|
|
Psychologická zátěž rodinných pečujících o seniory s demencí a její aspekty v rodinném systému
Broučková, Eliška ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Péče o starého člověka s demencí v domácím prostředí je náročná nejen pro jedince, který převzal hlavní břemeno péče, ale zatěžuje také blízké rodinné vztahy kolem něj. V rodinách obvykle dochází k určité dělbě práce, která do pozice pečujících staví více členů rodiny. Tato práce popisuje na základě polostrukturovaných rozhovorů s pečujícími, k jakým změnám v rodinných vztazích dochází a jakými způsoby se členové rodiny navzájem podporují, stejně jako konflikty a odmítnutí mezi nimi. Problematika je popisována z hlediska pečujících, kteří mají přímou, aktuální a dlouhodobou zkušenost s péčí v domácnosti. Data z rozhovorů jsou také krátce porovnána s dotazníky úzkosti, deprese a zátěže sebranými mezi respondenty. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Péče o osoby s demencí v České republice
Štenglová, Marie ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Tato práce se zabývá péčí o osoby s Alzheimerovou chorobou a demencí. Cílem práce je zmapovat sociálně-zdravotní péči o osoby s demencí z pohledu opatření sociální politiky a perspektivou neformálních rodinných pečujících. Opírá se o hodnotová a teoretická východiska, kterými jsou teorie refamilizace a deinstitucionalizace a teorie sociální konstrukce cílových populací. Autorka provedla kvalitativní výzkum, aby objasnila největší témata, se kterými se v této problematice setkáváme. Jsou to především problémy s financováním oblasti jako celku a s tím spojená dostupnost služeb nemocným a jejich rodinám, dále místní dostupnost a časová dostupnost, zejména pracovníků terénních služeb a kapacity v pobytových zařízeních. Z rozhovorů s experty i pečujícími ale plyne, že individuální situace lze vždy nějak vyřešit a systém sociálního zabezpečení České republiky je dostačující. Práce naráží i na dlouhodobé problémy s demografickým stárnutím populace a nárůstu počtu závislých osob a sleduje koncepce státu, které by tento trend měly reflektovat. V této oblasti autorka nachází velké mezery a tak je to hlavní a základní prostor pro zlepšení.
|
|
|
Language and Ageing - On the Role of Second Language in Cognitive Training in People with Dementia
Šmídová, Kateřina ; Pípalová, Renata (vedoucí práce) ; Matuchová, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem kognitivního tréninku v cizím jazyce u starších lidí trpících demencí. Po popsání základní anatomie nervového systému, neurolingvistických teorií a také stárnutí a kognitivních aspektů v souvislosti s učením se jazykům se práce zabývá uskutečněním experimentu, který by mohl pomoci klientům s demencí rozšířit jejich slovní zásobu v cizím jazyce. Toho má být dosaženo prostřednictvím individuálních terapeutických sezení s použitím pracovních listů vytvořených přímo pro tyto účely. Výsledky naznačují, že kognitivní trénink je u klientů s demencí prospěšný a mohl by být praktikován ve větší míře. Klíčová slova stárnutí, demence, jazyk, kognitivní trénink, neurolingvistika
|
|
|
Alzheimerova choroba a prostředí intenzivní péče
Ježková, Kateřina ; Burišková, Klára (vedoucí práce) ; Nejdlová, Tereza (oponent)
Úvod: Diplomová práce "Alzheimerova choroba v prostředí intenzivní péče" pojednává o specifikách a úskalích ošetřovatelské péče o pacienty s tímto chronickým a degenerativním onemocněním na odděleních intenzivní medicíny. Počet pacientů s Alzheimerovou chorobou stále narůstá a péče o ně na takto specifických odděleních je velmi náročná. Záměrem této práce bylo zmapovat nejvíce problematické oblasti v poskytované péči a navrhnout jejich řešení. Metody a výsledky: V empirické části jsou uvedeny výsledky realizovaného kvalitativního výzkumu, který proběhl formou rozhovorů s 10ti všeobecnými sestrami, které mají s těmito pacienty zkušenosti. Po doslovné transkripci získaných rozhovorů jsou výsledky sumarizovány v závěrečné diskuzi. Vyplývá z nich, že hlavní problémy při péči o pacienta s demencí spatřují všeobecné sestry v jeho snížené schopnosti spolupráce, změnách chování, které se pak často objevují v důsledku změny prostředí a obtížné komunikaci. Za komunikační bariéry považují pacientovu zmatenost, jeho negativismus a neschopnost nalézt správná slova. Z toho pak vyplývají nesmírné nároky na trpělivost pečujícího personálu. Dotazované všeobecné sestry k pacientům s demencí přistupují kladně a péči o ně neodmítají. Závěr: Výsledky práce ukazují, že péči o pacienty s Alzheimerovou chorobou na...
|
|
|
Syndrom vyhoření u pracovníků v zařízeních pro seniory
Šebková, Štěpánka ; Nováková, Ivana (vedoucí práce) ; Cintlová, Jitka (oponent)
1 Anotace Diplomová práce je zaměřena na problematiku syndromu vyhoření a supervize, jakožto formy jeho prevence. Téma je zaměřeno na pracovníky, kteří se věnují seniorům trpících demencí v zařízeních denního stacionáře. Práce je dělena na dvě části. Teoretická část je věnována vymezení základních pojmů týkajících se syndromu vyhoření, demence, denního stacionáře a supervize. Výsledky praktické části vychází z výzkumných metod, konkrétně vlastního dotazníku, a již vypracovaného dotazníku Ch. Maslachové a Ayali Pinesové "Tedium Measure". Diplomovou práci jsem dále rozšířila o rozhovor s vybraným odborníkem. Formou otevřených otázek se dotýkám oblasti supervize a syndromu vyhoření z praktického pohledu a zkušeností. Základním cílem práce je přispět k prevenci syndromu vyhoření, a také zmapovat, zda je supervize v zařízeních denního stacionáře využívána a přispívá k předcházení syndromu vyhoření.
|
|
| |
|
| |
|
|
Etika a moc v sociálně zdravotních službách
Hradcová, Dana ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent) ; Parry Martínková, Irena (oponent)
Tato práce je etnografickou studií vztahů, v nichž se utváří péče. V domovech se zvláštním režimem sleduji, jak se dělá moc a jakým způsobem se v péči o lidi s demencí uskutečňují různé ideály. Prostřednictvím analýzy mikropraxe běžných denních činností představuji dvě možná pojetí (způsoby uspořádávání) péče o staré křehké lidi s kognitivním znevýhodněním. První z těchto způsobů je založen na uskutečňování ideálů, jež do praxe přinesl zákon o sociálních službách a standardy kvality: autonomie, individualizace, aktivizace a začlenění do běžné společnosti. Opírá se o standardizaci postupů, přesnou specifikaci prováděných úkonů a cílový management. Druhé pojetí péče, do něhož máme příležitost prostřednictvím příběhů z domovů nahlédnout, staví na vzájemné závislosti a zranitelnosti člověka a na obecně lidské potřebě péči dávat a přijímat. Klíčovou roli v něm hrají vztah a improvizace tady a teď. Etnografické zkoumání ukázalo, že v každodenní praxi se oba tyto způsoby uspořádávání dobré péče vyskytují společně - doplňují se, překrývají i střetávají. Lidé v domovech, usilujíce o péči lepší a nejlepší tyto různé a relativně nesoudržné způsoby pečování v praxi propojují či oddělují. Jejich praktická moudrost stejně jako hodnota péče zůstávají v diskursu sociálně zdravotních služeb nedoceněny. Klíčová...
|
|
| |
|
|
Demence u seniorů
Hvězdová, Kristýna ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Marsová, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou demencí. Specifikací a druhy demence, s jejími projevy, a s ní spojenými změnami chování, depresivními a úzkostnými stavy. Potřebami takto nemocných lidí a zásadami komunikace a práce s nimi. Hlavním cílem práce bylo zjištění potřeb a ošetřovatelských intervencí v průběhu progrese onemocnění u pacientky. Náplní praktické části bylo vypracování případové studie pacientky s diagnózou Alzheimerovy choroby s pozdním začátkem. Výzkum byl uskutečněn v domově seniorů a šetření probíhalo od března 2013 do října 2014. Technika sběru dat byla uskutečňována prostřednictvím rozhovorů a testu kognitivních schopností (MMSE) s naměřenými body 17 a 0. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že pacientka postižena lehkou kognitivní poruchou byla schopna aktivního, důstojného a naplněného života. Samozřejmostí bylo naplňování běžných denních potřeb samostatně. Při progresi onemocnění, o rok a půl později, musely být tyto základní potřeby péče o sebe sama vykonávány druhou osobou. Rozdíly byly patrné především v příjmu stravy a tekutin, vylučování, pohybu a komunikaci. Alzheimerova choroba je zatím nevyléčitelné onemocnění. Správnou péčí, komunikací a dostatečnou dávkou empatie, je však možno zachovat co nejdéle kvalitní a důstojný život nemocného. Klíčová slova demence,...
|
host ::
RSS.