|
|
Struktura a vlastnosti svarového spoje rotoru parní turbíny
Machala, Jan ; Hutařová, Simona (oponent) ; Juliš, Martin (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá posouzením strukturně-mechanických vlastností svarového spoje rotoru parní turbíny. Experimentálním materiálem svarového spoje je nízkolegovaná ocel 30CrMoNiV5-11 ve stavu po umělé degradaci. Teoretická část je literární rešerší dané problematiky se zaměřením na svařitelnost různých druhů ocelí používaných v energetickém průmyslu, na metalurgické pochody při svařovaní a obsahuje přehled nejdůležitějších metod svařování. Velká pozornost je věnována hodnocení kvality svaru podle příslušných norem a také destruktivnímu i nedestruktivnímu zkoušení svarových spojů. V experimentální části bakalářské práce bylo provedeno měření tvrdosti a mikrotvrdosti svarového spoje metodou dle Vickerse a vyhodnocení mikrostruktury metodami světelné mikroskopie. Získané hodnoty a informace o vlastnostech materiálu po umělé degradaci byly konfrontovány s již dříve získanými experimentálními výsledky ve výchozím stavu (po vyžíhání).
|
|
|
Současné trendy v metodách měření tvrdosti
Brzobohatý, Tomáš ; Doležal, Pavel (oponent) ; Hutařová, Simona (vedoucí práce)
Cílem práce je vytvořit přehled současných metod v oblasti měření tvrdosti a podrobněji některé metody popsat. Práce se nejprve zabývá zástupci standardních a léty prověřených metod měření a vyhodnocování tvrdosti, které nachází uplatnění i dnes. Dále jsou zde uvedeny metody, které se objevily v časech nedávných, a zdali budou opravdu životaschopné, ukáže až čas.
|
|
| |
|
|
Vliv zpevňování výbuchem na strukturu a vlastnosti Hadfieldovy oceli z hlediska užití v železniční dopravě
Havlíček, Petr ; Podrábský, Tomáš (oponent) ; Nesvadba,, Petr (oponent) ; Schmidtová,, Eva (oponent) ; Stránský, Karel (vedoucí práce)
Vysokolegovaná austenitická manganová ocel – Hadfieldova ocel – se díky své dobré otěruvzdornosti pracovního povrchu při zachování vysoké houževnatosti středové části využívá pro odlitky srdcovek. Srdcovky jsou nejvíce dynamicky zatěžovaný díl železničních výhybek. Díky nízké povrchové a podpovrchové tvrdosti dochází v prvních fázích od vložení do trati k plastické deformaci a rychlému opotřebení pojížděných ploch srdcovek. Jednou z možností, jak povrchovou a podpovrchovou tvrdost zvýšit a zajistit tak zlepšení rozměrové stability včetně navýšení životnosti srdcovek, je zpevnění jejich horních pojížděných ploch výbuchem. Tato technologie spočívá v detonaci trhaviny v bezprostřední blízkosti pojížděného povrchu srdcovky vyvolávající vysokotlakou rázovou vlnu extrémně krátkého trvání, jejíž průchod způsobí plastickou deformaci ve struktuře materiálu. Práce se zabývá analýzou vlivu zpevnění výbuchem na strukturu a vlastnosti Hadfieldovy oceli. Na vzorcích zpevněných výbuchem je měřena povrchová a podpovrchová tvrdost, provedena mikroskopická a rentgenostrukturní analýza, včetně TEM analýzy transmisním elektronovým mikroskopem. Součástí práce je také experimentální testování charakteristik včetně vyhodnocení výsledků kontaktně – únavového zatížení vzorků Hadfieldovy oceli zpevněných výbuchem. V poslední části experimentů jsou uvedeny výsledky dlouhodobého sledování vlastností, povrchové tvrdosti a opotřebení pojížděných ploch srdcovky zpevněné výbuchem a vložené do železniční sítě v ČR.
|
|
|
Vliv struktury a tepelného zpracování na vlastnosti ložiskových ocelí
Pytlíčková, Kateřina ; Dočkal, Ing, Michael (oponent) ; Věchet, Stanislav (vedoucí práce)
Tepelné zpracování ovlivňuje strukturu i vlastnosti zpracovávaného materiálu. Dobré tepelné zpracování ložiskových ocelí má zajistit výslednou tvrdost matrice 60 – 65 HRC, přičemž struktura má být tvořena popuštěným jemným jehlicovitým martenzitem s určitým podílem zbytkového austenitu. Karbidy mají být rovnoměrně rozloženy, nesmí tvořit karbidické síťoví a karbidickou řádkovitost. Kvalitu ložiskových ocelí také ovlivňuje obsah a morfologie vměstků v matrici. V této diplomové práci byly zvoleny různé podmínky tepelného zpracování s cílem vybrat optimální. Tyto mají zajistit dokonalou martenzitickou transformaci a prokalení celého průřezu součásti. Jako zcela nevyhovující se ukázalo být kalení z teploty 760 °C – 770 °C. Při této teplotě byla výsledná struktura feriticko-perlitická, neboť martenzitická transformace vůbec neproběhla. Nepříznivý vliv na výslednou strukturu a vlastnosti měla i příliš dlouhá výdrž na kalící teplotě. Struktura byla v tomto případě tvořena velmi hrubým jehlicovitým martenzitem. Zhrubnutí jehlic místy přesahovalo maximální přípustný stupeň. Ve struktuře bylo možno pozorovat i částečně rozpuštěné globulární karbidy. Optimálního tepelného zpracování se dosáhne kalením z teplot 850 °C – 870 °C a následným popouštěním při teplotě 220 °C. Výsledná struktura zcela vyhovuje výše uvedeným požadavkům. Toto tepelné zpracování lze doporučit pro technickou praxi.
|
|
|
Povrchové kalení ocelí vláknovým YbYAG laserem
Hromada, Martin ; Daněk, Ladislav (oponent) ; Mrňa, Libor (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na povrchové kalení laserem pomocí vláknového Yb:YAG laseru. Experiment je založen na zakalení jednotlivých vzorků z oceli 12 050 při různých parametrech vzdálenosti a rychlosti pohybu laserové hlavy. V teoretické části je nejprve popsán princip laseru, poté druhy laserů, využití laseru v průmyslu, druhy kalení a způsoby měření tvrdosti. V praktické části jsou nejprve vyhodnoceny snímky makrostruktury, mikrostruktury a naměřené hodnoty tvrdosti dle Vickerse. V závěru byl proveden rozbor výsledků laserového kalení a následně byly vybrány vhodné kalící parametry.
|
|
|
Tepelné zpracování nástrojových ocelí
Tobolík, Stanislav ; Pacal, Bohumil (oponent) ; Molliková, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlastnostmi ledeburitické chrom-vanadové nástrojové oceli po tepelném zpracování. Teoretická část obsahuje charakterizaci ledeburitických ocelí, možnosti jejich výroby a tepelného zpracování. Dále jsou stručně popsány principy použitých zkušebních metod. Praktická část je zaměřená na popis výsledků dvanácti skupin vzorků, s různým tepelným zpracováním. Výsledky jsou poté porovnány v konečné diskuzi.
|
|
|
Tepelné zpracování hliníkových odlitků
Mátl, Vojtěch ; Pernica, Vítězslav (oponent) ; Kaňa, Václav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem tepelného zpracování hliníkových odlitků. První část práce je tvořena přehledem slévárenských slitin a používaných technologií výroby odlitků, za kterými následuje popis tepelného zpracování. Ve druhé části je popsán experiment, zkoumající vliv podmínek při vytvrzování na výsledné vlastnosti hliníkové slitiny.
|
|
|
Charakterizace tepelně zpracovaných Ni-P povlaků s různými obsahy fosforu.
Žilinský, Martin ; Kosár, Petr (oponent) ; Wasserbauer, Jaromír (vedoucí práce)
Cílem této práce byla charakterizace tepelně vytvrzených bezproudově deponovaných nikl–fosforových povlaků o různém obsahu fosforu. V teoretické části této práce, je pojednáno o substrátu pro nikl–fosforový povlak, tedy o slitině AZ91. Dále je rozebírán nikl–fosforový povlak, konkrétně jeho depozice na substrát, složky niklovacích lázní a jejich vliv na obsah fosforu v deponovaném povlaku. Pozornost je věnována také struktuře tohoto povlaku v závislosti na obsahu fosforu. Dále je pojednáno o tepelném vytvrzování a jeho vlivem na tvrdost tohoto povlaku. Na konci teoretické části je popsán současný výzkum v oblasti nikl–fosforových povlaků. V experimentální části této práce je popsán postup předúpravy vzorků a jejich následná charakterizace. Pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu byl stanoven obsah fosforu v tepelně vytvrzených povlacích. Dále byla měřena mikrotvrdost tepelně vytvrzených nikl–fosforových povlaků. A pomocí rentgenové difrakční analýzy byla stanovena mikrostruktura a velikost krystalitů přítomných fází, vyskytujících se v povlacích po tepelném vytvrzení.
|
|
| |
host ::
RSS.