|
|
Ontogenetický vývoj a behaviorální projevy ledňáka modrokřídlého (Dacelo leachii) v zájmovém chovu
SVOBODOVÁ, Yveta
Ledňák modrokřídlý patří mezi druhy ptáků, u kterých existuje pohlavní dimorfismus, projevující se ve dvou znacích. Prvním znakem je výrazněji zbarvené opeření ocasu samce, druhým znakem je hmotnostní rozdíl mezi pohlavími. Samice je o 70 100 gramů těžší než samec. Tyto znaky se projevují až ve stáří prvního roku života. Přestože celosvětově je v lidské péči drženo 133 jedinců ledňáků modrokřídlých (61 samců, 58 samic, 14 mláďat), ve 45 institucích v 5 regionech, je rozmnožován pouze v 9 institucích. Ostravská zoologická zahrada, jako jedna ze tří zoo a zooparků na světě, chová ledňáky modrokřídlé ve skupině osmi jedinců, což je optimální počet jedinců tvořící chovnou kooperativní skupinu. V chovných sezónách 2011 2016 vykazovala výborné výsledky v chovu těchto srostloprstých ptáků, odchovala 15 jedinců. Společně se Zoo Praha poskytla data. Předkládaná diplomová práce je souhrnem vlastního etologického pozorování v Zoo Ostrava a krátkého pozorování v Zoo Praha. Sumarizací dat z těchto dvou zoo práce hodnotí hmotnostní rozdíly oplozených a neoplozených vajec, ontogenezi, růstovou rychlost a pohlaví jedinců ledňáka modrokřídlého. Na základě růstových a hmotnostních rozdílů mezi pohlavími se zabývá určením pohlaví mláděte. Dále popisuje sociální chování a vokalizaci uvnitř chovné skupiny s převahou samic, vyhodnocuje celkové vazby ve skupině a výsledky porovnává se volně žijící populací.
|
|
|
Postnatální ontogeneze lebky želvy nádherné (Trachemys scripta)
Čtrnáctová, Lenka ; Brejcha, Jindřich (vedoucí práce) ; Soukup, Vladimír (oponent)
Tato práce se zaměřuje na deskriptivní analýzu morfologie lebky želvy nádherné (Trachemys scripta elegans). Základem je preparace lebek a standardizovaná fotografická dokumentace většího souboru vzorků. Takto připravená data následně prošla geometricko-morfometrickými analýzami. Vstupní hypotézy práce byly: 1) lebka T. s. elegans je pohlavně dimorfní; 2) lebka T. s. elegans. je tvořena několika samostatnými moduly. Cílem této práce tedy bylo zhodnotit postnatální ontogenezi lebky modelového taxonu a určit vývojové směry diferenciace jeho lebečních struktur. Výsledky ukázaly, že lebka T. s. elegans vykazuje pohlavní dimorfismus ve tvaru. Pohlavní rozdíly jsou výsledkem rozdílů v alometriích růstu lebky a pravděpodobně odrážejí rozdíly v potravních nárocích. Lebka T. s. elegans sestává ze čtyř modulů, kterými jsou: modul obličejové části, modul centrální a modul basikraniální, s možným dalším modulem v zygomaticko-pterygoidní oblasti.
|
|
|
Mechanismy mateřské synchronizace fetálních cirkadiánních hodin
Černá, Barbora ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Balaštík, Martin (oponent)
Naše tělo je vystavené velkému množství cyklických změn ve svém okolí, jako je například střídání dne a noci nebo ročních období. Aby mohl organismus tyto změny předvídat a včas na ně reagovat, je vybaven vnitřními hodinami, které rytmicky ovlivňují fyziologické procesy, jako jsou spánek nebo metabolické rytmy. Vzhledem k tomu, že narušení naší vnitřní rytmicity na molekulární i behaviorální úrovni přispívá k mnoha závažným onemocněním, je nezbytné, aby byly všechny mechanismy těchto vnitřních hodin správně vyvinuty a seřízeny. Za prvotní nastavení našich cirkadiánních hodin je odpovědná matka, která za pomoci nejrůznějších signálů předává embryu rytmickou informaci o střídání dne a noci. Ačkoliv je tato synchronizace mezi matkou a mládětem tématem, kterému se věnuje čím dál více pozornosti, dosud není znám její přesný mechanismus. Tato práce si klade za cíl přispět k aktuálnímu poznání této problematiky. Experimenty, realizované v této práci, se týkají zkoumání schopnosti mateřských signálů synchronizovat centrální cirkadiánní hodiny embrya s okolními podmínkami. Březím samicím bylo manipulováno se světelným i potravním režimem a následně byl pozorován efekt těchto změn na neuronální aktivitu v suprachiasmatických jádrech 19ti denních embryí, měřený pomocí exprese genu c-fos.
|
|
|
Molekulární podstata vývojových vad člověka
Kovačičová, Denisa ; Šípek, Antonín (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem vrozených vývojových vad. První dvě kapitoly hovoří o jejich stručném rozdělení. Třetí kapitola pojednává o mutacích v oblasti krátkého raménka chromozomu 17. Zde je popisován syndrom Smithové- Magenisové, který je způsoben delecí oblasti 17p11.2 a syndrom Potocké- Lupského, jenž je její reciprokou duplikací. Z genů, které se vyskytujív této oblasti, se rešerše blíže věnuje genu RAI1. Dalším tématem zmiňovaným v této práci jsou RASopatie. Práce se v této oblasti zabývásyndromem Noonanové a blíže rozebírámutace v genech PTPN11, SOS1, RAF1, KRAS a NRAS. V kapitole pátéje popsána problematika thalidomidu od jeho historie až po dosud objevené mechanismy účinku. Je zde definována senzitivní perioda a mechanismus zastavení či pozastavení růstu končetin v závislosti na době podání léku. V závěru práce jsou diskutovány nové metody a poznatky spojenés těmito tématy. Klíčová slova: vývojové vady, teratologie, ontogeneze, syndrom Potocké - Lupského, syndrom Smithové- Magenisové, RASopatie, syndrom Noonanové, thalidomid
|
|
|
Vývoj kalosálního spojení mezi mozkovými hemisférami laboratorního potkana
Matternová, Lucie ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Žiak, Jakub (oponent)
Corpus callosum je hlavní komisura spojující kůru pravé a levé mozkové hemisféry. Poprvé jsou kalosální axony pozorovány během E18, kdy překračují střední čáru. V PND 5 většina axonů dosahuje kontralaterální kůry a na konci druhého postnatálního týdne jsou již kalosální projekční neurony a axonální zakončení rozmístěny podobně, jako je tomu u dospělého zvířete. Interhemisferická odpověď byla u potkana poprvé pozorována v PND 4, ale myelinizace až v PND 12, z čehož vyplývá, že transkalosální odpověď není závislá na myelinizaci kalosálních vláken. S rostoucím věkem potkana klesá délka trvání vlny TCR, vrchol latence odpovědi i intenzita stimulu, potřebného k vyvolání odpovědi. Naopak amplituda pozitivní i negativní vlny odpovědi se s věkem zvyšuje. TCR může být ovlivněna akutním podáním určitých léčiv nebo chronickým vystavením různým vlivům, např. hormony.
|
|
|
Koordinační schopnosti žáků na 2. stupni základní školy
Číhalová, Tereza ; Hájková, Jana (vedoucí práce) ; Jahodová, Gabriela (oponent)
Název práce: Koordinační schopnosti žáků na 2. stupni základní školy Zpracovala: Tereza Číhalová Vedoucí bakalářské práce: PaedDr. Jana Hájková Katedra: Katedra tělesné výchovy a sportu Diplomová práce v teoretické části bude pojednávat o motorice, koordinačních schopnostech, testování koordinačních schopností a ontogenezi. Ve výzkumné části je cílem práce zjistit pomocí pohybových testů úroveň koordinačních schopností žáků sportovních tříd, konkrétně žáků, kteří se věnují atletice, a nesportovních tříd druhého stupně základní školy a následně zpracovat a vyhodnotit výsledky. Metody práce: sběr dat - měření, dotazování - řízený rozhovor, porovnání Výsledky práce: Vyhledání vhodného testového profilu a připravení potřebných prostředku pro měření cílových skupin. Vyhodnocení výsledků a jejich zpracování do tabulek a grafů. Skupina atletů dosáhla lepších výsledků než nesportující žáci. Skupina atletů dosáhla mírně nadprůměrných celkových výsledků, skupina nesportujících v mírně podprůměrných. V rámci skupin není velký rozdíl mezi chlapci a dívkami. Při testech nejlépe pro obě skupiny dopadl Sprint podle stanoveného rytmu, kde byl ve výsledcích mezi skupinami i nejmenší rozdíl. Největší rozdíl mezi skupinami byl v testu Běh k očíslovaným medicinbalům. Nejhůře dopadly Obraty na lavičce. Klíčová slova:...
|
|
|
Portfolio jako nástroj hodnocení ve speciální výtvarné výchově
Formánková, Iveta ; Novotná, Magdalena (vedoucí práce) ; Čech, Viktor (oponent)
Diplomová práce se zabývá sběrem, tříděním a reflektováním výtvarných projevů konkrétního dítěte během školního období. Teoretická část obsahuje informace získané studiem odborné literatury, které se týkají pojmů výtvarná výchova, vnímání, citlivost, představivost, tvorba, komunikace, portfolio, hodnocení, dětská kresba, ontogeneze, psychiatrická diagnóza, vývojové poruchy. Empirická část byla zaměřena na rozvoj duševních a sociálních schopností v souvislosti s rozvojem kresby, chlapce s psychiatrickou diagnózou. Práce je zpracována metodami kvalitativního výzkumu. Jedná se o případovou studii s následnou analýzou výsledků činnosti, tedy jeho výtvarných projevů.
|
|
| |
|
|
Changes in opioid signalisation during the ontogenesis.
Hoľuková, Martina ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Škrabalová, Jitka (oponent)
Opioidné receptory interagujú s opioidnými zlúčeninami a vyvolávajú zníženie neuroexcitability. Aktivácia opioidných signalizačných dráh hrá nepostrádateľnú úlohu pri liečbe chronických a nádorových bolestí. Začiatok tejto práce zhrňuje všeobecné znalosti o opioidných receptoroch a o vzniku tolerancie. Nasledujúca časť sa zaoberá ontogenézou opioidných receptorov a ďalších komponent ich signalizácie, keďže sa zdá, že vek má veľký vplyv na molekuly v rámci samotnej signalizácie, ale i molekuly nepriamo s ňou súvisiace. Na záver tejto práce je poskytnutý súhrn informácií o vplyve morfia behom ontogenéze, keďže morfium je jedným z najčastejšie používaných opioidných zlúčenín používaných v klinickej praxi. Kľúčové slová Opioidné receptory, signalizácia, ontogenéza, závislosť, tolerancia, morfium
|
|
|
Cirkadiánní regulace spánku během ontogeneze člověka
Grieblová, Adéla ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Soták, Matúš (oponent)
Cirkadiánní systém se vyvinul jako systém umožňující přizpůsobit se periodicky se měnícím podmínkám na Zemi. U savců, a tedy i u člověka, je cirkadiánní systém složen z centrálního a periferních oscilátorů generujících cirkadiánní rytmus. Jedním z nejvýraznějších procesů s cir- kadiánním rytmem je cyklus spánku a bdění. Spánek je regulován součinností cirkadiánního a homeostatického procesu. Cirkadiánní regulace spánku se během ontogeneze člověka mění. Změny se týkají hlavně chronotypu, tedy diurnálních preferencí k době spánku a aktivity v ur- čitou denní dobu. V prvních letech života je typický ranní chronotyp. Koncem první dekády života se cirkadiánní fáze začíná opožd'ovat a během adolescence dosahuje maximálního zpož- dění. V dospělosti se preference znovu mění směrem k rannímu chronotypu a ve stáří dosahují extrémního ranního choronotypu. Změny v cirkadiánní regulaci spánku během ontogeneze jsou v některých obdobích života závislé také na pohlaví. 1
|
host ::
RSS.