Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 23,530 záznamů.  začátekpředchozí23515 - 23524další  přejít na záznam: Hledání trvalo 1.09 vteřin. 

Financování stavební zakázky z pohledu investora
Škabrahová, Eva ; Hývnarová, Jana (oponent) ; Vítková, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o možnostech financování stavby rodinného domu včetně koupě pozemku. Teoretická část je zaměřena na objasnění všech možných variant financování a vysvětlení pojmů, které se vztahují k této problematice. V praktické části jsou na modelové situaci ukázány možnosti financování konkrétní stavební zakázky. Dále je zde provedeno srovnání 7 bank a jejich produktů pomocí hodnotové analýzy. Na jejím základě je vybrána a doporučena investorovi nejvýhodnější varianta.

Škola, základ života - Soubor školských staveb v Ostravě na Černé louce
Holcová, Petra ; Müller, Zdeněk (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je architektonická studie komplexu školských staveb v Ostravě. Jedná se o mateřskou, základní a střední školu – gymnázium. Škola je situována vedle kulturního klastru Černá louka v Ostravě – nově navrženého kulturního centra města, a na nábřeží Ostravice. Hlavní myšlenkou je přizpůsobení jednotlivých pobytových prostor měřítku dětí různého věku, orientace tříd na jihovýchod a zároveň k řece. Mateřská škola je provozně i hmotově oddělena, základní škola a gymnázium jsou propojeny v jednom dvou- a třípodlažním objektu s vnitřním dvorem. Objekty jsou přístupné pro žáky ze vstupního prostranství od Černé louky, vstup pro veřejnost se nachází na nově navržené městské třídě propojující Louku s Novou Karolinou. Areál také nabízí sportovní zázemí, tělocvičnu, bazén a venkovní sportoviště, které je přístupné z cyklostezky vedoucí okolo Ostravice. Vzhled objektů vychází z konstrukce, železobetonového skeletu z běleného pohledového betonu, a je ozvláštněn stínícími panely z cortenového plechu.

Městská knihovna v Přerově
Špidlová, Kateřina ; Havlíček, Tomáš (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrh městské knihovny v historickém části města Přerova. Řešená lokalita „Na Marku“ se nachází při břehu řeky Bečvy v místě setkání tří významných pěších tras. Atraktivitu místa zvyšuje vazba na obě hlavní přerovská náměstí, bezprostřední blízkost řeky a unikátní prvek zachovalého pivovarského sjezdu k řece. Každá krajina, město, místo, má svou paměť. Stejně tak lokalita Na Marku si toho pamatuje spoustu. Od vzniku osídlení při brodu řeky Bečvy, přes výstavbu hradeb, až po nedávné opravy Tyršova mostu. Formování prostoru bylo napříč dějinami doprovázené různými aktivitami místních obyvatel. Vznikly tak historické a prostorové vrstvy, navzájem se překrývající a doplňující, které mají v Přerově, stejně jako kdekoliv jinde, obrovský vliv na ztotožnění lidí s důvěrně známým místem. Tady stál kostel. Tudy se chodí k řece. Tady v létě sněží lípy. Ve své práci si dávám za cíl dokonale porozumět geniu loci místa a navrhnout dům, který dá unavené lokalitě s letitými zkušenostmi nový smysl k životu.

Kulturně společenské centrum u brněnské přehrady - architektonická studie objektů pro kulturně společenské i sportovní akce
Adámek, Jiří ; Boleslavská, Yvona (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Kulturně společenské centrum Jednou z nejvýznamnějších rekreačních oblastí v bezprostřední blízkosti moravské metropole je Brněnská přehrada. Přehradní nádrž s rozlohou 252 ha byla vybudována na řece Svratce v letech 1936-1940. Dnes je přehrada oblíbenou rekreační oblastí s pravidelnou lodní dopravou. Architektonická studie nabízí nové možnosti v rozvíjení území, jehož význam je pro město zásadní. Architektonické řešení navržených objektů se řídí nejméně dvěma pravidly. Akceptuje současné technické možnosti naší doby. Druhým je duch místa, čemuž dříve latinsky říkali „ genius loci“ tak, aby lidé měli důvod se vracet na dané místo. Snahou je, aby kulturně společenské centrum s místem komunikovalo a lidé se zde zastavovali na cestě. Členění a umístění stavby do krajiny akceptuje pohledy na krajinu, její ráz, její působení na architekturu stavby a urbanismus. Navržené kulturní centrum se snaží respektovat to základní – místo a jeho duch. Areál je umístěn na levém břehu Kníničské přehrady v blízkosti areálu zvaném „ Sokolák. Kulturně společenské centrum se skládá ze dvou samostatných objektů, které jsou spolu funkčně propojeny. Osy objektů respektují jak stávající terén, na němž jsou stavby, tak svojí výškou okolní vegetaci.

Chování vybraných členských států EU v rámci dluhové krize (aplikace teorie her)
Novotný, Martin ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Diplomová práce používá teorii her k vysvětlení chování vybraných států v dluhové krizi. Cílem práce je zjistit, zda státy používají strategie vedoucí k dosažení rovnováhy, tedy zda maximalizují svůj očekávaný užitek. Teoretická část je založena na opakovaných a bayesovských hrách. Práce popisuje vývoj dluhové krize a nejdůležitějších ekonomických ukazatelů. Na základě dostupných faktů konstruuje herní model dluhové krize v eurozóně a podrobněji analyzuje herní pozici Německa, Francie, Itálie, Španělska a Řecka. Herní model pak aplikuje na konkrétní konfliktní situace jako je vztah mezi Německem a Francií, vyjednávání o prvním záchranném balíčku pro Řecko nebo vyjednávání o záchraně španělských bank. Z aplikace teorie her vyplývá, že státy se v horizontu jednotek let chovají racionálně a volí rovnovážné strategie. U delšího období (dvě a více volebních období) může být ekonomická rovnováha narušena principem fungování zastupitelské demokracie - délkou volebního období a informační asymetrií mezi politiky a voliči. Avšak náklady na odstranění takové asymetrie by byly mnohem vyšší, než náklady vniklé z dluhové krize, takže i včetně nákladů dluhové krize jsou státy dlouhodobě v rovnováze.

Osobnost Celdy Kloučka a jeho dílo
Teichmanová, Jana ; Vondráček, Radim (oponent) ; Prahl, Roman (vedoucí práce)
Osobnost a dilo Celdy Kloucka obsazene v teto pnici, predstavuje umelce ve sve podstate jako "renesancni" postavu mnoha zajmu, zabyvajici se Cinnostmi nejen umelecky-mi. Nasledne zhodnoceni Klouckova prinosu v oblasti ceskeho dekorativniho socharstvi prinasi alespon hruby nastin znacneho vy-znamu tohoto sochare, ktery dosud nebyl dostatecne docenen. Zabyval se nejen dekorativni vy-zdobou fasad, kterou si ziskaval nejvice kladnych ohlasu diky jejich verejne povaze, ale take umeleckoremeslnou tvorbou, vicemene spojenou s jeho skolnim atelierem na Umelecko-prumyslove skole. Volbou tvaru, jasnosti kompozice i uzitim sveho specifickeho ornamentu vystupovaly predmety vysle z jeho skolniho atelieru z prumeru tehdejsi prazske manufakturni vy-roby. Klouckova invence nesla zretelne stopy individualismu, aplikoval ji v ruznem materiaIu, aniz by se omezoval velikosti plochy. Tento sochaf se dokazal vymanit z tehdy bezneho proudu stereotypu dekorativnich vzorU a vytvarel si sve vlastni na zaklade pilneho studia, zpocMku hlavne historizujicich stylu. Ackoliv prevzal mnohe ornamentaIni prvky minulych epoch, promenil je v kazdodennich kresbach ve specificke formy charakterizujici jeho duraz na kompozici ve vsech oborech umeleckeho prumyslu. Touha po srozumitelnosti plasticke linie vedla Kloucka k rytmicke dekorativnosti...

Efektivnost zelených budov v ČR - případová studie budovy ČSOB v Praze
Leifr, Miroslav ; Slavík, Jan (vedoucí práce) ; Kalabisová, Jana (oponent)
Diplomová práce analyzuje zelené administrativní budovy a snaží se vyhodnotit jejich efektivnost v rámci trvale udržitelného rozvoje v podmínkách České republiky. Teoretická část diskutuje hlavní důvody pro výstavbu zelených budov, které by v konečném důsledku měly vést k trvale udržitelnému rozvoji dosažením tzv. Triple bottom line, tedy k harmonii v ekonomické, environmentální a sociální rovině. Praktická část pak analyzuje efektivnost na konkrétní případové studii zelené administrativní budovy ČSOB.

Stavební vývoj kostela Matky Boží před Týnem
Filipec, Marek ; Mudra, Aleš (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
STAVEBNÍ VÝVOJ KOSTELA MATKY BOŽÍ PŘED TÝNEM Chrám Matky Boží před Týnem je bezpochyby nejdůležitější pražskou sakrální stavbou pravého břehu Vltavy. První zmínka o kostele v místech dnešní stavby pochází z roku 1274. Předcházel jí menší raně gotický kostel z přelomu 13. a 14. století. Impulzem k novostavbě bylo vyřešení sporu o patronátní právo ke kostelu mezi staroměstskými farníky z řad bohatého především německého patriciátu a Vyšehradskou kapitulou. Stavba začala kolem poloviny 14. století nejspíše směrem od západu k východu. Do roku 1380 byly alespoň částečně dokončeny chóry, sakristie a kostel mohl pomalu začít sloužit svému účelu. Dále pokračovala stavba poněkud pomaleji. Husitské boje potom stavbu přerušily téměř na čtyřicet let. Pokračovat mohla až v polovině 15. století, kdy konečně došlo k zastřešení a zaklenutí hlavní lodi. V nových poměr a postavení, přisuzujícím Týnskému chrámu přední místo mezi utrakvistickými kostely v zemi, posloužil dokončovaný západní štít kostela k reprezentaci českého "husitského" krále Jiřího z Poděbrad umístěním jeho sochy. Stavba byla definitivně zakončena vztyčením věží s balustrádou a originálním zastřešením. Nejdříve se ho dočkala věž severní roku 1466, jižní se podařilo dokončit až na začátku 16. století v letech 1506-1517. Stavba vychází jednak ze starší domácí...

Poasanační výstavba Mikulášské třídy v Praze na Starém Městě
MATĚJKOVÁ, Lucie
Tématem této bakalářské práce je výstavba Mikulášské třídy v Praze na Starém Městě po demoličních pracích původního Židovského města. Dle asanačního plánu vznikla na Starém Městě dlouhá široká třída, která ideově navazovala na původní záměr propojit Staré Město s levým břehem Vltavy přes Letenskou pláň až k Pražskému hradu. Tento urbanistický zásah přinesl do Prahy fenomén dlouhých širokých bulvárů podle francouzského vzoru. Je tedy nasnadě, že se výstavby účastnili významní pražští architekti té doby. Architektonické průčelí fasád je laděno převážně v duchu historizujících slohů a využívá zde prvky gotiky, renesance, baroka a také secese. Cílem práce je objasnit realizace vybraných činžovních domů a zasadit jejich výtvarné zpracování do širšího kontextu architektury 19. století a dále zmapovat ideové návrhy na pokračování Mikulášské třídy průkopem Letenské pláně.