|
Weiss - Tessbachové a Pacovsko. Osudy šlechtického rodu v letech 1918 - 1945
BOHÁČKOVÁ, Lucie
Předložená bakalářská práce Weiss - Tessbachové a Pacovsko. Osudy šlechtického rodu v letech 1918 - 1945 se zabývá posledními příslušníky vídeňského šlechtického rodu Weiss - Tessbachů na území Čech. První část práce přibližuje osudy šlechty Rakouska - Uherska od počátku 20. století do konce 2. světové války, hlavně v souvislosti s jejich národní příslušností. Dále je práce zaměřena na historický kontext českých zemí 1. poloviny 20. století a na nastínění česko - německých vztahů. Předmětem zájmu druhé části práce jsou životy posledních majitelů velkostatků v Pacově a Těchobuzi, zejména Otty Weisse - Tessbacha a jeho manželky Klotyldy. Práce čerpala ze zatím neuspořádané osobní pozůstalosti JUDr. Otty Weisse - Tessbacha, uložené v Státním okresním archivu v Pelhřimově, a především z rodinného archivu Weiss - Tessbachů, jenž se nachází v jindřichohradeckém oddělení Státního oblastního archivu v Třeboni.
|
|
Tištěné kalendáře v Čechách 1570 - 1670
KRATOCHVÍLOVÁ, Petra
Tématem této diplomové práce jsou kalendáře vycházející v Čechách tiskem mezi léty 1570 ? 1670. Práci tvoří tři hlavní části. První část se zabývá dějinami vývoje kalendáře a jejich grafického zpracování v Evropě a následně v Čechách s největším důrazem na dějiny v raném novověku. Druhá část se zabývá tvůrci českých kalendářů, zde jsou uvedeny medailony nejčastějších českých kalendářových autorů a nejčastějších tiskařů, kde jsou popsány jejich životní osudy a činnost, zaměřená hlavně na kalendáře. Poslední část obsahuje vnější a vnitřní rozbor kalendářů vydávaných v letech 1570 ? 1670 a kapitolu věnující se svátkům, které tvoří hlavně údaje získané z nevydaných archivních pramenů. Přílohami práce jsou především soupis tištěných kalendářů v Čechách a ukázky zajímavých částí několika kalendářů.
|
|
Den, kdy se mi změnil život
Oplatková Rezková, Kateřina ; Dvořáková, Iva (vedoucí práce) ; Marušák, Radek (oponent)
Anotace
Magisterská práce s názvem Den, kdy se mi změnil život, je výukovým programem pro žáky devátých tříd základní škol zaměřený na období Protektorátu Čechy a Morava. Prostřednictvím tohoto projektu se žáci seznámí s osudy čtyř dětí, jejichž životy významně ovlivnila druhá světová válka a holocaust. Jedná se o dějepisný projekt s využitím metod dramatické výchovy. Jeho možnou součástí je divadelní inscenace Anděl nepřišel?. V první části práce se zabývám teoretickými východisky včetně nabídky dramatických metod vhodných pro výuku dějepisu. V druhé části se věnuji popisu samotného projektu včetně scénáře a realizace na dvou základních školách. Cílem projektu je získávání a prohlubování dějepisných vědomostí a především vytvoření hlubšího vztahu žáků k tomuto tématu.
|
| |
|
Výtvarná kultura Protektorátu Čechy a Morava
Pech, Milan ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent) ; Rousová, Hana (oponent)
Disertační práce se zabývá výtvarnou kulturou v Protektorátu Čechy a Morava. Analyzuje české výtvarné umění v době nacistické okupace za druhé světové války. Soustředí se přitom na jeho oficiální polohu, která dosud nebyla badatelsky zpracována. Autor vycházel z průzkumu archivních pramenů, dobového tisku a literatury. Cílem práce bylo sledovat nejen klíčová témata veřejné diskuze o uměleckých otázkách, ale také praktický chod českého legálního výtvarného umění v podmínkách okupace. Nejprve přibližuje historický kontext let 1938 až 1945. Spolu s tím reflektuje vybrané patologické jevy, které okupace a válka v české společnosti vyvolaly. Ty, které se promítly do výtvarného umění interpretuje z psychoanalytického hlediska. Poté se soustředí na oficiální kulturní politiku Protektorátu Čechy a Morava. Sleduje krátkodobé a dlouhodobé cíle nacistické okupační strategie a jejich vliv na chod kulturního života české společnosti. Konstatuje, že cenzura odstraňovala z veřejného života díla židovských umělců, dále práce z nacistického hlediska formálně nebo ideologicky nepřípustná. Následně hovoří o radikálně- konzervativní kritice moderního umění, která vinila avantgardu z merkantilismu, politizace umění, cizorodosti nebo umělecké svévolnosti. Dále se soustředí na otázku tzv. zvrhlého umění (entartete...
|
|
Činnost německé novinářské organizace "Reichsgewerkschaft der deutschen Presse in der Tschechoslowakischen Republik" v Československu v letech 1919-1943
Bendlová, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Činnost německé novinářské organizace Reichsgewerkschaft der deutschen Presse in der Tschechoslowakischen Republik v Československu v letech 1919-1943" dokumentuje působení největší německé novinářské organizace v meziválečném Československu. V teoretické části je popsán historický kontext česko-německých vztahů a vznik prvních novinářských organizací. Pro úplnost se práce zabývá i tiskovou legislativou a vlivem nových technologií na rozvoj tisku ve II. polovině 19. století. Zvláštní kapitola je věnována německému tisku v českých zemích do roku 1945. V navazující badatelské části jsou na podkladě archivních dokumentů představeny aktivity Reichsgewerkschaft der deutschen Presse s důrazem na odborovou činnost. V závěru práce je zhodnocení činnosti této novinářské organizace a její přínos pro zlepšení sociálního postavení žurnalistů.
|
|
Socialistický životní styl ve vybraném československém tisku
Dlabáčková, Barbora ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Jarošová, Helena (oponent)
Práce se zabývá životem v socialistickém Československu z pohledu dvou vybraných novin. Zkoumá, jak v celostátní Lidové demokracii a regionální (východočeské) Pochodni psali o životním stylu, o čem se občan - čtenář mohl dozvědět a jaké informace si odnesl. Téma životního stylu je velmi široké, proto jsme si vybrali pouze oblast bytové výstavby, bytové kultury nejen v souvislosti s vlastní bytovou dispozicí, také v souvislosti s nábytkem, textiliemi a dekoracemi. Dale práce zkoumá oblast volného času, zaměřenou převážně na rekreaci, kterou zastupují hlavně fenomény hromadné odborové rekreace, pionýrského tábora, chataření a chalupaření a táboření a dovolené, trávené v karavanech a kempech. Posledním tématem je samozřejmě móda jako nedílná součást životního stylu, a to hlavně móda pro ženy, protože o mužské módě jsme v době socialismu příliš mnoho inforací nenašli. Nalezené texty jsme dále rozdělili na kategorie zpravodajské, publicistické a reklamní texty, přičemž do publicistiky jsme ještě přidali téma rady a tipů do domácnosti, recepty a podobné rubriky. V reklamě jsme samozřejmě využili i spotřebního zboží, které lze použít v domácnosti či na dovolené (např. kuchyňské přístroje, televizory, stany atd.) Nejenže nás zajímalo, o jakých tématech se v těchto oblastech píše, chtěli jsme také vědět, jestli se...
|
|
Český protektorátní tisk za Reinharda Heydricha
Renčínová, Pavla ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Kryšpínová, Jitka (oponent)
Cílem mé práce je poukázat na roli oficiálního protektorátního tisku při prosazování nacistických mocenských zájmů, přiblížit obsah a formu článků ve vybraných periodikách, i okolnosti jejich vzniku - z hlediska historie, jurisdikce i geopolitických souvislostí. Při zpracování tématu jsem se soustředila pouze na oficiální tisk a historické prameny, a na roli aktivistických žurnalistů, kteří se velkou měrou podíleli na osudu celého národa. Při zachycení celistvé podoby tisku v období protektorátu by bylo zapotřebí sledovat ještě ilegální tisk a aktivity odboje - v mé práci tuto problematiku zohledňuji jen zběžně. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Perzekuce Římskokatolické církve na Zlínsku Komunistickou Stranou Československa v letech 1948-1960 z pohledu archivních dokumentů
BARBOŘÁK, Jiří
Za téma diplomové práce jsem vybral Perzekuci Římskokatolické církve na Zlínsku Komunistickou Stranou Československa v letech 1948 {--} 1960 z pohledu archivních dokumentů. V diplomové práci jsem si vytyčil dva cíle. Primárním cílem této práce je zmapování osudů všech církevních organizací, spolků a řádů, jenž se v tehdejším Gottwaldovském - Zlínském okrese vyskytovaly. Sekundárním cílem, který je doplněním primárního cíle, je ukázat část proticírkevních opatření, která církev na Gottwaldovsku postihla a jaký byl postoj kněží či laiků vůči nim. Práce je rozdělena do několika tématických okruhů, které popisují jednotlivé oblasti perzekuce místní církve.
|
|
Josef Beran v letech 1939-1945
Kolouch, František ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
16. února 2008 Resumé Jako téma pro svou diplomovou práci jsem si vybral významnou osobnost české katolické církve kardinála Josefa Berana. Zpracoval jsem jeho šestileté a velmi dramatické životní období v letech 1939 - 1945. Prakticky se jedná o období druhé světové války, kdy byl Josef Beran jako vlastenec jednou z obětí tzv. heydrichiády a v roce 1942 byl zatčen a následně odvlečen do Malé pevnosti Terezín a pak do koncentračního tábora Dachau. Práce sleduje jeho osudy co by rektora kněžského semináře v počátcích období Protektorátu Čechy a Morava a posléze jako vězně nacistického režimu až do jeho porážky, kdy se Josef Beran vrací do osvobozené vlasti. Na základě různých pramenů jsem zaujal k některým jeho postojům osobní reflexi a to ve snaze dosáhnout co nejúplnějšího chápání jeho osobnosti. Většinu informací jsem získal především z archívních materiálů a osobních svědectví. Mnoho materiálů jsem objevil ve Státním ústředním archivu a to konkrétně ve Fondu pražského arcibiskupství, kde mi byla zpřístupněna osobní korespondence Josefa Berana a pražského arcibiskupa K. Kašpara a korespondence K. H. Franka ve Fondu říšského protektora. Moji práci velmi obohatily materiály z Fondu poválečného retribučního soudnictví s církevními referenty pražského gestapa Kurta Oberhausera, Fritze Kiesewettera a...
|
host ::
