|
|
Domácí péče o seniory s diagnostikovanou Alzheimerovou chorobou
Pešková, Lenka ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
Touto svou prací se chci pokusit nahlédnout do problematiky domácí péče o rodinné příslušníky s diagnostikovanou Alzheimerovou chorobou, přiblížit rizika a úskalí této péče, sondovat potřeby pečujících a zároveň podpořit rodiny, které se přes všechny výše uvedené nesnáze rozhodly poskytnout svým rodinným příslušníkům osobní, celodenní a řádnou péči. Teoretická část bakalářské práce je věnována historii, teoretickým poznatkům, diagnostice a projevům Alzheimerovy choroby. Dále je věnována pozornost nárokům, specifikům a úskalím domácí péče o seniory s diagnostikovanou Alzheimerovou chorobou. V praktické části této práce jsou uvedeny kazuistiky. V závěru práce pak zhodnocuji, jak dalece byly naplněny cíle výzkumu a zodpovězeny výzkumné otázky.
|
|
| |
|
|
Deprese ve stáří se zaměřením na osoby s kognitivním deficitem
Věchetová, Gabriela ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Depresivní symptomatika je u seniorů s neurokognitivní poruchou velmi častým jevem. Komorbidita obou onemocnění a překrývání se jejich symptomů komplikuje správnou diagnostiku a tudíž i nasazení vhodné léčby. Diskutovanou otázkou jsou rovněž nástroje měření deprese u seniorů s těžším kognitivním deficitem. Předmětem teoretické části práce bylo přiblížit problematiku deprese a kognitivní poruchy ve stáří, a to se zaměřením na Alzheimerovu nemoc, která je společně s depresí nejčastější duševní poruchou u seniorů. Předmětem empirické části práce bylo na základě rozhovorů se seniory zkoumat, zda je Geriatrická škála deprese (GDS) vhodným nástrojem měření i u seniorů s kognitivním deficitem, a dále prozkoumat, jak tito senioři skutečně prožívají jednotlivé kvality nálady, které jsou předmětem položek v GDS. Na výzkumu participovalo 40 seniorů s různým stupněm kognitivního deficitu. Výsledky studie ukázaly, že dotazník je použitelný pro seniory s mírnou kognitivní poruchou a mírnou demencí. Hranici kognitivního deficitu, po kterou je vhodné používat metodu měření deprese GDS, by bylo potřeba zjišťovat na větším vzorku seniorů se středně těžkou demencí, než tomu bylo v této studii. Na základě kvalitativní analýzy rozhovorů založené na metodě zakotvené teorie došlo k určení ústředního jevu spojeného s...
|
|
|
Psychologická zátěž rodinných pečujících o seniory s demencí a její aspekty v rodinném systému
Broučková, Eliška ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Péče o starého člověka s demencí v domácím prostředí je náročná nejen pro jedince, který převzal hlavní břemeno péče, ale zatěžuje také blízké rodinné vztahy kolem něj. V rodinách obvykle dochází k určité dělbě práce, která do pozice pečujících staví více členů rodiny. Tato práce popisuje na základě polostrukturovaných rozhovorů s pečujícími, k jakým změnám v rodinných vztazích dochází a jakými způsoby se členové rodiny navzájem podporují, stejně jako konflikty a odmítnutí mezi nimi. Problematika je popisována z hlediska pečujících, kteří mají přímou, aktuální a dlouhodobou zkušenost s péčí v domácnosti. Data z rozhovorů jsou také krátce porovnána s dotazníky úzkosti, deprese a zátěže sebranými mezi respondenty. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Péče o osoby s demencí v České republice
Štenglová, Marie ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Tato práce se zabývá péčí o osoby s Alzheimerovou chorobou a demencí. Cílem práce je zmapovat sociálně-zdravotní péči o osoby s demencí z pohledu opatření sociální politiky a perspektivou neformálních rodinných pečujících. Opírá se o hodnotová a teoretická východiska, kterými jsou teorie refamilizace a deinstitucionalizace a teorie sociální konstrukce cílových populací. Autorka provedla kvalitativní výzkum, aby objasnila největší témata, se kterými se v této problematice setkáváme. Jsou to především problémy s financováním oblasti jako celku a s tím spojená dostupnost služeb nemocným a jejich rodinám, dále místní dostupnost a časová dostupnost, zejména pracovníků terénních služeb a kapacity v pobytových zařízeních. Z rozhovorů s experty i pečujícími ale plyne, že individuální situace lze vždy nějak vyřešit a systém sociálního zabezpečení České republiky je dostačující. Práce naráží i na dlouhodobé problémy s demografickým stárnutím populace a nárůstu počtu závislých osob a sleduje koncepce státu, které by tento trend měly reflektovat. V této oblasti autorka nachází velké mezery a tak je to hlavní a základní prostor pro zlepšení.
|
|
|
Alzheimerova choroba a prostředí intenzivní péče
Ježková, Kateřina ; Burišková, Klára (vedoucí práce) ; Nejdlová, Tereza (oponent)
Úvod: Diplomová práce "Alzheimerova choroba v prostředí intenzivní péče" pojednává o specifikách a úskalích ošetřovatelské péče o pacienty s tímto chronickým a degenerativním onemocněním na odděleních intenzivní medicíny. Počet pacientů s Alzheimerovou chorobou stále narůstá a péče o ně na takto specifických odděleních je velmi náročná. Záměrem této práce bylo zmapovat nejvíce problematické oblasti v poskytované péči a navrhnout jejich řešení. Metody a výsledky: V empirické části jsou uvedeny výsledky realizovaného kvalitativního výzkumu, který proběhl formou rozhovorů s 10ti všeobecnými sestrami, které mají s těmito pacienty zkušenosti. Po doslovné transkripci získaných rozhovorů jsou výsledky sumarizovány v závěrečné diskuzi. Vyplývá z nich, že hlavní problémy při péči o pacienta s demencí spatřují všeobecné sestry v jeho snížené schopnosti spolupráce, změnách chování, které se pak často objevují v důsledku změny prostředí a obtížné komunikaci. Za komunikační bariéry považují pacientovu zmatenost, jeho negativismus a neschopnost nalézt správná slova. Z toho pak vyplývají nesmírné nároky na trpělivost pečujícího personálu. Dotazované všeobecné sestry k pacientům s demencí přistupují kladně a péči o ně neodmítají. Závěr: Výsledky práce ukazují, že péči o pacienty s Alzheimerovou chorobou na...
|
|
|
Syndrom vyhoření u pracovníků v zařízeních pro seniory
Šebková, Štěpánka ; Nováková, Ivana (vedoucí práce) ; Cintlová, Jitka (oponent)
1 Anotace Diplomová práce je zaměřena na problematiku syndromu vyhoření a supervize, jakožto formy jeho prevence. Téma je zaměřeno na pracovníky, kteří se věnují seniorům trpících demencí v zařízeních denního stacionáře. Práce je dělena na dvě části. Teoretická část je věnována vymezení základních pojmů týkajících se syndromu vyhoření, demence, denního stacionáře a supervize. Výsledky praktické části vychází z výzkumných metod, konkrétně vlastního dotazníku, a již vypracovaného dotazníku Ch. Maslachové a Ayali Pinesové "Tedium Measure". Diplomovou práci jsem dále rozšířila o rozhovor s vybraným odborníkem. Formou otevřených otázek se dotýkám oblasti supervize a syndromu vyhoření z praktického pohledu a zkušeností. Základním cílem práce je přispět k prevenci syndromu vyhoření, a také zmapovat, zda je supervize v zařízeních denního stacionáře využívána a přispívá k předcházení syndromu vyhoření.
|
|
| |
|
| |
|
|
Etika a moc v sociálně zdravotních službách
Hradcová, Dana ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent) ; Parry Martínková, Irena (oponent)
Tato práce je etnografickou studií vztahů, v nichž se utváří péče. V domovech se zvláštním režimem sleduji, jak se dělá moc a jakým způsobem se v péči o lidi s demencí uskutečňují různé ideály. Prostřednictvím analýzy mikropraxe běžných denních činností představuji dvě možná pojetí (způsoby uspořádávání) péče o staré křehké lidi s kognitivním znevýhodněním. První z těchto způsobů je založen na uskutečňování ideálů, jež do praxe přinesl zákon o sociálních službách a standardy kvality: autonomie, individualizace, aktivizace a začlenění do běžné společnosti. Opírá se o standardizaci postupů, přesnou specifikaci prováděných úkonů a cílový management. Druhé pojetí péče, do něhož máme příležitost prostřednictvím příběhů z domovů nahlédnout, staví na vzájemné závislosti a zranitelnosti člověka a na obecně lidské potřebě péči dávat a přijímat. Klíčovou roli v něm hrají vztah a improvizace tady a teď. Etnografické zkoumání ukázalo, že v každodenní praxi se oba tyto způsoby uspořádávání dobré péče vyskytují společně - doplňují se, překrývají i střetávají. Lidé v domovech, usilujíce o péči lepší a nejlepší tyto různé a relativně nesoudržné způsoby pečování v praxi propojují či oddělují. Jejich praktická moudrost stejně jako hodnota péče zůstávají v diskursu sociálně zdravotních služeb nedoceněny. Klíčová...
|
host ::
RSS.