|
|
The axe in the Early Middle Ages as a tool, weapon and symbol of the social status
Orgonášová, Ľudmila ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Práce se zaobírá zpracováním nálezů raně středověkých seker z území Moravy a Čech na základě dostupných publikací a v plné míře se o toto zpracování opírá v otázkách řemeslného, ale především bojového a symbolického využití tohto univerzálního nástroje. Cílem práce je seznámit čtenáře se základními typy slovanských seker, s jejich výrobou a výskytem na jednotlivých lokalitách, ale především s kontextem nálezových okolností a jeho intepretací ve vztahu k životu raně středověkého člověka. V poměrně menší míře je využitá výpověď dochovaných ikonografických a písemných pramenů a to zvláště v otázkách, které nejsou dostatečně poznatelné z archeologických nálezů a situací.
|
|
|
Bioarcheologie středověké populace střední Evropy: vztah zdravotního stavu, sociální diferenciace a výživy.
Kaupová, Sylva ; Velemínský, Petr (vedoucí práce) ; Smrčka, Václav (oponent) ; Polet, Caroline (oponent)
Práce se zabývá výživou a zdravotním stavem středověké populace Moravy (9. - 11. století) v kontextu společenských změn, zahrnujících rozvoj ekonomických a politických struktur, přijetí a rozvoj křesťanství, ale i následný úpadek státní struktury a opětovný populační rozvoj v průběhu mladohradištního období. Výživa byla hodnocena na základě stabilních izotopů uhlíku (δ13 C) a dusíku (δ15 N). Hodnoty izotopů δ13 C a δ15 N byly měřeny u souboru 189 dospělých jedinců obou pohlaví a 74 zvířat. V hodnoceném souboru byly zastoupeny dvě socio-ekonomicky odlišné populační skupiny (mocenská centra vs. jejich zázemí) a dvě časová období: velkomoravské období (9. - 10. století) a období mladohradištní (11. století). Hodnoty izotopů δ13 C a δ15 N byly měřeny i u dětí ve věku do šesti let z mikulčické akropole a jejího zázemí (Josefov) z důvodu studia délky kojení a věku odstavení dítěte. U nedospělých jedinců byla sledována přítomnost vybraných nespecifických stresových indikátorů (cribra orbitalia, porotická hyperostóza, endokraniální léze) a odečtena metrická data definující růst. U dospělých jedinců byl hodnocen zdravotní stav chrupu (přítomnost zubního kazu, periodontitidy, periapikálních lézí, intenzita zubní abraze), přítomnost cribra orbitalia a odhadnuta výška postavy. Hodnoty δ13 C a δ15 N souboru...
|
|
|
Entezopatie a fyzická aktivita u velkomoravské populace (9.-10. století) s přihlédnutím k sociální struktuře a životním podmínkám obyvatelstva.
Havelková, Petra ; Velemínský, Petr (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent) ; Macháček, Jiří (oponent)
6 ABSTRAKT Hodnocení entezopatií jako ukazatele prodělané pohybové zátěže je v současné době nedílnou součástí antropologie minulých populací. Vznik a výskyt entezopatií je vedle mechanické zátěže ovlivněn mnoha jinými faktory, mezi které patří především věk, různá onemocnění a traumata. Cíle, které řeší předkládaná práce lze rozdělit do dvou základních tematických okruhů. V metodické části jsem testovala dvě metody používané pro hodnocení entezopatií (Crubézy, 1988; Villotte, 2006) a sledovala vliv věku a fyzické zátěže na výskyt entezopatií u dokumentované, kosterní kolekce z Řecka. Hlavním cílem potom bylo vyhodnocení výskytu úponových změn u velkomoravské populace ze sídlištní aglomerace Mikulčice-Valy (9.-10. století) pomocí vybrané metody a následná interpretace dosažených výsledků s přihlédnutím k archeologickým poznatkům o dané lokalitě. Na základě pozorování míry shody mezi opakovanými hodnoceními jsem pro konečné hodnocení využila metodu Villotte (2006). U jedinců z recentní dokumentované kosterní kolekce jsem prokázala vliv věku na výskyt entezopatií. Vliv fyzické aktivity na výskyt entezopatií se nepodařilo prokázat, což je může být důsledkem nízkého počtu studovaných jedinců s manuálním a nemanuálním zaměstnáním. U jedinců z mikulčické sídlištní aglomerace jsem zaznamenala statisticky významný...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Velká Morava mezi Byzancí a latinským Západem
Vavřínek, Vladimír
Cílem činnosti cyrilometodějské misie nebylo začlenit Velkou Moravu do mocenské sféry byzantské říše, ale naopak vytvořením samostatné Moravské církevní organizace chtěla dosáhnout jeho nezávislost na bavorském episkopátu a tím i přispět k posílení samostatnosti moravského státu. Uznání papežské jurisdikce nad Moravou přesto neznamenalo zaujetí protibyzantského stanoviska, protože Konstantin-Cyril i Metoděj i nadále uznávali ideální svrchovanost byzantských císařů v křesťanském světě. Vytvoření slovanské literatury a zavedení slovanského jazyka do liturgie, což byl v té době počin přímo převratný, mělo vytvořit předpoklady pro samostatný tvůrčí kulturní vývoj Slovanů.
|
|
| |
host ::
RSS.