|
|
Metody povrchových úprav aplikované na vzorky vyrobené 3D tiskem a jejich analýza
Rygl, Michal ; Dobrocký, David (oponent) ; Sedlák, Josef (vedoucí práce)
Předložená práce pojednává o problematice vyhlazování dílů vyrobených pomocí technologie FFF 3D tisku. Cílem práce bylo porovnat metody povrchových úprav po technické i ekonomické stránce. Důraz byl kladen zejména na míru snížení drsnosti povrchu se zachováním přijatelné výše procesních nákladů. Pro vyhlazování plastových výtisků byla použita technologie chemického leptání, lokálního natavení CO2 laserem, omílání a povrchová úprava založena na nástřiku plniče. Procesu vyhlazování byly podrobeny výtisky z materiálu ABS, PLA, PolySmooth a PolyCast. Pro jednotlivé materiály byly nejprve stanoveny tiskové parametry a na jejich základě byly vyrobeny testovací vzorky. Po stanovení procesních parametrů pro jednotlivé metody povrchových úprav byly dokončené povrchy měřeny profilometrem. Na základě výsledků byla jako nejefektivnější metoda vyhlazování povrchu vyhodnocena metoda chemického leptání. Díky naleptání povrchové vrstvy vzorku z materiálu PolySmooth byl plošný parametr drsnosti Sa, oproti referenčnímu vzorku, snížen v průměru o 99,56 %. Nejméně efektivní metodou byla technologie omílání, která vykazovala snížení drsnosti v průměru o 30,07 % v případě materiálu ABS. Technologie založená na obrušování dílů brusnými kameny však vykazovala nejnižší procesní náklady na dokončování vzorků. Technicky i ekonomicky nejlepší volbou ze všech testovaných kombinací byla vyhodnocena technologie chemického leptání výtisků z polymeru ABS. Výsledky a závěry práce poslouží nejen pro volbu dokončovací operace a materiálu pro specifické aplikace výtisků v praxi, ale i rozšíření možností použití aditivně vyráběných komponent.
|
|
|
Sedimentační nádrž na toku Kuřimka
Holá, Lucie ; Julínek, Tomáš (oponent) ; Uhmannová, Hana (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je návrh sedimentační nádrže na toku Kuřimka v katastrálním území Moravské Knínice. Ve výpočtech byla provedena kapacita řešeného úseku a výpočet průběhu hladin pro třicetidenní vodu a vybrané N-leté průtoky. Jedna z kapitol byla věnována posouzení vegetačního doprovodu. K výpočtům byl použit jednorozměrný matematický model HEC-RAS 4.1. Drsnost dna a svahů byly určeny na základě osobní obchůzky. Výsledkem je určení kapacitního průtoku, zhodnocení současného stavu a návrh průtočné sedimentační nádrže na vybraném pozemku. Bakalářská práce může být přínosem další sedimentační nádrže v okolí Brněnské přehrady.
|
|
|
Volba vhodných řezných podmínek pro obrábění hlavňových ocelí
Beneš, Ondřej ; Fiala, Zdeněk (oponent) ; Jaroš, Aleš (vedoucí práce)
Práce se zabývá obráběním hlavňových ocelí a stanovení nejvhodnějších řezných podmínek pro tento proces. V teoretické části byl charakterizován řezný proces soustružení, vysvětlena problematika opotřebení VBD, tvorby třísky a drsnosti povrchu. Dále byly popsány nejpoužívanější řezné materiály a v poslední části byly popsány povlakovací metody CVD a PVD. V experimentální části bylo měřeno silové zatížení při soustružení. Bylo testováno osm břitových destiček ze slinutých karbidů od firmy SECO TOOLS. Během testování byly měřeny dodatečné hodnoty drsnosti povrchu a odebírány vzorky třísky. Z vyhodnocených dat silového zatížení byly tanoveny optimální řezné podmínky pro obrábění hlavňových ocelí a nejvhodnější typ břitové destičky.
|
|
|
Model profilu povrchu obrobku obrobeného válcovou obvodovou frézou
Horváth, Ľudovít ; Kubík, Roman (oponent) ; Zemčík, Oskar (vedoucí práce)
V teoretickej časti sa diplomová práca zaoberá frézovaním a popisovaním parametrov profilu povrchu. V praktickej časti rieši model profilu povrchu materiálu obrobeného valcovou obvodovou frézou a jeho vyhodnotenie. Pre vyhodnotenie boli použité jednak údaje získané z počítačového model povrchu materiálu a jednak údaje získané meraním na skutočnom profile povrchu, ktorý vznikol obrobením daného materiálu valcovou frézou s priemerom 45 mm.
|
|
|
Depozice a charakterizace tenkých vrstev a jejich analýza za pomoci skenovací elektronové mikroskopie
Kiška, Roman ; Moravčík, Igor (oponent) ; Čupera, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá metodami nanášení tenkých vrstev, a to zejména metodou PVD a CVD. Součástí práce byla i experimentální část, kde byly nedeponovány dva vzorky metodou magnetronového naprašování a nanášením z plynné fáze. Cílem práce bylo porovnat jejich materiálové vlastnosti se vzorky průmyslově vyrobenými, měřena byla jejich tvrdost, adheze, drsnost a tloušťka. Teoretická část se zabývá chemickou a fyzikální podstatou různých metod depozice tenkých vrstev a popisem materiálových vlastností, které jsou u tenkých povlaků podstatné. Praktická část zahrnuje popis depozičních procesů a použitých charakterizačních technik.
|
|
|
Faktory ovlivňující kvalitu obrobené plochy po frézování
Černý, Libor ; Jaroš, Aleš (oponent) ; Fiala, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výslednou kvalitou povrchu za proměnlivých pracovních podmínek při frézování. První část práce se věnuje definici kvalitativních parametrů, popisujících vlastnosti povrchu. V návaznosti na to je stručné vysvětlení týkající se měření řezných odporů. Práce je doplněna experimentálním ověřením pomocí čelního frézování a jeho následným vyhodnocením. Cílem experimentu je zjistit závislost jakosti povrchu a velikosti řezných odporů na proměnlivých pracovních podmínkách stroje, které nejsou běžnou součástí výrobních postupů.
|
|
|
Měření drsnosti pomocí kruhoměru
Šrůt, Petr ; Hammer, Miloš (oponent) ; Jankových, Róbert (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá měřením drsnosti povrchu na kruhoměru Talyrond TR595S. Jejím cílem bylo rozšíření možností měření na tomto kruhoměru. Hlavním přínosem práce je vytvoření návrh postupu měření drsnosti součástí v horizontální, vertikální rovině. Práce rovněž obsahuje postup měření kruhové drsnosti součásti včetně výpočtu nejistoty měření.
|
|
|
Vliv povlakování na lomové chování ledeburitické oceli
Šafář, Martin ; Jurči,, Peter (oponent) ; Hadraba, Hynek (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá nástrojovou ocelí Vanadis 6. Popisuje přípravu vzorků pro zkoušku tříbodovým ohybem, pomocí kterého je zkoumán vliv drsnosti povrchu, vliv nitridace, povlakování a duplexního povlakování na lomové chování ledeburitické oceli. Především je zkoumána pevnost v ohybu a celková energie potřebná do lomu. Součástí práce je i zmapování a měření drsnosti povrchu jednotlivých povlaků. Toto měření je prováděno na konfokálním mikroskopu.
|
|
|
Vliv reologických vlastností nátěrových hmot na transparetní povrchové úpravy
Karadinović, Ana
Diplomová práce se zabývá zjišťováním vlivu reologických vlastností nátěrových hmot na vlastností povrchové úpravy. Hlavní analyzované reologické vlastností byly viskozita a výtoková doba nátěrových hmot. Byly použity vodou ředitelná, vosková a polyuretanová nátěrová hmota. Cílem bylo stanovit vliv teploty a ředění nátěrových hmot na jejich reologické vlastností. Použité nátěrové hmoty byly připraveny s různými vlastnostmi a naneseny na různé podklady. Dále byly provedeny laboratorní zkoušky chemické, fyzikálně-mechanické a vzhledové. Na základě výsledků laboratorních zkoušek byl vyhodnocen vliv reologických vlastností nátěrových hmot na vlastnosti povrchových úprav.
|
|
|
Hodnocení jakosti laserových řezných ploch
Krejčiřík, Marek ; Sigmund, Marian (oponent) ; Kubíček, Jaroslav (vedoucí práce)
Řešeným problémem této diplomové práce, jak plyne i z jejího názvu, byl popis a zhodnocení technologie CO2 a fiber laserového dělení a následné porovnání s technologiemi plazmového a kyslíkového dělení, které popisuje norma ČSN EN ISO 9013. Pro práci byly použity vzorky vysokopevnostní jemnozrnné oceli IMEX 700 s mezí kluzu 690 MPa, kdy následně bylo u těchto vzorků provedeno hodnocení výsledné jakosti. Práce je rozdělena do dvou částí – teoretické a experimentální. V teoretické části byla věnována pozornost hlavní náplni diplomové práce, laseru. Mimo jiné byl diskutován i princip plazmového a kyslíkového dělení, u nichž byl v experimentu proveden rozbor a srovnání řezných hran vzorků vyřezaných právě těmito metodami. V neposlední řadě byla v teoretické části rozebrána i podstata povrchové drsnosti, materiálové tvrdosti a způsoby jejich měření. V experimentální části byly zhodnoceny výsledné řezy po laserovém, plazmovém a kyslíkovém dělení, které byly následně porovnány. U jednotlivých řezů byla porovnávána drsnost, a za pomoci normy ČSN EN ISO 9013 byly tyto naměřené hodnoty zařazeny do příslušných jakostních tříd. Další sledované parametry byly tepelné ovlivnění řezné spáry, šířka tepelně ovlivněné oblasti a průběh tvrdosti. V závěru byly diskutovány a shrnuty poznatky a výsledky získané v experimentální části. Zkoumané technologie byly porovnány z hlediska ekonomického i z hlediska výsledné jakosti řezu. Jako nejlepší možná volba dělení po kvalitativní i ekonomické stránce bylo na základě experimentu stanoveno fiber laserové dělení.
|
host ::
RSS.