|
|
Vlivy kultury na pojetí duševních chorob.
Janíková, Martina ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Zoufalá, Marcela (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o sociokulturním aspektu duševní nemoci. Jejím cílem je postihnout, jakým způsobem se kultura podílí na utváření sdílených explanatorních modelů nemoci a činí tak z nestrukturovaných fyziologických jevů strukturovanou zkušenost. Obsahy, kterými tyto biologické kategorie naplňuje stojí v základu celého systému zdravotní péče, laických koncepcí, předsudků i specifického postavení duševně nemocných ve společnosti. Přitom právě vztah společnosti k jejím nonkonformním jedincům vypovídá mnoho o ní samé. Práce proto nastiňuje historické i mezikulturní proměny duševních nemocí na pozadí širších sociálních souvislostí. Popisuje systém zdravotní péče jako svébytnou součást sociální a symbolické reality a upozorňuje na vliv majoritního psychiatrického diskurzu. Pozornost je věnována rovněž způsobům, jakými o duševní nemoci referují média, jejichž selektivní výběr zveřejňovaných informací posiluje negativní stereotypy. Jak se ukázalo, duševní nemoc opravdu není všude stejná. Přestože základní psychiatrické syndromy se objevují všude na světě, mají mnohdy odlišný průběh a prognózu. Kultura skutečně může podporovat vznik některých typů onemocnění a symptomů spíše než jiných. Každé onemocnění je tedy do jisté míry kulturně ovlivněné.
|
|
|
Mezigenerační rodinná solidarita pohledem pečujících osob
TUŠEROVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou mezigenerační rodinné solidarity pohledem pečujících osob. Hlavním cílem je zmapovat faktory, které ovlivňují soužití pečujících osob a seniorů v jedné domácnosti. Práce se skládá z teoretické a výzkumné části. Teoretická část je zaměřena na zhodnocení současného stavu mezigeneračního soužití, využití sociálních služeb, péči o seniora v domácím prostředí, jeho potřeby spojené s věkem a v neposlední řadě na psychohygienu pečující osoby. V kapitole nazvané současný stav je práce zaměřena především na mezigenerační vtahy. Je zde zmiňován pojem sendvičové rodiny a sním spojená rodinná solidarita. Další část je věnovaná stáří, potřebám ve stáří a fyziologickým změnám, které ve vyšším věku nastávají. V následující kapitole, která je nazvaná péče o seniora v domácím prostředí, je definována podoba péče o seniora rodinným příslušníkem, rizika, která přináší i důležitost péče o osobu, která sama poskytuje péči seniorovi. Poslední část je věnována psychohygieně pečujících osob. Ve výzkumné části byl vymezen cíl práce, a to: Zmapovat faktory soužití pečujících osob a seniorů v jedné domácnosti. Hlavní výzkumná otázka zněla: "Jak vnímají pečující osoby mezigenerační soužití v jedné domácnosti?" Hlavní výzkumná otázka byla dále rozdělena do pěti dílčích výzkumných otázek: "Jak vnímá pečující osoba přínosy a nevýhody soužití se seniorem?", "Jak vidí pečující osoba péči o člena rodiny v budoucnosti, kdy hrozí zhoršení soběstačnosti?", "Jak vnímá pečující osoba využití sociálních služeb v péči o seniora?", "Jak probíhá psychohygiena pečující osoby?" A poslední zněla: "Jaké další zdroje rodina využívá?" Pro zjišťování informací byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. Data byla sbírána pomocí metody dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl zvolen záměrný kvótní a tvořilo ho sedm osob, které pečují o seniora v domácím prostředí. Výzkum proběhl v etapách, nejdříve byl proveden předvýzkum. Poté následoval vlastní výzkum. Všechny rozhovory byly nahrávány na diktafon a doslovně přepsány. Získané informace byly zpracovány metodou vytváření trsů. Následně byla zpracována data a pomocí společných prvků vyhodnocena. Výsledná data byla strukturována dle jednotlivých dílčích otázek. Z výzkumu vyplynulo, že komunikační partneři kladou důraz na kvalitní péči o jejich blízké v rámci rodiny a očekávají stejný postoj k péči o ně samé od svých dětí. Rádi by ale uvítali jistou formu odlehčení k získání více času, který mohou věnovat relaxaci a zájmům. Dále byly zjištěny faktory ovlivňující soužití se seniorem v jedné domácnosti, a to např.: nezájem a malá informovanost o sociálních službách, málo volného času, výrazná psychická náročnost, ale velkou roli při péči v domácím prostředí mají také pocity uspokojení, jistoty a opory. Výsledky mohou sloužit studentům, kteří se zabývají problematikou mezigeneračního soužití a stáří, stejně tak i pro širokou veřejnost k uvědomění si nelehké situace pečujících osob. A v neposlední řadě může posloužit pečujícím osobám, k orientaci v sociálních službách a získání informací o prevenci v rámci osobní psychohygieny.
|
|
|
Vybraná témata z perspektivy feministické psychologie
HALO, Dagmar
Bakalářská diplomová práce je koncipována jako literární rešerše pojednávající o teorii feministické psychologie. Ta se jako samostatná oblast psychologie etablovala v 70. letech minulého století v kontextu druhé vlny feminismu, s nímž je úzce provázána. Centrálním zájmem je reflexe a zkoumání postavení jedince ve společnosti v kontextu genderu a jeho vlivu na vývoj osobnosti člověka a jeho duševního zdraví. Tato práce sumarizuje teorii feministické psychologie, demonstruje tak skrze vybrané teoretické koncepty hlavní teoretické pilíře této aplikované psychologické disciplíny a snaží se kriticky nahlédnout strukturu a postavení tohoto směru ve vztahu k mainstreamové psychologii. Pozornost je rovněž věnována praktickým aplikacím tohoto směru v kontextu psychoterapie a poradenství, jež reflektuje gender jako jeden z významných determinantů duševního zdraví.
|
|
|
Komunitní péče o duševní zdraví
Šotolová, Lucie ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Petr, Tomáš (oponent)
1 Abstrakt Práce se zabývá komunitní péčí o duševní zdraví. Zaměřujeme se na pacienty s afektivní poruchou, protože se domníváme, že by pro některé byly služby komunitní péče přínosné, ale zatím je tito pacienti nevyužívají. Teoretická část rozebírá pojem duševní zdraví, jeho vymezení v koncepčních materiálech našich organizací a v mezinárodních dokumentech WHO. Dále práce popisuje afektivní poruchy, jejich sociální dopad a též situaci komunitní péče o duševní zdraví u nás. Empirická část se skládá ze dvou empirických šetření, která spolu souvisejí. Dotazníkové šetření mezi hospitalizovanými pacienty s afektivní poruchou bylo zaměřeno na úroveň informovanosti o službách komunitní péče o duševní zdraví, na zájem pacientů o tyto služby a na jejich využívání. On-line šetření proběhlo v pražských organizacích komunitní péče o duševní zdraví s cílem zjistit podíl zastoupení klientů s afektivní poruchou v těchto službách a možnosti jejich zařazení. Ukázalo se, že většina z dotazovaných pacientů s afektivní poruchou není informována o službách komunitní péče, proto je nevyužívá, ale má o tyto služby zájem. Usuzujeme, že ve službách komunitní péče zatím není dostatek míst pro pacienty s afektivní poruchou. Klíčová slova Duševní zdraví, afektivní poruchy, systém péče o duševní zdraví, komunitní péče o duševní...
|
|
|
The picture of mental illness in the print media in three central European countries
Nawková, Lucie ; Jirák, Roman (vedoucí práce) ; Bražinová, Alexandra (oponent) ; Vevera, Jan (oponent)
Pro veřejnost představují média nejdůležitější zdroj informací o duševních onemocněních. Je známo, že mediální prezentace lidí s duševními poruchami jsou často negativní a přispívají tak k jejich stigmatizaci. Na druhou stranu, média mohou hrát významnou roli při snižování míry stigmatizace, a to poskytováním adekvátních informací o tomto tématu a zapojováním se do antistigmatizačních kampaní. Až dosud nebyl vyvinut žádný standardizovaný nástroj k měření stigmatizace duševních onemocnění v tištěných médiích, který by používal operacionalizované definice. V rámci našeho projektu jsme si stanovili dva cíle: a) vytvoření standardizovaného a objektivního nástroje k měření stigmatizace duševních onemocnění v tištěných médiích, b) provedení analýzy obsahu mediálních sdělení o duševních onemocněních ve vztahu ke stigmatizaci v českém, chorvatském a slovenském tisku. Vytvoření nástroje "Picture of Mental Illness in Newspapers" (PICMIN) bylo založeno na principech obsahové analýzy, což je výzkumná technika umožňující vyvozování platných a replikovatelných závěrů z textu. Uvedený nástroj se skládá z jedenácti popisných a pěti analytických kategorií. V rámci naší studie jsme došli k těmto závěrům: ve všech třech zemích bylo zjištěno vysoké zastoupení článků se stigmatizujícím obsahem, v četnosti uvádění...
|
|
| |
|
|
Životní styl a péče o vlastní zdraví zdravotnických pracovníků
PRŮCHOVÁ, Štěpánka
V současné době je životní styl populace velice problémové a diskutované téma. Životní styl je vlastní způsob života, který si každý jedinec sám zvolí. Je to systém významných životních zvyků a určité hodnotové orientace člověka, které se vyznačují v chování a v možnostech, jakých jedinec využívá a to v materiálních i v životních podmínkách. Právě naše chování, způsob života, který preferujeme a kterým žijeme, ovlivňuje naše zdraví a samozřejmě vznik některých civilizačních chorob. Kvalita životního stylu ovlivňuje naše zdraví až z 50 %, zbylou část zastupují genetická výbava jedince, životní podmínky a prostředí a zdravotní péče.
|
|
|
Vliv roztroušené sklerózy na psychické zdraví lidí s roztroušenou sklerózou
CHROUSTOVSKÁ, Petra
Ve své bakalářské práci jsem se soustředila na osoby s roztroušenou sklerózou a jejich blízké. Věnovala jsem se otázkám, jak toto onemocnění ovlivňuje psychické vnímání lidí s touto nemocí a jak změnu vnímají jejich nejbližší. Skleróza pochází z latinského "skleros", v překladu "tuhý, tvrdý" a roztroušená, protože se léze mohou vytvářet kdekoliv v centrální nervové soustavě. Roztroušená skleróza je autoimunitní zánětlivé onemocnění. Příčina vzniku této nemoci stále není známa a zatím neexistují léky, které by dokázaly onemocnění zcela zastavit a vyléčit. Je to nemoc zejména mladých lidí ve věku 20 - 40 let. V organismu dochází k rozpadu myelinových pochev a následně k přerušení nebo zpomalení nervových vzruchů. Tento děj vede k postupné invaliditě takto nemocných lidí. Práce je rozdělena na dvě základní části, teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem se hlavně věnovala základní problematice roztroušené sklerózy. Jsou zde popsány příznaky nemoci a jejich léčba, diagnostika onemocnění a vliv na rodinný, společenský nebo pracovní život. Kvalitativní výzkum je obsahem praktické části. Zde jsem oslovila dvě skupiny osob. V první skupině jsou osoby s roztroušenou sklerózou, od kterých byla data získávána narativními rozhovory. Druhou skupinou jsou osoby blízké, u kterých byl použit polostandardizovaný dotazník. Osoby byly vybírány metodou "snowball", tedy sněhové koule. Z výzkumu provedeného u nemocných, vyplynul základní poznatek. U osob s dobrým rodinným zázemím došlo po sdělení diagnózy k poklesu psychického zdraví a mírným depresím, které většinou po léčbě antidepresivy ustoupily a nemocný byl schopen vrátit se zpět do aktivního života. U osob s narušeným rodinným zázemím se psychické i fyzické zdraví zhoršilo trvale. Nejbližší rodinní příslušníci chápou změny životních hodnot u svých blízkých a snaží se je v každé nové aktivitě podporovat. Téma jsem si vybrala, protože lidí s roztroušenou sklerózou přibývá. Touto prací bych ráda přispěla k větší informovanosti jak nemocných, tak společnosti, podpořila nemocné a ukázala, že i s roztroušenou sklerózou se dá žít plnohodnotný život.
|
|
|
Management osobního rozvoje
Křenková, Vendula ; Škodová, Eva (oponent) ; Franková, Emilie (vedoucí práce)
Diplomová práce Management osobního rozvoje podává nejen teoretický obraz o problematice managementu osobního rozvoje ve všeobecném pohledu nýbrž i praktický náhled na zkoumanou společnost CNC KOVO s.r.o. se zaměřením na pracovníky výroby, mistry a v neposlední řadě i manažery společnosti. V teoretické části budou charakterizovány některé ze základních pojmů sledované oblasti, především time management, stress management či rozbor osobnosti manažera. Získané poznatky se dále aplikují na praktickou část a diplomová práce vyústí v doporučení pro zvýšení úrovně osobního rozvoje zaměstnanců firmy, jakož i celého podniku.
|
|
|
Management osobního rozvoje
Dvořáčková, Dagmar ; Hubinková, Zuzana (oponent) ; Franková, Emilie (vedoucí práce)
Diplomová práce „Management osobního rozvoje“ je zaměřena na analýzu v oblasti managementu osobního rozvoje u výrobní společnosti ITAB Shop Concept CZ, a.s se zaměřením na technicko-hospodářské pracovníky a především na manažery společnosti. Teoretická část je soustředěna na vymezení základních pojmů v této oblasti, na osobnost manažera a jeho požadavky, self-management (time a stres management), na vzdělávání a rozvoj zaměstnanců. Dále se věnuje vnitřním a vnějším vlivům působící na rozvoj manažera, na zvyšování výkonnosti prostřednictvím duševní hygieny, životního stylu a wellbeingu. Praktická část se zaměřuje na současný stav managementu osobního rozvoje a pravidla, dle kterých probíhá výběr a volba rozvoje a vzdělávání. Je zacílena na zjištění požadavků na manažery a na návrh konkrétního řešení, které poukazuje na možnosti dalšího rozvoje společnosti.
|
host ::
RSS.