Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1,346 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.23 vteřin. 

Tankovací a osvětlovací věž pro závody GT automobilů
Nakládal, Tomáš ; Dočkal, Aleš (oponent) ; Mazůrek, Ivan (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je konstrukční návrh kompletu technického vybavení pro vytrvalostní závody automobilů splňující předpisy FIA. Vybavení boxu zajišťuje tankování paliva, osvětlení boxu, zdroj a rozvod tlakového vzduchu. Model zařízení je navržen v programu SolidWorks 2007. Konstrukce je ověřena pevnostním výpočtem v programu Ansys Workbench. Hlavní důraz je kladen na funkčnost zařízení, variabilitu a nízké náklady při realizaci tohoto projektu.

Bytový dům, Brno - Židenice
Šmíd, Václav ; Peterka, Tomáš (oponent) ; Müller, Jan (vedoucí práce)
V rámci své diplomové práce jsem zpracoval projektovou dokumentaci pro provedení stavby bytového domu v Brně – Židenicích. Dům je samostatně stojící a má 7 nadzemních pater. V přízemí jsou umístěny čtyři samostatné garáže, sklepní kóje a technická místnost. V ostatních podlažích jsou byty. V posledním podlaží se nachází nadstandartní byt s venkovní terasou a vegetační plochou. Stavba je založena na základových pasech z železobetonu, svislý nosný systém je z keramickách zdících tvarovek, stropy jsou tvořeny z předpjatých panelů a schodiště je také řešeno jako montované prefabrikované. Dům je zateplen kontaktním zateplovacím systémem z minerální vaty. Při tvorbě projektu byly respektovány platné aktuální normy a právní předpisy aby byla zajištěna dostatečná mechanická odolnost a stabilita, zdravotní nezávadnost a bezpečnost vnitřního prostoru a zároveň byl brán zřetel na nezávadnost pro životní prostředí.

Stavebně technologické řešení zdravotního střediska ve Vizovicích
Špalková, Martina ; Lukášková, Jana (oponent) ; Mohapl, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce je zpracována na základě projektu Zdravotního střediska ve Vizovicích. Zdravotní středisko je navrženo jako třípatrový objekt s ustupujícím posledním patrem. Základy jsou navrženy z ŽB pásů a patek, nosné zdivo je navrženo z cihelných bloků ZELUZ, jako ztužující prvek jsou navrženy stropy z železobetonu. Zdravotní středisko je zastřešeno plochou střechou s PVC krytinou. Tato diplomová práce řeší rozpočet a časový plán celé stavby, dopravní dostupnost stavby, návod na údržbu stavby a náklady na údržbu po dobu 25 let, denní osvětlení místnosti č. 1.32, technická zpráva zařízení staveniště a výkres zařízení staveniště, návrh zvedacího mechanismu zařízení staveniště, návrh dopravy a ukládání betonové směsi na stropní desky. Dále je tato diplomová práce zaměřena převážně na zastřešení zdravotního střediska, je vypracován technologický předpis na zastřešení a ŽB stropní desky, kontrolní a zkušební plán na ŽB stropní desky a střešní PVC fólii.

Profesionální onemocnění pohybového a nervového ústrojí jako stěžejní problém současného pracovního lékařství
Kotrík, Ján ; Hrnčíř, Evžen (vedoucí práce)
Profesionálne ochorenia pohybového aparátu a nervov končatín z dlhodobého nadmerného jednostranného preťažovania (ďalej len NJZ) prácou boli v Českej republike zaradené do zoznamu nemocí z povolania v roku 1975. Jedná sa o rôznorodú skupinu nemocí, neurologickej, ortopedickej či reumatologickej povahy, ktorých jednotiacim prvkom by mala byť rovnaká profesionálna primárna príčinná noxa - nadmerná jednostranná záťaž (NJZ). Prejavujú sa rôznymi príznakmi a nevznikajú rovnakým mechanizmom. Ochorenia z NJZ sú následkom disbalancie medzi biologickou odolnosťou tkanív organizmu a fyzickými nárokmi, ktoré na ne konkrétna práca kladie. Vyskytujú sa teda vo väčšej či menšej miere v mnohých profesiách, avšak takisto sú známe aj ako všeobecné ochorenia bez potvrdenej súvislosti s vykonávanou prácou. Jednostranné nadmerné a dlhodobé zaťažovanie pohybového aparátu a nervov končatín po, alebo až za hranice ich biologickej odolnosti, nadmerný tlak, ťah, alebo torzia na niektoré tkanivá, alebo vysoký opakovaný počet tých istých pohybov, vykonávaných lokálnymi svalovými skupinami za podmienok, kedy po záťaži nedôjde k plnému zotaveniu, vedú k mikrotraumatizácii s pozvoľna vznikajúcimi prejavmi poškodenia šliach a ich úponov, kĺbov a nervov. Podľa prílohy k nariadeniu vlády č. 290/1995 Sb. (17), ktorou je stanovený zoznam...

Podíl subtypů P2 receptorů na modulaci glutamatergního přenosu v mozkové kůře
Honzová, Lenka ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Hrdina, Radomír (oponent)
Glutamát je hlavním excitačním neuropřenašečem v centrálním nervovém systému a jsou důkazy o tom, že jeho uvolňování je regulováno presynaptickými P2 receptory. Aktivace P2X receptorů vyvolala uvolňování glutamátu z axonových zakončení neuronů dorzálních míšních rohů i z hippokampu, zatímco aktivace P2Y receptorů měla inhibiční efekt na uvolňování glutamátu v hippokampu. Gliové buňky exprimují několik podtypů P2Y receptorů a narůstají důkazy o aktivní úloze těchto buněk v synapsi, po aktivaci glutamátových receptorů uvolňují ATP a podílejí se tak na glutamatergním přenosu. Cílem předkládané studie bylo vyšetření úlohy P2Y receptorů v regulaci glutamatergního přenosu v kůře mozku laboratorního potkana zda aktivace těchto receptorů ovlivňuje příjem glutamátu gliovými buňkami a identifikace zúčastněných podtypů P2Y receptorů. Jako model pro studium vlivů P2Y receptorů na příjem glutamátu byla použita primární kultura korových astrocytárních buněk získaných z mozkových hemisfér novorozených laboratorních potkanů. Byla objasněna úloha několika P2Y agonistů a identifikovány podtypy P2Y receptorů podílející se na regulaci synaptické koncentrace glutamátu. Získané poznatky umožňují vývoj selektivních látek a nový přístup pro terapeutickou intervenci v patologických stavech spojovaných s excesivní...

Syntéza 3-fenyl-5-hydroxy-2H-1,3-benzoxazin-2,4(3H)-dionů a jejich sirných analogů
Růžková, Barbora ; Macháček, Miloš (vedoucí práce) ; Palát, Karel (oponent)
Syntéza 3-fenyl-5-hydroxy-2H-1,3-benzoxazin-2,4(3H)-dionů a jejich sirných analogů Barbora Růžková V této diplomové práci jsem se zabývala přípravou 3-fenyl-5-hydroxy-2H-1,3-benzoxazin- 2,4(3H)-dionů, 3-fenyl-5-hydroxy-4-thioxo-2H-1,3-benzoxazin-2-onů a 3-fenyl-5-hydroxy-2H- 1,3-benzoxazin-2,4(3H)-dithionů jako cyklických analogů 2,6-dihydroxybenzanilidů. Výchozí 2,6-dihydroxybenzanilidy jsem syntetizovala reakcí 2,6-dihydroxybenzoové kyseliny a anilinu (nesubstituovaného, nebo substituovaného v poloze 4 chlorem, methylem, butylem a methoxyskupinou) v přítomnosti chloridu fosforitého prováděnou v mikrovlnném rektoru. Působením methyl-chlorformiátu jsem je převedla na 3-fenyl-5-hydroxy-2H-1,3- benzoxazin-2,4(3H)-diony ve výtěžku 77 - 94 %. 3-Fenyl-5-hydroxy-4-thioxo-2H-1,3- benzoxazin-2-ony a 3-fenyl-5-hydroxy-2H-1,3-benzoxazin-2,4(3H)-dithiony jsem získala thionací Lawessonovým činidlem ve výtěžku 31 - 42 % v případě monosirných a 24 - 33 % v případě disirných analogů. Struktura připravených látek byla potvrzena IČ a NMR spektry. Žádná z látek nevykazovala antimykotickou aktivitu (při testování proti Candida albicans, C. tropicalis, C. krusei, C. glabrata, Trichosporon asahii, Trichophyton mentagrophytes, Aspergillus fumigates a Absidia corymbifera) ani antimykobakteriální aktivitu (proti M....

Kontaminace rizikovými prvky na Kutnohorsku a možnosti jejího využití v paleoenvironmentálním výzkumu
Horák, Jan ; Hejcman, Michal (vedoucí práce) ; Jaromír, Jaromír (oponent)
Dizertace se zaměřuje na využití kontaminace rizikovými prvky jako stratigrafického markeru v paleoenvironmentálním výzkumu. Kontaminace není studována sama o sobě, ale je vnímána jako prostředek k interpretaci sedimentárních záznamů historických jevů a událostí. Nese informace o původu kontaminace, o kontaminační aktivitě, či o vývoji krajiny. Kutnohorsko (střední Čechy, 49°57'0.170"N, 15°15'59.877"E) je region s významnou historickou těžbou, která trvala především v době od 13. do 16. století. Později se vracely sporadické pokusy o obnovu těžby, víceméně neúspěšné. Výraznější návrat proběhl ve druhé polovině 20. století. Je tedy vysoce pravděpodobné, že kontaminanty zde budou moci být využity jako stratigrafické markery. Během výzkumu byly využívány především As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Pb, V a Zn, neboť patří mezi nejčastější prvky analyzované obecně i v rámci kutnohorského regionu. Cíle práce jsou: Charakterizovat kontaminaci v regionu a odpovědět na tyto otázky: - Jsou některé rizikové prvky pro zdejší kontaminaci charakteristické? - Pokud jsou, projevují se (prostorově, sedimentárně apod.) stejně, nebo různě? - Je případná různorodost prostorově vázaná? Je vázaná na konkrétní krajinné prvky? - Je případná různorodost vázaná na nějaké konkrétní aktivity? Využít zjištěné poznatky v konkrétních situacích: - Je možné využít kontaminaci rizikovými prvky jako stratigrafický marker ve fluviálních sedimentech? - Jak interpretaci konkrétních situací ovlivňuje celkový kontext kontaminace v regionu Jádrem výzkumu je metaanalýza kontaminačních dat z regionu (data pocházejí jak z našich výzkumů, tak i z dalších studií). Výsledky nepřinesly pouze základní charakteristiku kontaminace v regionu, ale i zásadní poznatky o její struktuře. Pouze As, Cd, Cu, Pb a Zn jsou spojeny s těžební a hutní činností. Ostatní prvky - jak koncentrací, tak rozšířením - jsou těmito činnostmi neovlivněny. Byla rovněž odhalena vazba As a Cd spíše na těžbu, kdežto Cu, Pb a Zn na hutnickou aktivitu. Obě skupiny byly jinak prostorově distribuované. Srovnání výpovědi koncentrací a clr-transformovaných hodnot přineslo další zajímavé výsledky. Tato transformace je pro interpretaci geochemických dat v prostoru zásadní. Studován byl i prostor soutoku řek Klejnárky a Labe. Kontaminace je zde stále patrná, ale diverzita mezi kontaminanty již nikoliv. Soutok koncentrace silně nařeďuje, takže není snadno rozeznatelná v dalších úsecích toku. Nicméně i zde clr-transformace přinášejí detailnější pohled. Byly rovněž provedeny analýzy dvou vertikálních profilů. Ukázalo se, že interpretovat data z jednoho profilu může být riskantní, pokud není zahrnut regionální kontext. V jednom z profilů dochází ke smíšení dvou odlišných geochemických populací (z hlediska statistiky). Kontaminace tak působí jen jako jeden faktor. Tato lokalita je vhodná pro statistická testování míchání dvou populací, identifikaci odlehlých hodnot apod.

Vliv půdních aditiv na regulaci příjmu rizikových prvků a živin rostlinami
Vondráčková, Stanislava ; Tlustoš, Pavel (vedoucí práce) ; Radim, Radim (oponent)
Pěstování rostlin na půdách silně kontaminovaných rizikovými prvky je problematické, neboť vysoké koncentrace rizikových prvků v půdách mohou být pro řadu tolerantních rostlin fytotoxické, případně způsobit i jejich úhyn. Vápnění nebo aplikace fosforečných aditiv omezují mobilitu řady rizikových prvků v půdách a mohou tak být vhodným opatřením pro kontaminované půdy. Zvolená půdní aditiva nemají vliv jen na mobilitu rizikových prvků, ale také na mobilitu živin v půdě. Nevhodně zvolené půdní aditivum nebo jeho nevhodná aplikační dávka může omezit příjem živin, vyvolat jejich deficienci a znemožnit tak pěstování rostlin na kontaminovaných půdách. Na stabilizovaných půdách je proto potřebné testovat i reakce tolerantních rostlin (bylin i dřevin) a pro půdy silně kontaminované rizikovými prvky hledat nejvhodnější kombinaci půdního aditiva a tolerantní rostliny. Experimentální část doktorské práce byla rozdělena na inkubační experimenty a nádobové pokusy. V modelových inkubačních experimentech byla během 42 dnů posuzována účinnost vápenatých hmot a fosforečných aditiv pro stabilizaci toxických prvků (As, Cd, Pb, Zn) a mikroprvků (Fe, Mn). Zvolená aditiva byla aplikována do slabě kyselé a alkalické silně kontaminované půdy ve třech dávkách. V nádobových pokusech byly posuzovány reakce tolerantních rostlin (šťovík tupolistý, vrba Smithova), pěstovaných v silně kontaminovaných půdách stabilizovaných vápněním nebo aplikací fosforečných aditiv. V rámci pokusů byl hodnocen růst a mortalita rostlin, produkce biomasy rostlin, labilní koncentrace široké škály prvků v půdě a dále jejich celkové obsahy v rostlinné biomase. Ve slabě kyselé půdě byly potenciálně mobilizovatelné koncentrace Cd, Pb, Zn a Mn během 42 dnů inkubace více imobilizovány aplikací rychle rozpustných aditiv (vápno, superfosfát) než pomalu rozpustných aditiv (dolomit, mletý fosfát). Stabilizace půdy vápnem v kombinaci s listovou aplikací železa se projevilo jako nejvhodnější opatření pro zvýšení produkce biomasy vrb a snížení toxických prvků, zejména Cd a Zn, ve slabě kyselé půdě. Počáteční fáze růstu šťovíků negativně ovlivňovala vysoká dostupnost Ca, Cd, Pb a Zn v půdách. Šťovík tupolistý s nízkou akumulací (exkludační) se ve vyvápněných půdách a v alkalické půdě ošetřené superfosfátem choval jako rostlina s běžnou až s vysokou akumulací (indikační až akumulační) rizikových prvků. V alkalické půdě se šťovík tupolistý navíc choval i jako hyperakumulační rostlina Al. Určování rostlin vhodných pro fytoremediace by proto mělo být prováděno obezřetně s ohledem na vlastnosti rostlin a chemické vlastnosti půd.

Správa a řízení společnosti
Kupčiková, Eva ; Pirožek, Petr (vedoucí práce) ; Král, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou správy a řízení společnosti, neboli corporate governance. Zabývá se vztahy a vazbami mezi vlastníky a managementem, které je nutné v důsledku oddělení vlastnictví od řízení a kontroly regulovat. Cílem této práce je prozkoumání stávajícího stavu corporate governance v konkrétní společnosti. Předmětem zkoumání je především vlastnická a organizační struktura, jednotlivé prvky, jejich vazby a kompetence a následné vyhodnocení účinnosti a efektivity uplatňovaného systému.

Novostavba sportovního centra, Jemnice
Procházka, Pavel ; Čtvrtníčková, Kateřina (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Vypracovaná projektová dokumentace pro provedení stavby sportovního centra v Jemnici je hlavní částí této diplomové práce. Při tvorbě návrhu byl kladen důraz na postup dle platných norem a předpisů, ale také na splnění všech požadavků investora. Hlavní požadavkem byla multifunkčnost celého objektu, který se skládá z restauračního zařízení, větší a menší tělocvičny, posilovny a užitný prostor potřebný pro provoz celého objektu. Navržené sportovní centrum je dvoupodlažní nepodsklepená stavba, jejíž hlavní část, sportovní hala, má rozměry 24 x 50 metrů. V návrhu je zvolen skeletový konstrukční systém z prefabrikovaných betonových prvků společně se zastřešením z dřevěných vazníků.