen jako polouzavřený prostor, který se zároveň otevírá do volné krajiny. Proto vznikla snaha, aby byly jednotlivé domy citlivě zasazeny do terénu a jejich povrch byl z přírodních materiálů. Funkční náplň souboru je složena především z ploch čistého bydlení. Objekty se skládají z bytů a doplňkových prostor, jako jsou garáže, technické místnosti, kolárny, kočárkárny a sklepních kóji.
|
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Kisová, Barbora ; Foretník, Jan (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Cílem bylo navrhnout obytný soubor, který zapadá do rozvolněné stávající okolní zástavby a nesnaží se za každou cenu vybočovat svou originalitou. Navržený soubor se skládá z jasně definovaných hmot orientovaných rovnoběžně s vrstevnicemi. Stídají se řady atriových a řadových domu. Prostor mezi nimi tvoří netypický prostor odprostněný od automobilové dopravy. Součástí návrhu je veřejný odpočinkový prostor umístěný na trase na Palackého vrch.
|
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Horňasová, Tereza ; Foretník, Jan (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Návrh obytného souboru využívá mírně stoupající terén. V části území, kde terén stoupá téměř strmě, není navržena stavba žádná, protože by byl problém s její dopravní obsluhou. Urbanistické řešení je poněkud jednoduché. Středem prochází komunikace, která slouží jako obytná ulice s pohledovou osou na strmě stoupající terén. Navržená zástavba je odsazena od stávajících domů na ulici Pastviny. Na současnou zástavbu řadových domů na ulici Hlouškova navazuje urbanistické řešení také řadovými domy, které využívají orientaci sever-jih. Dva druhy řadových domů, různé šířky a délky, společně tvoří zajímavý komplex, který nepůsobí monotónně a nekonečně. Na druhé straně se nacházejí bytové domy. Jejich půdorys je téměř čtvercový a umístění je ovlivněno tvarem řešeného území se stoupajícím terénem podél aleje. Součástí jsou parkovací garáže přístupné z komunikace. Koncept řadového rodinného domu je založen na vloženém atriu, které zprostředkovává kontakt ulice, domu a zahrady a stává se středobodem domu. Vstup je přes otevřené parkovací stání z ulice. Pohledová osa pokračuje atriem až do zahrady. Bytový dům využívá orientaci východ-západ. Dům je rozdělen na část východní a západní. Východní strana je o půl podlaží níž a využívá tak postupně stoupající terén. Díky tomuto prostorovému uspořádání se na každé podestě nachází vlastní vstup do bytu. V domě je 6 bytů, každý byt má lodžii, která umožňuje kontakt s venkovním prostředím. Schodiště je umístěno uprostřed domu, poslední schodišťové rameno vede na pochozí část střechy, kde se nachází terasa s vegetací. Orientace terasy je západ a slouží pro celý bytový dům.
|
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Mrázková, Iva ; Zajíček, David (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Urbanistická koncepce je založená na hierarchizaci prostor od veřejných, přes poloveřejné k soukromým. Celý soubor je rozdělen do několika bloků, které utvářejí “venkovní místnosti”, tedy zajišťují určitou míru soukromí od okolního světa, aniž by se člověk musel uzavřít do domu. Tohle uspořádání má také podpořit pobyt venku a podnítit vzájemné setkávání mezi obyvateli. Pestrá skladba zástavby umožňuje větší škálu obyvatel, kteří zde budou bydlet. Struktura nabízí bydlení pro single, pár, začínající rodinu či velkou rodinu s dětmi. V závěru pozemku jsou umístěny viladomy s luxusními byty a výhledem na Komín. To znamená, že “je pokaždé někdo doma” a probíhá tak lépe sociální kontrola ulice a tím i narůstá pocit bezpečí.
|
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Kopečková, Petra ; Foretník, Jan (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Návrh respektuje a zároveň využívá svažitost pozemku, snaží se rozdělit nenásilnou formou dva různé světy-město a volnou krajinu. Podélná hmota řadové zástavby uzavírá zahrady stávajících domů na ulici Pastviny. Vytváří tak pomyslný práh do volné krajiny. Dále stoupají solitéry rozvolněně směrem k lesu a jsou natočeny podle os, které vytváří stávající zástavba. Koncept řadových domů je založen na motivu arkýře, který se objevuje také u bytových domů. Je vložen do volného prostoru mezi domy, čímž vzniká v prvním podlaží průhled do zahrady přes prosklenou jídelnu. Umožňuje tím kontakt ulice, domu a zahrady. Komplex je dále řešen formou šesti samostatně stojících bytových domů s 55 byty a společnými podzemními garážemi. Domy jsou rozděleny do dvou hnízd po třech objektech. Téměř každý byt má minimálně jeden soukromý venkovní prostor- předzahrádku, lodžii, terasu. Hlavní myšlenkou návrhu bytových domů je orientace vstupů do společného prostoru, kde se lidé setkávají. Domy díky tomuto prostoru mezi sebou komunikují. Výhledy do okolní krajiny umožňují lodžie, arkýře a terasy umístěné na fasádě nad sebou, Tyto prvky se v komplexu objevují několikrát a dělají hmotu plastičtější, oživují ji. Okolí domů tvoří zeleň, která navazuje na předzahrádky.
|
|
| |
host ::
RSS.