Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 69 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Raphidiopsis raciborskii - hlavní producent cylindrospermopsinu
Těšínská, Pavlína ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Raphidiopsis raciborskii je globálně rozšířený druh sinice, který tvoří vodní květ a který se v posledních dvaceti letech nalézá stále častěji ve sladkovodních lokalitách mírného pásma, což je pozoruhodná expanze z původně tropických oblastí. Schopnost tohoto druhu produkovat zdraví nebezpečné cyanotoxiny, cylindrospermopsin a saxitoxin, z ní dělá stále častěji zkoumanou sinici. Cílem této bakalářské práce je shrnout dosavadní poznatky o Raphidiopsis raciborskii, především z oblastí ekologie a fytogeografie tohoto druhu, a také dostupné informace o cyanotoxinu cylindrospermopsinu, který R. raciborskii vedle dalších druhů sinic produkuje. U cylindrospermopsinu se zaměřuji hlavně na chemickou strukturu této molekuly, biosyntézu, toxicitu, metody detekce a metody odstranění z pitné vody.
Fylogeografie gekonů rodu Bunopus (Squamata, Gekkonidae) na Arabském poloostrově
Pola, Lukáš ; Šmíd, Jiří (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent)
Arabský poloostrov představuje most mezi třemi kontinenty, Evropou, Asii a Afrikou a zároveň mezi dvěma zoogeografickými oblastmi, Palearktickou a Afro-tropickou (Etiopskou). Je proslulý svou bohatostí a endemicitou nejen mezi gekony, ale mezi šupinatými plazy obecně. Vedle impozantních endemických druhů v horách jsou i takové, které jsou hojně rozšířeny napříč celým Arabským poloostrovem (pan-arabské rozšíření) a z hlediska výzkumu zůstávají opomíjenými. Mezi arabskými gekony jsou ideálním příkladem gekoni rodu Bunopus, jejichž systematika a taxonomie je problematická, ačkoli se vyskytují široce po celém poloostrově. Ve snaze odpovědět na otázku možné kryptické diverzity těchto gekonů na Arabském poloostrově byla zrekonstruována fylogenetická pozice více než 80 vzorků pokrývajících převážnou část arabského areálu rozšíření, na základě sekvencí fragmentů dvou mitochondriálních (12S rRNA a COI) a dvou jaderných (RAG2 a c-mos) genů. Pro vizualizaci genealogických vztahů byly ze sekvencí jaderných genů zrekonstruovány haplotypové sítě. Výsledky fylogenetických analýz ukazují, že v porovnání s kryptickou diverzitou, jež byla dříve zjištěna na členitém území Íránu, je celý Arabský poloostrov obýván pouze dvěma liniemi, které v obou studovaných jaderných genech sdílí alely. Relativní genetickou...
Ecology and Taxonomy of limno-terrestrial diatoms from East Antarctica.
Bishop, Jordan ; Kopalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hutňan Chattová, Barbora (oponent) ; Jüttner, Ingrid (oponent)
Rozsivky jsou jednobuněčné fotosyntetické eukaryotní organismy významně přispívající ke globální primární produkci. Zároveň v Antarktidě patří mezi druhově nejrozmanitější skupinu organismů. Z pohledu biogeografie, Antarktidu tradičně dělíme na tři oblasti a to subantarktickou, přímořskou a kontinentální Antarktidu. Nové taxonomické revize rozsivek v subarktické a přímořské oblasti v nedávné době odhalily řadu endemických druhů, které byly v minulosti špatně určeny a zařazeny mezi kosmopolitní druhy. Nejen v rámci kontinentální Antarktidy vedla tato taxonomická nepřesnost například ke zkresleným závěrům v rámci environmentálních faktorů ovlivňujících společenstva limno-terestrický rozsivek. Tato znalost je důležitá vzhledem k použití rozsivek jako regionálních bioindikátorů pro změnu životního prostředí. Cílem této disertační práce byla revize rozsivkové flóry kontinentální Antarktidy a stanovení faktorů, které tyto společenstva strukturují ve dvou historicky a biologicky významných lokalitách východní Antarktidy, Vestfold Hills a Windmill Islands. Popis nového rodu Sabbea bylo provedeno u dlouho špatně zařazeného druhu, Sabbea adminensis, který se vyskytuje v oblasti Vestfold Hills a McMurdo Sound Region, kde byl zdrojem taxonomického zmatku již od počátku 20. století (kapitola 2). V rámci revize...
Fylogeneze, diverzifikační dynamika a biogeografie gekonů rodu Hemidactylus
Janák, Vojtěch ; Šmíd, Jiří (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
Hemidactylus je druhým nejpočetnějším rodem gekonů, který navíc dobře vystihuje většinu charakteristik této skupiny, jako je téměř celosvětové rozšíření nebo vysoká druhová diverzita. V nedávné době bylo popsáno mnoho nových druhů, jejichž počet se tak zdvojnásobil. Ukazuje se, že ačkoliv v posledních letech úroveň znalostí o tomto rodu výrazně vzrostla, stále existují nevyřešené otázky ohledně vztahů mezi hlavními klady i v rámci menších skupin. Cílem práce je shrnout současné znalosti o fylogenezi a biogeografii rodu a jeho podskupin.
Evolution, biogeography and systematics of moss-inhabiting flea beetles (Coleoptera: Chrysomelidae: Galerucinae)
Damaška, Albert ; Fikáček, Martin (vedoucí práce) ; Bezděk, Jan (oponent)
Dřepčíci (Alticini) jsou vysoce diversifikovanou skupinou mandelinkovitých brouků (Chrysomelidae). Na 8 000 známých druhů v asi 560 popsaných rodech se vyskytuje po celém světě, s výjimkou Antarktidy. Nejčastěji se dřepčíci živí okusem listů cévnatých rostlin, podobně jako je tomu u většiny ostatních mandelinek. Řada studií z posledních let ovšem poukázala na fakt, že na světě existuje množství různých druhů dřepčíků, kteří se živí mechem. Mechoví dřepčíci jsou zpravidla brouci velmi specializovaní a často sdílejí řadu podobných znaků, jako je například ztráta křídel, kompaktní tělesná stavba nebo více či méně paličkovitá tykadla. Jejich fylogenetická pozice však byla dosud záhadou. V této práci jsem provedl fylogenetickou analýzu 14 známých rodů dřepčíků vázaných na mech a listovou hrabanku, které jsem zahrnul do datasetu, obsahujícího řadu dalších rodů dřepčíků. K analýze jsem sekvenoval dva mitochondriální a dva jaderné geny, které byly použity v předchozích fylogenetických studiích (Ge et al. 2012; Nie et al. 2017). Navíc jsem do datasetu přidal některé rody nemechových dřepčíků z neotropické oblasti, protože předchozí studie obsahovaly hlavně rody z orientální oblasti. Přestože analýza nerozřešila nejhlubší divergence v rámci dřepčíků a fylogenetická pozice některých rodů nebyla rozřešena, ukázala...
Populační genetika včel
Beranová, Tereza ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Munclinger, Pavel (oponent)
Včely jsou jednou z hospodářsky nejdůležitějších skupin hmyzu, která se podílí na opylování zemědělských plodin. Tato bakalářská práce je rešerší článků, které se zabývají genetickou rozmanitostí včel (Apoidea, Anthophila) a faktory, které tuto genetickou diverzitu ovlivňují. Představuje vlivy jak antropogenních faktorů, jako je urbanizace, intenzifikace zemědělství, fragmentace krajiny, tak neantropogenních faktorů, které zahrnují změny klimatu a přirozených podmínek, dopady napadení parazity a patogeny na populace včel. Část bakalářské práce tvoří všeobecný přehled o životě včel a uvedení do základů populační genetiky. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, jak rozsáhlá je problematika úbytku opylovačů, zejména volně žijících včel s předložením základního přehledu metod, které se v těchto studiích využívají. Klíčová slova: populace, DNA analýza, ohrožení, zachování genetické rozmanitosti, včely, biogeografie
Využití webových map zaměřených na biogeografii ve výuce na střední škole
Benešová, Markéta ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Havelková, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje výuce biogeografie na středních školách a jejímu obohacení za využití webových map. Součástí práce je základní souhrn informací o biogeografii a webových mapách a analýza jejich začlenění do výuky podle českých kurikulárních dokumentů. Dále práce přináší přehled webových map, které se věnují biogeografii. Tyto webové mapy jsou pro větší přehlednost roztříděny do několika kategorií. Z nalezených webových map je následně vybráno pět nejvhodnějších z pohledu zařazení do výuky biogeografie na středních školách, které jsou podrobněji popsány z hlediska obsahu a možnosti využití a také zhodnoceny pomocí hodnoticí tabulky. Ke každé z těchto pěti webových map je navržena vzorová úloha do výuky, sloužící jako inspirace pro učitele. Klíčová slova: biogeografie, webové mapy, střední škola
Biogeografie Balkánského poloostrova a přilehlých oblastí: historický vývoj a současné členění
Žďárská, Kateřina ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Král, David (oponent)
Cílem této práce je shrnutí historie a vývoje oblasti Mediteránu, a následný popis a porovnání biogeografických oblastí Balkánského poloostrova a přilehlých oblastí. Balkánský poloostrov se nachází ve střední až východní části Mediteránu, jenž je specifický nejen komplexním paleogeografickým vývojem, ale i současným výskytem a rozšířením organismů a vysokým endemismem. Distribuce a vývoj organismů zde byla ovlivněna mnoha faktory. Například orogenezí, fragmentací praoceánu Tethys v Miocénu (16 - 18 Ma), následným vznikem a vývojem moře Paratethys a Messinskou salinitní krizí (MSK, 5.97 - 5.33 Ma), při které došlo k významným ekologickým změnám v celé oblasti Mediteránu. V tomto období se tvořily pevninské mosty, jež umožňovaly migraci druhů mezi Eurasijskou, Africkou a Arabskou litosférickou deskou. Významným obdobím podílejícím se na dnešní podobě Mediteránu je také Kvartér. Období, kdy je oblast ovlivňována klimatickými oscilacemi, jež vyústily ve střídání glaciálů a interglaciálů. Následkem těchto oscilací kolísala mořská hladina, vytvářely se různé typy refugií a docházelo k cyklické změně vegetačních pásů.
Factors influencing butterfly diversity of the species-rich Submediterranean region
BARTOŇOVÁ, Alena
Disertace (v angličtině) se zabývá historií, současným stavem a ochranou motýlí diverzity submediteránních trávníků a palearktických stepí. Práce je uvedena rešerší na téma historie stepního biomu v Eurasii v průběhu třetihor a čtvrtohor. Skládá se ze tří studií. První studie popisuje motýlí společenstva a biotopové preference specializovaného stepního motýla Proterebia afra ve dvou reliktních stepních oblastech na Balkáně. Druhá a třetí studie jsou založeny na genetických datech a vzorcích z celých areálů rozšíření, a zabývají se fylogeografií dvou stepních motýlů, P. afra a Pseudophilotes bavius, kteří osidlují irano-anatolský region, Balkán a také severněji umístěné palearktické stepi.
Soubor didaktických pomůcek pro samostatnou práci učitele se skupinou dětí v zoo
HLADKÁ, Alžběta
V rámci této diplomové práce vznikl výukový program "Pouští a prérií" zaměřený na vybrané savce a jejich geografický výskyt. Jeho součástí je sada didaktických materiálů a pomůcek pro samostatnou aktivitu učitele se skupinou žáků 2. až 5. třídy ZŠ v Zoo Hluboká. V práci jsou nejdříve popsány cíle, význam a výhody vzdělávání v zoologických zahradách včetně zaměření na Zoo Hluboká. Dále seznamuje s výukou biogeografie jako součásti RVP, s různými pojetími této problematiky a s kontextovým modelem učení. Po stručné charakteristice savců a jejich anatomii v závislosti na prostředí následují podrobnější informace o vybraných savcích. Vytvořený soubor obsahuje informace a pomůcky, které přímo u expozic jednotlivých zvířat názorně přiblíží žákům charakteristiku daných savců, zajímavosti o nich a jejich adaptaci na dané prostředí, ve kterém žijí. Dále jsou v něm popsány metodické pokyny pro učitele a rovněž obsahuje pracovní list včetně řešení. Součástí je i mapa zoo s vyznačenými klíčovými stanovišti vzdělávacího programu. Celý soubor bude k dispozici na pokladně zoo. Je možná i předchozí příprava z materiálů na webu zoo.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 69 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.