|
|
Hannes Beckmann (1909-1977). Desava - Praha - New York
Kuzica Rokytová, Bronislava ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Rousová, Hana (oponent) ; Klimešová, Marie (oponent)
Hannes Beckmann (1909-1977). Desava - Praha - New York Tématem této disertační práce se stala výjimečná, přesto doposud opomíjená osobnost, umělec německého původu Hannes Beckmann |1909-1977|, absolvent Bauhausu, jeden z uprchlíků před nacismem do Československa, a v neposlední řadě ředitel fotografického oddělení Guggenheimova muzea v New Yorku. Svou prací Beckmann naplňoval avantgardní myšlenky o syntéze uměleckých oborů: byl malířem, fotografem, scénografem, uměleckým teoretikem a pedagogem, ale i tvůrcem abstraktních objektů, pohybujících se na pomezí minimalistických a kinetických konstrukcí. Jeho životní osud a vytvořené dílo začalo získávat zřetelnější podobu v rámci výzkumu o výtvarných umělcích, kteří nalezli v meziválečném Československu útočiště před demagogickými politickými systémy. Do té doby byl Hannes Beckmann zcela neznámým nejen české historii umění. Svědčí o tom absence jeho jména v české odborné literatuře, ale i to, že nebyl nikterak zmiňován ani v publikacích vydávaných německým Bauhausem, kde nějaký čas působil. Dostupné byly pouze kusé informace o jeho pedagogickém a uměleckém působení v oblasti op-artu (optického umění) ze šedesátých až sedmdesátých let 20. století ve Spojených státech amerických, které zmiňovaly katalogy vydané k zde uspořádaným Beckmannovým výstavám. Práce se z...
|
|
|
Hannes Beckmann (1909-1977). Desava - Praha - New York
Kuzica Rokytová, Bronislava ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Rousová, Hana (oponent) ; Klimešová, Marie (oponent)
Hannes Beckmann (1909-1977). Desava - Praha - New York Tématem této disertační práce se stala výjimečná, přesto doposud opomíjená osobnost, umělec německého původu Hannes Beckmann |1909-1977|, absolvent Bauhausu, jeden z uprchlíků před nacismem do Československa, a v neposlední řadě ředitel fotografického oddělení Guggenheimova muzea v New Yorku. Svou prací Beckmann naplňoval avantgardní myšlenky o syntéze uměleckých oborů: byl malířem, fotografem, scénografem, uměleckým teoretikem a pedagogem, ale i tvůrcem abstraktních objektů, pohybujících se na pomezí minimalistických a kinetických konstrukcí. Jeho životní osud a vytvořené dílo začalo získávat zřetelnější podobu v rámci výzkumu o výtvarných umělcích, kteří nalezli v meziválečném Československu útočiště před demagogickými politickými systémy. Do té doby byl Hannes Beckmann zcela neznámým nejen české historii umění. Svědčí o tom absence jeho jména v české odborné literatuře, ale i to, že nebyl nikterak zmiňován ani v publikacích vydávaných německým Bauhausem, kde nějaký čas působil. Dostupné byly pouze kusé informace o jeho pedagogickém a uměleckém působení v oblasti op-artu (optického umění) ze šedesátých až sedmdesátých let 20. století ve Spojených státech amerických, které zmiňovaly katalogy vydané k zde uspořádaným Beckmannovým výstavám. Práce se z...
|
|
|
Exilová výtvarná scéna v Čechách a její následné působení v zahraničí, 1933 až 1945
Rokytová, Bronislava ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Rousová, Hana (oponent)
Exilová výtvarná scéna v Čechách a její následné působení v zahraničí, 1933-1945 Vyvíjející se politická situace v Německu v průběhu třicátých let, kdy se radikalizovala nacistická strana a moc Adolfa Hitlera se stávala postupně neomezenou, znamenala nebezpečí nejen pro politické antinacistické odpůrce. Umělci, jejichž tvorba nesplňovala kritéria nové estetiky nebo ti, kteří se dokonce angažovali v neprospěch nacistického režimu, museli rovněž hledat nový azyl a jedním z těchto útočišť se stalo prvorepublikové Československo. Významnou pomocí v zařazení se do společnosti byla emigrantům českoněmecká umělecká scéna, z níž se některé osobnosti z obdobných důvodů, jako antifašističtí uprchlíci, vrátili zpět do svého rodiště. Českoněmecké podmínky poskytly emigrantům možnost, dále se aktivně podílet na boji proti nacistickému režimu, i se zpětným dosahem do Německa. Podpora českým obyvatelstvem i státem však procházela řadou proměn daných nátlakem vlády sousedního Německa a jeho sílícím vlivem v oblasti Sudet. Umělci se statutem uprchlíka, byli nuceni dodržovat řadu státních nařízení, která mnohdy byrokraticky omezovala jejich tvůrčí činnost. Přesto některá výtvarná díla, kontakty a vzpomínky umělců bezprostředně dokládají pozitivní postoj umělecké emigrace k českému prostředí a kultuře. Závěr práce...
|
|
|
Výtvarná kultura Protektorátu Čechy a Morava
Pech, Milan ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent) ; Rousová, Hana (oponent)
Disertační práce se zabývá výtvarnou kulturou v Protektorátu Čechy a Morava. Analyzuje české výtvarné umění v době nacistické okupace za druhé světové války. Soustředí se přitom na jeho oficiální polohu, která dosud nebyla badatelsky zpracována. Autor vycházel z průzkumu archivních pramenů, dobového tisku a literatury. Cílem práce bylo sledovat nejen klíčová témata veřejné diskuze o uměleckých otázkách, ale také praktický chod českého legálního výtvarného umění v podmínkách okupace. Nejprve přibližuje historický kontext let 1938 až 1945. Spolu s tím reflektuje vybrané patologické jevy, které okupace a válka v české společnosti vyvolaly. Ty, které se promítly do výtvarného umění interpretuje z psychoanalytického hlediska. Poté se soustředí na oficiální kulturní politiku Protektorátu Čechy a Morava. Sleduje krátkodobé a dlouhodobé cíle nacistické okupační strategie a jejich vliv na chod kulturního života české společnosti. Konstatuje, že cenzura odstraňovala z veřejného života díla židovských umělců, dále práce z nacistického hlediska formálně nebo ideologicky nepřípustná. Následně hovoří o radikálně- konzervativní kritice moderního umění, která vinila avantgardu z merkantilismu, politizace umění, cizorodosti nebo umělecké svévolnosti. Dále se soustředí na otázku tzv. zvrhlého umění (entartete...
|
host ::
RSS.