|
|
Analýza vůní květů Clusia blattophila
Mitrovský, Ondřej ; Kalinová, Blanka (vedoucí práce) ; Vaníčková, Lucie (oponent)
Jihoamerická rostlina Clusia blattophila, rostoucí na stolových horách Francouzské Guayany, produkuje poměrně značné množství těkavých látek ve vůni svých květů. C. blattophila je dvoudomá rostlina s rozdílnou dobou kvetení jednopohlavních květů. Samčí květy rozkvétají na jedinou noc, samičí kvetou dvě noci. Cílem mé diplomové práce bylo analyzovat odebrané vzorky těkavých látek vylučovaných samčími i samičími květy a porovnat jejich kvalitativní a kvantitativní charakteristiky. Proto byly v průběhu kvetení těkavé látky zachytávány na adsorbent, poté vymývány hexanem a semikvantitativně analyzovány za pomoci vnitřního standardu. Analýza získaných vzorků byla provedena dvoudimenzionální plynovou chromatografií s hmotnostní detekcí. U jednotlivých pohlaví byly z naměřených dat stanoveny kvantitativní a kvalitativní charakteristiky složení vůní. Také byl zkoumán trend produkce hlavní těkavé složky, acetoinu, u samčích a samičích květů během první noci kvetení. Květní vůně jsou složité směsi. Celkem bylo identifikováno 43 různých chemických látek. Mezi nimi se vyskytují v různých intenzitách monoterpeny (α-pinen, kamfen, β-pinen, myrcen, limonen, (E)-β-ocimen, kafr), seskviterpeny (α-kopaen, β-karyofylen, cis-α-bergamoten, trans-α-bergamoten, aromadendren, (E,E)-α-farnesen, δ-kadinen), aldehydy...
|
|
|
Changes in pollinator behaviour under different plant spatial aggregation
Štenc, Jakub ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Rostliny jsou v rámci populace často uspořádány do shluků. Toto prostorové uspořádání rostlin následně ovlivňuje chování opylovačů, kteří jsou zodpovědní za přenos pylu. To může hrát významnou roli při rozmnožování rostlin, jejichž pohlavní reprodukce přímo závisí na přenosu pylu. Nadto prostorové uspořádání rostlin ovlivňuje kvalitu přenášeného pylu z pohledu dostupnosti sexuálních partnerů a genetické diverzity (blízce rostoucí jedinci jsou si ve shluku příbuznější než jedinci mezi shluky, obzvlášť u klonálních rostlin). Ve své práci se věnuji vlivu různé míry agregace a to jak na chování opylovačů, tak i na přenos pylu. Z toho důvodu jsem provedl tři experimenty: V pokuse 1, zaměřeném na přenos pylu jsem vytvořil arény z předpěstovaných rostlin, jejichž jedince jsem uspořádal do čtyř shluků a následně jsem manipuloval jak vzdálenost jedinci v rámci shluku (řídký × hustý) tak i mezi shluky (blízko × daleko). V experimentálních arénách jsem na jednu rostlinu aplikoval UV fluorescentní prášek sloužící jako analog pylu, přičemž tento pokus byl proveden se třemi druhy rostlin. V rámci arény jsem pak pozoroval jeho šíření ze zdrojové rostliny po jednom dni expozice. V pokusu 2, zaměřeném na chování opylovačů jsem ve stejně uspořádaných arénách pozoroval sekvence návštěv rostlin jednotlivými opylovači,...
|
|
|
Plant-Animal Interactions in an Inselberg Ecosystem: The Effect on Reproduction of Selected Species
Vlasáková, Blanka ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Porembski, Stefan (oponent) ; Jersáková, Jana (oponent)
Souhrn Inselbergy jsou izolovane skalni utvary s velmi specickymi podminkami pro život rostlin. Tento ekosystem je azonalni a jasně odlišny od sveho okoli. Vyznamna čast autorofnich organismů žijicich na inselbergu je na toto prostředi vazana, i když některe druhy jsou schopny přeživat a množit se i v okolnich ekosystemech (Belbenoit et al., 2001). Druhy, ktere jsou striktně vazany na inselberg musi čelit nevyhodam spojenych s životem ve fragmenovanych a izolovanych populacich. Mezi takove nevyhody patři napřiklad omezene množstvi jedinců, tj. potencialnich partnerů, v menši populaci je take omezenějši množstvi geneticke informace. Vzhledem i izolovanosti inselbergů je omezena i vyměna genů. Vyhodou je, že inselbergy jsou velice stare utvary (Bremer and Sander, 2000). Organismy, ktere je obyvaji, měly tedy dostatek času, aby se těmto nepřiznivym podminkam přizpůsobily. Je znamo, že živočichove zasahuji do rozmnožovani mnoha rostlin vyskytujicich se na inselbercich. Podle hrubych odhadů jsou zoophilie a zoochorie převažujicimi způsoby rozmnožovani. I přesto je naše znalost o interakcich rostlin a živočichů na inselbercich velice omezena (souhrn viz Biedenger et al., 2000). Tato dizertačni prace se zaměřuje na roli živočichů v rozmnožovani vybranych rostlin rostoucich na inselbergu ve Francouzske Guayaně....
|
|
|
Opylování v urbánních ekosystémech
Krygielová, Anna ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Mikát, Michael (oponent)
Úspěšnost opylení ve městě je závislá na vlastnostech populací rostlin a jejich opylovačů, které jsou určovány strukturou a vlastnostmi urbánního ekosystému. Urbanisace je komplexním a nerovnoměrným propojením vlastností krajiny jako je fragmentace habitatů, vysoký podíl zastavěné plochy, často menší rozloha zelených ploch a nižší konektivita mezi nimi. Tyto jednotlivé prediktory mívají odlišný vliv na abundanci a druhovou diversitu přítomných rostlin a opylovačů. Obecně lze říct, že města oproti přirozeným habitatům snižují kvantitu i kvalitu opylení, tedy i reprodukční úspěch rostlin. Na druhou stranu porovnáváme-li města s krajinou intensivního zemědělství, mohou města, zejména okraje měst a polopřirozené městské plochy, přispívat k diversitě, abundanci i reprodukčnímu úspěchu rostlin a diversitě i abundanci jejich opylovačů. Tento potenciálně positivní vliv města na biodiversitu může být dále rozvíjen účelným plánováním městské zástavby a vhodným hospodařením na stávajících veřejných i soukromých zelených plochách ve městě. Klíčová slova: opylování, urbánní ekosystémy, urbanisace, vlastnosti města, zelené plochy ve městech, interakce rostlin a opylovačů, reprodukční úspěch rostlin
|
|
|
Evoluční význam vizuálních znaků květů a jejich vliv na věrnost opylovačů
Haveldová, Alice ; Štenc, Jakub (vedoucí práce) ; Klečka, Jan (oponent)
Věrností se rozumí chování, při kterém opylovač navštěvuje v řadě květy stejného druhu rostliny častěji, než by odpovídalo jeho preferenci pro danou rostlinu. Toto chování je pro rostlinné druhy výhodné, protože prostřednictvím něho lze zefektivnit přenos pylu mezi jedinci stejného druhu, což pozitivně působí na jejich biologickou zdatnost. Zefektivnění přenosu pylu může vést k selekci takových (vizuálních i olfaktorických) květních znaků, které věrnost opylovačů podporují. Mezi hlavní vizuální znaky květu, které mají na věrnost vliv, patří barva, vzor, tvar a velikost. Tyto znaky jsou ale pro opylovače při rozhodování, jaký květ navštívit, různě důležité, a tudíž se i jejich efekt na věrnost opylovačů liší. Zároveň se liší mezi funkčními skupinami opylovačů i míra věrnosti jako takové. Věrnost je obecně nízká u obratlovců, zato hmyz, a především zástupci řádu blanokřídlých se často chovají věrně.
|
|
|
Changes in pollinator behaviour under different plant spatial aggregation
Štenc, Jakub ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Rostliny jsou v rámci populace často uspořádány do shluků. Toto prostorové uspořádání rostlin následně ovlivňuje chování opylovačů, kteří jsou zodpovědní za přenos pylu. To může hrát významnou roli při rozmnožování rostlin, jejichž pohlavní reprodukce přímo závisí na přenosu pylu. Nadto prostorové uspořádání rostlin ovlivňuje kvalitu přenášeného pylu z pohledu dostupnosti sexuálních partnerů a genetické diverzity (blízce rostoucí jedinci jsou si ve shluku příbuznější než jedinci mezi shluky, obzvlášť u klonálních rostlin). Ve své práci se věnuji vlivu různé míry agregace a to jak na chování opylovačů, tak i na přenos pylu. Z toho důvodu jsem provedl tři experimenty: V pokuse 1, zaměřeném na přenos pylu jsem vytvořil arény z předpěstovaných rostlin, jejichž jedince jsem uspořádal do čtyř shluků a následně jsem manipuloval jak vzdálenost jedinci v rámci shluku (řídký × hustý) tak i mezi shluky (blízko × daleko). V experimentálních arénách jsem na jednu rostlinu aplikoval UV fluorescentní prášek sloužící jako analog pylu, přičemž tento pokus byl proveden se třemi druhy rostlin. V rámci arény jsem pak pozoroval jeho šíření ze zdrojové rostliny po jednom dni expozice. V pokusu 2, zaměřeném na chování opylovačů jsem ve stejně uspořádaných arénách pozoroval sekvence návštěv rostlin jednotlivými opylovači,...
|
|
|
Efektivita opylovačů při přenosu pylu a možnosti rostlin ji ovlivnit
Freudenfeld, Martin ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Mikát, Michael (oponent)
Opylovači přenášejí pyl na svých tělech z květu na jiný květ a tím pomáhají rostlinám se rozmnožit. Různé skupiny opylovačů se liší v efektivitě tohoto přenosu. Důležitou roli hraje množství pylových zrn, které jsou schopni na svém těle přenést a umístit na bliznu květu. Tato přenosová kapacita závisí na mnoha vlastnostech opylovače i rostliny. Záleží na velikosti a chlupatosti hmyzu, stejně tak na jeho chování, preferenci potravního zdroje, věrnosti nebo hojnosti jedinců. Rostliny mohou efektivitu přenosu pylu ovlivnit svými adaptacemi na vhodné skupiny opylovačů. Zefektivňují umisťování pylu na opylovače morfologií květu, velikostí a množstvím pylových zrn, schopností tvořit pylové hrudky nebo brylky a rozdělováním vypouštění pylu v čase.
|
|
|
Apidofauna v podmínkách druhově bohatých porostů genetických zdrojů pro potřeby opylení zelenin a speciálních plodin
Vládek, Aleš
Cílem bakalářské práce bylo provést literární rešerši o opylování zejména zahradnických a jiných speciálních plodin ve vztahu k vlivům prostředí působících na utváření společenstev včel. Poznatky dát do vztahu se současnými potřebami pro zajištění opylování nejen zahradnických plodin a provést monitoring populací včel na porostech genových rezerv ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby a také na sousedních srovnávacích plochách v Olomouci. V roce 2016 bylo provedeno od června do září osm monitorování populací včel. Výsledky prokázaly přímou závislost mezi bohatostí druhů kvetoucích rostlin a bohatostí druhů včel a stejně důležitý význam hnízdních míst. Pěstováním mnoha entomofilních rostlin a v hodnou správou území je podporováno opylování kulturních a volně rostoucích rostlin.
|
|
| |
|
|
Pohyb a orientace opylovačů na malých prostorových škálách
Matoušková, Eva ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Opylování je zajímavá a komplexní interakce mezi hmyzem a rostlinou, která je nezbytná pro celou škálu roslin a živočichů. Pestřenkovití (Diptera: Syrphidae) a včely (Hymenoptera: Anthophila) jsou jedni z nejčastějších opylovačů ve středoevropské krajině a většinově se podílí na opylování místních rostlin. Pro zajištění opylení je nutný přesun opylovače z jednoho květu rostliny konkrétního druhu na další květ rostliny stejného druhu. Tento pohyb je ovlivňován celou řadou faktorů vycházejících jak z vlastností prostředí, tak z vlastností opylovače samotného. Tato práce si klade za cíl prozkoumat vlastnosti ovlivňující přelet opylovače mezi rostlinami na malých prostorových škálách, utřídit poznatky o vlivu vlastností prostředí i vlastnostech opylovače, srovnat rozdíly mezi skupinou pestřenkovitých a včel a naznačit možné směry dalšího výzkumu v této oblasti. Klíčová slova: opylování, pestřenky, včely, Syrphidae, Anthophila, pohyb
|
host ::
RSS.