|
| |
|
|
Odchod mládeže z ústavní péče a první rok samostatného života
Štanclová, Tereza ; Čabanová, Bohumila (vedoucí práce) ; Orságová, Petra (oponent)
Bakalářská práce "Odchod mládeže z ústavní péče a první rok samostatného života" pojednává o problematice odcházení zletilých z náhradní výchovné péče a o následném osamostatňování těchto mladých lidí. V práci autor sleduje okolnosti, za jakých klient ústavní péči opouští a pozornost je také věnována dostupným možnostem následné péče, které umožňují plynulejší přechod od náhradní výchovné péče k osamostatnění. Teoretickým východiskem je koncept sociální exkluze, kterou jsou mladí lidé po odchodu z ústavní péče ohroženi pro jejich nezřídka nižší úroveň dosahovaného vzdělání, nižší konkurenceschopnost na trhu práce, nefunkční záchytnou sociální síť rodiny a absenci konexí. Součástí práce je kvalitativní výzkum v jehož rámci byly nahrávány rozhovory s klienty zařízení ústavní a následné péče a s experty v dané problematice. Smyslem výzkumu je poskytnout reflexi zúčastněných aktérů a ilustrovat tak situaci, v které se mladí nezaopatření lidé nachází.
|
|
|
Homosexualita a pohled české veřejnosti na svěřování dětí do péče homoparentálních rodin
Závůrková, Hana ; Leontovyčová, Jana (vedoucí práce) ; Poláčková, Jana (oponent)
První část mé práce je zaměřena na vymezení a definici homosexuality, vyjasnění některých pojmů a shrnutí historie homosexuality. Je v ní vymezeno registrované partnerství včetně jeho výhod a nevýhod. Dále pak význam rodiny pro dítě a přehled typů náhradní rodinné péče. Shrnuje rovněž faktory, které ovlivňují dětskou psychiku. Ve druhé části jsou následně rozebrány výsledky dotazníkového šetření, jež mělo za cíl zmapovat pohled veřejnosti na svěřování dětí do péče homosexuálů. Jsou zde rovněž uvedeny některé reakce z diskusního fóra a nejpočetněji zastoupené názory získané z vyplněných dotazníků. Práce je doplněna pěti kazuistikami a názory z řad homosexuálů.
|
|
|
Hodnoty, zájmy a perspektivy dětí z dětských domovů
Dubcová, Martina ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
1 Resumé Děti přichází do zařízení pro výkon ústavní výchovy z rodin, které neplnily své funkce, neuspokojovaly základní potřeby dítěte. Rodiče těchto dětí často páchali trestnou činnost, byli pod vlivem alkoholu, své děti zanedbávali nebo i v některých případech týrali či zneužívali. Rodina pro tyto děti byla často negativním vzorem. Děti vyrůstaly část svého života v nepodnětném prostředí. Tyto rodiny velmi negativně ovlivnily osobnost dítěte. U dětí z dětských domovů se objevují již handicapy na biologické úrovni. Děti z dětských domovů mívají nižší hodnoty tělesných rozměrů, trpí různými zdravotními handicapy, psychiatrickými onemocněními, jejich mentální schopnosti jsou podprůměrné, trpí poruchami pozornosti, zvýšenou afektivitou, zvýšenou agresivitou, apod. Děti přicházejí do dětských domovů z dysfunkčních rodin až většinou ve starším školním věku, tudíž rodina měla na děti velký vliv po celou dobu jejich raného dětství a u některých i ve věku povinné školní docházky či dospívání. Některé děti navštěvují své rodiny i po umístění do dětských domovů a jsou rodiči ovlivňovány i nadále. Všechny tyto faktory mimo jiné ovlivňují jejich zájmy, hodnoty a perspektivy. Pro děti z dětských domovů jsou nejdůležitější vztahové hodnoty - rodina, dále láska a přátelství. Naopak hodnoty materiální - peníze, práce či...
|
|
|
Děti z dětského domova
Lošťáková, Kateřina ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou dětí z dětských domovů. Obsah teoretické části práce tvoří legislativní rámec dané problematiky, vysvětlení základních pojmů, popis historického vývoje ústavní výchovy a působnost orgánů a institucí sociálně-právní ochrany dětí. Hlavním cílem práce je zmapování situace klientů dětských domovů s nařízenou ústavní výchovou. Přiblížení jejich situace před samotným nařízením ústavní výchovy, během pobytu v zařízeních ústavní výchovy, tedy nejen v dětském domově samotném, ale i v diagnostickém ústavu, a také poté, co zařízení opustí a musí se zařadit do běžného života. Praktická část pojednává o tom, jak pobyt dětí v dětském domově dále ovlivňuje jejich životy. Klíčová slova Dětský domov, ústavní výchova, náhradní rodinná výchova, sociálně-právní ochrana dětí, diagnostický ústav.
|
|
|
Výchovně-vzdělávací přístupy v dětském domově a v mateřské škole
Soukupová, Martina ; Koťátková, Soňa (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na výchovně-vzdělávací přístupy učitelek v určitém typu mateřské školy - ve škole s prvky Začít spolu - a zdravotních sester v určitém typu dětského domova - v Dětském centru. Teoretická část zpracovává teoretické a odborné poznatky o dítěti předškolního věku v rodině, v MŠ a ve výchovné instituci mimo rodinu. V praktické části zjišťuje, jak probíhají spontánní a řízené činnosti v obou institucích, jaký je jejich denní poměr, jak a kým jsou vytvářeny plány těchto činností. Dále se zabývá tím, jaké jsou metody práce učitelek / zdravotních sester, jak probíhá volná hra dětí, jakým způsobem je do ní v daných institucích zasahováno a jaké hry a hračky mají děti k dispozici.
|
|
|
Profesní příprava klientů z dětských domovů
MARTÍNKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou profesní přípravy klientů z dětského domova a popisuje některé vybrané aspekty, které v průběhu pobytu klienta v dětském domově mohou jeho profesní přípravu ovlivnit. Práce je založena na dostupné literatuře a legislativním rámci ústavní výchovy. V poslední kapitole je tato teorie převedena do praxe pomocí 3 kazuistik z vybraného dětského domova a zhodnocením popisovaných aspektů profesní přípravy klientů v rámci vybraného dětského domova.
|
|
|
Vliv ústavní výchovy na dítě předškolního věku
ZÍDKOVÁ, Jitka
Bakalářská práce je zaměřena na děti předškolního věku v ústavní péči. Teoretická část vymezuje základní aspekty pobytu v dětském domově, zabývá se vývojem a historií ochranné a ústavní výchovy, popisuje příčiny i samotný proces odebrání dítěte od biologické rodiny a jeho umístění do dětského domova. Zdůrazňuje pozitivní změny, kterými systém ústavní výchovy v České republice prochází. V praktické části jsou zpracovány informace o Dětském domově Zvíkovské Podhradí a charakteristika dětí předškolního věku žijících v současné době v tomto zařízení.
|
|
|
Realizace projektu chlapeckého sirotčince v Mongu
KRYGAROVÁ, Radka
Tato práce se věnuje realizaci projektu chlapeckého sirotčince v rozvojové zemi. Projekt patří Nadaci Malý Noe, přičemž významným partnerem pro přímou realizaci je nezisková organizace Njovu. Práce je klasicky tvořena teoretickou a praktickou částí. Teoretická část vymezuje užívané pojmy, informuje o současné situaci v zemi, zejména v západní provincii Zambie, a obsahuje informace o organizacích zapojených do projektu. Praktická část navazuje na teoretické poznatky, definuje cíl a metodiku práce a především prezentuje výsledky práce. Cílem, který tato práce sleduje, je zmapovat vývoj projektu chlapeckého sirotčince v Mongu. V souladu s cílem práce jsou kladeny tyto výzkumné otázky: Proč vznikl chlapecký sirotčinec v Mongu? Jak se projekt vyvíjí? Jaké jsou výsledky projektu? Pro zodpovězení výzkumných otázek jsem zvolila kvalitativní výzkum. Během svého pobytu a aktivního podílení se na realizaci projektu (únor prosinec 2014) jsem použila metodu pozorování, dotazování a analýzu dat. Výsledky práce tvoří důkladná SWOT analýza projektu, přiblížení personálního zajištění projektu, popis procesu přijímání dětí a kazuistiky přijatých dětí, jejichž význam spočívá v demonstraci tamější sociální reality. Početné přílohy názorně dokreslují předkládané informace. Diskuze shrnuje a rekapituluje výsledky a jejím výstupem jsou doporučení a upozornění pro podobné začínající projekty. Velmi důležitým aspektem celé práce je její zasazení do kontextu značně odlišných podmínek. Přínos daného projektu spočívá zejména v prosazení rodinného modelu péče o děti v zařízení. Rodinný charakter sirotčince určuje relativně nízký počet dětí a to, že pečujícími osobami je manželský pár se dvěma dětmi. Práce přináší konkrétní a detailní informace o celém projektu a jeho vývoji, a to ve vzájemných souvislostech. Práce může sloužit jako zdroj informací ke konkrétnímu projektu, jako dokumentace vzniku Dětského domova Malého Noe a v neposlední řadě může být inspirací pro podobné projekty v rozvojových zemích.
|
|
|
Umístění sourozenců v dětském domově
NOVOTNÁ, Jana
Tato bakalářská práce s názvem umístění sourozenců v dětském domově, se zabývá především problematikou umístění sourozenců do stejného dětského domova či jedné rodinné skupiny v dětském domově, které je ze zákona doporučováno. Hlavním cílem práce je zjistit jak jsou udržovány vztahy sourozenců v ústavní péči. V bakalářské práci jsem si stanovila hlavní výzkumnou otázku. Jak jsou udržovány vztahy v dětském domově?Teoretická část práce popisuje současnou situaci týkající se ústavní výchovy, rozdělení typů ústavní výchovy a podrobné popsání současné podoby dětského domova se školou, důvody pro které mohou být děti umístěny do tohoto zařízení, práva a povinnosti dětí v dětském domově se školou, činnosti prováděné v dětském domově se školou a sourozenci umístěny do dětského domova se školou. Teoretická část dále pojednává o postavení dítěte v sourozeneckých vztazích o tzv. sourozeneckých konstelacích. Jaké postavení v rodině má jedináček, prvorozený či benjamínek.Pro empirickou část byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru se sourozenci v dětském domově rodinného typu. Chtěla jsem vytvořit ucelený obraz, a proto jsem prováděla zkoumání v přirozených podmínkách dětí. Rozhovory probíhaly v období červen 2014 březen 2015, bylo osloveno celkem 15 dětí v pěti rodinných skupinách, které jsou umístěny v dětském domově se svými sourozenci. Těmto dětem jsem položila několik otázek. Otázky se týkaly vztahů k biologické rodině, k sourozencům, k ostatním dětem v dětském domově a k dospělým z dětského domova. Všechny tyto vztahy spolu úzce souvisí a ovlivňují i v budoucnu život jedince. Pro vyhodnocení dat jsem zvolila kazuistiku a názorně jsem vztahy mezi sourozenci, rodinou, dětmi v dětském domově, vychovateli zakreslila do sociogramů. Kazuistiku jsem zvolila, protože je nejznámější formou kvalitativního výzkumu a umožní podrobnější popis případu jedné osoby nebo jednoho problému. Pomáhá sestavit komplexní obraz dané problematiky. Zvolila jsem kazuistiku sociální skupiny, někdy specifikovanou přesněji, jako rodinou. Kazuistiku jsem využila proto, že jsem chtěla sledovat vývoj vztahů mezi jedinci v dané sociální skupině. Pro jasnější, přesnější a srozumitelnější znázornění jsem ke kazuistice připojila sociogramy. Z výsledků praktického výzkumu vyplynulo, že k umístění sourozenců do společného dětského domova či společné rodinné skupiny se musí přistupovat s individuálním ohledem na podmínky, které vycházejí již z biologické rodiny. Se sourozenci se musí pracovat již v diagnostickém ústavu a podle výsledků práce, vyhodnotit správně vztahovou situaci. Jsou sourozenci, kdy umístění je velmi vhodné a podnětné pro celý život dítěte, ale jsou i takové sourozenecké skupiny, kdy společné zařazení dětí je kontraproduktivní. Výsledky bakalářské práce mohou být využity k individuálnějšímu přístupu při zařazování sourozenců do dětského domova a tím zabránit konfliktům nebo naopak odcizení sourozenců umístěných v dětském domově. Přínos mojí bakalářské práce vidím ve využití výsledků v každodenní práci osob pracujících s dětmi v dětském domově. Je dobré využít tyto poznatky ke zkvalitnění práce a individuálnímu přístupu ze strany vychovatelů. Zjištěné informace vnášet do praxe ve prospěch nejlepšího zájmu dítěte. Je potřeba si uvědomit, jak výrazně, jako pracovník v dětském domově, mohu ovlivnit osobnost každého dítěte, které potkám během své profesní praxe v dětském domově. Vztahy a formování sourozeneckých vztahů jsou pro jedince zásadní a nelze je v životě opomenout.
|
host ::
RSS.