Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 75 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Detekce a charakterizace kmenů viru Usutu (\kur{Flaviviridae}, \kur{Flavivirus}) v populacích kosa černého (\kur{Turdus merula})
KAŠPAR, Tomáš
V této práci jsme se pokoušeli detekovat virus Usutu ve vzorcích tkání kosa černého (Turdus merula) pomocí molekulárně biologických metod. V případě pozitivních záchytů jsme stanovili nukleotidovou sekvenci vybraných částí genomické RNA viru a provedli fylogenetickou analýzu. Dále jsme virus izolovali na savčích a komářích buněčných liniích a charakterizovali množení tohoto viru v těchto liniích.
Monitoring vztekliny na území České republiky
MAROUSKOVÁ, Pavlína
Vzteklina je závažné virové onemocnění postihující nervový systém. V České republice se vzteklina od roku 2002 nevyskytuje, avšak monitoring stále probíhá. Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit monitoring vztekliny na našem území, počet lidí pokousaných psem a prostřednictvím dotazníkového šetření posoudit informovanost lidí o této nemoci. Ve sledovaném období 2004-2019 bylo na vzteklinu vyšetřeno celkem 88943 zvířat. Nejčastěji vyšetřovaným druhem byla liška obecná (91 %). Nejmenší podíl (0,3 %) tvořili netopýři. Průzkumem o počtu pokousaných lidí psem bylo zjištěno, že ve sledovaném období 2010-2018 bylo více než jeden milión lidí na našem území pokousáno psem. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 231 respondentů. Většina z nich (79 %) věděla, co je vzteklina, jaké jsou typické klinické příznaky (90 %) a rovněž to, že hlavními cestami nakažení je pokousání (99 %) nebo poškrábání (97 %) nemocným zvířetem. Ačkoliv se zdá informovanost lidí o vzteklině dostatečná, je zapotřebí zvyšovat povědomí o této nebezpečné nemoci.
Role "tunneling nanotubes" v životních cyklech virů
Lišková, Jitka ; Horníková, Lenka (vedoucí práce) ; Španielová, Hana (oponent)
Tunneling nanotubes jsou jedním z typů mezibuněčných spojů. Jedná se o tenké membránové výběžky tvořené především F-aktinem, které vytváří síťovitou strukturu mezi buňkami. S jejich pomocí dochází k transportu buněčných organel, iontů a proteinů mezi buňkami. Také se díky nim mohou rozšiřovat i vnitrobuněčné patogeny jako bakterie a především viry. Transport celých virionů anebo virových proteinů zprostředkovaný strukturami tunneling nanotubes byl popsán u obalených virů například z čeledí Retroviridae, Herpesviridae nebo Ortomyxoviridae. Viry z těchto čeledí využívají nanotrubice k šíření vlastního virového potomstva do neinfikovaných buněk zcela skrytě imunitnímu systému hostitele.
Cybercrime in the EU
Molnárová, Martina ; Loutocký, Pavel (oponent) ; Stupka, Václav (vedoucí práce)
This bachelor thesis deals with cybercrime in the European Union at present time. It begins with a description of the most well-known historical cybercrimes, which has helped to create cybercrime as a separate branch of crime. Subsequently, the work describes the changes that have occurred in the development of cybercrime, describes the practical problems in prosecuting cybercrime and its current trends. At the same time, it outlines the problems that arise in producing adequate statistics. The practical part of the work then describes the basic function of the application, which was created to work for the purpose of providing information on cybercrime and clear mediation of available statistical information.
Znalosti žáků středních škol v oblasti vybraných zoonóz
Svobodová, Barbora ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Diplomová práce se zabývá znalostmi žáků středních škol o zoonózách. Zoonózy jsou nemoci přenášené ze zvířete na člověka. Jsou jedním z aktuálních témat v současné biologii. Cílem diplomové práce je nejprve teoretické vymezení problematiky. K testování znalostí byly vybrány tyto čtyři nemoci: toxoplazmóza, lymeská borelióza, vzteklina a Creuzfeldt-Jakobova choroba. U nich je podrobně uveden ucelený soubor informací a to především v oblasti přenosu, šíření patogenu, průběhu onemocnění, léčby a prevence. Výzkumná část zjišťuje rozsah znalostí o vybraných zoonózách u žáků středních škol. Pro výzkum byla použita metoda kvantitativního výzkumu, kterou byl didaktický test. Na základě vyhodnocených výsledků lze říci, že znalosti žáků na zkoumaných školách jsou v oblasti vybraných zoonóz poměrně uspokojivé.
Herpetické viry ryb
Čečetka, Petr ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Kuthan, Martin (oponent)
Herpetické viry napadající ryby jsou jedním z nejrozšířenějších virových patogenů ohrožující současné rybí populace jak ve volné přírodě tak i ty chované. Je jich celá škála od málo nebezpečných po vysoce rizikové, které se nekontrolovatelně rozšířily a způsobily velké ztráty v komerčních chovech a ohrožení volně žijících populací. U většiny z nich můžeme sledovat zvýšenou citlivost na teplotu a stresové faktory, které jsou nejčastěji důvodem opakovaného vypuknutí nákazy. Mezi nejlépe popsané rybí herpesviry patří ty, které napadají sladkovodní ryby. V současné době jsou objevovány další a další herpetické viry, které převážně napadají mořské ryby. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Vliv fosforylace na jaderný import virových proteinů a komplexů
Pokorná, Karolína ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Roučová, Kristina (oponent)
Replikace celé řady virů probíhá v jádře hostitelské buňky. Tyto viry objevily způsob jak překonat překážku v podobě jaderného obalu a často doslova přimět buňku, aby zajistila jaderný import jejich proteinů a genomu. Pro mnoho virových proteinů je důležité, aby byl jejich transport do jádra přesně načasován. Díky tomu je zajištěn ideální průběh replikace viru, případně je umožněno, aby protein během životního cyklu viru plnil různé funkce v závislosti na své lokalizaci. Jedním ze způsobů regulace jaderného importu virových proteinu je jejich fosforylace. Fosforylace může jaderný import virových proteinů a komplexů kontrolovat různými způsoby. Například může ovlivnit afinitu virového proteinu k importinům nebo jiným buněčným proteinům, nebo také vyvolat změnu konformace proteinu, která vede k vystavení lokalizační sekvence.
Nové diagnostické a terapeutické aspekty zánětlivé kardiomyopatie
Kuchynka, Petr ; Šimek, Stanislav (vedoucí práce) ; Krejčí, Jan (oponent) ; Gregor, Pavel (oponent)
Úvod: Zánětlivá kardiomyopatie (ZKMP) patří mezi nefamiliární formy dilatační kardiomyopatie (DKMP) a endomyokardiální biopsie (EMB) je stěžejní pro její diagnostiku. Cíle: Zjistit u nemocných s DKMP nejasné etiologie prevalenci ZKMP, zhodnotit význam sérologického vyšetření protilátek proti kardiotropním infekčním agens a posoudit efekt cílené léčby vedené výsledky EMB. Metodika: EMB byla provedena u 56 jedinců průměrného věku 52±10 let s DKMP nejasné etiologie a ejekční frakcí (EF) levé komory (LK) < 40% s anamnézou srdečního selhání kratší než 1 rok. Vzorky EMB byly analyzovány imunohistochemicky, metodou polymerázové řetězové reakce (PCR) a elektronovou mikroskopií. Výsledky: Imunohistochemické vyšetření prokázalo zánětlivé postižení myokardu u 26 jedinců (46%), PCR metodou byl genom mikrobiálního agens zjištěn u 32 jedinců (57%). Elektronová mikroskopie prokázala přítomnost částic mikrobiálních agens u 41 jedinců (73%). Sérologickým vyšetřením krve jsme nezjistili pozitivitu IgM protilátek proti žádnému z vyšetřovaných mikrobiálních agens. Cílená léčba antibiotiky u nemocných s průkazem genomu Borrelia burgdorferi v EMB vedla k zmenšení rozměrů LK, zlepšení EF LK a zmírnění symptomatologie srdečního selhání. Závěr: ZKMP je častou příčinou DKMP nejasné etiologie. Cílená léčba antibiotiky vede u...
Role of exosomes and ectosomes in Trichomonas vaginalis virulence
Göblová, Rebeka ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Ditrich, Oleg (oponent)
Trichomonas vaginalis je s přibližně 275 miliony případů ročně původcem nejčastějšího nevirového sexuálně přenosného onemocnění. Virulence tohoto parazita závisí nejméně na čtyřech faktorech: transformaci tvaru buněk, cytoadherenci, sekreci cysteinových proteáz a přítomnosti endosymbiontů. V posledních desetiletích se při interakci parasita s hostitelem ukázaly jako důležité také extracelulární vezikuly. Bylo zjištěno, že T. vaginalis je jedním z protistů, který má schopnost tyto extracelulární vezikuly v podobě exosomů a ektozomů tvořit. Tyto vezikuly jsou pravděpodobně zapojeny do komunikace mezi hostitelem a parazity, o jejich funkci je však k dispozici jen omezené množství informací. Pro zkoumání možné role exosomů ve virulenci T. vaginalis jsme nejprve vybrali vhodný kmen, který je bez endosymbiontů (TV 17-2MI). Dále jsme připravili šestklonů kmene TV 17-2MI, abychom otestovali, zda je kmen, co se týče virulence homogenní nebo zda existují mezi jednotlivými buňkami rozdíly. Myší intraperitoneální virulenční testy odhalily, že klony vykazovaly významné rozdíly v úrovni virulence. Zejména ve tvorbě abscesu a úmrtnosti infikovaných zvířat. Prokázali jsme virulentní heterogenitu buněk získaných z jediného kmene T. vaginalis. Pozorovaná heterogenita není založena na přítomnosti nebo nepřítomnosti...
Role RNA helikáz v antivirové obraně
Krbušek, David ; Vopálenský, Václav (vedoucí práce) ; Janovec, Václav (oponent)
Virus hepatitidy typu C je významný lidský patogen, proti kterému dosud neexistuje imunizace. Po infekci je tento virus detekován imunitním systémem eukaryotické hostitelské buňky pomocí receptorů rozpoznávající molekulární vzory z rodiny RLR receptorů, které jsou součástí vrozeného imunitního systému. Tyto RLR receptory detekují přítomnost viru hepatitidy typu C a iniciují signální kaskádu spouštějící antivirovou imunitní odpověď. V této bakalářské práci je popsána a charakterizována role cytoplazmatických PRR účastnících se antivirové obrany při infekci eukaryotické buňky virem hepatitidy C. Klíčová slova helikáza, RIG-I, MDA5, pattern-recognition receptors, HCV, virus

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 75 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.