|
Stanovení antioxidačního statusu u potkanů při zkrmování pšenice Citrus
Bendová, Kateřina
Diplomová práce se zabývá vlivem pšenice Citrus na organismus. V pokusu se 32 potkany samčího pohlaví kmene Wistar byl sledován vliv zkrmování žluté odrůdy pšenice Citrus na antioxidační aktivitu měřenou v krvi a jaterní tkáni. Pokusná skupina (N=16) byla krmena sušenými granulemi ze 100% šrotu pšenice Citrus, kontrolní skupina (N=16) ze šrotů dvou běžných pšenic smíchaných v takovém poměru, aby byl dosažen ve výsledné směsi stejný obsah NL jako u pšenice Citrus. Během pokusu byly sledovány ve třídenních intervalech přírůstky a denně spotřeba krmiva. Antioxidační aktivita byla měřena metodou DPPH, FR, FRAP a ABTS. Mezi skupinami však nebyly zjištěny ve většině případů průkazné rozdíly, pouze u metody ABTS měřené v krvi byl zaznamenán průkazný rozdíl (P<0,05), kdy hodnota u skupiny "Citrus" byla 405,508 +- 7,637 ug/ml a u skupiny "Kontrola" 479,989 +- 22,540 ug/ml, což je o 18 % více. Hodnoty však byly vyšší u kontroly, než u skupiny krmené pšenicí Citrus s vyšším podílem antioxidantů. Pouze u metody ABTS měřené v jaterní tkáni byla neprůkazně vyšší hodnota 409,439 +- 13,626 (ug/ml) u skupiny "Citrus", oproti 389,493 +- 9,271 (ug/ml) u "Kontroly" a u metody DPPH měřené jako % inhibice radikálů 20,711 +- 0,867; 20,037+- 1,109. Rozdíly však nebyly průkazné (P>0.05).
|
|
Vývoj cen pšenice ve Francii a v Německu v letech 1531-1785
Střeštík, Jaroslav ; Mikulecký, M. ; Mikulecký, L.
Průměrné roční ceny pšenice v Paříži a v Kolíně nad Rýnem v 16. až 18. století jeví značnou vzájemnou podobnost, což lze očekávat vzhledem k malé geografické vzdálenosti. V dlouhodobém měřítku nejprve ceny lineárně rostou, později se růst zpomaluje, a to shodně v obou zemích. Toto je doprovázeno silným krátkodobým kolísáním, které probíhá opět v obou zemích podobně. Ve spektrech těchto časových řad je významný vrchol v periodách kolem 130 a 60 roků a další kolem 35 a 14-15 roků, ten poslední je nápadnější v datech z Francie. Perioda slunečního cyklu (11 let) se zde neprojevuje. Korelace s průměrnými ročními teplotami vzduchu a ročními Wolfovými čísly sluneční aktivity je záporná, ale jen málo nad hranicí významnosti (v rozmezí -0,14 až -0,22). V dlouhodobé změně se takto odráží dlouhodobé změny průměrné roční teploty vzduchu a sluneční aktivity, shodně pro obě země. Po odečtení parabolického trendu se tyto korelace sníží, zato vyniknou korelace s průměrnými srážkovými úhrny, které jsou kladné (do 0,18). Všechny korelace jsou v Německu o něco vyšší než ve Francii.
|
|
Využití provozní kapacity dojících robotů v systému svobodného pohybu zvířat.
REICHOVÁ, Sandra
Cílem diplomové práce bylo objektivně zhodnotit využití provozní kapacity dojících robotů v systému svobodného pohybu zvířat. V rámci studie byly analyzovány data ze sedmi zemědělských podniků. Shromažďování vstupních dat proběhlo v období od ledna do listopadu roku 2009. Datové podklady byly získány na jednotlivých farmách z programu T4C. Informace pro analýzu problémových dojnic, jež bylo nutné do robota doprovázet, byly poskytnuty přímo chovateli. Prvním hodnoceným kritériem byla průměrná užitkovost dojnic. Malé zemědělské podniky v soukromém vlastnictví dosáhly nejvyšší užitkovosti (28,79 kg). Družstva střední velikosti měly užitkovost nejnižší (25,22 kg). Vzhledem k plemenné příslušnosti dojily nejvíce holštýnské dojnice (40,43; 30,16 a 27,01 kg). Dojnice českého strakatého skotu měly dojivost nejnižší (24,83; 21,04 a 22,74 kg). Dále byl vyhodnocován počet dojení v robotu, kdy malé zemědělské podniky v soukromém vlastnictví dosáhly nejvyšší četnosti dojení (140,88). Velké družstva pak měla počet dojení/robota nejnižší (119,28). Nejvíce byly na jednom robotu dojeny holštýnské dojnice (130,34). Oproti tomu české strakaté dojnice měly hodnotu dojení/robota nejnižší (107,94). Nejvyššího počtu dojení na dojnici a den dosáhla družstva střední velikosti (2,47). Malé farmy v soukromém vlastnictví měly nejnižší počet dojení/dojnici (2,34). Stáda smíšená dosáhla hodnoty 2,47 dojení, holštýnské krávy dojily denně 2,45; dojnice českého strakatého skotu měly frekvenci dojení 2,32. Z hlediska dobrovolnosti návštěv chodily nejčastěji do robotu krávy ve velkých družstvech, které měly nejvyšší dosažený počet odmítnutí na jedno podojení (2,19). Nejnižší hodnota tohoto kritéria vyšla v malých soukromých podnicích (1,10). Hodnoty tohoto ukazatele s ohledem na plemeno vyšly u holštýnských dojnic nejníže (1,85), oproti českým strakatým dojnicím, které měly hodnotu počtu odmítnutí nejvyšší (2,25). Využití časové kapacity se prokázalo v malých soukromých podnicích jako nejefektivnější - 78,61%. Naopak nejnižší časová využitelnost vyšla u velkých družstev - 68,11%. Vzhledem k plemeni byly nejdéle dojeny holštýnské dojnice - 73,21%, nejkratší dobu dojily krávy českého strakatého skotu- 63,17%. Nejvyšší počet dojnic, jež bylo nutné do dojícího robota doprovázet, byl zaznamenán ve velkých družstvech - 20,1%. Podstatně nižší počet problémových zvířat byl zjištěn ve družstvech střední velikosti - 9,7%. Malé podniky v soukromém vlastnictví se procentuálně výrazně nelišily od družstev střední velikosti, dosahovaly 9,3%. Jako nejvíce problémové se projevily dojnice ze smíšených stád - 18,7%. Nejméně byly doprovázeny české strakaté dojnice - 8,8%.
|
|
Biologie a regulace svízele přítuly
VONDRUŠKA, Jakub
S velmi omezeným spektrem plodin, které zajišťují lidskou výživu, se časem selektovalo malé množství plevelných druhů, které ovšem z hlediska četnosti a nebezpečnosti hrají velmi významnou roli. Mezi tyto druhy na našem území jednoznačně patří i svízel přítula (Galium aparine L.). I proto byl založen herbicidní pokus v pšenici ozimé (Triticum aestivum subsp. aestivum L.), se zaměřením na chemickou regulaci toho plevele, kde bylo v jednotlivých 26 půlhektarových variantách použito celkem 21 herbicidních přípravků a jejich kombinací a to vše v náročných podmínkách minimalizace zpracování půdy a na pozemku s vysokou četností svízele přítuly. Většina přípravků účinkovala velmi dobře z hlediska aktuální eradikace, u některých však došlo dříve či později k následnému obrůstání svízele a vytvoření generativních rozmnožovacích orgánů. Tato semena - byť vytvořena v redukované míře - doplňují zásobu v půdní bance. V literární rešerši pak byl zpracován přehled o biologii svízele přítuly, jeho škodlivosti a možných metodách regulace.
|
|
Ambulantní sociální služby pro osoby se zdravotním postižením na území obce s rozšířenou působností Trhové Sviny
KABELÁČOVÁ, Marie
Práce se zabývá informovaností veřejnosti o ambulantních sociálních službách na území obce s rozšířenou působností Trhové Sviny. Teoretická část charakterizuje osoby se zdravotním postižením, jejich rodinu a integraci těchto lidí do společnosti. Dále popisuje pracovníky a poskytovatele sociálních služeb a situaci ambulantních sociálních služeb na území obce s rozšířenou působností Trhové Sviny. Výzkumná část práce obsahuje rozbor a výsledky dotazníkového šetření a analýzy informovanosti lidí na území obce s rozšířenou působností Trhové Sviny o ambulantních sociálních službách a doplňkových službách pro osoby se zdravotním postižením. Lidé jsou zde poměrně málo informováni, a také na mnoha místech tohoto území je malá nebo žádná dostupnost těchto služeb. Z toho vyplývá i poměrně malé využívání ambulantních sociálních služeb osobami se zdravotním postižením, které jsou obyvateli obce.
|
| |
|
Mezigenerační názory na problematiku demencí
ŠVAŘÍČKOVÁ, Lenka
Ve své práci jsem se zaměřila na problematiku demencí, převážně na názory a znalosti v různých věkových kategoriích. Demence patří mezi častá onemocnění staršího věku, ale připadá mi, že se o této problematice málo hovoří. V této práci jsem chtěla zjistit znalosti a zkušenosti ve třech věkových kategoriích (mladí - do 25 let, střední věk - do 45 let a předseniorský věk - starší 50 let). Zajímalo mě, jestli vědomosti a informovanost souvisejí s přibývajícím věkem. Práce má 2 části - teoretickou a praktickou. V teoretické části se zaměřuji na problematiku demencí, převážně ze sociálního pohledu. Ze zdravotnických informací jsem se snažila vybrat ty nejdůležitější, které jsou nezbytné pro pochopení této problematiky, a které by měli znát pečovatelé takto nemocných osob. V praktické části jsou přepsány rozhovory s vybranými respondenty, kteří odpovídali na otázky spojené s tímto onemocněním. Pro získání dat byl zvolen kvalitativní výzkum, konkrétně metoda dotazování a technika polostandardizovaných rozhovorů. Tři respondenti souhlasili s nahráváním rozhovorů a s jejich následným doslovným přepisem. Tyto záznamy byly doslovně přepsány se zachováním hovorových výrazů. Ostatní respondenti s nahráváním nesouhlasili, proto byly jejich odpovědi písemně zaznamenány. Ze získaných rozhovorů jsem zjistila, že většina respondentů základní znalosti má, ale není si svou odpovědí jista. Z každé generace jsem vždy vybírala ženu a muže, aby byly zastoupeny názory obou pohlaví. Zjistila jsem, že tyto znalosti nesouvisejí s věkem. Základní informace o onemocnění měli všichni, ale lépe je dokázali vysvětlit ti, kteří znali, nebo pečovali o osobu s demencí. Vzhledem k získaným informacím z rozhovorů, by bylo podle mě dobré, aby se lékaři, organizace (hlavně domovy pro seniory), ale i média postarali o šíření důležitých informací mezi všechny generace.
|
|
Analýza mediovaných textů věnovaných oboru ICT v deníku MF Dnes a měsíčníku Elle v letech 1996 a 2002
Vostal, Bohumil ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Tato diplomová práce má za cíl analyzovat mediované texty o profesionálech a profesionálkách v oboru informačních a komunikačních technologií (ICT), které v letech 1996 a 2002 otiskly deník Mladá fronta Dnes a české vydání life-stylového časopisu pro ženy Elle. Práce nabízí teoretickou a analytickou část. V teoretické jsou podrobněji rozebrány koncept genderu, teoretický postup a použitá definice obsahové analýzy, včetně českého mediálního kontextu. Praktická část obsahuje popis analýzy, ovšem jejím jádrem je kvalitativní interpretace. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Válka v severní Africe v historiografickém podání
Drda, Václav ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Čížek, Martin (oponent)
Bakalářská práce je věnována tématu války v severní Africe. Cílem je poukázat na kvalitu tvorby literárních publikací a časopiseckých článků v českém prostředí, které se severoafrickému válčišti během druhé světové války věnují. Nejprve jsou čtenáři seznámeni s výzkumnou metodou a samotným obsahem bakalářské práce. Následuje historický úvod, který má za cíl dát čtenáři alespoň malé povědomí o průběhu severoafrických bojů. Samotná hlavní část je již věnována onomu srovnání autorské tvorby. Čtenář je seznámen s obecnými možnostmi rozdělení válečné historie, dle obsahového zaměření. Následuje část věnovaná časopisecké literatuře, která je rozdělena podle tradičního systému vojenské historie, kdy jsou články v dané složce vzájemně srovnávány. Druhá část je věnována literárním publikacím, které jsou komparovány nikoliv na základě tradičního rozdělení, ale podle časové osy, jelikož všechny publikace jsou příkladem moderní vojenské historie. Počátek časové osy je spatřován v jarní Rommelově ofenzivě v roce 1942. Konec představuje bitva u El Alameinu a ústup Afrika Korpsu. Závěr již představuje veškerá srovnávací zjištění, kterých bylo během výzkumu dosaženo.
|
|
Problematika třídění odpadů u různých věkových kategorií obyvatel
VACKOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce má za cíl ujasnit problematiku třídění odpadů a poukázat na informovanost a ochotu lidí třídit odpad v jednotlivých věkových kategoriích. Literární rešerše je zaměřena na nakládání s odpady a jejich jednotlivé technologie. Detailněji popisuji jednotlivé druhy tříděného odpadu a jejich recyklaci. Zabývám se také vlivem různých charakteristik obyvatelstva (pohlaví, věk, bydliště) na jejich ochotu třídit odpad. Lidské chování je totiž hlavní příčinou poškozování životního prostředí a recyklace je jedním z hlavních prostředků minimalizace negativního vlivu lidské společnosti na něj. V praktické části jsem se zabývala kvantitativním výzkumem, metodou dotazníkového šetření. Pomocí odpovědí v dotazníku jsem zjistila, jaké faktory mají vliv na třídění odpadů u obyvatel. Základními faktorem byl věk a pohlaví. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda se liší jednotlivé věkové kategorie v třídění odpadů. Zjistila jsem, že jednotlivé věkové kategorie se v ochotě třídit odpad liší. Nejvíce třídili odpad vždy obyvatelé ve věku 36 - 50 nejméně ve věku 66 a více let. Obecně tedy více třídili mladší než starší lidé, což může být zapříčiněno osvětou a dobrou informovaností mladých lidí. Naopak starším lidem v třídění nejčastěji bránila nemoc, vzdálenost kontejnerů nebo neochota třídit založena na malé informovanosti.
|
host ::
