Název: Vliv včasné terapie reflexní lokomocí dle Vojty na děti s poporodní parézou plexus brachialis a její sociální dopad z pohledu rodičů
Překlad názvu: The effect of an early Reflex locomotion therapy according prof. Vojta in children with postpartum paresis of Brachial plexus and its social influence from the view of parents
Autoři: PLACHÁ, Milena
Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok: 2015
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Tématem diplomové práce je "Vliv včasné terapie reflexní lokomocí dle Vojty na děti s poporodní parézou plexus brachialis a její sociální dopad z pohledu rodičů". Plexus brachialis (PB) tvoří nervové svazky vycházející z míšních kořenů segmentů C5-Th1. Inervuje svaly pletence lopatky, ramene, paže a ruky. Při poškození PB může být narušena hybnost (paréza až plegie svalů), čití (hypestezie až anestezie, parestezie, bolesti) a mohou se objevit vegetativní symptomy (změna zbarvení a teploty kůže, změny ochlupení, lámavost nehtů). Typy paréz PB se dělí podle klinického obrazu a anatomického průběhu. Paréza horního typu (Duchene-Erb) je nejčastější a má nejlepší prognózu, klinicky se projeví addukcí a vnitřní rotací horní končetiny, loket je v extenzi, zápěstí ve flexi, končetina je chabá, úchopový reflex výbavný. Při paréze dolního typu (Déjerine-Klumpkeové) není možná flexe zápěstí a ruky, úchop je chabý nebo chybí a při narušení krčního sympatiku vzniká Hornerův syndrom. Vzácná je izolovaná paréza středního trunku s postižením svalů inervovaných n. radialis. Při kompletní lézi PB je plegická celá končetina s anestezií všech dermatomů s výjimkou vnitřní paže. Kompletní léze PB má nejhorší prognózu. Perinatální poranění PB vzniká v souvislosti s porodem. I přes znalost rizikových faktorů se nedaří těmto poraněním předcházet. U všech dětí s poporodní parézou PB je indikováno zahájení konzervativní léčby, u některých dětí je nutný i neurochirurgický zákrok. U části dětí přetrvává reziduální porucha funkce končetiny i po léčbě. K trvalým následkům patří reziduální paréza, abnormity postury, deformity kostí končetiny, kontraktury v oblasti kloubů, zkrácení paže. S motorickou poruchou souvisí i opoždění mentálního vývoje a poruchy kognitivních funkcí. Předpokladem úspěšné léčby je včasná a kvalitní diagnostika a časné zahájení terapie. Terapie má zabránit rozvoji patologických pohybových vzorců a navodit a obnovit optimální hybnost. Cílem je především obnova inervace a funkce ruky, na druhém místě flexe lokte a na třetím abdukce ramene. Jednou z metod využívaných pro konzervativní léčbu periferních paréz je Vojtova metoda reflexní lokomoce. V terapii jsou aktivovány vrozené dílčí vzory globálních modelů pohybu vpřed, což je reflexní plazení a reflexní otáčení. Tyto vzory jsou vrozené, u dětí s hybnou poruchou jsou však blokovány. Opakovanou cílenou aktivací může dojít k fixaci správných modelů a je tak umožněno jejich využití ve spontánní motorice a jsou vytěsněny patologické náhradní pohyby. Reflexní lokomocí jsou příznivě ovlivněny i další funkce jako je držení těla a jeho řízení, neurologický status, ovlivnění rozvoje mentálních a vegetativních funkcí, okulomotoriky a disproporcionálního růstu. Cílem léčby je snížit stupeň postižení a do budoucna minimalizovat disabilitu a handicap. Zlepšení kvality života dítěte vede ke zlepšení kvality života celé rodiny. Teoretická část práce se věnuje problematice parézy PB a terapii reflexní lokomocí dle Vojty. Nejprve je charakterizována funkce periferního nervového systému, další část je věnována poranění PB mechanismům poranění, diagnostice, možnostem léčby, perinatálnímu poranění PB a rehabilitaci pacientů s poraněním PB. Kapitola zabývající se Vojtovou metodou popisuje základní principy Vojtovy metody - reflexní plazení a reflexní otáčení. Závěrečná kapitola se zabývá problematikou narození zdravotně postiženého dítěte, nutností podpory rodiny a postiženého jedince zejména v rovině sociální a psychologické. Na teoretickou část navazuje výzkum. Byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu - narativní rozhovor. Cílem není ověření předem dané hypotézy, ale popis životní zkušenosti a její pochopení. Data jsou získávána v malých souborech a výsledky výzkumu nelze zobecnit. Výzkumník respondentům položí širší otázku a dále vypravěče pouze usměrňuje a stimuluje k dalšímu vyprávění. Data jsou analyzována metodou narativní analýzy a prezentována chronologicky ve stupních. The thesis topic is "The influence of the early therapy by reflex locomotion according to Vojta on children with brachial plexus palsy postpartum and its social impact from the perspective of their parents."The brachial plexus (BP) consists of nerve bundles based on radicular segments C5-Th1. Innervate muscles girdle blades, shoulder, arm and hand. When BP is damaged the mobility may be impaired (paresis to plegia of muscles), sensation (hypoesthesia to anesthesia, paresthesia, pain) and vegetative symptoms can appear (discoloration and skin temperature changes, changes in hair, nail brittleness). Types of BP palsy are classified according to clinical and anatomic course. Paresis of upper type (Erb-Duchene) is the most common and has the best prognosis, clinically manifest by the adduction and internal rotation of the upper limb, the elbow in extension, the wrist in flexion,the limb is poor, the gripping reflex present. During the paralysis of the lower type (Déjerine-Klumpke) the wrist flexion is not possible and the hand grip is poor or absent, and when there is a disruption of the cervical sympathetic the Horner's syndrome appears. An isolated paresis of the secondary trunk with disabilities muscles innervated n. Radialis is rare. During the complete lesion BP the whole limb is plegic with anesthesia all dermatomes excluding the inner arm. The complete lesion BP has the worst prognosis. BP perinatal injury arises in connection with childbirth. Despite the knowledge of risk factors we fail to prevent these injuries. With all children with postnatal paresis BP the initiation of conservative treatment is indicated, some children require neurosurgery. With some children a residual limb dysfunction remains after the treatment. Among the consequences we include permanent residual paresis, postural abnormalities, limb bone deformities, contractures of joints, shortened arm. Delays in mental development and cognitive impairment are related to motor disorders. The early and quality diagnosis and the immediate initiation of therapy is the prerequisite for successful treatment. The therapy should prevent the development of pathological patterns of movement and evoke and restore optimum momentum. The main aim is the restoration of innervation and hand function and the second one is the elbow flexion and the third is the arm abduction. Vojta method of reflex locomotion is one of the methods used for conservative treatment of peripheral paresis. In therapy, congenital partial patterns of forward movement global models, which is reflective crawling and reflective rotation, are activated. These patterns are inborn but with children with locomotor disorders these are blocked. By repeated targeted activation we can achieve the correct fixation of the correct models and thus enable their use in spontaneous motor fluctuations and pathological compensatory movements are displaced. Reflex locomotion favorably influences other functions such as posture and its management, neurological status, the development of mental and autonomic functions, and oculomotoric and disproportionate growth. The goal of the treatment is to reduce the disability degree and to minimize the future disability and handicap. Improving the quality of the child´s life leads to improvement of the life quality for the entire family. The theoretical part is devoted to BP palsy therapy and reflex locomotion according to Vojta. First, the function of peripheral nervous system is characterised, the other part is devoted to BP injury - mechanisms of injury, diagnosis, treatment options, BP perinatal injuries and rehabilitation of patients with spinal BP. The chapter dealing with Vojta describes the basic principles of Vojta method - reflexive crawling and reflexive rotation. The final chapter deals with the birth of a handicapped child, the need to support families and individuals affected especially in the psychological and sociological levels.
Klíčová slova: paréza plexus brachialis; rehabilitace; Vojtova metoda reflexní lokomoce; Brachial Plexus Palsy; physiotherapy; Vojta method reflex locomotion
Citace: PLACHÁ, Milena. Vliv včasné terapie reflexní lokomocí dle Vojty na děti s poporodní parézou plexus brachialis a její sociální dopad z pohledu rodičů. České Budějovice, 2015. diplomová práce (Mgr.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta

Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU.
Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/43126

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-200619


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Vysokoškolské kvalifikační práce > Diplomové práce