Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 47 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Figlovská, Petra ; Zíka, Vratislav (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem obytného souboru na ul. Pastviny v Brně - Komíně. Terén na většině parcely pomalu stoupá, ve východní části je stoupání prudké. Tato část je využita jako zahrádky. Rovnější část je určena k zastavění 26 rodinnými domy, většina z nich je navržena jako řadová. Každý dům má garáž zpřístupňující pozemek a plochou vegetační střechu.
Vývoj výstavby rezidenčních nemovitostí v městě Poličce
Kopecká, Ludmila ; Kosová, Jaroslava (oponent) ; Klika, Pavel (vedoucí práce)
Hlavním úkolem této diplomové práce je popsat vývoj výstavby rezidenčních nemovitostí v městě Poličce. Jedná se o zachycení stavebního vývoje rezidenčních nemovitostí od založení města po současnost. V práci popisuji stavby, významné budovy a bytové komplexy. Práce ukazuje, jak se město vyvíjelo a rozrůstalo. V první části popisuji historii lokality až po dnešní dobu. V části druhé popisuji několik budov a bytových komplexů charakteristických pro město. Těmito objekty se snažím přiblížit vývoj výstavby v jednotlivých obdobích. V poslední části se zabývám aktuálním územním plánem a možnostmi další výstavby. V práci uvádím výkresy map daného území, historické i současné fotografie vybraných rezidenčních nemovitostí i důležitých staveb.
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Kisová, Barbora ; Foretník, Jan (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Cílem bylo navrhnout obytný soubor, který zapadá do rozvolněné stávající okolní zástavby a nesnaží se za každou cenu vybočovat svou originalitou. Navržený soubor se skládá z jasně definovaných hmot orientovaných rovnoběžně s vrstevnicemi. Stídají se řady atriových a řadových domu. Prostor mezi nimi tvoří netypický prostor odprostněný od automobilové dopravy. Součástí návrhu je veřejný odpočinkový prostor umístěný na trase na Palackého vrch.
Rodinný dům v Československu po roce 1945
Dočekalová Klimešová, Lenka ; Hrubý, Jan (oponent) ; Bacová, Andrea (oponent) ; Šlapeta, Vladimír (vedoucí práce)
Hlavní část dizertační práce analyzuje formu řadové zástavby v Československu v rozsahu let 1945-1990. Hledá její původní kořeny, nové principy jejího utváření a charakteristické typy. Záměrem bylo najít odpověď na otázku, kde spočívají její hodnoty, neboť státem plně řízená typizace negativně ovlivnila podobu průměrného řadového domu. Otázka hledání kvalit přibližuje předválečný vývoj řadových forem a zkoumá paralely mezi soubory soudobými a sedmdesátých let. Problematika je zasazena do širší-ho rámce bytové politiky státu a jejího vlivu na charakter nové zástavby. Práce se především soustřeďuje na období sedmdesátých let, kdy výstavba ro-dinného bydlení vrcholila. Stěžejní část analyzuje tři vybrané soubory řadových domů ze sedmdesátých let. Přitom vychází ze studia dostupné projektové dokumentace, kterou zpřístupnily archivy stavebních úřadů. Vybrané soubory jsou posuzovány z hlediska utváření veřejného prostoru a nových typů řadových domů. Práce upozorňuje na rozmanitost typologické formy řadových domů tohoto období. Poslední část je věnována charakteristice řadových domů postavených po roce 1990. Práce shrnuje příčiny vzniku negativních jevů v příměstských lokalitách a na příkladu typových řadových domů ukazuje jejich proměnu. Na několika vybraných soubo-rech analyzuje nové přístupy v urbanistickém zastavění rodinných domů. V souvislosti s novými koncepcemi zkoumá charakter veřejného prostoru a užité typy řadových domů. Závěr práce shrnuje proměnu řadového domu a jeho urbanistického zastavění od roku 1945 až po současnost a navrhuje další oblasti a problémy vhodné ke zkoumání. V příloze jsou dokumentovány urbanistické studie tří vybraných souborů ze sedmdesátých let, které dosud nebyly publikovány. Součást přílohy tvoří grafy, které hodnotí rozsah rodinné zástavby k bytové zástavbě, v rámci jednotlivých časových úseků od roku 1945 až po současnost.
Mezi hradbami a řekou
Holubová, Ivana ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo navrhnout architekturu pro bydlení spojující městský ráz historického centra města Vyškov s přírodním rázem řeky Haná. V navrženém areálu dominuje vlnitá řada rodinných domů (každý po 1 až 3 bytech), rozdělená na dvě části malým náměstím, kam jsou orientované plochy pro služby, ale také se tam nachází stávající zastávka MHD. Z tohoto otevřeného prostoru vybíhá nově navržená lávka přes řeku. Mezi řekou a navrženým bydlením se vlní promenáda, která vtahuje řeku do konceptu a vytváří bod zájmu nejen pro občany města. K většině domů přiléhá malá zahrádka orientovaná k řece. Byty jsou doplněny prostornými terasami s výhledem na řeku. Součástí návrhu je třípodlažní parkovací dům pro odklonění aut z dohledu a uvolnění plochy na povrchu. V jeho prvním podlaží je vyhrazen prostor pro stávající restauraci. Všechny navržené domy reagují na klasické tvary okolní zástavby (2 až 4 podlaží, sedlová střecha, řadové domy), ale s moderním rázem. Hlavním architektonickým prvkem jsou zapuštěné fasády orientované k řece, obložené dřevem, aby zdůraznily přírodní charakter místa, oproti tomu je zbytek fasád řešen klasickou omítkou, čímž odpovídá na městský výraz okolních budov.
Návrh sídelní struktury soudobého města v historickém prostředí.
Macholánová, Petra ; Obrtlík,, Jan (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší urbanistickou studii na území Červeného kopce, konkrétně v části území Stráň. Jde o lokalitu vedenou jako brownfield Kohnova cihelna. Návrh si klade za cíl využít maximálně potenciál této lokality, který spočívá v její blízkosti do centra města, sousedství s národní přírodní památkou, významnou plochou zeleně a výhledům, které toto místo díky své topografické situaci poskytuje. Na území 18 hektarů je navržena nová městská čtvrť, která by zacelila jednu z „brownfieldových děr“ na mapě města Brna a současně pomohla proti odlivu obyvatel na periferie města a vzniku urbanistických satelitů. Z četných průzkumů mínění obyvatel totiž vyplývá, že by rádi bydleli v blízkosti města, ale současně především mladé rodiny hledají klidnou lokalitu v blízkosti přírody a touží po vlastním domě. Proto je zde navržena kompaktní zástavba řadových domů, terasových viladomů a bloků bytových domů se soukromými vnitrobloky, doplněná kvalitním veřejným prostranstvím a občanskou vybaveností. Tato nová městská čtvrť by nabídla bydlení pro cca 3 500 nových rezidentů.
Rodinný dům v Československu po roce 1945
Dočekalová Klimešová, Lenka ; Hrubý, Jan (oponent) ; Bacová, Andrea (oponent) ; Šlapeta, Vladimír (vedoucí práce)
Hlavní část dizertační práce analyzuje formu řadové zástavby v Československu v rozsahu let 1945-1990. Hledá její původní kořeny, nové principy jejího utváření a charakteristické typy. Záměrem bylo najít odpověď na otázku, kde spočívají její hodnoty, neboť státem plně řízená typizace negativně ovlivnila podobu průměrného řadového domu. Otázka hledání kvalit přibližuje předválečný vývoj řadových forem a zkoumá paralely mezi soubory soudobými a sedmdesátých let. Problematika je zasazena do širší-ho rámce bytové politiky státu a jejího vlivu na charakter nové zástavby. Práce se především soustřeďuje na období sedmdesátých let, kdy výstavba ro-dinného bydlení vrcholila. Stěžejní část analyzuje tři vybrané soubory řadových domů ze sedmdesátých let. Přitom vychází ze studia dostupné projektové dokumentace, kterou zpřístupnily archivy stavebních úřadů. Vybrané soubory jsou posuzovány z hlediska utváření veřejného prostoru a nových typů řadových domů. Práce upozorňuje na rozmanitost typologické formy řadových domů tohoto období. Poslední část je věnována charakteristice řadových domů postavených po roce 1990. Práce shrnuje příčiny vzniku negativních jevů v příměstských lokalitách a na příkladu typových řadových domů ukazuje jejich proměnu. Na několika vybraných soubo-rech analyzuje nové přístupy v urbanistickém zastavění rodinných domů. V souvislosti s novými koncepcemi zkoumá charakter veřejného prostoru a užité typy řadových domů. Závěr práce shrnuje proměnu řadového domu a jeho urbanistického zastavění od roku 1945 až po současnost a navrhuje další oblasti a problémy vhodné ke zkoumání. V příloze jsou dokumentovány urbanistické studie tří vybraných souborů ze sedmdesátých let, které dosud nebyly publikovány. Součást přílohy tvoří grafy, které hodnotí rozsah rodinné zástavby k bytové zástavbě, v rámci jednotlivých časových úseků od roku 1945 až po současnost.
BROWNFIELDS - NOVÝ OBYTNÝ SOUBOR V HISTORICKÉM CENTRU BUČOVIC
Doláková, Pavlína ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Cílem urbanisticko-architektonické studie je návrh obytného souboru, který bude koncipován pro bydlení v rodinných a bytových domech. Jakožto území na rozhraní mezi železniční tratí a historickou zástavbou, kterou tvoří bučovický zámek, je práce zaměřena na začlenění bytové zástavby do tohoto místa a využití jedinečnosti okolí.
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Rolinc, Jan ; Zajíček, David (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Koncept vychází z možnosti dopravní obsluhy území, kdy je snahou co nejméně zatahovat automobily do centra místa. Díky izolaci aut vně souboru, dostává poloveřejný prostor přidanou hodnotu, kterou je obytná zahrada. Urbanistická struktura vytváří bloky, tzv. hnízda, která mají za úkol jasně definovat hierarchii venkovních prostor. Svým rozmanitým řazením, mohou vytvářet různé situace, kdy se před námi otvírá nádvoří, abychom zase mohli zapadnout mezi ulice a nechat se vést jejich strukturou. Velikost bloků vychází z optimální velikosti vnitrobloky utvářených venkovních prostor. Vzniká tak jasně definované místo jako je ulička, ulice, dvůr, háj či sad. Dvůr je situován do středu obytného prostoru a vytváří tak jeho centrum. Ten je doplněn o drobnou vybavenost obchodu. Do vnitrobloku jsou také situovány obytné zahrady pro zvýšení míry soukromí zdejších obyvatel. Další zahrádky jsou přimknuty ke stávajícím zahradám.
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Koťová, Marie ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Obytný soubor je navržen jako polouzavřený prostor, který se zároveň otevírá do volné krajiny. Proto vznikla snaha, aby byly jednotlivé domy citlivě zasazeny do terénu a jejich povrch byl z přírodních materiálů. Funkční náplň souboru je složena především z ploch čistého bydlení. Objekty se skládají z bytů a doplňkových prostor, jako jsou garáže, technické místnosti, kolárny, kočárkárny a sklepních kóji.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 47 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.