|
Lidová kultura ve vzpomínkách pamětníků narozených ve 20. a 30. letech 20. století
Horová, Kateřina ; STAVĚLOVÁ, Daniela (vedoucí práce) ; FRIČOVÁ, Marie (oponent)
Tato práce se zaměřuje na to, jak lidé narození ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století vzpomínají na tradiční lidovou kulturu. Soustředí se také na to, zda dodržovali původní tradice a slavili tradiční svátky. Dále se práce zabývá tím, jak tito lidé tradice vnímali a jaký pro ně měly význam. V první části práce se setkáme s vyprávěním životních příběhů narátorů narozených v první polovině dvacátého století. Druhá část je věnována vzpomínkám na tradiční obyčeje a zvyky, na to jak se měnil způsob jejich slavení v předválečném období, za války a za dob socialismu. V poslední části se dozvíme, jakým způsobem narátoři vnímali tanec, zda sami tančili, při jakých příležitostech tančili, které tance apod. Také se dozvíme, zda se setkali s tancem na jevišti.
|
|
Literární dílo G. Angioliniho a J.-G. Noverra v kontextu 18. století
Dotlačilová, Petra ; KAZÁROVÁ, Helena (vedoucí práce) ; BRODSKÁ, Božena (oponent)
Ve své disertační práci předkládám kritický komentovaný překlad děl dvou nejvýznamnějších tvůrců baletů 18. století, Itala Gaspara Angioliniho a Francouze Jeana-Georgese Noverra. Jedná se o výběr jejich nejvýznamnějších textů, v nichž nastiňují svou reformní estetiku dějového tance. Samotným překladům předchází kapitola pojednávající o divadelní estetice a taneční historiografii první poloviny 18. století, v níž shrnuji nejvýznamější dobové diskuse a témata, z nichž choreografové při své reformě vycházeli. Každý komentovaný překlad doplňuje kapitola o pramenech, ze kterých jsem při překladu čerpala.
|
|
Etienne Decroux a jeho metoda Le Mime Corporel
Šimon, Lukáš ; VIZVÁRY, Radim (vedoucí práce) ; SOPROVÁ, Jana (oponent)
Tato práce pojednává o životě a díle Etienna Decrouxe, jednoho z nejvýznamnějších francouzských reformátorů divadla a jeho metodě Le Mime Corporel, která dodnes tvoří základ moderní pantomimy. Decroux je známý ve světě jako vynikající mim, režisér, pedagog, teoretik a reformátor divadla. Jeho přínos pro vývoj evropského divadla v minulém století je velmi významný, zejména pro mimické divadelní žánry. Práce přibližuje čtenáři Decrouxovu osobnost a jeho přínos pro pantomimu vytvořením nové metody mimického divadla - Le Mime Corporel. Další náplní práce je zmapovat významné vlivy různých osobností na umělecký vývoj Etienna Decrouxe, popsat základní prvky formující metodu Le Mime Corporel a porovnání s jinými žánry pohybového divadla.
|
|
Mezinárodní měnový fond
Drobná, Martina ; Hrdlička, Pavel (vedoucí práce) ; Severová, Lucie (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je analýza současné úlohy Mezinárodního měnového fondu v 21. století. První část je zaměřena na příčiny, které vedly k založení Mezinárodního měnového fondu, a na charakteristiku Fondu jako organizace. Druhá část se zabývá jednou z nejhlavnějších úloh Fondu, a to poskytováním úvěrů zemím, které se potýkají s finančními problémy. Výsledkem druhé části je vyhodnocení těchto půjček a jejich budoucí vývoj. Závěrečná část se věnuje zhodnocení současných úloh Mezinárodního měnového fondu a jeho role v budoucích letech.
|
|
Felix Mendelssohn-Bartholdy a jeho skladby pro violoncello a klavír
Šístek, Eduard ; ERICSSON, Mikael (vedoucí práce) ; KAŇKA, Michal (oponent)
Tato práce přináší letmý přehled života a díla Felixe Mendelssohna Bartholdyho. Ne náhodou ho Robert Schumann nazval Mozartem 19. století: Již v útlém věku projevoval neobyčejné nadání a tvořil s neuvěřitelnou lehkostí. Řada jeho děl je dnes neodmyslitelnou součástí světového repertoáru. Také jeho skladby pro violoncello a klavír, kterým je věnována druhá část práce, mají nezanedbatelné kvality, a stojí za to, aby byly hrány.
|
|
Stát - země - národ: loajality moravských Čechů a Němců
Řepa, Milan
Studie paralelně sleduje proměny kolektivního vědomí českého a německého obyvatelstva na Moravě v 19. století. Zaměřuje se na jednotlivé formy kolektivního vědomí – zemský patriotismus, rakouský státní patriotismus, český a německý nacionalismus, pangermanismus a panslavismus – a jejich vztah k dalším solidaritám či loajalitám, například stavovským, třídním, konfesním či regionálním. Posuzuje, jak jejich genezi ovlivnily významné události nebo historické procesy, počínaje osvícenským absolutismem, přes napoleonské války, revoluční léta 1848/1849, počátky a rozvoj občanské společnosti v 60. a 70. letech, války prusko-rakouskou (1866) a prusko-francouzskou (1870), až po rozrůzňování politického života na sklonku 19. století.
|
|
Česká avantgarda a knižní ilustrace
Dvorná, Zuzana ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
ČESKÁ AVANTGARDA A KNIŢNÍ ILUSTRACE Diplomová práce se zabývá knižní ilustrační tvorbou českých avantgardních tvůrců dvacátých a třicátých let 20. století. V první kapitole vymezuje pojem avantgarda a věnuje se vztahu českých avantgardních umělců ke knize. Zdůrazněna je proměna společenské funkce i vizuální podoby knihy. Následující kapitoly pojednávají knižní ilustrační tvorbu jednotlivých autorů. Nejprve je rozebrána ilustrační tvorba Jana Zrzavého, Josefa Čapka, Františka Muziky, Františka Tichého a Adolfa Hoffmeistera. Jejich tvorba je rozčleněna podle hlavních rysů do kapitol věnovaných modernistickému klasicismu, primitivismu a expresionismu, poetické figuraci a zjednodušení figury na znak. Samostatná kapitola je věnována ilustracím dětských knih. Vymezuje místo dětské knihy v českém meziválečném umění a věnuje se hlavním autorům ilustrací pro děti: Josefu Čapkovi, Toyen, Miladě Marešové, Františku Tichému a Františku Janouškovi. Dále se práce zabývá ilustrační tvorbou Karla Teige, Josefa Šímy, Toyen a Jindřicha Štyrského. Jejich ilustrační práce jsou členěny do kapitol z hlediska příslušnosti k uměleckému směru nebo podle tematického zaměření. Rozebrány jsou zde ilustrace konstruktivistické, artificialistické a surrealistické, samostatné kapitoly jsou věnovány tématu torzálního zobrazení...
|
|
Uliční názvosloví v městě Kaplice
JANEČEK, Vít
Bakalářská práce se zabývá jmény ulic, náměstí, význačných staveb a dalších prostranství ve městě Kaplici v okrese Český Krumlov. Na základě archivních pramenů, historické a memoárové literatury sleduje historii města, urbanonyma zděděná ze starších dob a jejich proměny během 20. století až do současnosti. Analyzuje názvy z hlediska jejich motivace a významu, provádí také strukturní třídění názvů podle jejich původu a slovotvorné stavby. Cílem této bakalářské práce je shromáždit starší i novější urbanonyma a přispět k poznání vývoje města i jeho urbanonymie.
|
|
Katalogy gramofonových firem ze začátku 20. století
Gössel, Gabriel ; Šír, Filip
Pojmem šedá literatura je možné označit také dokumenty typu nakladatelské či firemní katalogy. K takovým patří také katalogy gramofonových firem, které přinášely svědectví o produkci zvukových dokumentů, resp. nahrávek. Tyto nahrávky jsou dodnes součástí sbírek řady institucí, avšak žádná z nich nevlastní tyto sekundární informační zdroje a není proto schopná přispět k celkovému pohledu na kulturní dědictví doby, kdy se gramofonový průmysl začal bouřlivě rozvíjet.
Plný text: idr-1042_2 -  PDF; idr-1042_3 - PDF
Prezentace: idr-1042_1 - PDF
Videozáznam: idr-1042_4 -  MP4
|
|
Od Radioartu k hudebnímu divadlu
Jiřička, Lukáš ; KLÍMA, Miloslav (vedoucí práce) ; NOVOTNÝ, Pavel (oponent)
Dizertační práce s názvem Od radioartu k hudebnímu divadlu si klade za cíl ukázat spojnice mezi zdánlivě disparátními oblastmi, a to převážně zvukově-dramatickým rozhlasovým uměním, pro něž se v německojazyčné oblasti ustavil příhodný termín Hörspiel a hudebním divadlem. Ve své dizertaci se pokouším definovat, čím se vyznačují a jaké jsou principy fungování specifik textu, prostoru, zvuku, hlasu, herectví, hudby a těla v těchto transdisciplinárních formách a žánrech, které so od svých počátků nevykazují žádnou stylovou čistotou v tradičním slova smyslu V rámci své doktorské práce jsem v rámci analytické a historické úvodní studie představil a rozvíjel reflexi zdánlivě nespojitých oblastí, a to: hudebního nebo zvukového divadla v jeho obecné i konkrétní rovině a jeho vzájemnou provázanost se zvukovou instalací, performance, radioartem v podobě Hörspielu, hudební kompozicí a zvukovým uměním, abych v dalších kapitolách na příkladu několika určujících osobností z německojazyčného okruhu věnujících se jak hudební kompozici, tak i dramaturgii a režii demonstroval např. vliv hudební struktury na skladbu a ráz dalších performativních činností anebo vztah dramatické či prozaické předlohy ke scénografickému řešení. Celou problematiku vztahu vzdálených uměleckých forem demonstruji na příkladu několika tvůrců ? režírujících skladatelů, kteří tyto spoje vytvářejí díky svému působení v několika oblastech najednou s tím, že strukturně, motivicky a dramaturgicky propojují hudební a performativní světy. Tvůrci těchto heterogenních uměleckých děl využívající strategie tzv. negativní dramaturgie jsou bytostně dvojdomé osoby - Heiner Goebbels, Helmut Oehring, Olga Neuwirth a Andreas Ammer. Jak Goebbels, tak i Oehring, Neuwirth a Ammer dokáží zúročit své zkušenosti s hudební kompozicí, prací v rozhlase také při tvorbě hudebních inscenací s tím, že nechávají simultánně ovlivňovat jednotlivé kompoziční a inscenační postupy zkušenostmi z jiných oblastí. Kromě zmíněné čtveřice jsou zde uvedení další podstatní tvůrci 20. a 21. století, kteří se dotkli rozhlasové umění, hudební kompozice, metod koláže a montáže, performance a hudebního divadla ? Bertolt Brecht, Dziga Vertov, Emil František Burian, Walter Ruttmann, John Cage, Karlheinz Stockhausen, Dieter Schnebel, Georg Katzer, Friedrich Schenker, FM Einheit či Laurie Anderson a Georges Aperghis. Bez vlivu radioartu posledních padesáti let by oblast hudebního divadla jistě nebyla natolik výraznou odnoží alternativního divadelnictví a performativních uměn vůbec, a to hlavně v současnosti, kdy díky emancipaci a zdůraznění zvukové složky na úkor herecké buduje hudební divadlo nový divadelní jazyk a vstupuje do málo probádané oblasti tzv. postspektakulárního či mechanického divadla bez herců.
|
host ::
