Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Dotační politika a její význam pro zemědělství regionu Krásná Hora nad Vltavou
Dunaj-Jurčová, Monika ; Hejnák, Václav (vedoucí práce)
Hlavním cílem práce bude přiblížit podstatu zemědělských dotací pod aspektem právního řádu České republiky a Evropské unie a jejich význam pro region Krásná Hora nad Vltavou.
Podpora regionálního rozvoje prostřednictvím Místní akční skupiny Podchlumí
Jezberová, Zuzana ; Hejnák, Václav (vedoucí práce) ; Marcela, Marcela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou podpory regionálního rozvoje prostřednictvím Místní akční skupiny Podchlumí, z. s. (MAS Podchlumí). Cílem této diplomové práce bylo prozkoumat podíl MAS Podchlumí na kvalitu života obyvatel a rozvojem podnikání. Vliv MAS Podchlumí a rozvoj regionu Podchlumí byl posuzován na základě existence a realizace Programu rozvoje venkova ČR Osy IV. LEADER, která vede ke zlepšení řízení a mobilizaci přirozeného vnitřního potenciálu venkova. Program rozvoje venkova byl v uplynulém programovém období hlavním finančních zdrojem pro realizaci projektů MAS. Byla provedena analýza aktivit MAS Podchlumí a místních subjektů na podporu rozvoje partnerství občanů a jejího vlivu na rozvoj veřejné, podnikatelské a neziskové sféry. Hodnocena byla realizace vlastních projektů, prostřednictvím kterých byl podporován všestranný rozvoj regionu, zlepšení života obyvatel a zvýšení atraktivnosti regionu. Mezi obyvateli regionu Podchlumí bylo provedeno anonymní dotazníkové šetření s cílem nezávislého a objektivního zhodnocení. Dále bylo provedeno vlastní pozorování regionu Podchlumí, studium odborné literatury a interních materiálů o činnosti MAS Podchlumí. Na základě analýzy realizovaných aktivit byla ověřena hypotéza, že: Místní akční skupina Podchlumí hraje důležitou roli v rozvoji partnerství veřejné správy (obcí a měst), zemědělských subjektů a samostatných zemědělských i nezemědělských podnikatelů, neziskových organizací. Podpora směřovaná z Programu rozvoje venkova; Opatření IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie k regionu Podchlumí přispěla k dosažení zlepšení kvality života obyvatel. Nejvíce byla podporována oblast vzhledu obcí a kvality infrastruktury, rozvoje občanského vybavení a služeb. Dotace byly čerpány také na modernizaci a rozvoj zemědělského i nezemědělského podnikání. Ve srovnání MAS v okrese Jičín, MAS Podchlumí podpořila nejvyšší počet projektů prostřednictvím Opatření IV.1.2 Programu rozvoje venkova na realizaci místní rozvojové strategie. Vyhodnocením anonymního dotazníkového šetření mezi obyvateli regionu bylo zjištěno, že obyvatelé obcí vnímají zlepšení vzhledu i života v obcích, ale nejsou informováni o skutečnosti, že mnoho projektů bylo realizováno za přispění aktivit MAS Podchlumí. Z tohoto důvodu by se měla MAS Podchlumí více zaměřit na propagaci svých aktivit. Obyvatelé regionu Podchlumí se zajímají o prostředí svých obcí. MAS Podchlumí prostřednictvím realizace svého Strategického plánu LEADER přispěla ke zlepšení kvality života obyvatel venkovského regionu Podchlumí. Lze uzavřít, že výsledky analýzy činností MAS ověřily a potvrdily správnost hypotézy, že: Místní akční skupina Podchlumí hraje důležitou roli v rozvoji partnerství veřejné správy (obcí a měst), zemědělských subjektů a samostatných zemědělských i nezemědělských podnikatelů, neziskových organizací.
Významné faktory rozvoje Kladenského regionu
Vokounová, Martina ; Hejnák, Václav (vedoucí práce) ; Skalický, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá rozvojovými faktory Kladenského regionu a možnostmi pro další rozvoj dané oblasti. Kladenský region jsem si vybrala z důvodu, že zde bydlím a pracuji. A také si myslím, že historie Kladenska se stále podepisuje na rozvoji regionu. V samotném úvodu práce je charakterizovaná daná oblast s vytyčenou historií. V další části práce jsou již vymezeny rozvojové faktory jako obyvatelstvo a bydlení, ekonomika a trh práce, infrastruktura a občanská vybavenost, cestovní ruch a životní prostředí. Jejich popis je doplněn o konkrétní příklady rozvojových aktivit, které Kladenský region nabízí a o fakta z Českého statistického úřadu. Na takto charakterizované území navazuje v další části práce už samotný sociologický průzkum, kterým se z pohledu dotazovaných občanů konkrétní problematika zanalyzuje. V tomto případě je zvoleným nástrojem pro sběr informací dotazník. Výsledky průzkumu jsou pak graficky zpracovány a doplněny příslušným textem. Následně je vyhotovena SWOT analýza. Výstupem SWOT analýzy a tedy cílem práce je vyhodnotit jednotlivé rozvojové faktory Kladenského regionu v oblastech obyvatelstvo a bydlení, ekonomika a trh práce, infrastruktura a občanská vybavenost, cestovní ruch a životní prostředí s ohledem na strategii udržitelného rozvoje Statutárního města Kladna z roku 2007. V závěru jsou zdůrazněny důležité priority, kterých by se daný region v tematických oblastech měl nejvíce držet s návrhy pro budoucí rozvoj dané oblasti.
Dotační politika a její význam pro zemědělství v regionu Sedlčansko
Stránská, Nikola ; Hejnák, Václav (vedoucí práce) ; Petra, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá dotační politikou a jejím významem pro zemědělství v regionu Sedlčansko. Cílem práce bylo s použitím dostupné odborné literatury podat ucelený náhled na tuto problematiku. Vysvětlen byl důvod vzniku dotací a jejich význam. Byla zpracována tématika společné zemědělské politiky Evropské unie a její vliv na zemědělství České republiky. Představeny byly i prostředky, které používá Česká republika k podpoře zemědělců. Cílem práce je na regionu ukázat prakticky problematiku dotační politiky v rámci zemědělství. Byly stanoveny hypotézy: dotační politika v regionu Sedlčansko přispívá ke konkurence-schopnosti zemědělství, udržitelnému řízení přírodních zdrojů a k vyváženému rozvoji venkova a využívání dotací v regionu je srovnatelné se situací na celorepublikové úrovni. Byl charakterizován region Sedlčansko z hlediska přírodních podmínek, zemědělství, obyvatelstva. Zpracována byla data o čerpání dotací zemědělskými subjekty v regionu za rok 2014. Z těchto dat byly vytvořeny tabulky a grafy, došlo k porovnání mezi právnickými a fyzickými osobami i s celorepublikovou situací. Z hlediska vyplácených dotačních titulů, je v porovnání s celorepublikovou situací v regionu výrazně významná podpora v rámci méně příznivých oblastí. Z charakteristiky regionu byla zpracována SWOT analýza, v jejíž návaznosti jsou vypsány dotační možnosti pro rok 2016 v rámci Programu rozvoje venkova. V terénním šetření byla použita dotazníková šetření a polo-standardizované rozhovory se zemědělskými subjekty v regionu. Výsledky ukázaly, že prostřednictvím dotační politiky v regionu došlo ke zlepšení životní úrovně pracovníků v zemědělství, k možnosti modernizace výroby a strojové techniky. Zemědělské subjekty zároveň vnímají i negativa: rozdíly ve výši podpor mezi státy EU, zvyšování cen půdy a cen za nájem půdy a zvyšování cen dalších vstupů, nerovné podmínky jednotlivých státu EU, přílišná byrokracii a složitá legislativa. V rámci přírodních zdrojů se v regionu výrazně projevuje vodní eroze. Venkov v regionu se i přes dotační politiku stále potýká s problémy (snižující se počet obyvatel, odchod lidí do měst, stárnutí venkovské popu-lace, snižující se počet zemědělských podnikatelů). Na základě těchto výsledků nebyly hypotézy potvrzeny.
Faktory významné pro rozvoj mikroregionu Vysokomýtsko
Hrabcová, Denisa ; Hejnák, Václav (vedoucí práce) ; Stanislava, Stanislava (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na významné faktory, které ovlivňují rozvoj mikroregionu Vysokomýtsko. Konkrétní příklady jsou uvedeny na 7 vybraných obcích spadajících do kategorie střední obce. Hlavním cílem práce je zjištění důležitých faktorů, které mikroregion ovlivňují. První část bakalářské práce se zaměřuje na klíčové pojmy práce. Hlavním a nejdůležitějším pojmem je mikroregion. Mikroregionem je označováno dobrovolné sdružení obcí a měst. Obce se do mikroregionu sdružují za účelem snazšího dosažení veřejných statků pro své obyvatele. Hlavním úkolem mikroregionů je definování a řešení problémů, které ovlivňují obec. Dalším pojmem je suburbanizace, která v budoucnu velmi ovlivní samotný rozvoj mikroregionů a dále pojem venkov, kterým se rozumí spojení obydlených sídel s krajinou. Druhá část práce je věnována stručné charakteristice mikroregionu Vysokomýtsko, především charakteristice území, obyvatelstva, školství, trhu práce, dopravy, hospodářství, životnímu prostředí, cestovnímu ruchu a jednotlivým obcím. V další části je rozebírána kategorie středních obcí, do které spadá 7 obcí z 28 obcí mikroregionu Vysokomýtsko. Jedná se o obce, jejichž počet obyvatel se pohybuje v rozmezí 300-500 obyvatel. Do kategorie středních obcí patří obce: Dobříkov, Běstovice, Slatina, Koldín, Džbánov, Svatý Jiří a Nové Hrady. Tyto obce jsou podrobněji charakterizovány a jsou na nich uvedeny faktory, které ovlivňují jejich rozvoj a dále i rozvoj celého mikroregionu. Mezi hlavní faktory ovlivňující rozvoj obcí, patří: charakteristika území, historie, obyvatelstvo, vybavenost obce, doprava, blízkost měst a pracovní příležitosti v obci. Nejdůležitějšími faktory, které ovlivňují jednotlivé obce mikroregionu, jsou pracovní příležitosti v obci a jejím blízkém okolí, strategické umístění obce a občanská vybavenost. Důležitým krokem pro zlepšení fungování mikroregionu je nezbytné změnit celkové chápání mikroregionu a jeho organizaci. Závěrem této bakalářské práce je srovnání jednotlivých obcí a následné vyhodnocení faktorů, které ovlivňují rozvoj obcí a tak i rozvoj celého mikroregionu.
Inventarizace památných stromů v Chráněné krajinné oblasti Blaník
Hejná, Šarlota ; Hejnák, Václav (vedoucí práce) ; Lubomír, Lubomír (oponent)
Jak už sám název napovídá, v bakalářské práci jsem se zabývala inventarizací památných stromů na území nejmenší chráněné krajinné oblasti - CHKO Blaník. V úvodní části jsou vymezeny funkce dřevin, nacházející se ve volné krajině a urbanizovaném prostředí. Následuje historický vývoj ochrany dřevin, rozdělený na ochranu lesa a dřevin rostoucích mimo les. Dřeviny rostoucí mimo les jsou dále popsány z hlediska jejich ochrany, povolování kácení a povinnosti náhradní výsadby podle platných právních předpisů. Podstatná část práce je věnována samotným památným stromům. Nejprve je přiblížen význam památných stromů v porovnání s minulostí a současností, dále jsou zmíněny rekordní památné stromy v naší zemi. Podle legislativních pravidel je specifikována zákonná a smluvní ochrana, náležitosti, týkající se vyhlašování stromů, jejich evidence a rušení. Péče o památné stromy, rovněž podléhající právní úpravě, je zaměřena na konzervační ošetření stromů, řez stromů a bezpečnostní vázání. Ke každému typu ošetření jsou uvedeny metody, popřípadě pomůcky. V rámci ochrany památných stromů je popsán projekt na záchranu genofondu památných stromů a krátké srovnání ochrany památných v zahraničí. Chráněná krajinná oblast, v níž proběhla inventarizace, je stručně charakterizována z pohledu geologické minulosti a zastoupené fauny a flory. Dále jsou seznámeny maloplošná zvláště chráněná území této oblasti. Provedla se revize památných stromů, zahrnující změření dendrometrických parametrů, mj. určení výšky stromu, jeho obvod, šířka a výška koruny. Dále se shrnulo ošetření jednotlivých stromů podle Sbírky listin ÚSOP a pořídila se fotodokumentace každého jedince v době olistění a bez olistění k přehlednějšímu poznání habitu stromu. Výsledky slouží k aktualizaci zmíněných parametrů v Ústředním seznamu ochrany přírody a navrhnutá ošetření jsou podkladem pro budoucí péči o památné stromy. Z výsledků se ukázalo, že nejčastějším druhem je lípa srdčitá. Stromy jsou v celkově dobrém zdravotním stavu, je však nutná pravidelnost ošetření.
Místní akční skupina (MAS) Říčansko jako nástroj rozvoje venkova v daném regionu
Žilková, Monika ; Hejnák, Václav (vedoucí práce) ; Petra, Petra (oponent)
Obsahem práce je zhodnocení MAS jako nástroje rozvoje daného venkovského regionu. Výchozí hypotéza je, že MAS Říčansko má na svůj region vliv a tento vliv lze hodnotit kladně. Je sledován vývoj a směry v oboru rozvoje venkova se zaměřením na metodu LEADER. Dále je pro potřeby závěrečného zhodnocení rozebrána struktura MAS, výběr podporovaných projektů a realizace projektů spolupráce. Část práce se věnuje charakteristice a současné situaci regionu MAS Říčansko. Jako podklad pro návrh projektů v problémových oblastech slouží charakteristika aktivit některých zahraničních MAS (LAG) v Německu a Rakousku. Cíle práce je dosaženo pomocí rozhovorů s pracovníky MAS Říčansko a srovnání její struktury a zaměření s doporučenými a povinnými náležitostmi pro MAS. Dále bylo porovnáno zaměření podpořených projektů s ohledem na problémové oblasti regionu. Hlavní součástí hodnocení práce MAS bylo dotazníkové šetření mezi obyvateli regionu, partnery MAS a držiteli regionální značky Zápraží originální produkt, které bylo zaměřeno na znalost aktivit MAS a spokojenost s jejím působením. Ekonomická efektivita projektů MAS byla hodnocena pomocí analýzy nákladů a přínosů (CBA) vybraného projektu. Vzhledem k charakteru projektu byla její metodika pozměněna a jako jeden z výsledků práce je navrhováno pro hodnocení efektivity projektů spolupráce používat místo CBA analýzu užitku nákladů (CUA). Získané poznatky o práci MAS Říčansko jsou shrnuty do závěru, že MAS Říčansko má na region kladný vliv. Závěr také obsahuje poznatek, že tento fakt je udržitelný pouze v případě, že MAS bude reagovat na změny v regionu a na jejích aktivitách se budou podílet místní aktéři všech sektorů v dostatečném zastoupení.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.