|
|
Náboženský život v československých věznicích v období komunistického režimu
Synek, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o československém vězeňství v letech 1948 - 1989 z pohledu náboženství. Zabývá se vývojem vězeňské duchovní služby, sleduje její zánik po únoru 1948 a popisuje, jakým způsobem vězni řešili zákaz praktikování náboženství ve věznicích. Dále se zaměřuje na náboženské perzekuce v komunistickém Československu, uvádí důvody, pro které byli příslušníci jednotlivých konfesí vězněni a ukazuje, jak se jejich víra promítala do každodenního vězeňského života. Autor poukazuje na soustředění duchovních do uzavřených oddělení, vysvětluje, co bylo jeho příčinou a snaží se vykreslit každodenní život těchto uzavřených komunit. Detailně popisuje, jak odsouzení praktikovali úkony, spojené s jejich vírou a zabývá se odlišnostmi jednotlivých konfesí. Práce se zamýšlí nad smyslem věznění mnoha set duchovních, řeholníků a laiků některých církví v komunistickém Československu. Zamýšlí se nad silou víry a přesvědčení, vystavené krutému fyzickému zacházení a psychickému nátlaku. Rovněž řeší otázku kolaborace, vztahy mezi příslušníky jednotlivých vyznání a mezi odsouzenými a dozorci. V závěru pak vykresluje, jak nábožensky založení lidé, kteří prošli komunistickými věznicemi a pracovními tábory, hodnotí tuto zkušenost a její důsledky pro jejich další život a působení.
|
|
|
Ekumenismus v díle Josefa Kubalíka
Chocenská, Vlasta ; Bouma, David (vedoucí práce) ; Houkal, Jan (oponent)
Diplomová práce "Ekumenismus v díle Josefa Kubalíka" podává přehled několika děl prof. dr. Josefa Kubalíka, která ovlivnila generace studentů katolického bohosloví. Autor byl profesorem fundamentální teologie na cyrilometodějské bohoslovecké fakultě ve druhé polovině 20. století a napsal mnoho knih, skript a článků v odborném tisku. K jeho nejvýznamnějším dílům patří skripta Theologia Fundamentalis, která jsou ještě pod vlivem manualistické, apologeticko-polemické teologie. Druhý vatikánský koncil však prof. Josef Kubalík plně akceptoval a napsal pro studenty skripta Ekumenická teologie a částečně opravil druhý díl skript Theologia Fundamentalis. Pro odbornou veřejnost překládal dokumenty II. vatikánského koncilu. Práce pro srovnání také uvádí pohled II. vatikánského koncilu a encykliky Ut unum sint na ekumenismus. Na závěr se konstatuje, že Kubalík rostl v otevřenosti a vstřícnosti k nekatolíkům, ale nedokázal úplně překročit sám sebe a změnit zaběhnutá schémata myšlení.
|
|
| |
|
|
Pohled na Písmo a hermeneutická východiska pro jeho výklad v různých křesťanských tradicích
Holeka, Matouš ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent) ; Hábl, Jan (oponent)
Disertace Matouše Holeky zkoumá rozmanité vykladačské metody Písma, na nichž se podílejí teologové z římskokatolické, pravoslavné a protestantské tradice. Jejich způsoby interpretace se nejvýrazněji projevují ve vztahu Písma a tradice, v historicko-kritické metodě a v politicko- kulturním čtení biblických textů. Tato témata pak v disertaci představují různé způsoby společného kritického čtení, kterým je vedle historicko-kritické metody také předkritická a ideologická kritika. Rozmanitost čtení disertace ozřejmuje nejprve na dokumentech Světové rady církví. Ukazuje, že rozdílný pohled na Písmo již dnes není příliš spojen s pohledem jednotlivých tradic, ale že ke společným/rozdílným čtením dochází spíše napříč nimi. Křesťané v rámci tradic také odkazují na své vlastní zdroje, u římských katolíků se jedná o církevní dokumenty, u pravoslavných o církevní otce a u protestantů o konfese. Jejich recepce ale v každé tradici zase potvrzuje rozmanitost. Stejně je tomu u teologické interpretace Písma, obracející se k minulým interpretacím a jejich regulaci, a u teologie osvobození a postkoloniální teologie, pro které je důležitá konkrétní situace každého čtenáře a které podporují neomezené výklady. Zde se ukazuje, že důležitou roli hraje zvláště kontext útisku, protože nad společným čtením se tu setkávají...
|
|
|
Náboženský život v československých věznicích v období komunistického režimu
Synek, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce)
Rigorózní práce pojednává o československém vězeňství v letech 1948 - 1989 z pohledu náboženství. Zabývá se vývojem vězeňské duchovní služby, sleduje její zánik po únoru 1948 a popisuje, jakým způsobem vězni řešili zákaz praktikování náboženství ve věznicích. Dále se zaměřuje na náboženské perzekuce v komunistickém Československu, uvádí důvody, pro které byli příslušníci jednotlivých konfesí vězněni, a ukazuje, jak se jejich víra promítala do každodenního vězeňského života. Autor poukazuje na soustředění duchovních do uzavřených oddělení, vysvětluje, co bylo jeho příčinou a snaží se vykreslit každodenní život těchto uzavřených komunit. Detailně popisuje, jak odsouzení praktikovali úkony, spojené s jejich vírou a zabývá se odlišnostmi jednotlivých konfesí. Práce se zamýšlí nad smyslem věznění mnoha set duchovních, řeholníků a laiků některých církví v komunistickém Československu. Zamýšlí se nad silou víry a přesvědčení, vystavené krutému fyzickému zacházení a psychickému nátlaku. Rovněž řeší otázku kolaborace, vztahy mezi příslušníky jednotlivých vyznání a mezi odsouzenými a dozorci. V závěru pak vykresluje, jak nábožensky založení lidé, kteří prošli komunistickými věznicemi a pracovními tábory, hodnotí tuto zkušenost a její důsledky pro jejich další život a působení.
|
|
|
Druhý vatikánský koncil a jeho následovníci
Poslední, Petra ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Ve své práci jsem se dopracovala k několika závěrům. Svatí otcové Jan XXIII., Pavel IV. a František, kteří následovali odkaz II. vatikánského koncilu a hlásí se k němu, jsou ve společnosti mnohem oblíbenější než papeži, kteří mají odlišný názor a k zatím poslednímu ekumenickému koncilu se nehlásí. Pro veřejnost je zcela klíčová otevřenost osobnosti a přístup papeže k modernizaci církve. Dalším zásadním aspektem pro dnešní církev je bezpochyby mediální svět.
|
|
|
Leuenberský synod v ČR
Zapletal, Aleš ; Vaňáč, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Pavel (oponent)
Leuenberský synod v ČR Bakalářská práce se zabývá leuenberským synodem v ČR, ekumenickou platformou sdružující denominace, které přijaly Leuenberskou konkordii (Církev bratrská, Církev československá husitská, Českobratrská církev evangelická, Evangelická církev metodistická, Slezská církev evangelická augsburského vyznání). Synod vznikl v roce 2000, jeho zasedání se konají každé dva roky a každá denominace je zastoupena čtyřmi delegáty. První kapitola práce představuje širší kontext problematiky zhodnocením historicko-teologického významu Leuenberské konkordie jako dokumentu, na jehož základě synod vznikl. Druhá kapitola se zabývá prvním zasedáním synodu v roce 2000, jeho statutem a jednacím řádem a dokumenty, které byly na tomto synodu přijaty. Třetí kapitola uvádí následující zasedání synodu a zaměřuje se vždy na téma zasedání, důležité dokumenty nebo rozhodnutí synodu. Rovněž jsou uvedena jména zvolených předsedů a místopředsedů. Čtvrtá kapitola nabízí vlastní autorovu reflexi činnosti synodu ve dvou desetiletích jeho existence a navrhuje možnosti, jak ji rozvíjet v dalších letech. Práce je založena na odborné teologické a historicko-teologické literatuře, církevním tisku, dokumentech leuenberského synodu v ČR a konzultacích se současnými či bývalými představiteli synodu. Klíčová slova...
|
|
|
Místo setkávání Travná mezi roky 1968 - 2004
Rosický, Aleš ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Pfann, Michael (oponent)
Tato práce se zabývá místem setkávání Travná od jeho založení do roku 2004. Hlavním záměrem práce je popsat, jaké vlivy působily na setkávání mládeže na Travné a jak setkání ovlivnily. Hlavním pramenem, ze kterého práce vychází, je několik rozhovorů, jež autor vedl s lidmi, kteří jsou s Travnou nějakým způsobem spjati. K jejich uskutečnění a zpracování bylo užito metod orální historie. Díky širokému záběru rozhovorů napříč zkoumaným obdobím se můžeme dozvědět také mnoho z historie mládežnických setkávání. Velký prostor je v práci věnován faráři Adolfu Petrovi, který stál u založení Travné i u mnoha dalších událostí se setkáváními spojenými. Další témata, která autor na základě rozhovorů vyhodnotil pro setkávání mládeže jako důležitá, jsou: různé druhy a projevy zbožnosti, práce na Travné, ekumenická a zahraniční spolupráce, doba socialismu a sociální práce na Travné. Autor se pokouší zařadit setkávání na Travné před rokem 1989 do kontextu ostatních církevních setkávání mladých v Československu. Dění na Travné v 90. letech se pak snaží uvést do kontextu nově se formujícího právního a ekonomického systému.
|
|
|
Bratr Roger Schutz a theologie, theologie a bratr Roger Schutz
Benešová, Irena ; Štefan, Jan (vedoucí práce) ; Vaňáč, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá postavou bratra Rogera Schutze, zakladatele křesťanské komunity v Taizé. Prostřednictvím analýzy vybraných Rogerových textů, příspěvků současných theologů a biografické literatury představuje jeho vztah k theologii a přináší argumenty pro podporu hypotézy, že bratra Rogera lze oprávněně považovat za theologa, který svým dílem obohatil theologické myšlení.
|
|
|
Postoj římsko-katolické církve k Delorsově iniciativě "Srdce a duše pro Evropu"
Kubiš, Vojtěch ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Cílem této práce je zkoumat příčiny zdrženlivého postoje římsko-katolické církve vůči Delorsově iniciativě Srdce a duše pro Evropu. Je přitom vycházeno z prvotního předpokladu, že by zapojení do iniciativy mohlo být pro církev výhodné. Vzhledem k apelu Jana Pavla II. na západní sekularizovanou společnost, aby se vrátila ke křesťanským kořenům, mohla římsko-katolická církev využít Delorsovy nabídky spolupodílet se na definování evropských hodnot a propagovat své učení v evropské politice. K zapojení římsko- katolické církve však nedošlo, a to ze dvou důvodů: zaprvé, papež dbal na pečlivé oddělení duchovních záležitostí od evropské politiky. Otázkou hodnot se měla zabývat církev, nikoliv evropské instituce. Zadruhé, Delorsova iniciativa byla pro římsko-katolickou církev nevýhodná z hlediska nastavení dialogu. Hlavním rysem debaty byla jednání na více úrovních (kombinace národních a nadnárodních setkání) a hledání širokého konsensu. Takový styl komunikace byl hierarchickému fungování římsko-katolické církve vzdálený. Pokud by se církev do iniciativy zapojila, její vyjednávací pozici by ztěžovala skutečnost, že by se musela přizpůsobit nové formě jednání, na kterou doposud nebyla zvyklá. Hlubší analýzou těchto dvou skutečností jsou vysvětleny důvody, proč se římsko-katolická církev nezapojila do...
|
host ::
RSS.