|
|
Rozšíření kočky divoké (Felis silvestris) v ČR / geomatické modelování a ekologický přístup
Pospíšková, Jana ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Anděra, Miloš (oponent)
Populace kočky divoké (Felis silvestris) v Evropě po silné regresi areálu v 18. století začíná pomalu růst. Na území České republiky byla kočka divoká vzácnou šelmou už na začátku 19. století. Ve 20. století byla považována za vymizelý druh a ojedinělá pozorování pokládána za disperzní jedince z karpatské nebo západoevropské populace. K pozorováním navíc neexistovaly důkazy. Ty se objevily až s rozšířením fotomonitoringu, kdy se podařilo na fotopasti zaznamenat několik jedinců koček divokých z oblasti Beskyd, Šumavy, Českého lesa a Doupovských hor. Po více než 60 ti letech tak existuje důkaz o výskytu této šelmy v České republice. Abychom porozuměli prostorovým a disperzním souvislostem jejich výskytu a zjistili, zda se v ČR nachází dostatek vhodných oblastí pro dlouhodobé přežívání této šelmy, vypracovali jsme habitatový model pomocí ArcGIS. Tento "rule-based" model pracuje s proměnnými jako typ krajinného pokryvu, délka trvání sněhové pokrývky, expozice vůči světovým stranám a členitost terénu. Model byl vypracován také pro Slovenskou republiku, odkud pochází nálezová data použitá pro ověření modelu. Zjistili jsme, že výskyt kočky divoké v modelované oblasti významně souvisí s listnatými lesy, délkou trvání sněhové pokrývky (>20cm) nepřesahující 50 dní trvání a jižní expozicí. V České republice...
|
|
|
Hindi Ideophones
Diatka, Vojtěch ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Dingemanse, Mark (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zmapovat ideofony v hindštině. Ideofony jsou "příznaková slova, která zpodobňují smyslové vjemy" (Dingemanse 2011:25). Tato diplomová práce obsahuje 4 hlavní kapitoly. (A) V první části se ideofony definují a nabízí se nová perspektiva na tento jazykový jev. Zároveň se diskutuje jejich vztah s citoslovci. (B) Ve druhé části se uvádí některé společné rysy ideofonů v hindštině, které je oddělují od zbytku slovní zásoby. (C) Třetí kapitola představuje výsledky terénního výzkumu, který se zaměřuje na to, jestli mluvčí hindštiny tato slova skutečně aktivně používají nebo ne. (D) Poslední část se zaměřuje na téma pro ideofony nejzásadnější - na jejich sémantiku. Pro analýzu se využívají nástroje Frame Semantics (rámcové sémantiky). V této kapitole je navržen nový rámec pro zachycení ideofonických významů. Přílohou této magisterské práce je seznam sesbíraných ideofonů, který je první svého druhu.
|
|
|
Akulturační strategie v hudebních sebeprezentacích cizinců v České republice
Skořepová, Zita ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Stavělová, Daniela (oponent)
V České republice provozují hudbu příslušníci různých cizineckých menšin, kteří se ve svých vystoupeních explicitně identifikují se svojí etnicitou a s oblastí svého původu. Hudebníci poukazují na to, že sami pocházejí například z Kuby, Ukrajiny anebo obecněji ze "Střední Asie" a hudba, kterou publiku nabízejí, je představována jako "kubánská", "ukrajinská lidová" či "středoasijská tradiční". Předmětem zkoumání jsou jednotlivé koncerty, chápané jako hudební události - performance - s určenými pravidly jednání interagujících účastníků. V Goffmanově duchu je jednání zkoumaných hudebníků během těchto událostí pojímáno jako sebeprezentace, jejíž význam určují repertoár, místo a příležitost konání, druh publika atd., jakožto "nosiči znaků". Z výzkumu vyplývá, že hudebníci ve svých sebeprezentacích různými způsoby vyjadřují kdo jsou, odkud pocházejí a rozličně představují (nejen) hudební kulturu vlastního původu. Inspirujíc se modely akulturačních strategií Johna W. Berryho (Berry et al., 1997), se na základě faktorů určujících charakter aktivit hudebníků z řad cizineckých menšin pokouším určit akulturační strategie odrážející se v jejich hudebních sebeprezentacích: kdy je možné pozorovat jednání odpovídající principům integrace anebo separace na druhou stranu? Jak se hudebníci s tou či onou strategií...
|
|
|
Identita členů evangelického reformovaného sboru v Zelově
Kučerová, Barbara ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Lupták Burzová, Petra (oponent)
Diplomová práce na základě terénního výzkumu v krajanské lokalitě představuje potomky českých exulantů z 18. století příslušející k Evangelicko-reformované církvi v Polsku. Jejich společenství zmenšené početnou reemigrací po druhé světové válce zůstalo zpočátku endogamní. Postupem času ovšem začala být uzavírána smíšená manželství s polskými katolíky a došlo k jazykovému posunu. Potomci zelovských Čechů, kteří zůstali reformovanými evangelíky, udržují a předávají svou víru, jež je nejdůležitějším prvkem jejich identity, i v současnosti, kdy jsou smíšená manželství běžná. Kromě toho se část z nich hlásí také k českému původu. V roce 2010 založili Sdružení Čechů v Polsku a následně Český klub v Zelově. Text této práce přibližuje, jak členové reformovaného sboru nazírají vlastní identitu a fakt smíšených manželství v rámci sborové komunity.
|
|
|
Analýza stavu a údržby naučných stezek v CHKO Jeseníky
Nodžáková, Ivona
Diplomová práce se zabývá vybranými naučnými stezkami, které se nachází v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Teoretická část se věnuje charakteristice naučných stezek a popisu sledovaného území. Cílem práce bylo zhodnotit stav naučných stezek a jejich údržbu. Vyhodnocení probíhalo na základě terénního výzkumu, který byl uskutečněn prostřednictvím metody standardizovaného pozorování. Došlo také ke zmapování terénu a vyznačení tras naučných stezek do map. V závěru práce byly vytvořeny modelové kalkulace na údržbu naučných stezek spolu s návrhy na financování.
|
|
|
Vliv hudby na spotřební chování v rámci gastronomických zařízení
Matějka, Filip ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Báča, Ladislav (oponent)
Hudba, jakožto pojem, který je v současnosti spojen mnoha různými odvětvími. V práci jde především o její napojení na možné využití v rámci ovlivňování spotřebního chování zákazníků. Z teoretických poznatků vychází najevo, že hudba je již po dlouhou dobu v tomto směru zkoumána a její vlivy na obecné chování či psychiku lidí jsou již dokázány. Ovšem co se týče vlastních studií na téma vlivu hudby na spotřební chování, je zde stále značný prostor pro další a podrobnější výzkumy a experimenty. Z práce vychází najevo, že některé starší studie ještě stále nebyly překonány, a i v současnosti jsou využívány jako zdroj pro novější výzkumy. Práce jako celek je zpracována z hlediska teoretického i praktického, z pohledu člověka, který na jejím začátku o vlivech hudby na psychiku člověka věděl pouze z vlastního pozorování, a tak její teoretická část sloužila primárně k vlastnímu poučení a pochopení koncepcí. Díky tomu mohl následně v praktické části proběhnout plánovaný výzkum. Výzkum byl sestaven dle ne zcela klasické metody terénního pozorování. Z toho vyplývá jeho experimentální podstata. Na jeho počátku však stála hypotéza, že specifikované hudební žánry mohou ovlivnit typologii konzumovaných alkoholických nápojů v konkrétní vybrané kavárně. Na základě výzkumu se však nepotvrdila, což se promítlo v...
|
|
| |
|
|
Přicházíme žít. Proměna městysu Nehvizdy po roce 1990
Máčal, Tomáš ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Máčal Tomáš - DP. Přicházíme žít. Proměna městysu Nehvizdy po roce 1990 Abstrakt Diplomová práce se věnuje prostředí městysu Nehvizdy a jeho suburbanizačním změnám po roce 1990. Současnou podobu obce formuje pokračující výstavba bytů a rodinných domů a s tím související rozvoj služeb. Geografická poloha nedaleko Prahy dává Nehvizdům potenciál pokračovat ve výstavbě a navyšovat tak příliv obyvatel hledajících dostupné bydlení dle dnešních trendů. Vesnický ráz se mění na tzv. satelitní město v blízkosti metropole. Práce si klade za cíl zjistit, jaký byl obraz obce v letech po sametové revoluci a jaké změny ji ovlivnily. Důležitým sociologicko-historickým jevem je také to, jak starousedlíci nahlížejí na nově příchozí obyvatele a naopak, jak novousedlíci vnímají aspekty života původních občanů. Nehvizdy zažily v porevolučních letech proměnu z původně zemědělské obce na místo s rozvíjející se občanskou vybaveností. Změnila se kvalita pohostinství, dopravní obslužnost i možnosti trávení volného času v městysu. Tématem jsou také změny v úrovni školství či funkce Sokola. Tato komparace je výsledkem autorova terénního výzkumu založeného na metodě interview, ve kterém zkoumá výpovědi narátorů. Teoretická část textu vychází z uvedených zdrojů, mezi něž se řadí tematická literatura, denní tisk a místní zpravodaj...
|
|
|
Politická participace Romů v Českých Budějovicích
Větrovec, Lukáš ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Jüptner, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat politickou participaci Romů v Českých Budějovicích. Teoretická část seznamuje čtenáře s problémy, které nejvíce postihují život romské menšiny a nezanedbatelně ovlivňují i jejich politickou aktivitu. Autor představuje vývoj doposud nejúspěšnější, avšak již zaniklé romské politické strany, Romské občanské iniciativy a zabývá se i současnou romskou politickou scénu, na níž hodnotí fungování jejích dvou aktivních aktérů, Romské demokratické strany a Strany rovných příležitostí. Analytická část se již zaměřuje na konkrétní lokalitu Českých Budějovic. Snaží se najít příčiny slabé politické participace místních Romů a najít vhodný postup, který by jim ulehčil cestu do komunální politiky. Na základě provedeného výzkumu, metodu polostrukturovaného rozhovoru s romskými respondenty a českobudějovickým zastupitelem, práce dospěla k závěru, že romští političtí kandidáti postrádají podporu své komunity a rovněž majoritní politické strany jim nevytváří adekvátní podmínky k jejich kýženému úspěchu.
|
|
|
Identita členů evangelického reformovaného sboru v Zelově
Kučerová, Barbara ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Lupták Burzová, Petra (oponent)
Diplomová práce na základě terénního výzkumu v krajanské lokalitě představuje potomky českých exulantů z 18. století příslušející k Evangelicko-reformované církvi v Polsku. Jejich společenství zmenšené početnou reemigrací po druhé světové válce zůstalo zpočátku endogamní. Postupem času ovšem začala být uzavírána smíšená manželství s polskými katolíky a došlo k jazykovému posunu. Potomci zelovských Čechů, kteří zůstali reformovanými evangelíky, udržují a předávají svou víru, jež je nejdůležitějším prvkem jejich identity, i v současnosti, kdy jsou smíšená manželství běžná. Kromě toho se část z nich hlásí také k českému původu. V roce 2010 založili Sdružení Čechů v Polsku a následně Český klub v Zelově. Text této práce přibližuje, jak členové reformovaného sboru nazírají vlastní identitu a fakt smíšených manželství v rámci sborové komunity.
|
host ::
RSS.