|
| |
|
|
Vnitrostátní a evropská úprava v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí
SMOLKOVÁ, Eva
Práce si klade za cíl shrnout a popsat současný stav procesu posuzování vlivů na životní prostředí v České republice a zároveň poukázat na problematické body stávající legislativy. Východiskem je popis relevantních norem týkajících se posuzování vlivů na úrovni Evropské unie, které má Česká republika z důvodu svého členství v Evropské unii povinnost začlenit do svého právního řádu. Na tomto základě je posuzována kompatibilita vnitrostátních norem s právními předpisy Evropské unie. Práce je členěna do pěti kapitol. První kapitola přináší obecný přehled základních prků procesu posuzování vlivů. Druhá a třetí kapitola shrnuje vývoj a současný stav posuzování vlivů na životní prostředí na komunitární (evropské) a vnitrostátní úrovni. Čtvrtá kapitola se zabývá úlohou orgánů státní správy a soudů v procesu posuzování vlivů. Závěrečná kapitola je věnována otázkám souladu vnitrostátní a evropské právní úpravy, se zaměřením na příklady zahájených řízení ze strany Komise proti České republice.
|
|
| |
|
|
Význam public relations v bankovnictví
Kracík, Lukáš ; Schlossberger, Otakar (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou public relations v bankovnictví. V teoretické části definuje tento pojem, ukazuje historický vývoj PR a pojednává o okolí firmy, které jej ovlivňuje. Dále vymezuje komunikační kanály a nástroje, hledá stejné a rozdílné znaky mezi public relations a reklamou, ukazuje práci PR pracovníků, kteří působí buď v interních odděleních firmy či v externích agenturách. V neposlední řadě popisuje současnou mediální scénu. V praktické části nabízí srovnání dvou předních českých bank po stránce přístupu k public relations a ukazuje teoretické prvky, které jsou zmíněny v první části, reálně v praktickém životě. Dále hledá specifika public relations přímo ve finanční sféře, a to konkrétně v části bankovnictví. V závěru celé bakalářské práce jsou uvedeny grafy s počty výstupů v českých médiích za zvolené časové období, které slouží k vzájemnému porovnání bank po stránce medializace.
|
|
|
Image a vztah s veřejností soukromé vysoké školy
Hrodějová, Simona ; Jarošová, Eva (vedoucí práce) ; Bedrnová, Eva (oponent)
Cílem této diplomové práce je teoretické shrnutí poznatků a charakteristik vnějšího obrazu organizace a charakteristik vztahů s veřejností, neboli Public Relations a následné provedení PR auditu a výzkumu image organizace ze strany klíčové cílové skupiny organizace. Dalším důležitým cílem je na základě zjištění z PR auditu navrhnout zlepšující doporučení, které dopomůžou k optimalizaci komunikace s veřejností. Analýza i výzkum byly uskutečněny ve vysokoškolské vzdělávací instituci XY s.r.o. Jako metodický postup pro PR audit jsem zvolila výzkumné metody analýzy věcných skutečností pomocí odborné literatury a interních dokumentů podniku a osobního polostandardizovaného rozhovoru. Pro zjištění postojů klíčové cílové skupiny zájemců o studium k image organizace bylo použito dotazníkové šetření.
|
|
|
Účast veřejnosti na rozhodovacích procesech v oblasti ochrany životního prostředí
Švecová, Jana ; Hadrabová, Alena (vedoucí práce) ; Dvořák, Antonín (oponent)
První tři části práce se věnují teorii. Ta je zaměřena především na legislativu, která upravuje právo veřejnosti na informace o životním prostředí a na účast při rozhodování o věcech týkajících se životního prostředí. Důležitým mezinárodním dokumentem je v této oblasti Aarhuská úmluva (tj. Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí). Práce se rovněž věnuje českým právním normám, které na tuto úmluvu navazují. Další části práce jsou již zaměřeny konkrétně na občanská sdružení, především na to, jak vznikají, jaké mají možnosti zapojení do rozhodovacích procesů a jaká mají práva a povinnosti. Práce se zabývá aktivitou vybraných občanských sdružení v Praze. Zaměření pouze na Prahu je z důvodu lepší dostupnosti. Uvádím zde, kolik občanských sdružení je v Praze registrováno, zda se zapojují do rozhodování a pakliže ano, tak o jaké oblasti životního prostředí mají největší zájem. Rovněž se snažím ukázat, jakých výsledků ve správních řízeních dosahují a jak hodnotí spolupráci s úřady.
|
|
|
Vliv kinematografie na názor veřejnosti
PFLEGEROVÁ, Jana
Do masmédia patří i kinematografie, se kterou se setkáváme v dnešní době stále častěji. V ČR se řídí podle zákona č. 249/2006 Sb., kterým se mění zákon č.273/1993Sb. o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl,o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Tvůrčí způsob života ustupuje do pozadí a nyní se preferuje konzumní způsob života, který se orientuje na spotřebu a zábavu. Typické znaky životního stylu: kognitivní zhodnocení sebe sama a svého postavení ve světě {--} osobní životní filozofie, způsob prožívání {--} kvalitou a intenzitou prožitku se lidé navzájem liší, vztah k práci, odpočinku a pohybové aktivitě {--} regenerace a relaxace, zvládání sociálních interakcí {--} dostatečná opěrná sociální síť, ego úroveň {--} kompetence při zvládání náročných životních situací. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké faktory ovlivňují výběr filmu a jak ovlivňuje vybraný film názory široké veřejnosti. Cíl byl naplněn. Provedeným výzkumem se měly potvrdit či vyvrátit stanovené hypotézy, které zní: H1:Široká veřejnost upřednostňuje filmy s komediální tématikou. H1 byla potvrzena. 96 respondentů (20%) odpovědělo, že nejoblíbenějším filmovým žánrem jsou komedie. Z tohoto počtu bylo 53 respondentů ženského pohlaví a 43 mužského pohlaví. Jak u mužského pohlaví, tak i u ženského ohlaví komedie byl nejoblíbenější filmový žánr., H2: Široká veřejnost preferuje české filmy. H2 byla potvrzena. Česká společnost (59%) navštěvuje radši české filmy. U ženského pohlaví (61 respondentů) bylo více odpovědí pro český než u mužského pohlaví (35 respondentů)., H3: Široká veřejnost upřednostňuje filmy, které jsou v nabídce masmedií. H3 byla vyvrácena. 56 respondentů (34%) si vybírá film dle žánru, z toho bylo 27 ženského pohlaví a 29 mužského pohlaví. Nejoblíbenějším kritériem filmu je žánr. Z celkového počtu tvořilo 55% ženské pohlaví. Z toho můžeme usoudit, že kina více navštěvují ženy. Ženy (55%) tvořily nejvíce početnou věkovou kategorii od 16 do 25 let. Z tohoto výzkumu vyplynulo, že si široká veřejnost chodí do kina odpočinout, pobavit se a užít si humor a zábavu. Animované a komediální filmy, jsou většinou humorné a zábavné, proto jsou v prvních pozicích žebříčku návštěvnosti. Z výzkumu vyplynulo, že široká veřejnost dává přednost v 59% českým filmům. Na základě výsledků provedeného výzkumu je nutno konstatovat, že vliv kinematografie na názor veřejnosti je sice oblast spadající do pedagogiky volného času a prevence rizikového chování, ale přesto je této problematice věnováno v široké veřejnosti málo pozornosti. Předpokládám, že by bakalářská práce mohla být využita jako vhodný doplňující materiál týkající se problematiky životního způsobu osob v české společnosti
|
|
|
Přístupy veřejnosti k problematice bezdomovectví.
RUDOVÁ, Lucie
Abstrakt Problematika bezdomovectví se stala v posledních letech velice aktuální. V současné době dochází k nepřiměřenému nárůstu lidí bez domova a vzniká celospolečenský problém, který nesmí veřejnost přehlížet. Stejně tak jako jiné problémy dnešního světa i problematika bezdomovectví se zařazuje mezi oblíbená témata médií. Bezdomovectví jako extrémní projev chudoby a sociálního vyloučení je neustále opomíjenou záležitostí nejen ze strany odborníků a státu, ale také laické veřejnosti. Proto je nutné apelovat v řadách veřejnosti a především ji dostatečně informovat o daném problému. Pouze na základě poznání a pochopení budou lidé schopni problém promyšleně a cíleně řešit, nikoli se od něho odvracet. Cílem mé diplomové práce je zhodnotit přístupy veřejnosti k problematice bezdomovectví. V souvislosti s tím byly stanoveny dvě hypotézy: 1) Občané mladšího věku (15-30 let) přistupují tolerantněji k problematice bezdomovectví než občané věku staršího (31-70 let). 2) Ženy mají větší pochopení pro pomoc bezdomovcům než muži. Kvantitativní výzkum byl proveden u občanů ve věkové skupině 15-70 let s trvalým bydlištěm v Českých Budějovicích a okolí, formou řízeného dotazníku s použitím metody náhodného výběru respondentů. Celý výzkum byl realizován v nemocnici v Českých Budějovicích pod dohledem zdravotnického personálu a z části také prostřednictvím internetu. Výzkumný soubor tvořil 60% respondentů, z čehož vyplývá, že se nejedná o nikterak vysoký počet respondentů s ohledem na délku období sběru dat. Lze z toho vyvodit určitý nezájem veřejnosti o danou problematiku. Otázky v dotazníku byly směřovány ke zjištění přístupu veřejnosti na problematiku lidí bez domova. Na takto cíleně formulovaných otázkách byl zjištěn celkový postoj respondentů k lidem bez domova a také rozdíly v přístupu k bezdomovcům v závislosti na věku a pohlaví respondenta. Výsledky výzkumné části diplomové práce skutečně prokázaly vysoce negativní postoj občanů k bezdomovcům, avšak občané věku mladšího (15-30 let) prokázali vyšší míru tolerance než občané věku staršího (31-70 let). Ženy rovněž projevovaly vyšší míru altruismu než muži. Na základě těchto výsledků byly jednoznačně předem stanovené hypotézy potvrzeny a s nimi i cíl diplomové práce.
|
|
|
Úmluva o právech dítěte - monitoring informovanosti ve veřejnosti
KOLÍNOVÁ, Eliška
Úmluva o právech dítěte vznikla 20. listopadu 1989, kdy ji přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů (OSN). Právně začala být platnou 2. září 1990. 30. září 1990 se konal světový summit pro děti v New Yorku, a při této příležitosti k Úmluvě o právech dítěte přistoupila tehdejší Česká a Slovenská Federativní republika. Právní účinnost tohoto mezinárodního dokumentu v naší zemi nabyla 6. února 1991. Výbor OSN pro dětská práva kritizuje Českou republiku, že nedostatečně informuje o Úmluvě o právech dítěte, a tudíž společnost neví, jaká práva tento dokument obsahuje. Cílem bakalářské práce je zjistit, zda je česká společnost opravdu nedostatečně informovaná a zda pedagogové na základní škole dostatečně informují své žáky o jejich právech. Zvolenou metodikou bylo dotazníkové šetření, které proběhlo formou dotazníku. Byly vytvořeny 2 druhy dotazníků, jeden pro zjištění informovanosti veřejnosti a druhý pro pedagogy. Byli vybráni respondenti ze 2 měst {--} Blatná a Strakonice, aby mohla být zjištěna hypotéza, zda jsou občané většího města (Strakonice) více informováni než občané města menšího (Blatná). Pro zjištění, zda pedagogové informují, byli osloveni pedagogové Základní školy Jana Amose Komenského v Blatné. Domnívám se, že stanovené cíle práce byly splněny. Výzkum potvrdil všechny hypotézy. Veřejnost je nedostatečně informovaná. Informovanost na malém městě je nižší než informovanost ve velkém městě. Pedagogové nedostatečně informují žáky o Úmluvě o právech dítěte. Doporučení vyplývající z této práce jsou, že by stát měl začít širokou veřejnost více informovat. K tomuto účelu by mohla proběhnout celorepubliková osvěta, za pomoci letáků, besed rodičů s jejich dětmi, televizních spotů a především zařadit povinně do výuky na základních školách poučení o dětských právech, vyplývající z Úmluvy o právech dítěte.
|
|
|
Povědomí veřejnosti o systému sociální pomoci v České republice
NAJMANOVÁ, Radka
Tato práce se zabývá systémem sociální pomoci v České republice a mapuje jej v celém jeho kontextu. Jejím hlavním úkolem je prezentovat, k jakým změnám v této oblasti došlo a jak tyto reformy vnímá česká veřejnost. V teoretické části práce se zabývám charakteristikou systému sociální pomoci s důrazem na formy pomoci {--} dávky sociální pomoci a sociální služby. Praktická část práce popisuje názory vybraných respondentů ze široké veřejnosti na jednotlivé oblasti systému sociální pomoci i na systém jako celek, včetně jeho hodnocení. Velmi podstatné pro zmapování názorů se ukázaly být dílčí cíle výzkumného šetření, proto jsem se zaměřila také na zjišťování zkušeností lidí a na míru informovanosti o systému sociální pomoci společně s tím, odkud tyto informace získávají. V rámci kvantitativního výzkumu jsem použila metodu dotazování, jako techniku sběru dat jsem použila dotazník. Z realizovaného výzkumu vyplývá, že povědomí veřejnosti o systému sociální pomoci je poměrně nízké. Většina oslovených lidí se velmi špatně orientovala v oblasti sociálního zabezpečení a vůbec neznala pojem sociální pomoc. Respondenti nedokázali vyjádřit svůj názor, protože měli málo informací o dané problematice. Výsledky poukazují na nízkou míru informovanosti a nezájem české veřejnosti o oblast sociální pomoci. Domnívám se, že česká veřejnost je po přijetí nových zákonů dezorientována. Doporučovala bych věnovat mnohem větší pozornost přenosu informací k uživatelům, obecně posílit informovanost a schopnost příslušných úřadů poskytovat uživatelům srozumitelné informace.
|
host ::
RSS.