|
Ekologicky šetrné ubytování ve vybrané oblasti
RODĚJOVÁ, Věra
Tématem diplomové práce je ekologicky šetrné ubytování na Třeboňsku. Cílem je identifikovat šetrné přístupy v nabídce ubytování v šetřené oblasti a posoudit význam šetrných přístupů ve strategii podniků nabízejících ubytování. Z dotazníkového šetření, při kterém byl zjišťován zájem respondentů o ekologicky šetrné ubytování, byla vytvořena analýza poptávky a na základě internetových zdrojů a nestrukturovaných rozhovorů analýza nabídky ubytovacích zařízení. Ze zjištěných výsledků byly stanoveny návrhy a opatření ke zlepšení.
|
|
Antimicrobial activity of cobalt bis(dicarbollide) aminoderivatives
Kvasničková, E. ; Masák, J. ; Šícha, Václav
We carried out experiments focused on the determination of the antimicrobial acitivity of selected representatives of cobalt bis{dicarbollide) aminoderivates. lt was proved, that studied yeast strain C. parapsilosis DBM 2165 is not sensitive to the cobalt bis{dicarbollide) or its aminoderivatives. Gram-negative bacteria P. aeruginosa B-59188 is weakly susceptive to cobalt bis(dicarbollide), but no significant inhibition of growth by cobalt bis(dicarbollide) aminoderivatives was observed. The highest effect on inhibition of microbial growth was confirmed in the case of gram-positive bacteria 5. aureus. This observation demonstrates the real possibility of using these substances in the treatment of infection caused by gram-positive bacterial strains.
|
|
Časová náročnost základních ošetřovatelských postupů
SOUMAROVÁ, Iveta
Na odděleních v nemocničním zařízení se denně provádí velké množství ošetřovatelských postupů. Tato bakalářská práce ve své teoretické části představuje dvacet základních postupů. Cílem práce bylo zjistit nejčastější ošetřovatelské postupy a zmapovat jejich časovou náročnost. Pro realizaci cíle byla zvolena kvantitativní metoda výzkumu. Technikou sběru dat bylo měření časové náročnosti deseti jednotlivých ošetřovatelských postupů. Ty byly vybrány proto, že jsou prováděny nejčastěji. Tyto postupy byly pozorovány na interním a chirurgickém oddělení Nemocnice České Budějovice. Na obou odděleních probíhalo prvotní pozorování 3 dny. Z celkového počtu bylo vybráno 10 nejčastějších ošetřovatelských postupů shodných obou oddělení. Zastoupení výkonů bylo hodnoceno chí-kvadrát testem v kontingenční tabulce. Dále se na každém oddělení zvlášť doba provedení každého z deseti nejčastějších výkonů desetkrát změřila, a to od přípravy po úklid pomůcek. Časy byly zprůměrovány a prezentovány spolu se směrodatnými odchylkami. Shoda či rozdíl v časové náročnosti byla statisticky otestována pomoci F testu a T testu, kdy použitá hladina významnosti se rovná 5%. Výzkumný soubor tvořily sestry a pomocný ošetřovatelský personál. Výsledky jsou prezentovány v grafech a tabulkách. Významně se na jednotlivých odděleních lišily tyto postupy: podáváni léků per os, podávání stravy, odběr venózní krve a měření tlaku krve. Zjištěná časová náročnost a četnost jednotlivých výkonů mohou sloužit jako podklad pro zdůvodnění počtu členů personálu.
|
|
Spokojenost pacientů s poskytovanými službami-důležitý indikátor kvality zdravotnického zařízení.
MALANÍKOVÁ, Jana
Má diplomová práce na téma "Spokojenost pacientů s poskytovanými službami- důležitý indikátor kvality zdravotnického zařízení" pojednává především o spokojenosti pacientů s poskytovanými službami v Nemocnici České Budějovice, a.s. Dále o mapování zaměřeném na celkovou spokojenost s péčí v již zmíněné českobudějovické nemocnici a na průzkum toho, zda pacienti hodnotí kvalitu poskytovaných informací lékařem v této nemocnici kladně a jestli jsou spokojeni s péčí zdejších zdravotních sester. Spokojenost pacientů je důležitým indikátorem kvality poskytované péče, který má vliv na jejich stav základních lidských potřeb. Byl stanoven jeden hlavní cíl: Zmonitorovat spokojenost pacientů s poskytovanými službami v Nemocnici České Budějovice, a.s. Tento cíl byl i splněn. Byl proveden kvantitativní výzkum, k jehož uskutečnění byla použita metoda dotazování. Prostřednictvím techniky standardizovaných anonymních dotazníků byly na základě výše zmíněného cíle ověřovány 3 následující hypotézy: 1) Pacienti jsou spokojeni s celkovou péčí v Nemocnici České Budějovice, a.s. 2) Dotazovaní pacienti hodnotí kvalitu poskytovaných informací lékařem v Nemocnici České Budějovice, a.s. kladně. 3) Dotazovaní pacienti jsou spokojeni s péčí zdravotních sester v Nemocnici České Budějovice, a.s. Data jsem zpracovávala za účelem potvrzení či vyvrácení předem stanovených hypotéz. Vyhodnocení dat proběhlo pomocí statistických neparametrických metod, Chí kvadrát testem a zvolenou hladinou významnosti p=0,05. Výsledky výzkumu byly přehledně zpracovány do tabulek a grafů. Ke zpracování výsledků byl použit program Microsoft Office Excel 2010.
|
|
Využití e-learningového vzdělávání všeobecných sester v Ústřední Vojenské Nemocnici - Vojenské fakultní nemocnici Praha
JANKŮ, Kamila
Předkládaná diplomová práce, Využití e-learningového vzdělávání všeobecných sester v Ústřední vojenské nemocnici Vojenské fakultní nemocnici Praha, se v teoretické části zabývá především významem e-learningu, distančním vzděláváním, historií vzdělávání sester v České Republice sester a e-learningem ve zdravotnictví. Dále se v práci objevují informace o ÚVN, popisuje její současný stav a využívání e-learningu v pracovním procesu. Pro kvantitativní výzkumné šetření byly stanoveny 5 cílů a 4 hypotézy. Prvním cílem bylo zjistit časovou náročnost studia pomocí e-learningových kurzů. Druhým cílem bylo zjistit postoj všeobecných sester k e-learningovému vzdělávání. Třetí cíl se zaměřil na přínos e-learningového vzdělávání pro všeobecné sestry a pro management nemocnice. Čtvrtý cíl byl zaměřen na spokojenost všeobecných sester s formou, obsahem a rozmanitostí e-learningových kurzů a prostřednictvím čtvrtého cíle jsme zjišťovali důvody, které vedou ke vzniku e-learningových kurzů pro všeobecné sestry. Byly stanoveny čtyři hypotézy: H1- K absolvování studia e-learningového kurzu je zapotřebí méně času než u kurzu prezenčního. H2: Sestry do 30 let upřednostňují e-learningové vzdělávání na rozdíl od sester nad 30 let. H3 - Efektivita prezenčního vzdělávání je větší než u e-learningového vzdělávání. H4: Finanční náročnost e-learningového kurzu je menší než u kurzu prezenčního. Technikou sběru dat byl anonymní nestandardizovaný dotazník vlastní konstrukce, který obsahoval 32 položek. Výzkumný soubor tvořilo 212 všeobecných sester pracujících na klinických pracovištích ŮVN. Doplňkovou metodou byl rozhovor s vedoucí týmu pro výuku a vzdělávání ÚVN. Výsledky šetření vztahující se k hypotézám ukazují, že k absolvování studia e-learningového kurzu není zapotřebí méně času než u kurzu prezenčního. Sestry do 30 let neupřednostňují e-learningové vzdělávání na rozdíl od sester nad 30 let. Dále byla potvrzena efektivita prezenčního vzdělávání na rozdíl od e-learningového vzdělávání a byla vyvrácena nižší finanční náročnost e-learningového kurzu než u kurzu prezenčního. Sestry stále preferují prezenční formy výuky, nejčastěji s pasivní účastí na vzdělávací akci, ovšem absolvování e-learningových kurzů považují za výhodnější. Většina dotázaných se taktéž vyjádřila pozitivně k formě, obsahu a rozmanitost e-learningových kurzů. V kurzech je dostatek informací pro zpracování závěrečného testu a sestry považují počet kurzů potřebných k periodickému hodnocení za přiměřený. Jako limitující se jeví nemožnost opakování závěrečného testu, nejčastěji navrhované možnosti opakování jsou 2 3. Z výzkumného šetření vyplynulo, že vyšší procento dotázaných respondentů věnuje kurzu libovolně času. Sestry stále preferují prezenční formy výuky s pasivní účastí před e-learningovou formou. Většina sester se vyjadřuje pozitivně k současnému obsahu kurzů v podobě textového formátu. Témata kurzů jsou z velké části vytvářena návrhy od členů týmu pro výuku a vzdělávání nelékařských profesí ÚVN. Výsledky šetření budou referovány na příští řádné poradě členů týmu pro výuku a vzdělávání nelékařských profesí ÚVN. Předneseny a navrhnuty budou postupy pro zlepšení formy dosavadních kurzů, možnost vytvoření komunikace mezi autorem a studujícím, limitující nemožnost opakování závěrečných testů a návrhy na četnost opakování.
|
|
Strategie oplozování u ryb s vnějším oplozením
SIDDIQUE, Mohammad Abdul Momin
Morfologické vlastnosti, druhově specifické rozdíly, vývoj a funkce obalů jikry hrají významnou roli v porozumění oplozovacím strategiím u ryb stejně jako jejich umělé reprodukci. Zhodnotili jsme morfologii a vývojová stádia obalů jiker, mechanismus blokování polyspermie a také úlohu mikropyle a kortikálních granulí při eliminaci polyspermie jeseterovitých ryb. Struktury obalů jiker jsou u této čeledi velmi podobné. Skládají se z vnějšího obalu (thekální buňky, bazální lamina, folikulární epitel), pětivrstevného obalu oocytu (adhesivní vrstva, alveolární vrstva, epitelární vrstva a zona radiata externa a interna) a vrstvy matrixu oocytu a kortikálních granulí. Vývoj obalů jiker jeseterovitých ryb uvnitř ovárií se skládá z pěti fází s dalšími změnami následovanými po oplození. Navíc jsme standardizovali terminologii používanou pro popis membrán jiker, což může minimalizovat zmatky a být nápomocné pro budoucí práce zaměřené na jikry jeseterovitých ryb stejně jako další rybí druhy. Dále se tato práce zabývá poměrem množství spermií vůči jikře (vyžadovaným k oplodnění jikry) a vlivem před inkubace jiker u sladkovodních druhů před jejich oplozením, což poslouží u jesetera malého (Acipenser ruthenus) k standardizaci reprodukčních protokolů. Před inkubační doba neměla žádný vliv na úspěch při oplození ve vztahu k poměru spermie vůči vajíčku u hodnot 430 000:1 a 43 000:1 (počet spermií : na jikru). Na druhou stranu tato doba před inkubace byla důležitá (signifikantní) v případě použití nízkého počtu spermií 4300:1 a 430:1. Použitím experimentálního sub optimálního poměru spermie-jikra jsme odhalili pozitivní vliv před inkubační doby a to u poměru 430:1 s tím, že 0,5 minuty před inkubace zvýšilo míru oplození, oproti před inkubace v délce 10 min. Transmisní elektronová mikroskopie odhalila, že před inkubace jiker ve vodě po dobu méně než 10 min nespouští kortikální reakci. Což logicky naznačuje, že při nízkém poměru spermie-jikra s před inkubací v rozmezí 0,5 - 1 min ve sladké vodě před oplozením může zvýšit fertilizační úspěch u jesetera malého (minimálně oplozenost nesníží). Vliv před inkubace v mořské vodě a délka trvání vnímavosti k oplození (receptivity) jiker byla určována pro čerstvě vytřené i přezrálé jikry u morčáka evropského. Naše výsledky odhalily signifikantní vliv před inkubační doby u čerstvě vytřených (P < 0,01) i přezrálých jiker (P < 0.01). Čerstvá jikra měla vyšší oplozenost než přezrálá jikra. Oplozenost signifikantně klesala v obou příkladech po 3 min před inkubace. Což ukazuje, že jikry morčáka evropského si zachovávají schopnost oplodnění spermatem do 3 minut po jejich uvolnění do mořské vody. Dále byl určován vliv před inkubace jiker a aktivačních medií na procento embryí v očním embryonálním stádiu vývoje u jelce jesena (Leuciscus idus). U embryí v očním stádiu vývoje, před inkubační doba měla signifikantní vliv na procento embryí při užití sladkovodního aktivačního media (P < 0.001). Procento embryí v tomto stádiu vývoje postupně klesalo s prodlužováním před inkubační doby. Druh aktivačního media měl signifikantní vliv na procento embryí v očním stádiu vývoje pro každou před inkubační dobu (P < 0,05). Přesněji řečeno, sladká voda produkovala nižší procento embryí v očním stádiu vývoje pro každou před inkubační dobou, zatímco slaná voda a Woynarovichův roztok produkovaly vyšší procento embryí v očním stádiu vývoje v čase 0 s a 30 s před inkubací. Analýza parametrů spermií pomocí CASA softwaru, neukázal vliv aktivačního media na jejich parametry. Naše výsledky ukazují, že slaná voda a Woynarovichův roztok zlepšují míru oplození u jelce během oplozování. Závěrem, tato dizertační práce poskytuje základní znalosti biologie gamet, role periody receptivity jiker, vliv před inkubace jiker a různých aktivačních médií, které mohou být užitečné pro pochopení oplozovací strategií u několika druhů ryb s vnějším oplozením, stejně tak jako pro standardizaci jejich oplodňovacích protokolů při umělé reprodukci.
|
|
Biologie, výskyt a regulace chundelky metlice v pěstovaných plodinách
ORNA, Vítězslav
V posledních desetiletích se na našich polích výrazně snížil počet plevelných druhů. Lehce hubitelné a citlivé druhy byly pomocí herbicidů a agrotechnických opatření téměř vyhubeny. Jejich místo zaujaly odolné druhy, které dělají zemědělcům mnohem větší problémy. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl v provozních podmínkách založit pokus, ve kterém jsem sledoval výskyt plevelných druhů rostlin na jednotlivých lokalitách. Zvláště jsem se zaměřil na chundelku metlici a to na její výskyt, regulaci, rozšíření a citlivost nebo odolnost k určitým herbicidním přípravkům. Účinnost testovaných kombinací herbicidů vyšla statisticky významná u chundelky metlice i ostatních plevelů (P 0,05). Výjimkou byl pýr plazivý, kde se účinnost těchto přípravků neprokázala, podobně jako u vikve ptačí, hluchavky nachové, svízele přítuly a kakostu maličkého (P > 0,05). Pouze pýr plazivý se však z těchto neprůkazně reagujících plevelů vyskytoval hojněji. Z výsledků experimentů se jako nejúčinnější herbicidní kombinace při likvidaci chundelky metlice ukazaly kombinace Sumimax + Glean, Cugar Forte + Glean + Dural a Cugar Forte + Logran. Všechny tyto herbicidní kombinace prokázaly 100% účinnost na chundelku metlici. Zbývající kombinace nedosahovaly 100 % úspěšnosti. Rapsan + Command+ Grounded 89 %, Sumimax + Logran 91 % a Butisan+ Clomate+ Grounded 67 %. Z výsledků práce vyplývá, že chundelka metlice je k některým herbicidním kombinacím citlivější a může být úspěšně na polích redukována. Naopak k některým účinným látkám byla chundelka metlice odolnější. Z tohoto hlediska je velmi důležité zvolení správných herbicidních kombinací do budoucích let.
|
|
Chov koní plemene Appaloosa a možnosti jejich využití
Zuzjaková, Eva ; Neumann, Cyril (vedoucí práce) ; Starostová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce je souhrnem základních informací o chovu a využití koní plemene appaloosa. Charakteristickým znakem plemene je atraktivní zbarvení srsti, způsobené souborem genů označovaným jako leopard complex (Lp). Proto je nejprve zmapován výskyt tohoto barevného vzoru v populaci rodu equus. Přítomnost Lp byla prokázána již u pravěkých koní, jejichž portréty byly objeveny na mnoha jeskynních malbách. V době domestikace získala barva koní pro člověka zvláštní význam. Koně se stejným barevným vzorem, který mají dnešní appaloosy, jsou zobrazeni v hrobkách Keltů, Skýtů a Etrusků v Evropě, stejně jako na nádobách a nástěnných malbách čínské a egyptské kultury. Významný chov skvrnitých koní je také doložen ve Ferganském údolí ve východním Uzbekistánu. V 16. století se v celé Evropě velmi rozšířil starošpanělský typ koní, kteří byli hojně chováni i ve variantě strakošů. Tito koně se následně dostávali se španělskými osadníky do Ameriky, kde z nich indiáni kmene Nez Perce vyšlechtili dnešní appaloosy.
Dále je v práci věnován prostor organizaci chovu appaloos, která spadá kompletně do kompetence Appaloosa Horse Clubu v USA. Uveden je plemenný standart a charakteristické znaky, kterými jsou barevná srst, skvrnitá kůže, viditelná bělima očí a pruhovaná kopyta. Popsáno je též sedm jednotlivých typů zbarvení a tři varianty registrace.
Výrazným problémem chovu appaloos je výskyt dědičných onemocnění. Zde je uvedeno pět nejzávažnějších. Je to CSNB, noční slepota koní spojená s výskytem homozygotně dominantní varianty Lp. HYPP, hyperkalemická periodická paralýza svalů, která způsobuje svalové křeče postižených jedinců a do chovu se dostala prostřednictví zástupců plemene quarter horse. Stejně jako další uvedené onemocnění. HERDA, lokální kožní asténie koní, která způsobuje nevratné poškození namáhané kůže. Dalším závažným onemocněním je PSSM, polysacharidová myopatie koní, která je jednou z mnoha myopatií vyskytujících se u koní. Poslední popsané onemocnění je letální GBED, u kterého postiženým hříbatům chybí enzym GBE, který je nutný pro syntézu a skladování glykogenu. I přes zlepšující se opatření se tyto nemoci zatím nedaří z chovu odstranit.
Dále jsou v práci uvedeny možnosti využití appaloos jako koní sportovních, rekreačních a pracovních a popsán systém závodů a jejich hodnocení.
|
| |
|
Využití kostřavy rákosovité pro okrasné trávníky
Doskočil, Jan ; Svobodová, Miluše (vedoucí práce) ; Hrevušová, Zuzana (oponent)
Využití kostřavy rákosovité pro okrasné trávníky
Souhrn
Kostřava rákosovitá patří mezi krátce výběžkaté druhy se širokým a hrubším listem. Vytrvalý a ozimý druh, původem z Evropy, je známý pro svoji vysokou odolnost vůči suchu, nenáročnost a odolnost na zátěž. Tyto vlastnosti získala díky velmi rozvinutému a hlubokému kořenovému systému, který je schopný získávat vodu a živiny z hlubších vrstev půdy. Její využití je tedy na místech s velkou zátěží, jakou jsou dostihové dráhy, okraje silnic nebo meziřadí vinic. V současnosti, v době globálního oteplování, nabývá na významu její využití pro parkové účely a low-input trávníky, kde se využívá její zvýšená odolnosti vůči biotickým a abiotickým stresům, především vůči suchu. V porostu se dobře doplňuje ve směsi s lipnicí luční.
Cílem práce bylo zhodnocení kvality trávníků s kostřavou rákosovitou a vybranými trávníkovými druhy při různé frekvenci seče. Podle hypotézy by frekvence sečení neměla ovlivnit pokryvnost trávníku. Pokryvnost by měla být stejná při různém složení směsi s kostřavou rákosovitou.
Pokus byl proveden na pokusném pozemku České zemědělské univerzity v Praze, Suchdole v roce 2015. V roce 2012 byly vysety směsi kostřavy rákosovité s kostřavou červenou, jílkem vytrvalým, lipnicí luční a monokultury těchto druhů. Složení směsí bylo 50/50 kromě směsi kostřavy rákosovité s lipnicí luční, kde byl poměr 75/25, Celkově 63 parcelek zahrnovalo 3 opakování ve 3 různých frekvencích sečení (po 14, 30 a 45 dnech). Každá parcelka měla rozměr 6 m2. Vyhodnocení pokryvnosti a výšky seče probíhalo podle české technické normy ČSN EN 12231. Výsledky měření byly vyhodnoceny analýzou rozptylu ANOVA (P < 0.05) v programu Statgraphics verze XV.
Vliv složení směsi na výšku byl průkazný. Nejvyšší výšku porostu měla monokultura kostřava rákosovitá (10,6 cm). Nejnižší výšku porostu měla monokultura jílku vytrvalého (5,4 cm). Při frekvenci sečení 14 dní měla nevyšší intenzitu růstu monokultura kostřav rákosovité (0,07 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,02 cm/den). Při frekvenci sečení 30 dní měla nejvyšší intenzitu růstu směs kostřava rákosovité a lipnice luční (0,24 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,01 cm/den). Při frekvenci sečení 45 dní byly hodnoty intenzity růstu největší. Nejvyšší intenzitu růstu měly směsi kostřavy rákosovité s kostřavou červenou (0,75 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,06 cm/den). Vliv složení směsi na pokryvnost byl statisticky průkazný. Nejvyšší pokryvnost měla směs kostřavy rákosovité s kostřavou červenou (81,3 %). Nejnižší pokryvnost měla monokultura jílku vytrvalého (58,6 %). Vliv frekvence na výšku porostu byl statisticky průkazný. Nejvyšší výšku měl porost při frekvenci sečení 45 dní (6 cm) a nejnižší výšku měla frekvence sečení 14 dní (3,8 cm). Vliv frekvence na pokryvnost se také ukázal jako statisticky průkazný. Nejvyšší pokryvnost měla frekvence sečení 14 dní (76,5%) a nejnižší pokryvnost měla frekvence sečení 45 dní (66,7%).
Získané poznatky poslouží k dalšímu sestavování směsí pro parkové účely. Bylo zjištěno, že většinou je vhodné upřednostnit vysetí směsí s kostřavou rákosovitou před monokulturami. Pro vysokou pokryvnost a optimální intensitu růstu porostu s kostřavou rákosovitou bylo doporučeno dodržování frekvence sečení - 30 dní.
|
host ::
