|
|
Možnosti fyzioterapie u bolestí dolních zad se zaměřením na reflexní terapii plosky nohy u populace v produktivním věku
FIŠEROVÁ, Iva
Tato bakalářská práce je zaměřena na možnosti fyzioterapie u bolestí dolních zad se zaměřením na reflexní terapii plosky nohy u populace v produktivním věku. Bolesti dolních zad sužují velké procento populace a jejich výskyt je nejvyšší právě u lidí v produktivním věku. Situaci nepřispívá ani současný styl života zahrnující špatné stravovací návyky a nedostatek pohybové aktivity. Dle statistik jsou jednou z nejčastějších příčin pracovní neschopnosti. Existuje mnoho příčin bolestí zad a mnoho fyzioterapeutických přístupů, které se jimi zabývají. Velmi podstatnou roli zde hraje správná a včasná diagnostika obtíží. V teoretické části práce jsou shrnuty základní anatomické a kineziologické poznatky týkající se bederní páteře a nohy. Dále je zde obecně rozebrána bolest, následně se zaměřením na oblast dolních zad. Poukazuji, mimo jiné, na možné příčiny vzniku bolestí dolních zad a jejich ekonomickou zátěž pro zdravotnický systém. Následně jsou popsány oblasti fyzioterapie, které se daným problémem zabývají. V závěru teoretické části se věnuji reflexní terapii plosky nohy, která byla předmětem zkoumání v praktické části práce. Jedná se o metodu spadající do oblasti alternativní medicíny. Využívá poznatku, že na chodidlech existují reflexní plošky odpovídající jednotlivým orgánům či jiným částem těla. Jejich stimulací můžeme příslušné oblasti harmonizovat a ovlivňovat jejich funkci. Práce měla dva cíle. První cíl měl za úkol zmapovat možnosti ovlivnění bolestí dolních zad pomocí reflexní terapie plosky nohy u vybraných probandů. Druhým cílem bylo zmapovat, zda bude mít reflexní ošetření plosky nohy vliv na množství užívaných analgetik. Pro praktickou část byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Byli vybráni čtyři respondenti z řad veřejnosti, kteří splňovali určené požadavky (osoba v produktivním věku trpící bolestí v oblasti dolních zad a užívající léky proti bolestem zad). U každého z nich byla odebrána anamnéza, následně byl proveden vstupní kineziologický rozbor a diagnostika chodidla. Pro určení míry bolestivosti reflexních plošek byla využita vizuální analogová škála bolesti. Terapie probíhala jednou týdně po dobu tří měsíců. Při posledním setkání proběhlo zhodnocení terapie z pohledu respondenta a byl proveden výstupní kineziologický rozbor. Získaná vstupní a výstupní data byla porovnávána. Výsledky výzkumu byly zpracovány formou čtyř kazuistik. Vyplývá z nich, že ke zlepšení stavu došlo u tří respondentů. U jednoho z nich bolest v oblasti dolních zad téměř zmizela, u ostatních dvou přestala bolest vyzařovat do dolních končetin. U těchto zmiňovaných respondentů se docílilo i snížení počtu užívaných analgetik. U čtvrté respondentky se objevily bouřlivé reakce, které zkreslily výsledný efekt terapie na bolestivost zad. Zřejmě bylo zasaženo do hormonálního systému dotyčné ženy. Nebylo možné ani zjistit, zda reflexní terapie měla vliv na užívání analgetik, jelikož je respondentka byla nucena užívat na komplikace vzniklé při terapii. Z výše uvedených získaných informací lze usuzovat, že reflexní terapie plosky nohy může mít kladný vliv na ovlivnění bolestí dolních zad. V praxi nebývá pro tento účel příliš využívána. Dle mého názoru by měla být více zařazována do péče o pacienta, alespoň jako komplementární terapie v rámci uceleného rehabilitačního plánu. Tato bakalářská práce může sloužit jako materiál pro studenty nebo pro širokou veřejnost, která se o danou problematikou zajímá. Práce může sloužit i jako podklad k navazujícímu výzkumu v této tematické oblasti.
|
|
|
Fyzioterapeutické postupy zaměřené na jemnou motoriku u osob s hemiparézou po cévní mozkové příhodě
DAMBOROVÁ, Barbora
Tématem mé bakalářské práce jsou "Fyzioterapeutické postupy zaměřené na jemnou motoriku u osob s hemiparézou po cévní mozkové příhodě." Cévní mozková příhoda je neurologické onemocnění, které je způsobeno vaskulární poruchou s příznaky odpovídajícími postižené části mozku. Toto onemocnění patří mezi nejčastější a snížit jeho výskyt se nedaří ani přes velkou informovanost populace o rizikových faktorech, které může každý sám ovlivnit. Hlavním cílem práce bylo zmapovat problematiku cévní mozkové příhody a její vliv na jemnou motoriku u postižených jedinců. Dále navržení, realizace a zhodnocení fyzioterapeutických postupů u tří probandů. Na základě daných cílů byla stanovena výzkumná otázka: K jakým změnám v kineziologickém vyšetření dojde po realizaci navržených fyzioterapeutických postupů u pacientů s poruchou jemné motoriky po CMP? Práce se v teoretické části zabývá problematikou cévní mozkové příhody, jejími projevy podle postižené části mozku a jejím dopadem na člověka. Je zde popsána jemná motorika, manipulace, úchopy, a testování jemné motoriky. Poslední kapitola zahrnuje terapii z pohledu fyzioterapie, ergoterapie a také terapii pomocí robotické technologie Armeo Spring a Amadeo. V praktické části byl použit kvalitativní výzkum, který zahrnoval kompletní kineziologický a neurologický rozbor a testování úchopových funkcí jedinců. Na základě vyšetření byl sestaven krátkodobý a následně dlouhodobý rehabilitační plán. Výzkum probíhal u pacientů v subakutní fázi cévní mozkové příhody, kteří byli hospitalizováni na Rehabilitačním nebo Neurologickém oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s. Fyzioterapie probíhala po dobu dvou týdnů za hospitalizace jednotlivých probandů na daném oddělení. Během terapie došlo ke zlepšení jemné motoriky u všech probandů. Výzkum lze tedy považovat za přínosný.
|
|
|
Fyzioterapie u pacientů s posttraumatickou adhesivní capsulitidou
HOMER, Jakub
Tématem předkládané bakalářské práce je syndrom zmrzlého ramene, který je charakteristický svým klinickým obrazem a typickým průběhem. Pacienty omezuje zejména vysokou bolestivostí a relativně omezenou hybností. Onemocnění má rovněž velký vliv na psychiku nemocného, a to díky svému dlouhému průběhu a nepředvídatelným výsledkům terapie. Neexistuje totiž garance navrácení stejných rozsahů pohybů, které byly přítomny před propuknutím onemocnění. Bakalářská práce je rozdělena do čtyř hlavních oddílů. První, teoretická část, je zaměřena na anatomii, biomechaniku a kineziologii ramenního kloubu. Následuje kapitola zabývající se adhezivní kapsulitidou, historií uvedeného onemocnění, jeho vznikem, diagnostikou a možnostmi terapie. Závěr první části tvoří kapitola pojednávající o druzích klinických vyšetření pletence horní končetiny. Zatímco ve druhé části bakalářské práce je stanovený její cíl, část třetí podává výčet metod použitých v rámci výzkumu, který byl prováděn v Lázních Aurora v Třeboni a do něhož byli zahrnuti dva pacienti, za použití metody kvalitativního výzkumu, jehož výstupem je případová studie. Nezbytnou součástí bakalářské práce je přehled použité literatury, seznam klíčových slov a použitých zkratek. Samozřejmostí jsou připojené obrazové přílohy a grafy znázorňující změnu rozsahu pohybu pacientů při vstupním a výstupním vyšetření. Bakalářskou práci lze využít nejen jako studijní a edukační pomůcku, ale rovněž jako srovnávací materiál v klinické praxi. V žádném případě by však neměla sloužit jako šablona určená k terapii.
|
|
|
Podnikatelský záměr na vybudování centra pohybové terapie
Herman, Alexander ; Mach, Drahomír (oponent) ; Hanušová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá podnikatelským záměrem vybudování Centra pohybové terapie a kompletním sestavením podnikatelského plánu, při jehož sestavování byly provedeny nejrůznější analýzy trhu a metody pro identifikaci rizik. Financování je z části zajištěno prostřednictvím Norských fondů, dále pak podnikatelským úvěrem a vlastními prostředky. Závěrem tato práce hodnotí proveditelnost samotného návrhu.
|
|
|
Biofeedback pomocí 3D proximitního snímače
Vačkářová, Klára ; Koťová, Markéta (oponent) ; Žalud, Luděk (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na tematiku aplikace senzoru Microsoft Kinect v biomedicínské oblasti. V teoretické části práce jsou uvedeny obecné znalosti z oblasti senzorů, dále je konkrétně popsán senzor Kinect. Druhá část se věnuje praktické realizaci programu, který pomocí vizuálního biofeedbacku informuje pacienta o tom, zda provádí daný pohyb správně, či nikoli. Pro tento účel byly vybrány tři cviky. V závěru práce je popsána metodika provedených měření a zhodnocení výsledků.
|
|
|
Přístroj pro elektroléčbu
Pelikán, Martin ; Říha, Kamil (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Diplomová práce stručně pojednává o elektroléčebné terapii, která je jednou z hlavních fyzioterapeutických metod. Rozdělení této práce je na dvě hlavní části. V první části jsou popsány účinky elektrického proudu na lidský organismus a léčebné využití elektrického proudu ve fyzioterapii. Druhá část diplomové práce je zaměřena na návrh přístroje pro elektroléčbu. Je zde rozbor zadání, ze kterého vychází návrh zapojení jednotlivých bloků. Celý návrh terapeutického přístroje je doplněn elektrickými schématy a rozpisy součástek pro možnou realizaci.
|
|
|
Termální lázně Yverdon, pět smyslů v architektuře
Kupcová, Tereza ; Křikavová, Iva (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Lázně se nachází na periferii švýcarského města Yverdon. Okolí tvoří nesourodá zástavba především obytného charakteru. Zástavbu na pozemku, jehož velkou část zabírá park na severu a les v jižním cípu, tvoří historické budovy a stavba nových lázní a přístavba hotelu, které však nevyhovují současným požadavkům. V rámci projektu je proto uvažováno o jejich zbourání a nahrazení novým komplexem. Vzhledem k okolí, které nemá na lázně žádnou vazbu, je celý pozemek obehnán zdí a tvoří tak uzavřený lázeňský park. Do této zelené plochy je vložena plocha vody, na které „plují“ tři pavilony – veřejné lázně, léčebné lázně a část hotelu. Každý z nich funguje do značné míry samostatně, sjednocuje je plocha vody s venkovními bazény, ke které se orientují. Celek od parku odděluje mělká voda, takže je solitérem v parku, přesto s těsnými vazbami na okolí. Celý systém je vzhledem ke své relativní otevřenosti umístěn v nejklidovější části území - v blízkosti lesa v jižní části pozemku.
|
|
|
mHealth
Bradáč, Filip ; Potančok, Martin (vedoucí práce) ; Voříšek, Jiří (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na mHealth řešení a jeho implementaci do konkrétního spe-cializovaného střediska IQ-pohyb. Cílem této práce je provést výzkum motivace prevence zdraví při větším využítí mHealth řešení metodou dotazování zainteresovaných respondentů, výsledky statisticky zpracovat a vyvodit z nich závěry, které mi pomohou nalézt mHealth řešení vhodně implementovatelné do centra IQ-pohyb. Zaměřil jsem se na rozebrání termínu mHealth, zařazeného do oblasti telemedicíny, která je podoblastí eHealth, jakožto zastřešujícího termínu pro používání ICT ve zdravotnictví. Druhá část je věnována stávajícímu legislativnímu rámci, který ovlivňuje implementaci mHealth řešení. Poslední část se zabývá výzkumem o motivaci prevence a následně vhodně zvolenou implementací produktů mHealth do střediska IQ-pohyb, nakonec následuje zhodnocení výsledků a dosažených cílů.
|
|
|
Vliv včasné terapie reflexní lokomocí dle Vojty na děti s poporodní parézou plexus brachialis a její sociální dopad z pohledu rodičů
PLACHÁ, Milena
Tématem diplomové práce je "Vliv včasné terapie reflexní lokomocí dle Vojty na děti s poporodní parézou plexus brachialis a její sociální dopad z pohledu rodičů". Plexus brachialis (PB) tvoří nervové svazky vycházející z míšních kořenů segmentů C5-Th1. Inervuje svaly pletence lopatky, ramene, paže a ruky. Při poškození PB může být narušena hybnost (paréza až plegie svalů), čití (hypestezie až anestezie, parestezie, bolesti) a mohou se objevit vegetativní symptomy (změna zbarvení a teploty kůže, změny ochlupení, lámavost nehtů). Typy paréz PB se dělí podle klinického obrazu a anatomického průběhu. Paréza horního typu (Duchene-Erb) je nejčastější a má nejlepší prognózu, klinicky se projeví addukcí a vnitřní rotací horní končetiny, loket je v extenzi, zápěstí ve flexi, končetina je chabá, úchopový reflex výbavný. Při paréze dolního typu (Déjerine-Klumpkeové) není možná flexe zápěstí a ruky, úchop je chabý nebo chybí a při narušení krčního sympatiku vzniká Hornerův syndrom. Vzácná je izolovaná paréza středního trunku s postižením svalů inervovaných n. radialis. Při kompletní lézi PB je plegická celá končetina s anestezií všech dermatomů s výjimkou vnitřní paže. Kompletní léze PB má nejhorší prognózu. Perinatální poranění PB vzniká v souvislosti s porodem. I přes znalost rizikových faktorů se nedaří těmto poraněním předcházet. U všech dětí s poporodní parézou PB je indikováno zahájení konzervativní léčby, u některých dětí je nutný i neurochirurgický zákrok. U části dětí přetrvává reziduální porucha funkce končetiny i po léčbě. K trvalým následkům patří reziduální paréza, abnormity postury, deformity kostí končetiny, kontraktury v oblasti kloubů, zkrácení paže. S motorickou poruchou souvisí i opoždění mentálního vývoje a poruchy kognitivních funkcí. Předpokladem úspěšné léčby je včasná a kvalitní diagnostika a časné zahájení terapie. Terapie má zabránit rozvoji patologických pohybových vzorců a navodit a obnovit optimální hybnost. Cílem je především obnova inervace a funkce ruky, na druhém místě flexe lokte a na třetím abdukce ramene. Jednou z metod využívaných pro konzervativní léčbu periferních paréz je Vojtova metoda reflexní lokomoce. V terapii jsou aktivovány vrozené dílčí vzory globálních modelů pohybu vpřed, což je reflexní plazení a reflexní otáčení. Tyto vzory jsou vrozené, u dětí s hybnou poruchou jsou však blokovány. Opakovanou cílenou aktivací může dojít k fixaci správných modelů a je tak umožněno jejich využití ve spontánní motorice a jsou vytěsněny patologické náhradní pohyby. Reflexní lokomocí jsou příznivě ovlivněny i další funkce jako je držení těla a jeho řízení, neurologický status, ovlivnění rozvoje mentálních a vegetativních funkcí, okulomotoriky a disproporcionálního růstu. Cílem léčby je snížit stupeň postižení a do budoucna minimalizovat disabilitu a handicap. Zlepšení kvality života dítěte vede ke zlepšení kvality života celé rodiny. Teoretická část práce se věnuje problematice parézy PB a terapii reflexní lokomocí dle Vojty. Nejprve je charakterizována funkce periferního nervového systému, další část je věnována poranění PB mechanismům poranění, diagnostice, možnostem léčby, perinatálnímu poranění PB a rehabilitaci pacientů s poraněním PB. Kapitola zabývající se Vojtovou metodou popisuje základní principy Vojtovy metody - reflexní plazení a reflexní otáčení. Závěrečná kapitola se zabývá problematikou narození zdravotně postiženého dítěte, nutností podpory rodiny a postiženého jedince zejména v rovině sociální a psychologické. Na teoretickou část navazuje výzkum. Byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu - narativní rozhovor. Cílem není ověření předem dané hypotézy, ale popis životní zkušenosti a její pochopení. Data jsou získávána v malých souborech a výsledky výzkumu nelze zobecnit. Výzkumník respondentům položí širší otázku a dále vypravěče pouze usměrňuje a stimuluje k dalšímu vyprávění. Data jsou analyzována metodou narativní analýzy a prezentována chronologicky ve stupních.
|
|
|
Bolest jako indikující a limitující faktor fyzioterapie
VONEŠOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku bolesti. Bolest je součástí většiny onemocnění nejen pohybového aparátu. Tento nepříjemný vjem je varovným signálem pro postiženého, že se v jeho těle děje nějaký patologický proces, nebo se k němu schyluje. Už proto by neměla být bolest podceňována, protože její funkce je především ochranná. Bolest je posloupný proces, během kterého dochází k biochemickým i neurofyziologickým interakcím na různých úrovních dráždění. Zahrnuje širokou škálu převážně negativních vjemů různé intenzity i charakteru. Bolestivé mechanismy jsou zpracovány nociceptory, tedy aferentnímy neurony s tenkými a silnými myelinizovanými vlákny. Vedena je primárními aferentními vlákny smíšených nebo senzitivních periferních nervů, cestou zadního kořene míšního do míchy a končí v substantia gelatinosa zadního rohu míchy. Její intenzita je však velice subjektivní a i lidé se stejným onemocněním mohou prožívat naprosto odlišnou intenzitu. Tato práce se zabývá významem a možnostmi fyzioterapie při tlumení bolesti pohybového aparátu. Hlavním cílem mé práce je podat základní teoretické údaje o bolesti, jejím rozdělení, vyšetření a léčbě. Výzkumnou částí mé bakalářské práce pak bude zmapovat možnosti fyzioterapie u některých onemocnění. Dále také důvody přivádějící pacienty k fyzioterapeutovi. První část z teoretické práce zahrnuje definici bolesti, její cestu lidským tělem a její základní rozdělení. Další dvě kapitoliy teoretické části zahrnují vyšetření bolesti a její léčbu a to nejen farmakologickou, ale zahrnuje také fyzioterapii se složkou fyzikální terapie, manuální terapie, kinezioterapie a dalších metod. Praktickou část pak tvoří dva výzkumy a to především kvalitativní výzkum a v druhé řadě pak výzkum kvantitativní. Soubor pro kvantitativní výzkum tvořili čtyři pacienti. Dvě pacientky jsou po operaci bederní páteře pro herniaci disku a jejich obtíže mají již strukturální podstatu. Dalši dva pacienti pak strukturální změny diagnostikované nemají a jejich bolesti jsou na podkladě funkčních změn. U všech pacientů byla provedena anamnéza, aspekční i palpační vyšetření a čtyřikrát po dobu terapií byl jimi vyplněn subjektivní dotazník. Dále jsou zde také popsané použité metody při terapiích. U kvalitativního výzkumu pak soubor tvořilo 152 osob. V kapitole "Výsledky" praktické části pak můžete nalézt pokroky a změny u všech probandů, závěrečná vyšetření a jejich subjektivní hodnocení a také výsledky kvalitativní práce. Bakalářská práce může být využita pro zvýšení informovanosti o fyzioterapii při tišení bolestí, také může sloužit jako vzdělávací materiál pro odbornou i laickou veřejnost.
|
host ::
RSS.