|
|
Hudební čas - jeho odklon od času fyzikálního
Oplištilová, Iva ; TICHÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; Šťastný, Jaroslav (oponent)
Ve své disertaci vycházím z rozli?ování ?asu hudebního, individuáln? pro?ívaného, a ?asu sdíleného, fyzikálního. Propojuji poznatky z experiment? kognitivních v?dc? s hudebn?-teoretickým p?ístupem. Sleduji kognitivní cestu od p?ijatého zvuku k hierarchické reprezentaci ?asové slo?ky hudby. Zam??uji se na pravd?podobné mechanismy, které umo??ují odklon hudebního ?asu od fyzikálního a na faktory, které je ovliv?ují. Na stran? hudebn?-teoretické se opírám o analytické prost?edky Obecné teorie segmentace a Teorie rekontextualizace D. A. Hanninen. Za rozhodující moment pro odklon hudebního ?asu pova?uji vnit?ní sdílení pulsu poslucha?e nebo interpreta s pulsem zn?jící skladby. Hranici pulsu uvádím do souvislosti s prospektivní a retrospektivní strategií vnímatele. Své úvahy odvíjím na ose mezi póly puls a gesto, tj. mezi plnou kinestetickou synchronizací s vn?j?ím, sdíleným ?asem a maximálním odklonem, závislém na individuálním zp?sobu vnit?ní reprezentace gesta. Vyslovuji hypotézu, ?e k odklonu hudebního ?asu dochází a? p?i retrospektivní strategii zpracování hudebních událostí.
Své teoretické úvahy a vhodnost vybraných analytických prost?edk? ov??uji na analýzách skladeb G. Griseyho, O. Messiaena, P. Kotíka, P. Grahama a A. Breiera. P?ipojuji i n?které teoretické úvahy t?chto skladatel?, ve kterých se zabývají prací s ?asem ve svých skladbách.
|
|
|
Pojem konsonance a disonance ve vlastní tvorbě i v tvorbě jiných skladatelů
Klusák, Martin ; LOUDOVÁ, Ivana (vedoucí práce) ; KURZ, Ivan (oponent)
První tři kapitoly této práce jsou shrnutím historických i současných teorií konsonance a disonance, které měly přímý vliv na mou tvorbu. Práce se zaměřuje na hudebně teoretické a akustické interpretace těchto dvou pojmů, ale obsahuje i dva netradiční pohledy na téma.
V poslední, čtvrté kapitole prostřednictvím úvah a rozboru svých skladeb seznamuji čtenáře s hlavními souvislostmi pojmů konsonance a disonance s mou tvorbou.
|
|
|
Generování akustické hudby pomocí algoritmických postupů
Dos Santos Agostinho Filho, Gilberto ; MRKVIČKA, Luboš (vedoucí práce) ; RATAJ, Michal (oponent)
Systematické kompoziční techniky byly využívány v průběhu celé historie Západní hudby, nicméně byl to až příchod osobních počítačů, který z algoritmické kompozice učinil běžnou součást soudobé hudební scény. V poválečném období došlo k rozvoji několika nových typů kompozičních technik (například využití náhody, stochastických modelů či číselných řad), které byly všechny silně ovlivněny rozvojem počítačové hudby. Práce analyzuje tři hlavní typy počítačových algoritmů, které bývají využívány za účelem vytváření hudební kompozice: algoritmy založené na pravidlu, stochasické postupy a umělou inteligenci. Hlavní pozornost je pak věnována vytváření akustického hudebního díla pomocí algoritmických postupů, zejména automatickému generování hudebních partitur a estetickým důsledkům spojeným s tímto druhem přístupu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Úvod do rytmického systému indické klasické hudby.
Reindl, Tomáš ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; HOŘÍNKA, Slavomír (oponent)
V této práci autor od základu vysvětluje principy, koncepty a formy rytmického systému indické klasické hudby, který je jedním z nejsofistikovanějších na světě. Jedná se o problematiku, o které v českém jazyce dosud žádná samostatná studie sepsána nebyla. Práce je rozdělena do dvou oddílů, ve kterých se samostatně pojednává o systému severoindickém (hindustánském), a jihoindickém (karnatickém), které sice vycházejí ze společných kořenů, jsou však mezi nimi i značné rozdíly. Pro každou z těchto dvou větví indické klasické hudby jsou detailně vysvětleny různé typy rytmických forem a jejich stavba, dále rytmické cykly (tála), způsoby jejich počítání a využití v praxi. Pro Indii je typická recitace rytmů pomocí speciálních slabik (bol), k jejichž pochopení je nezbytné seznámit se i se základy hry na bubny tabla a jejich tradičním repertoárem.
Autor sám se této problematice věnuje dlouhodobě, studoval ji přímo od indických učitelů. Jako hráč na bubny tabla tuto hudbu i prakticky provozuje a jako skladatel se těmito principy inspiruje.
|
|
|
Faktory ovlivňující formování harmonického pole
Zvěřina, Petr ; TICHÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; KVĚCH, Otomar (oponent)
V této práci se snažím o vymezení a diskuzi faktorů, které mají vliv na formování harmonického pole. Za hlavní faktory pokládám význam a váhu jednotlivých tónů či souzvuků, jejich vzájemné působení a uspořádání, a vztah k časové složce skladby. Kromě tohoto vymezení se snažím přijít na to, jakým způsobem tyto faktory zahrnout do úvah o harmonické složce skladby. V průběhu výkladu vymezuji obecné tektonické schéma, které vychází z teorie harmonického pole a představuje jeho nadstavbu. V další části práce diskutuji tradičně užívané termíny a snažím se rozklíčovat, jak se v nich uvedené faktory projevují. Pozornost jsem zaměřil jak na jevy klasické harmonie, tak na situaci v harmonii moderní. Nejčastěji jsem vycházel z textů Miroslava Filipa (Vývinové zákonitosti klasickej harmonie), Karla Janečka (Základy moderní harmonie, Tektonika) a Vladimíra Tichého (Harmonické pole). Třetí část práce se zaměřuje na rozbor tří odlišných skladeb od různých autorů (Mozart, Webern, Feldman). Pokusil jsem se analyzovat dění v těchto kompozicích na základě konstatovaných premis a dokázat tak aplikovatelnost svých myšlenek.
|
|
|
Vizualizace hudby v animovaném filmu
Ishida, Kaoru ; WANEK, Miroslav (vedoucí práce) ; MERTA, Vladimír (oponent)
Účel této práce je najít možnosti vizualizace hudby a zkoumat mistrovská díla vizuální hudby. Budou také zmíněny vztahy mezi uměním a pěti základními smysly - zejména sluchem a zrakem, aby se vyjasnilo, jak jinak hudba a obraz na člověka působí, dále různé pokusy vizualizace hudby v historii, animované filmy jako příklad vizuální hudby, a také skladatel, který skládal hudbu inspirací z obrazů a spisovatel, jehož dílo bylo ovlivněno hudbou. Ke konci je úvaha významu a smyslu vyjadřování jednoho druhu umění jiným uměleckým druhem.
|
|
|
Intonace a ladění specifika ladění ve smyčcovém kvartetu a rozdíly vůči sólové hře
Chudý, Karel ; HOŠEK, Jiří (vedoucí práce) ; Hošková, Dominika (oponent)
Následující práce je rozčleněna do dvou základních celků. První tvoří matematický a historický popis běžných, dostupných ladících systémů, jako jsou např. pythagorejské, dydimické, středotónové systémy či jiná dobře temperovaná ladění. Na základě těchto znalostí se v druhé části zabývám teoretickými úvahami o intonaci v ansámblové a sólové hře a jejich uvedení do praxe. Práce nemá za úkol naučit čtenáře hrát ?čistě?, ale spíše vézt k úvahám o různých možnostech v systémech ladění. Práce obsahuje též zvukovou přílohu, kompletní přehled intonačních systémů v tabulce a úplný přehled všech známých intervalů v evropské hudbě.
|
|
|
Nerovnoměrná ladění v historii a dnešní praxi
Scholleová, Barbora ; TŮMA, Jaroslav (vedoucí práce) ; ČERNÝ, Pavel (oponent)
Tato práce se věnuje historickým laděním. K jejich pochopení je nutné seznámit se s velikostmi přirozených intervalů vyplývajících z alikvotní řady. Je potřebné umět určit frekvenční poměr jakéhokoli intervalu a jeho velikost v centech.
Dále je nastíněno, proč neexistuje ideální ladění a že každé ladění je kompromisem, má jiné priority a možnosti využití.
Cesta k dnes široce rozšířenému rovnoměrně temperovanému ladění byla dlouhá, v průběhu historie se používalo mnoho nerovnoměrných temperatur. Základní typy jsou zde vyjmenovány a popsány.
V dnešní době jsou v souvislosti se snahou o historicky poučenou interpretaci historická ladění opět využívána. Staré hudbě dodají dobový charakter a mohou napomoci interpretovi k jasnější představě o obsahu skladby.
|
host ::
RSS.