|
|
Nectní pardubičtí občané - město a měšťané ve 2. polovině 16. století
Růžková, Zuzana ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
a klíčová slova Tato bakalářská práce je věnována dějinám města Pardubic ve druhé polovině 16. století, zejména pak období 60. a 70. let, kdy se město stává komorním majetkem. Končí tak sedmdesátiletá pernštejnská éra, které je věnována náležitá pozornost badatelů i veřejnosti, neboť bývá označována za tzv. "zlatý věk" města a panství. Účelem následujících stran je však spíše přiblížení bezprostředního vývoje Pardubic, potažmo jeho obyvatel po odprodeji panství královské komoře. Veškeré závěry jsou učiněné na základě prostudované literatury a zejména některých dobových pramenů. Jedná se především o podobu sociální struktury a vzájemné interakce jednotlivých skupin, správu města (případně panství) a o městské soudnictví - záležitosti civilní i trestní. Úkolem práce je tedy rozšířit alespoň o několik drobných poznatků regionální historii daného období a zároveň připravit základnu pro další studium dějin Pardubic v období raného novověku. Klíčová slova: Pardubice, měšťané, správa, soudnictví
|
|
|
European Neighbourhood Policy (ENP) - problematic issues and reform
Havel, Matej ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Práca zhodnocuje vývoj ENP od vzniku politiky po súčasnosť v dvoch sektoroch, a to spolupráca v oblasti spravodlivosti a vnútorných záležitostí a liberalizácia obchodu. Hlavným cieľom práce je vymedziť problematické oblasti, ktoré sú spoločné pre oba sektory a celý región pod dáždnikom ENP. Analýza oboch sektorov vychádza primárne z oficiálnych dokumentov Európskej Únie, ktoré vyhodnocujú doterajší progres v rámci politiky. Jasne stanovené indikátory a štruktúra dokumentu deliaca sa na dve hlavné časti reprezentujúce jednotlivé sektory demonštruje ich spoločné znaky. Obe sektorálne analýzy sú ukončené čiastkovými závermi ,ktoré stručne sumarizujú slabé a silné miesta daného sektoru. Každá sektorálna analýza sa delí na prvú fázu, ktorá popisuje charakter daného sektoru s ohľadom na aktérov, nástroje a vyváženosť politiky. V druhej fáze analýza vyhodnocuje progres v rámci daného sektoru. Záverom práca predkladá celkový sumár hlavných problematických okruhov.
|
|
|
Apelační soud v letech 1749 až 1790 (1850)
Šalak, Boris ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Apelační soud v letech 1749 až 1790 (1850) Vedoucí práce: PhDr. Zdeněk Hojda, CSc. Konzultant: PhDr. Klára Woitschová, PhD. Tato práce pojednává o vývoji Apelačního soudu v Praze v období osvíceného a policejního absolutismu. Časový výsek, který zahrnuje, je ohraničen roky 1749 a 1850. Hlavním cílem této práce je popis, jaké postavení v soudním systému apelační soud postupně v průběhu druhé poloviny 18. století zaujímal, a jak se tereziánské a josefínské reformy promítly do složení a celkového fungování apelačního soudu. V josefínské podobě pak tento soud v zásadě fungoval až do roku 1850, tj. do své proměny ve Vrchní zemský soud v Praze. Apelační soud v Praze (Rada nad apelacemi) byl založen v roce 1548. Od počátků byl výhradně královským a tedy nestavovským soudem. Jednalo se o odvolací instanci proti rozhodnutím městských soudů. Jeho působnost (pravomoc) byla v průběhu času rozšiřována. Naopak územní působnost, která měla být zpočátku celostátní, byla v průběhu 18. století omezena pouze na Čechy. Postupně tak Apelační soud v Praze získal úlohu zemské odvolací instance, nejprve hlavně pro okruh městského soudnictví, později se všeobecnou působností. V souvislosti s nabytím úlohy obecné druhé instance se název této instituce roku 1783 mění na všeobecný apelační soud. Roku 1850 se pak tento soud...
|
|
|
Tomášova etika ctností z pohledu filosofie a psychologie
KILBERGR, Pavel
Práce se zabývá pojetím etiky ctností v kontextu Teologické sumy. Základy čerpá z klasické filosofie antických myslitelů. Platónovo paralelní pojetí člověka s obcí a jeho prostý systém ctností je prvním pohledem. Druhým pohledem je Aristotelovo členění na rozumové a morální ctnosti, jež téma začíná komplikovat. Stoický přínos poukazuje na slepou uličku dualistického vidění světa a člověka. Tomáš Akvinský navazuje na tuto filosofickou tradici, kterou rozvíjí svým pojetím kardinálních a teologálních ctností. Kardinální ctnosti jsou v člověku zakotveny skrze habity, a proto je vztah habitů, dispozic a způsobilostí klíčovým tématem. Ctnosti jsou tak bytostnou součástí lidské osoby. Psychologie se setkává s tímto tématem skrze psychologii osobnosti, kde paralelou ke ctnostem jsou specifické vlastnosti. Téma ctností je však pro současnou psychologii stále otevřenou otázkou a výzvou.
|
|
|
Kriminalita na internetu
Reichmannová, Sandra ; Příhoda, Petr (oponent) ; Soukup, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se pokouší zmapovat problém internetové kriminality ve světě a v České republice. Popisuje jednotlivé druhy kriminality, které lze provádět přes internet a pomocí počítačů. Cílem práce je seznámení s touto činností a s výsledky získanými na základě dotazníku.
|
|
|
Optimalizace příspěvkové organizace a teorie spravedlnosti
Bližňáková, Monika ; Pal´ovová, Marie (oponent) ; Konečný, Štěpán (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na ekonomický a personální dopad dvou sloučených středních škol – Hotelové školy Světlá a Obchodní akademie Velké Meziříčí se Střední školou řemesel a služeb Velké Meziříčí. Předmětem zkoumání této práce je, zda obě sloučené skupiny vnímají své postavení jako rovnoprávné. Tento výzkum je podložený dotazníkovým šetřením, který zastává stěžejní část práce. Na základě jeho výsledků jsem navrhla možná zlepšení řízení školy a personalistiky.
|
|
|
Víra ve spravedlivý svět u generačně odlišných osob
JELÍNKOVÁ, Barbora
Tato práce se věnuje různým pohledům, chápání a rozdělování spravedlnosti. Spravedlnost je zde rozebírána jako psychologický konstrukt, kterým se podrobně zabývá profesorka Claudia Dalbert a kterému se věnuje výzkumná část této práce. Dále je spravedlnost porovnávána v souvislosti s konceptem trestu či se světovou i českou historií. Jsou zde zmíněny některé významné historické osobnosti, které bojovaly za spravedlnost, a vymezena určitá historická období, která otřásla spravedlností celého světa. Spravedlnost je velice abstraktní a těžko uchopitelný pojem, který se tato práce pokouší zařadit a popsat. Je pojímána v souvislosti s náboženstvím a různými náboženskými vyznáními, etikou a morálkou, která se spravedlností úzce souvisí. Podstatnou část respondentů předmětného výzkumu tvoří osoby se zdravotním postižením, proto se tato práce zabývá i etickým pohledem v návaznosti na postižení a tělesné postižení definuje. Výzkumná část je vypracována podle profesorky Claudie Dalbert, která dala písemné svolení k použití svých dotazníků. Dotazníky jsou složené ze 17 otázek a odpovědi jsou vyhodnocovány pomocí šestibodové hodnotící škály v rozmezí od "silně nesouhlasím" až po "silně souhlasím". Cílem výzkumné části bylo zjištění, jak se liší pohled na spravedlnost světa u zdravé populace a u osob se zdravotním postižením v generačních odlišnostech. K výzkumu byly použity čtyři skupiny respondentů. Výzkum se zaměřoval na dvě věkové kategorie, a to studenty ve věkovém rozmezí 15 18 let a osoby středního věku v rozmezí 45 60 let. Celkem bylo pro získání výsledků osloveno 80 respondentů z různých částí České republiky. Použitý dotazník je sestaven tak, aby zjistil odlišnosti ve třech oblastech vnímání spravedlnosti světa. Osobní víru ve spravedlivý svět (PBJW), která zkoumá víru, týkající se daného jedince, a tím pádem i událostí, které ho bezprostředně ovlivňují, a dále obecnou víru ve spravedlivý svět (GBJW), která se týká událostí přímo neovlivňujících život daného jedince, ale které se mohou dotýkat názorů, postojů a působit na jeho emoce. Takovými událostmi jsou třeba války, které se odehrávají v jiné zemi, ale jedinec je silně emocionálně i názorově prožívá, i když jej přímo neohrožují. V neposlední řadě se zde zkoumá postoj k víře v nespravedlivý svět (BUW). Tato víra zkoumá postoj, který je zaměřen na nespravedlnost světa. Prostřednictvím příslušných tabulek a grafů je zde zobrazen výsledek šetření, který ukazuje míru víry ve spravedlivý svět u jednotlivých skupin. Výsledky jednotlivých skupin byly relativně shodné u osobní víry ve spravedlivý svět. Zde respondenti shledávali události ve svých životech za relativně spravedlivé. Zdravotní postižení v této zkoumané oblasti nehrálo výraznou roli. V této oblasti byly výsledky nejpozitivněji přikloněné ke spravedlnosti v osobním měřítku u respondentů ve věkovém rozmezí 45 až 60 let. U hodnocení obecné víry ve spravedlivý svět byly výsledky spíše přikloněné k nespravedlnosti okolního světa. Zde dominoval výsledek věkové kategorie 15 až 18 let, který se nejvýrazněji přiklonil k tomu, že je obecný svět nespravedlivý. Opět zde zdravotní postižení nesehrálo výraznější roli. U poslední zkoumané skupiny vyšly výsledky téměř u všech skupin souhlasně, tedy že je svět nespravedlivý. Pouze skupina ve věkovém rozmezí 45 až 60 let se zdravotním postižením zaujala neutrální postoj. Výsledky v této práci potvrdily výzkum profesorky Claudie Dalbert, ze kterého práce vychází. Osobní víra byla u všech skupin pozitivní. Výsledky byly nejvýraznější u osob bez zdravotního postižení. Obecná víra byla u respondentů spíše nesouhlasná. Zde dominovala skupina se zdravotním postižením, která se výrazněji přikláněla ke spravedlnosti obecného světa, a více se přibližovala neutrálnímu postoji. U víry v nespravedlivý svět se osoby bez zdravotního postižení přikláněly k nespravedlnosti světa, naopak osoby zdravotně postižené zaujímaly spíše neutrální postoj v této oblasti.
|
|
|
Srovnání Platónova a Aristotelova pojetí etiky ctnosti
TISCHLEROVÁ, Monika
Tato práce se zabývá srovnáním Platónova a Aristotelova pojetí etiky ctnosti. V první části popisuji Platónův pohled na tuto oblast filosofie. Platón staví svou etiku na základě analogie mezi obcí a duší. Platón operuje také s idejí dobra. V druhé části pak přibližuji Aristotelův pohled. Nejdříve pojednávám o cíli jeho filosofie, což je dobro a posléze blaženost. Pak dochází k rozdělení ctností na mravní a rozumové. Následně popisuji každou z Aristotelových ctností. Třetí, stěžejní část je složena ze dvou podkapitol, přičemž v první obecně srovnávám obě koncepce, kdy nacházím první rozdíly v celkovém pojetí obou autorů. V druhé podkapitole pak na základě Aristotelovy kritiky několika pasáží Platónova díla porovnávám další body jejich učení, především pak obec, přátelství a dobro.
|
|
|
Perspektiva sociálního státu ve světle globalizace
BAŤKOVÁ, Anna
Práce se zabývá zkoumáním perspektivy sociálního státu ve světle globalizace na základě odborné literatury. Snaží se nastínit vývoj sociálního státu a jeho budoucí podobu v globálním světě. Tato podoba sebou nese konkrétní problematiku. Mezi tyto problémy patří otázka solidarity, subsidiarity a spravedlnosti. První kapitola se zabývá pojmoslovím, historií a typologií sociálního státu. Druhá kapitola se zabývá funkcí sociálního státu a propojeností českého sociálního státu s Evropskou unií. Třetí kapitola je věnována spravedlnosti, solidaritě, subsidiaritě a participaci, tedy principům sociálního státu. Čtvrtá kapitola pojednává o typologii sociálního státu dle Spiekera. Pátá kapitola nastíní perspektivu sociálního státu z hlediska modernizace, blahobytu a budoucnosti. Poslední šestá kapitola se věnuje globálnímu sociálnímu státu. Spojením všech kapitol se nám vznikne komplexní pohled na perspektivu sociálního státu ve světle globalizace.
|
|
|
Regulační poplatky v systému českého zdravotnictví
KYTLEROVÁ, Ivana
Velká část práce byla věnována regulačním poplatkům jako jednomu z regulačních mechanismů zdravotních systémů. Podstatné místo v práci zaujímá rozpracování tématu nárůstu nákladů na fungování zdravotních systémů v současném světě a jejich možností řešení. Práce se také zabývá rozsáhlým a často diskutovaným tématem spravedlnosti ve vztazích mezi lékařem a pacientem. Téma bylo zpracováno v souvislosti s historickými okolnostmi a filozofickým rozměrem vnímání spravedlnosti ve zdravotnictví. Dále jsou rozpracovány ideje a ideologické základy spravedlnosti, které se promítají do politických ideologií. Krátce byly charakterizovány zdravotnické systémy, systém zdravotního pojištění v České republice a jeho právní úprava. Cílem práce bylo zmapovat názor některých řadových občanů na vnímání spravedlnosti v českém zdravotnictví a na zavedení regulačních poplatků. Dílčími cíli bylo zjistit, jak se politická orientace odráží v názoru na spravedlnost vybíraných regulačních poplatků a dále pak zmapovat jak výše příjmu respondentů ovlivňuje názor na to, že regulační poplatky jsou příjmem zdravotnického zařízení. Stanoveny byly dvě hypotézy. Hypotéza 1 : Vysokoškoláci jsou lépe orientováni v systému regulačních poplatků. Hypotéza 2 : Více jak 80 % respondentů považuje za nespravedlivé, že regulační poplatky jsou příjmem lékaře, zdravotnického zařízení, lékárny. Ke zpracování byla použita metoda dotazování, sběr dat byl uskutečněn pomocí techniky dotazníku. K vyhodnocení informací byly použity statistické metody vhodné pro analýzu kategoriálních dat. Bylo rozdáno 300 dotazníků, návratnost byla 74 %, výzkumný soubor nakonec tvořilo 182 respondentů z města Votice. Další použitou metodou ke zpracování byla sekundární analýza dat. Výsledky dotazníkového šetření přinesly řadu zajímavých skutečností týkajících se postoje respondentů k otázce spravedlnosti a stavu českého zdravotnictví. Dále bylo potvrzeno, že respondenti s vysokoškolským vzděláním jsou lépe orientováni v systému regulačních poplatků. Respondenti ve více než 65 % považují za nespravedlivé, že zisk z jejich výběru je příjmem zdravotnického zařízení. Jedna z hypotéz byla potvrzena a druhá vyvrácena. Získané informace mohou být použity jako návod k veřejné diskuzi.
|
host ::
RSS.