|
|
Sociální dopady na rodiny, jejichž rodinný příslušník je drogově závislý.
RUDOVÁ, Lucie
Abstrakt {--} Sociální dopady na rodiny, jejichž rodinný příslušník je drogově závislý Jedná se o problematiku, která je v poslední době považována za velice aktuální záležitost. Stejně tak jako jiné problémy dnešního světa i problematika drog a jejich dopadů se s velkým přehledem zařazuje na přední příčky světa, co se týče medializace problému. V současné době se často setkáváme s medializací problému drog, kdy slyšíme o realizaci různých akcí za účelem jejich legalizace a jsou tak trochu opomíjeni rodinní příslušníci, jejichž příbuzní jsou léčeni pro drogovou závislost. Droga zpočátku pohlcuje pouze budoucího uživatele drog, ale postupem času je drogovou závislostí zasažena celá rodina. Na každé osobě individuálně závisí, jak dokonale má vytvořené obranné mechanismy, aby se dokázala vyrovnat s takovou zátěžovou situací, jako je vznik drogové závislosti v rodině. Tato problematika mě velice zaujala a snad právě díky tomu jsem zvolila téma spadající pod kapitolu věnovanou problematice drog a drogových závislostí. Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnotit sociální dopady na ostatní příslušníky rodin, z nichž některý je drogově závislý. V souvislosti s tím byla stanovena hypotéza. Dopad v sociální oblasti rodiny, jejíž příslušníci jsou drogově závislí, je společensky významný a traumatizující pro ostatní rodinné příslušníky. Kvantitativní výzkum byl prováděn u rodinných příslušníků, z jejichž rodin jsou příbuzní léčeni pro drogovou závislost, formou řízeného dotazníku. Psychiatrická léčebna Červený Dvůr posloužila k uskutečnění výzkumu za pomoci odborně vyškoleného personálu psychiatrické léčebny. Zúčastnilo se ho pouze 44% respondentů, což potvrdilo, že se jedná o tabuizovanou a choulostivou problematiku drog a drogových závislostí, kdy rodina chrání své soukromí a nemá tak potřebu publikovat na veřejnost své problémy týkající se drogové závislosti. Otázky v dotazníku byly směřovány ke zjištění sociálního dopadu způsobeného drogovou závislostí v rodině. Na takto cíleně formulovaných otázkách byla zjištěna míra a společenská významnost sociálního dopadu drogové závislosti u jednotlivých respondentů. Výsledky výzkumné části bakalářské práce skutečně prokázaly jednak společenskou významnost drogového problému a s tím i vysokou míru traumatu prožitého v rodinách, jejichž člen je léčený pro drogovou závislost. Cíl bakalářské práce byl naplněn a výsledky této práce potvrdily stanovenou hypotézu.
|
|
|
Přístupy veřejnosti k problematice bezdomovectví.
RUDOVÁ, Lucie
Abstrakt Problematika bezdomovectví se stala v posledních letech velice aktuální. V současné době dochází k nepřiměřenému nárůstu lidí bez domova a vzniká celospolečenský problém, který nesmí veřejnost přehlížet. Stejně tak jako jiné problémy dnešního světa i problematika bezdomovectví se zařazuje mezi oblíbená témata médií. Bezdomovectví jako extrémní projev chudoby a sociálního vyloučení je neustále opomíjenou záležitostí nejen ze strany odborníků a státu, ale také laické veřejnosti. Proto je nutné apelovat v řadách veřejnosti a především ji dostatečně informovat o daném problému. Pouze na základě poznání a pochopení budou lidé schopni problém promyšleně a cíleně řešit, nikoli se od něho odvracet. Cílem mé diplomové práce je zhodnotit přístupy veřejnosti k problematice bezdomovectví. V souvislosti s tím byly stanoveny dvě hypotézy: 1) Občané mladšího věku (15-30 let) přistupují tolerantněji k problematice bezdomovectví než občané věku staršího (31-70 let). 2) Ženy mají větší pochopení pro pomoc bezdomovcům než muži. Kvantitativní výzkum byl proveden u občanů ve věkové skupině 15-70 let s trvalým bydlištěm v Českých Budějovicích a okolí, formou řízeného dotazníku s použitím metody náhodného výběru respondentů. Celý výzkum byl realizován v nemocnici v Českých Budějovicích pod dohledem zdravotnického personálu a z části také prostřednictvím internetu. Výzkumný soubor tvořil 60% respondentů, z čehož vyplývá, že se nejedná o nikterak vysoký počet respondentů s ohledem na délku období sběru dat. Lze z toho vyvodit určitý nezájem veřejnosti o danou problematiku. Otázky v dotazníku byly směřovány ke zjištění přístupu veřejnosti na problematiku lidí bez domova. Na takto cíleně formulovaných otázkách byl zjištěn celkový postoj respondentů k lidem bez domova a také rozdíly v přístupu k bezdomovcům v závislosti na věku a pohlaví respondenta. Výsledky výzkumné části diplomové práce skutečně prokázaly vysoce negativní postoj občanů k bezdomovcům, avšak občané věku mladšího (15-30 let) prokázali vyšší míru tolerance než občané věku staršího (31-70 let). Ženy rovněž projevovaly vyšší míru altruismu než muži. Na základě těchto výsledků byly jednoznačně předem stanovené hypotézy potvrzeny a s nimi i cíl diplomové práce.
|
host ::
RSS.